Štěpán V. Uherský: Porovnání verzí
m →top: úprava infoboxu |
wikifikace, stylistika značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 31: | Řádek 31: | ||
| místo pohřbení = dominikánský klášter na Zaječím ostrově |
| místo pohřbení = dominikánský klášter na Zaječím ostrově |
||
}} |
}} |
||
'''Štěpán V. Uherský''' ([[1239]]/[[1240]]? – [[6. srpen|6. srpna]] [[1272]]) byl uherský král z [[dynastie]] [[Arpádovci|Arpádovců]]. |
'''Štěpán V. Uherský''' ([[1239]]/[[1240]]? – [[6. srpen|6. srpna]] [[1272]]) byl [[Uhersko|uherský]] král z [[dynastie]] [[Arpádovci|Arpádovců]]. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Starší ze dvou synů krále [[Béla IV.|Bély IV.]] a [[Marie Laskarina|Marie]] z rodu byzantských [[Laskaridové|Laskaridů]] byl již roku 1253 oženěn s [[Alžběta Kumánská|Alžbětou]], dcerou kumánského chána [[Kuthena]] (Kötena). Ze srdce nenáviděl českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] a válčením s |
Starší ze dvou synů krále [[Béla IV.|Bély IV.]] a [[Marie Laskarina|Marie]] z rodu byzantských [[Laskaridové|Laskaridů]] byl již roku 1253 oženěn s [[Alžběta Kumánská|Alžbětou]], dcerou [[Kumáni|kumánského]] chána [[Kuthen|Kuthena]] (Kötena). Ze srdce nenáviděl českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] (který byl přitom manželem jeho neteře [[Kunhuta Uherská|Kunhuty]]) a válčením s ním strávil většinu svého krátkého života. Společně s otcem se roku 1260 zúčastnil [[Bitva u Kressenbrunnu|bitvy u Kressenbrunnu]]. |
||
{{Citát|... [[Béla IV.|král]] soustředil léta Páně tisícdvěstěšedesát se svým synem Štěpánem a s kumánským vévodou Alprem blízko Moravy početné vojsko, které mínilo zaútočit proti českému králi Otakarovi. Ale třináctého července utrpěl porážku a utekl k Hainburgu|''[[Dubnická kronika]]''<ref name="Dub92">{{Citace monografie | titul = Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická | editoři = Július Sopko | vydavatel = Vydavateľstvo Rak | místo = Budmerice | rok = 2004 | počet stran = 239 | isbn = 80-85501-13-9 | strany = 92}}</ref>}} |
{{Citát|... [[Béla IV.|král]] soustředil léta Páně tisícdvěstěšedesát se svým synem Štěpánem a s kumánským vévodou Alprem blízko Moravy početné vojsko, které mínilo zaútočit proti českému králi Otakarovi. Ale třináctého července utrpěl porážku a utekl k Hainburgu|''[[Dubnická kronika]]''<ref name="Dub92">{{Citace monografie | titul = Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická | editoři = Július Sopko | vydavatel = Vydavateľstvo Rak | místo = Budmerice | rok = 2004 | počet stran = 239 | isbn = 80-85501-13-9 | strany = 92}}</ref>}} |
||
I po porážce Štěpán odmítal mírová ujednání a |
I po porážce Štěpán odmítal mírová ujednání a nakonec mu byl otec přinucen postoupit k vládnutí části území, které přímo nesousedily s územím Přemysla Otakara II. |
||
Od roku 1262 byl mladším králem, provozoval svou vlastní politiku a fakticky si oddělil východní část Uherska, kde razil i vlastní mince.<ref name="Vaníček95">{{Citace monografie | jméno=Vratislav| příjmení=Vaníček| titul=Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310| vydavatel=Paseka | místo= Praha | rok=2002| stránky = 95| isbn=80-7185-433-6}}</ref> Na jaře 1266 uzavřel s otcem mírovou smlouvou, kdy na otcově straně byl jako spojenec jmenován Štěpánův mladší bratr [[Béla Uherský|Béla]] a také synovec [[Béla Mačevský]].<ref name="Vaníček110">''Velké dějiny'', str. 110</ref> |
Od roku 1262 byl mladším králem, provozoval svou vlastní politiku a fakticky si oddělil východní část Uherska, kde razil i vlastní mince.<ref name="Vaníček95">{{Citace monografie | jméno=Vratislav| příjmení=Vaníček| titul=Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310| vydavatel=Paseka | místo= Praha | rok=2002| stránky = 95| isbn=80-7185-433-6}}</ref> Na jaře 1266 uzavřel s otcem mírovou smlouvou, kdy na otcově straně byl jako spojenec jmenován Štěpánův mladší bratr [[Béla Uherský|Béla]] a také synovec [[Béla Mačevský]].<ref name="Vaníček110">''Velké dějiny'', str. 110</ref> |
||
Králem Uherska se Štěpán stal roku [[1270]], po otcově smrti. Dál vedl jakousi válku s Přemyslem Otakarem, která nakonec skončila smírem, který ovšem vyzněl přece jen úspěšněji pro Štěpána. Zemřel již roku 1272 a byl pohřben v dominikánském klášteře na [[Markétin ostrov|Zaječím ostrově]] (dnes uprostřed [[Budapešť|Budapešti]]).<ref name="Dub93">''Kronika uhorských kráľov'', str. 93</ref> |
Králem Uherska se Štěpán stal roku [[1270]], po otcově smrti. Dál vedl jakousi válku s Přemyslem Otakarem, která nakonec skončila smírem, který ovšem vyzněl přece jen úspěšněji pro Štěpána. Zemřel již roku 1272 a byl pohřben v dominikánském klášteře na [[Markétin ostrov|Zaječím (Markétině) ostrově]] (dnes uprostřed [[Budapešť|Budapešti]]).<ref name="Dub93">''Kronika uhorských kráľov'', str. 93</ref> |
||
== Potomci == |
== Potomci == |
Verze z 3. 3. 2019, 19:59
Štěpán V. Uherský | |
---|---|
Král uherský | |
Štěpánova korunovace (Chronicum Pictum) | |
Doba vlády | 1270–1272 |
Korunovace | 1270 |
Narození | 1239 či 1240 Budín |
Úmrtí | 6. srpna 1272 Csepel-sziget |
Pohřben | dominikánský klášter na Zaječím ostrově |
Předchůdce | Béla IV. Uherský |
Nástupce | Ladislav IV. Kumán |
Potomci | Alžběta Kumánka Kateřina Uherská Marie Uherská Anna Uherská Ladislav IV. Kumán Ondřej |
Dynastie | Arpádovci |
Otec | Béla IV. Uherský |
Matka | Marie Laskarina |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štěpán V. Uherský (1239/1240? – 6. srpna 1272) byl uherský král z dynastie Arpádovců.
Život
Starší ze dvou synů krále Bély IV. a Marie z rodu byzantských Laskaridů byl již roku 1253 oženěn s Alžbětou, dcerou kumánského chána Kuthena (Kötena). Ze srdce nenáviděl českého krále Přemysla Otakara II. (který byl přitom manželem jeho neteře Kunhuty) a válčením s ním strávil většinu svého krátkého života. Společně s otcem se roku 1260 zúčastnil bitvy u Kressenbrunnu.
„ | ... král soustředil léta Páně tisícdvěstěšedesát se svým synem Štěpánem a s kumánským vévodou Alprem blízko Moravy početné vojsko, které mínilo zaútočit proti českému králi Otakarovi. Ale třináctého července utrpěl porážku a utekl k Hainburgu | “ |
— Dubnická kronika[1] |
I po porážce Štěpán odmítal mírová ujednání a nakonec mu byl otec přinucen postoupit k vládnutí části území, které přímo nesousedily s územím Přemysla Otakara II.
Od roku 1262 byl mladším králem, provozoval svou vlastní politiku a fakticky si oddělil východní část Uherska, kde razil i vlastní mince.[2] Na jaře 1266 uzavřel s otcem mírovou smlouvou, kdy na otcově straně byl jako spojenec jmenován Štěpánův mladší bratr Béla a také synovec Béla Mačevský.[3]
Králem Uherska se Štěpán stal roku 1270, po otcově smrti. Dál vedl jakousi válku s Přemyslem Otakarem, která nakonec skončila smírem, který ovšem vyzněl přece jen úspěšněji pro Štěpána. Zemřel již roku 1272 a byl pohřben v dominikánském klášteře na Zaječím (Markétině) ostrově (dnes uprostřed Budapešti).[4]
Potomci
- Alžběta Kumánka – manžel Záviš z Falkenštejna
- Kateřina Uherská – manžel Štěpán Dragutin Srbský
- Marie Uherská – manžel Karel II. Neapolský
- Anna Uherská– manžel Andronikus II. Palaiologos
- Ladislav IV. Kumán – manželka Isabela z Anjou
- Ondřej (1268–1278)
Vývod z předků
Odkazy
Reference
- ↑ Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 92.
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-433-6. S. 95.
- ↑ Velké dějiny, str. 110
- ↑ Kronika uhorských kráľov, str. 93
Literatura
- KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán V. Uherský na Wikimedia Commons
- Štěpánova pečeť z roku 1269
Předchůdce: Béla IV. |
Uherský král Štěpán V. 1262–1272 |
Nástupce: Ladislav IV. Kumán |