Stagnov: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
–nevhodné EO
dopl.
Řádek 24: Řádek 24:
| web =
| web =
}}
}}
'''Stagnov''' (též '''Stangov, Hrádek''' či '''Nový hrad''') byl [[hrad]] v katastrálním území [[Rychtářov (Vyškov)|Rychtářova]] ve [[Vyškov]]ě na ostrohu nad potokem [[Rakovec (přítok Malé Hané)|Rakovcem]]. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Hrad Stagnov, zřícenina|ID=136065|datum=2016-11-06}}</ref>
'''Stagnov''' (též '''Stangov, Hrádek''' či '''Nový hrad''') byl [[hrad]] v katastrálním území [[Rychtářov (Vyškov)|Rychtářova]] ve [[Vyškov]]ě na ostrohu nad potokem [[Rakovec (přítok Malé Hané)|Rakovcem]]. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Hrad Stagnov, zřícenina|ID=136065|datum=2016-11-06}}</ref>


== Historie ==
== Historie ==
Hrad pravděpodobně založil některý z příslušníků rodu [[Stangeové|Stangeů]], jejichž předci byly [[leník]]y [[olomoucký biskup|olomouckého biskupa]] [[Bruno ze Schauenburku|Bruna ze Schauenburku]], ve [[13. století]]. Toto datování podporují také [[archeologie|archeologické]] nálezy. Pravděpodobně krátce poté jej spolu s [[Dědice (zřícenina hradu)|Dědicemi]] získali [[Šternberkové]]. Roku [[1379]] se uvádí na ''Novém Hradě-Stagnově u Dědic'' purkrabí biskupa [[Albrecht Aleš ze Šternberka|Albrechta Aleše ze Šternberka]] Boček z Divic. Další písemná zmínka o Stagnovu je z roku [[1381]], kdy ho vlastnil Albrechtův synovec [[Petr ze Šternberka]]. V roce [[1397]] hrad přešel do majetku [[Petr z Kravař a Plumlova|Petra z Kravař a Plumlova]], od roku [[1411]] ho vlastnil jeho syn [[Jindřich z Kravař a Plumlova]]. Po roce [[1420]] byl majitelem hradu [[Petr z Kravař a Strážnice]]. Roku [[1466]] hrad po svém otci [[Jiří z Kravař a Strážnice|Jiřím z Kravař a Strážnice]] zdědila jeho dcera Kunka (Kunhuta), která se provdala za [[Václav z Boskovic|Václava z Boskovic]]. Za [[Boskovicové|Boskoviců]] se již hrad v písemných pramenech neuvádí.
Hrad pravděpodobně založil některý z příslušníků rodu [[Stangeové|Stangeů]], jejichž předci byly [[Léno|leník]]y [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomouckého biskupa]] [[Bruno ze Schauenburku|Bruna ze Schauenburku]], ve [[13. století]]. Toto datování podporují také [[archeologie|archeologické]] nálezy. Pravděpodobně krátce poté jej spolu s [[Dědice (hrad)|Dědicemi]] získali [[Šternberkové]]. Roku [[1379]] se uvádí na ''Novém Hradě-Stagnově u Dědic'' purkrabí biskupa [[Albrecht Aleš ze Šternberka|Albrechta Aleše ze Šternberka]] Boček z Divic. Další písemná zmínka o Stagnovu je z roku [[1381]], kdy ho vlastnil Albrechtův synovec [[Petr ze Šternberka]]. V roce [[1397]] hrad přešel do majetku [[Petr z Kravař a Plumlova|Petra z Kravař a Plumlova]], od roku [[1411]] ho vlastnil jeho syn [[Jindřich z Kravař a Plumlova]]. Po roce [[1420]] byl majitelem hradu [[Petr z Kravař a Strážnice]]. Roku [[1466]] hrad po svém otci [[Jiří z Kravař a Strážnice|Jiřím z Kravař a Strážnice]] zdědila jeho dcera Kunka (Kunhuta), která se provdala za [[Václav z Boskovic|Václava z Boskovic]]. Za [[Boskovicové|Boskoviců]] se již hrad v písemných pramenech neuvádí.


Stav, zjištěný archeologickým průzkumem, a také zmínka obce Hrádek v [[podhradí]] k roku [[1480]] ukazuje, že hrad byl zničen pravděpodobně za [[česko-uherské války|česko-uherských válek]] v druhé polovině [[15. století]]. V roce [[1525]] se uvádí jako pustý. Už roku [[1511]] je jako pustá uváděna obec [[Hrádek (zaniklá obec)|Hrádek]] a v roce [[1537]] je zmiňován Rychtářov s pustým hradem.
Stav, zjištěný archeologickým průzkumem, a také zmínka obce Hrádek v [[podhradí]] k roku [[1480]] ukazuje, že hrad byl zničen pravděpodobně za [[česko-uherské války|česko-uherských válek]] v druhé polovině [[15. století]]. V roce [[1525]] se uvádí jako pustý. Už roku [[1511]] je jako pustá uváděna obec [[Hrádek (zaniklá obec)|Hrádek]] a v roce [[1537]] je zmiňován Rychtářov s pustým hradem.
Řádek 39: Řádek 39:
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = František
| jméno = Sochor
| rok = 1938
| titul = Paměti obce Rychtářova
| vydavatel = František Obzina
| místo = Vyškov
| stránky = 275
| poznámka =
| isbn =
}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

Verze z 13. 2. 2019, 18:31

Stagnov
Stagnov v roce 2010
Stagnov v roce 2010
Základní informace
Slohgotický
Výstavba13. století
Poloha
AdresaRychtářov, Vyškov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°19′42,2″ s. š., 16°53′47″ v. d.
Stagnov
Stagnov
Další informace
Rejstříkové číslo památky24977/7-3820 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stagnov (též Stangov, Hrádek či Nový hrad) byl hrad v katastrálním území Rychtářova ve Vyškově na ostrohu nad potokem Rakovcem. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie

Hrad pravděpodobně založil některý z příslušníků rodu Stangeů, jejichž předci byly leníky olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, ve 13. století. Toto datování podporují také archeologické nálezy. Pravděpodobně krátce poté jej spolu s Dědicemi získali Šternberkové. Roku 1379 se uvádí na Novém Hradě-Stagnově u Dědic purkrabí biskupa Albrechta Aleše ze Šternberka Boček z Divic. Další písemná zmínka o Stagnovu je z roku 1381, kdy ho vlastnil Albrechtův synovec Petr ze Šternberka. V roce 1397 hrad přešel do majetku Petra z Kravař a Plumlova, od roku 1411 ho vlastnil jeho syn Jindřich z Kravař a Plumlova. Po roce 1420 byl majitelem hradu Petr z Kravař a Strážnice. Roku 1466 hrad po svém otci Jiřím z Kravař a Strážnice zdědila jeho dcera Kunka (Kunhuta), která se provdala za Václava z Boskovic. Za Boskoviců se již hrad v písemných pramenech neuvádí.

Stav, zjištěný archeologickým průzkumem, a také zmínka obce Hrádek v podhradí k roku 1480 ukazuje, že hrad byl zničen pravděpodobně za česko-uherských válek v druhé polovině 15. století. V roce 1525 se uvádí jako pustý. Už roku 1511 je jako pustá uváděna obec Hrádek a v roce 1537 je zmiňován Rychtářov s pustým hradem.

Zachovaly se pouze malé pozůstatky zdiva a terénní stopy.

Popis

Hradní areál chránil ze severu a západu svah, na východě a jihovýchodě místo stěží převyšovalo sedlo, kde se nacházela ves Hrádek. Z jižní části chránila hrad trojice příkopů s plošinkami, snad zbytky fortifikací. Druhý příkop, spolu s valem, pokračoval na jihovýchod a třetí přecházel v příhrádek, jímž vedla přístupová cesta obcházející jádro hradu. Na severu došlo k jeho rozšíření do podoby předhradí, kde pravděpodobně stávaly dvě kamenné budovy. Do vlastního jádra se vstupovalo hranolovou budovou s portálem pro pěší na západě. Jádro mělo půdorys víceúhelníku a k obvodové plášťové zdi přisedala vnitřní zástavba, jejíž bližší podoba není známa. Pod hradem se nalézají reliéfní pozůstatky městečka Hrádek.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-06]. Identifikátor záznamu 136065 : Hrad Stagnov, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

  • FRANTIŠEK, Sochor. Paměti obce Rychtářova. Vyškov: František Obzina, 1938. S. 275. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stagnov&oldid=16948525“