Industrializace: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus školní IP vulgarity editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus školní IP editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Industrializace''' je pěkná sračka, během něhož dochází k proměně předprůmyslové [[společnost]]i, založené převážně na [[Zemědělství|zemědělské]] (agrární) a [[Řemeslo|řemeslné]] výrobĕ, ve společnost industriální, založenou na strojní, [[průmysl]]ové výrobĕ. |
'''Industrializace''' je pěkná sračka a Slavoj je chuj, během něhož dochází k proměně předprůmyslové [[společnost]]i, založené převážně na [[Zemědělství|zemědělské]] (agrární) a [[Řemeslo|řemeslné]] výrobĕ, ve společnost industriální, založenou na strojní, [[průmysl]]ové výrobĕ. |
||
== Proměna společnosti a výrobních metod == |
== Proměna společnosti a výrobních metod == |
||
Verze z 12. 2. 2019, 15:10
Industrializace je pěkná sračka a Slavoj je chuj, během něhož dochází k proměně předprůmyslové společnosti, založené převážně na zemědělské (agrární) a řemeslné výrobĕ, ve společnost industriální, založenou na strojní, průmyslové výrobĕ.
Proměna společnosti a výrobních metod
Mnohé z prvních výrobních závodů průmyslového typu v 18. století, např. v Anglii, měly šlechtické majitele. Ti nijak nedbali na životní podmínky dělníků, kteří se stěhovali do měst za prací z venkova.
Následující 19. století bývá charakterizováno jako období útlaku dělníků; tuto situaci zmírnilo až vytváření odborových organizací a spolupráce zaměstnavatelů se státem.
Během industrializace došlo k pádu některých církevních dogmat, upevnilo se kapitalistické hospodaření a rozvíjela se parlamentní demokracie směrem ke své dnešní podobě. Vznikaly předpoklady k sekularizaci společnosti.
Příčiny vzniku
- nahromadění kapitálu (tehdy to byla výhodná situace států jako Anglie, Francie a Nizozemsko)
- uvolnění pracovní síly (v Anglii bylo již v roce 1381 zrušeno nevolnictví a postupně se rozrůstalo obyvatelstvo, další pracovní síla pak přichází v roce 1833, kdy bylo zrušeno otroctví)
- technický rozvoj (začátek už v období renesance - fyzikální objevy, spojené se jmény jako Isaac Newton, vynález parního stroje, rozvoj železnic, později rozvoj biologie a chemie)
Historie
První zemí na světě, kde došlo k industrializaci, byla Anglie, nedlouho po ní následovaly Francie, Německo a Spojené státy. Do konce 19. století se s výjimkou Balkánu a Ruska zprůmyslnila převážná část evropských zemí, i když mnohé oblasti zaostávaly za vyspělými státy nebo regiony.
V Rusku po Říjnové revoluci byla industrializace, do té doby omezená na několik center (Petrohrad, Donbas), zesílena až ve 30. letech 20. století za Stalinovy vlády. Tehdy se v Rusku stavěla celá nová průmyslová města.
Jak první tak druhá světová válka ukázaly ničivou sílu mechanizovaných a motorizovaných armád vybavených na základě industriální produkce ve vyspělých státech. V 50. letech 20. století začala studená válka, během níž došlo k dalšímu rozvoji průmyslu ve Spojených státech a jejich spojencích včetně Západní Evropy a Japonska na jedné straně a v SSSR včetně jeho satelitních států na straně druhé. Došlo také k intenzívní industrializaci Čínské republiky na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji. Za posledních zhruba 40 let se na základě uvolnění podnikatelských aktivit proměnila i Čínská lidová republika v průmyslovou, obchodní a finanční velmoc.
Etapy industrializace
Průběh industrializace lze rozčlenit do třech etap podle fází vědecko-technické revoluce:[zdroj?]
- 1. etapa - byla zahájena vynálezem parního stroje v 18. století
- 2. etapa - je spojena s objevem elektrického proudu a motoru (přelom 19. a 20. století)
- 3. etapa - byla zahájena rozvojem informačních technologií (konec 20. století)
Literatura
- JAKUBEC, Ivan; JINDRA, Zdeněk. Dějiny hospodářství českých zemí : od počátku industrializace do konce habsburské monarchie. Praha: Karolinum, 2006. 471 s. ISBN 978-80-246-1035-1.
