Velryba grónská: Porovnání verzí

Velryba grónská
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	kytovci (Cetacea);
Čeleď	velrybovití (Balaenidae);
Rod	Balaena;
Binomické jméno
	Balaena mysticetus; L., 1758
	Areál rozšíření Areál rozšíření
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 9. 2. 2019, 22:50

Velryba grónská (Balaena mysticetus) je kytovec žijící ve studených mořích severní polokoule, kde se zdržuje po celý rok. Prvně se o něm zmínil švédský přírodovědec Carl Linné ve své publikaci Systema Naturae (10. vydání, rok 1758). Dosahuje délky 14–18 metrů a hmotnosti okolo 50–100 tun (samice dosahuje větších rozměrů nežli samec). Samotný jazyk této velryby může vážit až 900 kilogramů.

Vyznačuje se velkou hlavou, jejíž pomocí dokáže prorazit i 30 cm silnou vrstvu ledu, a dále dlouho ocasní ploutví, jež tvoří 40% z celé délky těla. Disponuje silnou vrstvu podkožního tuku o tloušťce až 70 cm, jež ji chrání před nízkými teplotami. Na moři se pohybuje zpravidla pomalejším tempem; průměrně plave rychlostí 2,5 km/h, v případě nutnosti zrychlí i na 10 km/h, a nepotápí se do velkých hloubek (maximálně asi do 150 metrů).^[2] Svými dvěma dýchacími otvory umítěnými na vrcholu hlavy dokáže vytrisknout vodu až do výšky čtyř metrů.

Na rozdíl od ostatních kytovců žije tento druh v malých skupinách čítajících asi 14 jedinců. Živí se zpravidla planktonem (rohovitými kosticemi v ústní dutině drobný plankton cedí) a drobnými korýši (obzvláště krilem), do jejíchž hejn vplouvá se zcela otevřenou tlamou.

Dožívá se obvykle 40 let, avšak byli uloveni jedinci, kterým bylo více jak 100–200 let.^[3]^[4]

Výskyt

Je typickým obyvatelem studených arktických vod západní a východní polokoule. Lze se s ní setkat všude tam, kde nejsou souvislá pásma ledových ker, obecně u břehů severní Kanady a Aljašky V zimě táhne do Beringovy úžiny a k pobřeží Labradoru.

Potrava

Hlavní potrava Velryby grónské jsou hejna krilu (drobouncí korýši).

Velryby se dělí na dvě základní skupiny, a to na ozubené a kosticovce. Mezi ozubené velryby patří vorvaň, narval či běluha. Mezi kosticovce patří např. velryba grónská. Kosticovci mají místo zubů stovky plátků připomínající hřeben a jsou tvořeny ze ztvrdlých vlasů. Těmito pláty velryba filtruje potravu. Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu. Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají. Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.^[zdroj?]

Rozmnožování

Tento kytovec se páří na konci zimy, na jaře nebo na začátku léta. Mládě se rodí během dubna až června následujícího roku, tedy zhruba za 13 měsíců. Od narození je vybaven silnou tukovou vrstvou a matkou je kojeno po dobu půl roku. Ve věku 20 let a při délce těla 12,3–14,2 metrů, je velryba grónská pohlavně dospělá.

Reference

↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
↑ FINLEY, K. J. Natural History and Conservation of the Greenland Whale, or Bowhead, in the Northwest Atlantic. ARCTIC. 2001-01-01, roč. 54, čís. 1, s. 55–76. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 1923-1245. DOI 10.14430/arctic764. (anglicky)
↑ Jagd-Fund: Uralte Harpune in totem Wal entdeckt. Spiegel Online. 2007-06-13. Dostupné online [cit. 2019-02-09].
↑ GMEINWIESER, Sabine. Tiere: Grönlandwal mit 211 Jahren von Walfängern getötet. www.welt.de. 2007-05-25. Dostupné online [cit. 2019-02-09].

Literatura

John C. George, Jeffrey Bada, Judith Zeh, Laura Scott, Stephen E. Brown, Todd O'Hara, and Robert Suydam. Age and growth estimates of bowhead whales (Balaena mysticetus) via aspartic acid racemization. Can. J. Zool.. 1999, s. 571–580. DOI 10.1139/cjz-77-4-571.
Conroy, Erin. (2007-12-06) Netted whale hit by lance a century ago – Science – MSNBC.com. MSNBC. Retrieved on 2011-09-15.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu velryba grónská na Wikimedia Commons
Taxon Balaena mysticetus ve Wikidruzích
19th-century weapon found in whale » USA Today

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[485308e5943447af776bf18eca030eed476f216b-1] Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]

[2] FINLEY, K. J. Natural History and Conservation of the Greenland Whale, or Bowhead, in the Northwest Atlantic. ARCTIC. 2001-01-01, roč. 54, čís. 1, s. 55–76. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 1923-1245. DOI 10.14430/arctic764. (anglicky)

[3] Jagd-Fund: Uralte Harpune in totem Wal entdeckt. Spiegel Online. 2007-06-13. Dostupné online [cit. 2019-02-09].

[4] GMEINWIESER, Sabine. Tiere: Grönlandwal mit 211 Jahren von Walfängern getötet. www.welt.de. 2007-05-25. Dostupné online [cit. 2019-02-09].

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Upravit|neencyklopedický styl}}
 {{Taxobox
  | jméno = Velryba grónská
@@ Řádek 18: / Řádek 17: @@
 | popis mapy = Areál rozšíření velryby grónské
 }}
-'''Velryba grónská''' (''Balaena mysticetus'') je [[kytovci|kytovec]] žijící ve studených mořích [[severní polokoule]]. Dosahuje délky 14–18 metrů a hmotnosti okolo 50–100 tun (samice dosahuje větších rozměrů nežli samec). Samotný jazyk této velryby může vážit až 900 kilogramů. Disponuje silnou vrstvu podkožního tuku o tloušťce až 70 cm, jež ji chrání před nízkými teplotami. Vyznačuje se velkou hlavou, jejíž pomocí dokáže prorazit i 30 cm silnou vrstvu ledu, a dále dlouho ocasní ploutví, jež tvoří 40% z celé délky těla. Na moři se pohybuje zpravidla pomalejším tempem; průměrně plave rychlostí 2,5 km/h, v případě nutnosti zrychlí i na 10 km/h, a nepotápí se do velkých hloubek (maximálně asi do 150 metrů).<ref>{{Citace periodika
+'''Velryba grónská''' (''Balaena mysticetus'') je [[kytovci|kytovec]] žijící ve studených mořích [[severní polokoule]], kde se zdržuje po celý rok. Prvně se o něm zmínil [[Švédsko|švédský]] [[Přírodní vědy|přírodovědec]] [[Carl Linné]] ve své publikaci [[Systema naturae|Systema Naturae]] (10. vydání, [[rok]] [[1758]]). Dosahuje délky 14–18 metrů a hmotnosti okolo 50–100 tun (samice dosahuje větších rozměrů nežli samec). Samotný jazyk této velryby může vážit až 900 kilogramů.
+Vyznačuje se velkou hlavou, jejíž pomocí dokáže prorazit i 30 cm silnou vrstvu ledu, a dále dlouho ocasní ploutví, jež tvoří 40% z celé délky těla. Disponuje silnou vrstvu podkožního tuku o tloušťce až 70 cm, jež ji chrání před nízkými teplotami. Na moři se pohybuje zpravidla pomalejším tempem; průměrně plave rychlostí 2,5 km/h, v případě nutnosti zrychlí i na 10 km/h, a nepotápí se do velkých hloubek (maximálně asi do 150 metrů).<ref>{{Citace periodika
 | příjmení = Finley
 | jméno = K. J.
@@ Řádek 32: / Řádek 33: @@
 | url = https://arctic.journalhosting.ucalgary.ca/arctic/index.php/arctic/article/view/764
 | datum přístupu = 2019-02-09
+}}</ref> Svými dvěma dýchacími otvory umítěnými na vrcholu hlavy dokáže vytrisknout vodu až do výšky čtyř metrů.
-}}</ref>  Na rozdíl od ostatních kytovců žije tento druh v malých skupinách. Rohovitými kosticemi v ústní dutině cedí drobný [[plankton]]. Dožívá se obvykle 20 let, avšak byli uloveni jedinci, kterým bylo pravděpodobně více než 100 let, v některých kontroverzních případech dokonce až 200 let.<ref>{{Citace periodika
+Na rozdíl od ostatních kytovců žije tento druh v malých skupinách čítajících asi 14 jedinců. Živí se zpravidla [[Plankton|planktonem]] (rohovitými kosticemi v ústní dutině drobný plankton cedí) a drobnými [[korýši]] (obzvláště [[Kril|krilem]]), do jejíchž hejn vplouvá se zcela otevřenou tlamou.
+Dožívá se obvykle 40 let, avšak byli uloveni jedinci, kterým bylo více jak 100–200 let.<ref>{{Citace periodika
 | titul = Jagd-Fund: Uralte Harpune in totem Wal entdeckt
 | periodikum = Spiegel Online
 | datum vydání = 2007-06-13
 | url = http://www.spiegel.de/wissenschaft/natur/jagd-fund-uralte-harpune-in-totem-wal-entdeckt-a-488305.html
+| datum přístupu = 2019-02-09
+}}</ref><ref>{{Citace periodika
+| příjmení = Gmeinwieser
+| jméno = Sabine
+| titul = Tiere: Grönlandwal mit 211 Jahren von Walfängern getötet
+| datum vydání = 2007-05-25
+| url = https://www.welt.de/wissenschaft/article896784/Groenlandwal-mit-211-Jahren-von-Walfaengern-getoetet.html
 | datum přístupu = 2019-02-09
 }}</ref>
@@ Řádek 42: / Řádek 54: @@
 == Výskyt ==
 Je typickým obyvatelem studených arktických vod západní a východní polokoule. Lze se s ní setkat všude tam, kde nejsou souvislá pásma [[Ledová kra|ledových ker]], obecně u břehů severní [[Kanada|Kanady]] a [[Aljaška|Aljašky]] V zimě táhne do [[Beringův průliv|Beringovy úžiny]] a k pobřeží [[Labrador|Labradoru]].
-== Rozmnožování ==
-Tento kytovec se páří na konci [[Zima|zimy]] až do začátku [[Jaro|jara]]. Mládě se rodí během [[Duben|dubna]] až [[Červen|června]]. Brzy po spáření dochází k migraci. Ve věku 20 let a při délce těla 12,3–14,2 metrů, je velryba grónská pohlavně dospělá.
 == Potrava ==
 Hlavní potrava Velryby grónské jsou hejna [[Kril|krilu]] (drobouncí korýši).
+Velryby se dělí na dvě základní skupiny, a to na ozubené a kosticovce. Mezi ozubené velryby patří vorvaň, narval či běluha. Mezi kosticovce patří např. velryba grónská. Kosticovci mají místo zubů stovky plátků připomínající hřeben a jsou tvořeny ze ztvrdlých vlasů. Těmito pláty velryba filtruje potravu. Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu. Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají. Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.{{Doplňte zdroj}}
-=== Zajímavosti ===
-Velryby se dělí na dvě základní skupiny, a to na ozubené a kosticovce. Mezi ozubené velryby patří vorvaň, narval či běluha. Mezi kosticovce patří např. velryba grónská. Kosticovci mají místo zubů stovky plátků připomínající hřeben a jsou tvořeny ze ztvrdlých vlasů. Těmito pláty velryba filtruje potravu. Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu. Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají.Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.{{Doplňte zdroj}}
+== Rozmnožování ==
+Tento kytovec se páří na konci [[Zima|zimy]], na [[Jaro|jaře]] nebo na začátku [[Léto|léta]]. Mládě se rodí během [[Duben|dubna]] až [[Červen|června]] následujícího roku, tedy zhruba za 13 měsíců. Od narození je vybaven silnou tukovou vrstvou a matkou je kojeno po dobu půl roku. Ve věku 20 let a při délce těla 12,3–14,2 metrů, je velryba grónská pohlavně dospělá.
 == Reference ==