Mona Lisa: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
drobné změny
značky: možný vandalismus školní IP vulgarity editace z Vizuálního editoru
m Editace uživatele 185.33.139.91 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Ioannes Pragensis
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 11: Řádek 11:
| umístění = [[Louvre]], [[Paříž]]
| umístění = [[Louvre]], [[Paříž]]
}}
}}
'''Mona píča''', též označovaná ''La Gaioconda'' (portrétovaná žena se pravděpodobně jmenovala [[Lisa del Giocondo]]), je patrně nejslavnější [[portrét]] všech dob, který na počátku [[16. století]] (přesněji v letech [[1503]]–[[1506]], někdy se uvádí [[1517]]) během svého florentského pobytu namaloval [[Leonardo da Vinci]].
'''Mona Lisa''', též označovaná ''La Gioconda'' (portrétovaná žena se pravděpodobně jmenovala [[Lisa del Giocondo]]), je patrně nejslavnější [[portrét]] všech dob, který na počátku [[16. století]] (přesněji v letech [[1503]]–[[1506]], někdy se uvádí [[1517]]) během svého florentského pobytu namaloval [[Leonardo da Vinci]].


Jde o malbu [[olejomalba|olejem]] na dřevo [[topol]]u s využitím techniky [[sfumato]] o rozměrech 77 × 53 cm. Žena na obraze sleduje diváka s nenapodobitelným, tajuplným úsměvem, který se stal předmětem mnoha pověstí a spekulací. V současnosti je tento obraz vystaven v [[paříž]]ském [[Louvre|Louvru]].
Jde o malbu [[olejomalba|olejem]] na dřevo [[topol]]u s využitím techniky [[sfumato]] o rozměrech 77 × 53 cm. Žena na obraze sleduje diváka s nenapodobitelným, tajuplným úsměvem, který se stal předmětem mnoha pověstí a spekulací. V současnosti je tento obraz vystaven v [[paříž]]ském [[Louvre|Louvru]].


== Šukoterie ==
== Historie ==
[[Leonardo da Vinci]] Monu Lisu dodělával do roku [[1517]].{{Zdroj?}} Autor si toto své dílo přibalil mezi svá zavazadla,<ref name="why">[http://video.google.com/videoplay?docid=2462161843492083267&ei=p0uUSP6tAYGw2QLtr-XFBQ Mona Lisa - Why So Famous?] Zhodnocení rysů díla (anglicky)</ref> když v roce [[1516]] nuceně opouštěl [[Řím]] po udání svých spolupracovníků. Leonardo před svou smrtí prodal Monu Lisu francouzskému králi [[František I. Francouzský|Františku I.]], na jehož pozvání do Francie přijel, za poměrně vysokou částku 4000 zlatých dukátů.
[[Leonardo da Vinci]] Monu Lisu dodělával do roku [[1517]].{{Zdroj?}} Autor si toto své dílo přibalil mezi svá zavazadla,<ref name="why">[http://video.google.com/videoplay?docid=2462161843492083267&ei=p0uUSP6tAYGw2QLtr-XFBQ Mona Lisa - Why So Famous?] Zhodnocení rysů díla (anglicky)</ref> když v roce [[1516]] nuceně opouštěl [[Řím]] po udání svých spolupracovníků. Leonardo před svou smrtí prodal Monu Lisu francouzskému králi [[František I. Francouzský|Františku I.]], na jehož pozvání do Francie přijel, za poměrně vysokou částku 4000 zlatých dukátů.


Významnou roli pro celosvětovou známost obrazu sehrála až krádež obrazu z [[Louvre|Louvru]] roku [[1911]].<ref>Atentáty na umění, Josef Glückselig, Praha, Pragopress 1971 </ref> Původně z ní byli podezíráni stoupenci umělecké moderny – např. básník [[Guillaume Apollinaire]], který byl dokonce zatčen, nebo [[Pablo Picasso]], který musel k výslechu. Skutečným zlodějem byl dělník-zasklívač obrazů, zaměstnanec Louvru [[Vincenzo Perugia]], který dostal Monu Lisu až do [[Florencie]], kde ji nabídl ke koupi antikváři Alfrédu Gerimu. Byl však při svém naivním prodeji zatčen (přenechal obraz antikváři k expertíze a čekal na peníze v hotelu), a tak se obraz vrátil zpět do Paříže a roku [[1913]] slavnostně vrácen do Louvru. Za krádež dostal Perugia trest pouhých 7 měsíců, hájil se patriotstvím a tím, že chtěl vrátit obraz zpět do Itálie. Zjištění nasvědčují, že nápad na odcizení nepocházel od něj, existuje více nahypotéz.{{Zdroj?}}
Významnou roli pro celosvětovou známost obrazu sehrála až krádež obrazu z [[Louvre|Louvru]] roku [[1911]].<ref>Atentáty na umění, Josef Glückselig, Praha, Pragopress 1971 </ref> Původně z ní byli podezíráni stoupenci umělecké moderny – např. básník [[Guillaume Apollinaire]], který byl dokonce zatčen, nebo [[Pablo Picasso]], který musel k výslechu. Skutečným zlodějem byl dělník-zasklívač obrazů, zaměstnanec Louvru [[Vincenzo Perugia]], který dostal Monu Lisu až do [[Florencie]], kde ji nabídl ke koupi antikváři Alfrédu Gerimu. Byl však při svém naivním prodeji zatčen (přenechal obraz antikváři k expertíze a čekal na peníze v hotelu), a tak se obraz vrátil zpět do Paříže a roku [[1913]] slavnostně vrácen do Louvru. Za krádež dostal Perugia trest pouhých 7 měsíců, hájil se patriotstvím a tím, že chtěl vrátit obraz zpět do Itálie. Zjištění nasvědčují, že nápad na odcizení nepocházel od něj, existuje více hypotéz.{{Zdroj?}}


Dnes obraz vlastní [[Francie|francouzská]] vláda a je vystaven v [[Louvre|Louvru]] v [[Paříž]]i. V průběhu historie byl však obraz nejprve na zámku [[Fontainebleau]] a později ve [[Versailles (zámek)|Versailles]]. Po [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluci]] byl umístěn v Louvru krom doby, kdy byl pověšen v ložnici samotného [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]].
Dnes obraz vlastní [[Francie|francouzská]] vláda a je vystaven v [[Louvre|Louvru]] v [[Paříž]]i. V průběhu historie byl však obraz nejprve na zámku [[Fontainebleau]] a později ve [[Versailles (zámek)|Versailles]]. Po [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluci]] byl umístěn v Louvru krom doby, kdy byl pověšen v ložnici samotného [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]].
Řádek 24: Řádek 24:
== Popis ==
== Popis ==


=== porn Model ===
=== Model ===
Kdo stál Leonardovi pro tento obraz modelem por, je do dnešní doby předmětem dohadů. Tradičně se uvádí Lisa del Giocondo, žena [[Florencie|florentského]] obchodníka [[Francesca del Giocondo]]. Zmiňuje se o ní první Leonardův životopisec [[Giorgio Vasari]]. Tento názor zastává i odborník z knihovny německé univerzity v Heidelbergu Armin Schlechter, a to na základě nálezu rukopisné poznámky na okraji knihy florentského úředníka Agostina Vespucciho z října 1503. Ital, který patřil mezi známé da Vinciho, přirovnává ve svých zápiscích renesančního velikána ke starověkému řeckému malíři Apelléovi a zmiňuje o něm, že právě pracuje souběžně na třech malbách, z nichž jedna je portrét Lisy del Giocondo.<ref>[http://www.novinky.cz/clanek/130995-mona-lisa-je-lisa-del-giocondova.html novinky.cz: Mona Lisa je Lisa del Giocondová]</ref> Další teorie je, že portrétovanou ženou je Leonardova matka.<ref>Kempler, Roni: [http://sites.google.com/site/whothemonalisais2017/ Who the Mona Lisa Is] 2017, TXu 2-064-715, Google Site. [https://www.britannica.com/topic/Mona-Lisa-painting Mona Lisa, painting by Leonardo da Vinci, View article history, Roni Kempler's contributions, Encyclopædia Britannica]</ref>
Kdo stál Leonardovi pro tento obraz modelem, je do dnešní doby předmětem dohadů. Tradičně se uvádí Lisa del Giocondo, žena [[Florencie|florentského]] obchodníka [[Francesca del Giocondo]]. Zmiňuje se o ní první Leonardův životopisec [[Giorgio Vasari]]. Tento názor zastává i odborník z knihovny německé univerzity v Heidelbergu Armin Schlechter, a to na základě nálezu rukopisné poznámky na okraji knihy florentského úředníka Agostina Vespucciho z října 1503. Ital, který patřil mezi známé da Vinciho, přirovnává ve svých zápiscích renesančního velikána ke starověkému řeckému malíři Apelléovi a zmiňuje o něm, že právě pracuje souběžně na třech malbách, z nichž jedna je portrét Lisy del Giocondo.<ref>[http://www.novinky.cz/clanek/130995-mona-lisa-je-lisa-del-giocondova.html novinky.cz: Mona Lisa je Lisa del Giocondová]</ref> Další teorie je, že portrétovanou ženou je Leonardova matka.<ref>Kempler, Roni: [http://sites.google.com/site/whothemonalisais2017/ Who the Mona Lisa Is] 2017, TXu 2-064-715, Google Site. [https://www.britannica.com/topic/Mona-Lisa-painting Mona Lisa, painting by Leonardo da Vinci, View article history, Roni Kempler's contributions, Encyclopædia Britannica]</ref>


=== Rysy díla ===
=== Rysy díla ===

Verze z 13. 2. 2019, 12:05

Tento článek je o obrazu Leonarda da Vinciho. Další významy jsou uvedeny na stránce Mona Lisa (rozcestník).
Mona Lisa
AutorLeonardo da Vinci
Rok vzniku1503–1506 (1517)
TechnikaOlej na topolové desce
Rozměry77 × 53 cm
UmístěníLouvre, Paříž

Mona Lisa, též označovaná La Gioconda (portrétovaná žena se pravděpodobně jmenovala Lisa del Giocondo), je patrně nejslavnější portrét všech dob, který na počátku 16. století (přesněji v letech 1503–1506, někdy se uvádí 1517) během svého florentského pobytu namaloval Leonardo da Vinci.

Jde o malbu olejem na dřevo topolu s využitím techniky sfumato o rozměrech 77 × 53 cm. Žena na obraze sleduje diváka s nenapodobitelným, tajuplným úsměvem, který se stal předmětem mnoha pověstí a spekulací. V současnosti je tento obraz vystaven v pařížském Louvru.

Historie

Leonardo da Vinci Monu Lisu dodělával do roku 1517.[zdroj?] Autor si toto své dílo přibalil mezi svá zavazadla,[1] když v roce 1516 nuceně opouštěl Řím po udání svých spolupracovníků. Leonardo před svou smrtí prodal Monu Lisu francouzskému králi Františku I., na jehož pozvání do Francie přijel, za poměrně vysokou částku 4000 zlatých dukátů.

Významnou roli pro celosvětovou známost obrazu sehrála až krádež obrazu z Louvru roku 1911.[2] Původně z ní byli podezíráni stoupenci umělecké moderny – např. básník Guillaume Apollinaire, který byl dokonce zatčen, nebo Pablo Picasso, který musel k výslechu. Skutečným zlodějem byl dělník-zasklívač obrazů, zaměstnanec Louvru Vincenzo Perugia, který dostal Monu Lisu až do Florencie, kde ji nabídl ke koupi antikváři Alfrédu Gerimu. Byl však při svém naivním prodeji zatčen (přenechal obraz antikváři k expertíze a čekal na peníze v hotelu), a tak se obraz vrátil zpět do Paříže a roku 1913 slavnostně vrácen do Louvru. Za krádež dostal Perugia trest pouhých 7 měsíců, hájil se patriotstvím a tím, že chtěl vrátit obraz zpět do Itálie. Zjištění nasvědčují, že nápad na odcizení nepocházel od něj, existuje více hypotéz.[zdroj?]

Dnes obraz vlastní francouzská vláda a je vystaven v Louvru v Paříži. V průběhu historie byl však obraz nejprve na zámku Fontainebleau a později ve Versailles. Po Velké francouzské revoluci byl umístěn v Louvru krom doby, kdy byl pověšen v ložnici samotného Napoleona.

Popis

Model

Kdo stál Leonardovi pro tento obraz modelem, je do dnešní doby předmětem dohadů. Tradičně se uvádí Lisa del Giocondo, žena florentského obchodníka Francesca del Giocondo. Zmiňuje se o ní první Leonardův životopisec Giorgio Vasari. Tento názor zastává i odborník z knihovny německé univerzity v Heidelbergu Armin Schlechter, a to na základě nálezu rukopisné poznámky na okraji knihy florentského úředníka Agostina Vespucciho z října 1503. Ital, který patřil mezi známé da Vinciho, přirovnává ve svých zápiscích renesančního velikána ke starověkému řeckému malíři Apelléovi a zmiňuje o něm, že právě pracuje souběžně na třech malbách, z nichž jedna je portrét Lisy del Giocondo.[3] Další teorie je, že portrétovanou ženou je Leonardova matka.[4]

Rysy díla

Da Vinci na portrétu Mony Lisy představil hned několik převratných postupů:

  • „Šířka záběru“ použitá v obrazu (tedy zobrazení přibližně horní poloviny těla) se do té doby nepoužívala – osoby byly zobrazeny buď celé, nebo jen jejich busty.
  • Tehdejší středověcí portrétisté malovali převážně z profilu; malba z poloprofilu (částečně z profilu, částečně en face) na počátku 16. století až na výjimky používaná nebyla. Nezvyklé v té době též bylo, aby postava na portrétu udržovala s divákem „oční kontakt“, jak tomu v případě Mony Lisy je.
  • Pozadí za Monou Lisou je rozostřené. V soudobých malbách bylo naopak vše stejně ostré. Navíc čím je na obraze pozadí vzdálenější, tím je rozostřenější a mdlejší. V pozadí je také možno vidět něco jako armagedon neboli konec světa. Vyskytuje se na něm několik mostů a větší vlny, poblíž je vidět několik sopek, za nimi jsou útesy.
  • Do té doby zdaleka nejprokreslenější stínování a tónování, související s technikou sfumato.
  • Vysoká anatomická věrnost (ruce).
  • Do té doby neviděné detaily, např. v tkanině šatů.

Další rysy díla:

  • Krajina za Monou Lisou je fantaskní; horizonty z levé a pravé strany jsou na výrazně rozdílné úrovni a je fyzicky téměř nemožné, aby se za zády Mony Lisy mohly spojit.[1]

Zajímavosti

  • V místě, kde deska (z topolového dřeva) praskla, má Mona Lisa nad hlavou zelený vertikální proužek. Podklad i barva se vydrolily; neexistuje technologie, která by původní barevný charakter díla nahradila v otázce pigmentů, ze kterých je barva, pojidla, či techniky.
  • V roce 2006 se objevila další z teorií objasňující „tajemný úsměv“ Mony Lisy: kanadští vědci došli k závěru, že úsměv patří ženě po porodu. Důvodem je nalezení stopy původní malby na obraze, kde má Mona Lisa přes tvář tenký šátek, který nosívaly florentské ženy před porodem a krátce po něm.[5]
  • Z obrazu údajně byla kdysi odříznuta dvojice sloupů terasy, které původně postavu rámovaly.[1]

Kopie z Museo del Prado

Restaurovaná kopie La Gioconda v Museo del Prado, Madrid. Předpokládá se, že malbu vytvořil učeň ve stejné době jako originál

V lednu 2012 Museo del Prado v Madridu oznámilo, že téměř dokončilo restauraci kopie malby od žáka Leonarda. Tato kopie je dlouho známa, ale po odstranění černého nánosu barvy z 18. století se ukázalo, že obraz není jen obyčejnou kopií. Na obraze jsou totiž provedeny i stejné změny jako u originálu, což nasvědčuje tomu, že malba byla s největší pravděpodobností namalována v přítomnosti samotného mistra. Kopie ukazuje mnohem víc detailů a to, že modelem byla krásná mladá žena. Na originálu vypadá Mona Lisa starší, protože je obraz poškozen a vrstva laku ztmavla.[6][7] Tato kopie lépe osvětluje, jak portrét původně vypadal v době vzniku, předtím než lak na malbě v průběhu času zežloutl a popraskal.[8][9]

Reference

  1. ↑ a b c Mona Lisa - Why So Famous? Zhodnocení rysů díla (anglicky)
  2. ↑ Atentáty na umění, Josef Glückselig, Praha, Pragopress 1971
  3. ↑ novinky.cz: Mona Lisa je Lisa del Giocondová
  4. ↑ Kempler, Roni: Who the Mona Lisa Is 2017, TXu 2-064-715, Google Site. Mona Lisa, painting by Leonardo da Vinci, View article history, Roni Kempler's contributions, Encyclopædia Britannica
  5. ↑ idnes: Úsměv Mony Lisy je výraz matky, tvrdí studie
  6. ↑ "Mona Lisas: compare Leonardo with his pupil - interactive" at guardian.co.uk
  7. ↑ http://www.rozhlas.cz/zpravy/vytvarno/_zprava/v-madridskem-pradu-odhalili-druhou-monu-lisu-v-mnohem-predci-original--1012831 V madridském Pradu odhalili druhou Monu Lisu. V mnohém předčí originál
  8. ↑ http://www.theartnewspaper.com/articles/Earliest-copy-of-Mona-Lisa-found-in-Prado/25514
  9. ↑ http://www.guardian.co.uk/artanddesign/2012/feb/01/new-mona-lisa-prado

Literatura

  • Dmitrij Sergejevič Merežkovskij: Leonardo – Mona Lisa, J. Pelcl, Praha 1911
  • Donald Sassoon: Mona Lisa – historie nejslavnějšího obrazu na světě, BB art, Praha 2004, ISBN 80-7341-273-X
  • Dieter Sinn: Mona Lisa – „La Gioconda“, Lidové nakladatelství, Praha 1980
  • (anglicky) Terence Harold Robsjohn-Gibbings: Mona Lisa's mustache – a dissection of modern art, Alfred A. Knopf, New York 1947
  • Mladá Fronta Dnes 18. září 2004 – příloha Víkend

Související články

Externí odkazy

Výběr známých výtvarných děl a jejich umístění
Starověk,
antika a staré
mimoevropské
umění
Svět
Busta královny Nefertiti (Berlín) • Láokoón a jeho synové (Řím) • Moai (Velikonoční ostrov) • pravěké malby (jeskyně Altamira, Lascaux aj.) • Rhodský kolos (zničen) • Terakotová armáda (Si-an) • Tutanchamonova pohřební výbava (Káhira) • Velká sfinga (Gíza) • Venuše Mélská (Paříž) • Myrón Diskobolos (dochovány kopie, např. Řím)
Česko
Hlava Kelta (Praha) • Věstonická venuše (Brno)
Středověk
Svět
Kapitolská vlčice (Řím) • bratři z Limburka Přebohaté hodinky vévody z Berry (Chantilly u Paříže) • Eyck Svatba manželů Arnolfiniových (Londýn) • Rublev Ikona Nejsvětější Trojice (Moskva)
Česko
Kodex vyšehradský (Praha) • Madona z Veveří (Brno) • Palladium země české (Stará Boleslav) • Relikviář svatého Maura (Bečov n. T.) • Svatováclavská zbroj (Praha) • Vyšebrodský cyklus (Praha) • Zlatá brána (Praha) • Theodorik výzdoba kaple sv. Kříže (Karlštejn)
Renesance
a manýrismus
Svět
Arcimboldo Čtvero ročních období (Vídeň, Paříž aj.) / Rudolf II. jako Vertumnus (Skokloster) • Bosch Zahrada pozemských rozkoší (Madrid) • Botticelli Primavera a Zrození Venuše (Florencie) • Brueghel st. Stavba babylonské věže (Vídeň) • Donatello David (Florencie) • Dürer Melancholie I (více výtisků) • Grünewald Isenheimský oltář (Kolmar) • Leonardo Dáma s hranostajem (Krakov) / Madona ve skalách a Mona Lisa (Paříž) / Poslední večeře (Milán) / Vitruviánský muž (Benátky) • Michelangelo David (Florencie) / Pieta (Řím) / Poslední soud a Stvoření Adama (Řím) • Raffael Raffaelovy sály (Řím) / Sixtinská madona (Drážďany) • Tizian Urbinská Venuše (Florencie)
Česko
Pražské Jezulátko (Praha) • Dürer Růžencová slavnost (Praha) • Tizian Apollo a Marsyas (Kroměříž)
Baroko
a rokoko
Svět
Bernini Extáze svaté Terezy (Řím) • Caravaggio Povolání svatého Matouše (Řím) • Duquesnoy Čurající chlapeček (Brusel, originál v městském muzeu) • Rembrandt Anatomie doktora Tulpa (Haag) / Noční hlídka (Amsterdam) • Rubens Vztyčení kříže (Antverpy) • Salvi Fontána di Trevi (Řím) • Velázquez Dvorní dámy (Madrid) • Vermeer Dívka s perlou (Haag)
Česko
Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc) • Sochy na Karlově mostě (Praha) • Bendl Mariánský sloup • Braun výzdoba Hospitálu a Betlém (Kuks a okolí)
Klasicismus
až realismus
Svět
Bartholdi Socha Svobody (New York) • David Maratova smrt (Brusel) • Delacroix Svoboda vede lid na barikády (Paříž) • Falconet Měděný jezdec (Petrohrad) • Friedrich Poutník nad mořem mlhy (Hamburk) • Goya Nahá Maja a Popravy 3. května 1808 (Madrid) • Hokusai 36 pohledů na horu Fudži (více exemplářů) • Repin Burlaci na Volze a Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi (Petrohrad)
Česko
Marold Bitva u Lipan (Praha) • Myslbek Pomník sv. Václava (Praha)
Klasická
moderna
Svět
Böcklin Ostrov mrtvých (Basilej, New York, Berlín a Lipsko) • Borglum Mount Rushmore (Keyston) • Dalí Persistence paměti (New York) • Duchamp Akt sestupující se schodů (Filadelfie) • Eriksen Malá mořská víla (Kodaň) • Gogh Hvězdná noc (New York) / Slunečnice (více verzí, např. Mnichov) • Hopper Noční ptáci (Chicago) • Kahlo Dvě Fridy (Mexiko) • Klimt Polibek (Vídeň) / Zlatá Adele (New York) • Landowski a Leonida Kristus Spasitel (Rio de Janeiro) • Malevič Černý čtverec (nejstarší verze Moskva) • Manet Snídaně v trávě (Paříž) • Monet Imprese, východ slunce (Paříž) / Lekníny (asi 250 verzí, např. Paříž) • Muchina Dělník a kolchoznice (Moskva) • Munch Výkřik (Oslo) • Picasso Avignonské slečny (New York) / Guernica (Madrid) • Rodin Myslitel (1. odlitek v Paříži)
Česko
Mucha Slovanská epopej (Praha) • Rousseau Vlastní podobizna (Praha) • Šaloun Pomník mistra Jana Husa (Praha)
Poválečné
umění
Svět
Pollock No. 5, 1948 • Vučetič a Nikitin Matka vlast volá (Volgograd)
Česko
Černý Miminka (Praha) • Rujbr a Kameník Brněnský orloj • Svolinský Olomoucký orloj • Švec Stalinův pomník (zničen)
Odkazy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mona_Lisa&oldid=16947331“