Staré Město (Karviná): Porovnání verzí
vložení obrázku značka: editace z Vizuálního editoru |
korekce značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
[[Soubor:Starý Fryštát.jpg|alt=Karviná|vlevo|náhled|Pravděpodobná podoba germánské osady Starého Fryštátu po roce 906 n.l.]] |
[[Soubor:Starý Fryštát.jpg|alt=Karviná|vlevo|náhled|Pravděpodobná podoba germánské osady Starého Fryštátu po roce 906 n.l.]] |
||
Původně zde na pravém břehu řeky [[Olše (řeka)|Olše]] stával Starý [[Fryštát]], založený po pádu [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] v roce 906 n.l. [[Germáni|germánskými osadníky]] a s městskými právy již od doby vlády polského krále [[Měšek II. Lambert|Měška II. Lamberta Piastovského]] mezi léty 1024 - 1032. Dle pověsti zde stál silně opevněný dřevěný hrad obývaný majitelem města, který na svém hradě ukrýval manželku jistého krále z daleka. Ten, když se dověděl, kde jeho žena přebývá, jel i s početnou družinou dobít starofryštátský hrad. Po jeho dobití a vypálení, král pobil i hradního pána a jeho družinu. Jejich těla pak dal zakopat do země v místě, kde je dnes stará škola. Germánští osadníci přivedli na území dnešního města Karviné svou kulturu a tradice a jazyk [[Slezská němčina|slezskou němčinu]], které se zde udržely až do konce II. světové války v roce 1945. Původní [[Germánská mytologie|germánskou mytologii]] nahradili [[Křesťanství|křesťanským]] uctíváním jednoho Boha v druhé polovině 13. století, kdy zde také postavili první křesťanský kostel, k jehož zvonu se váže fryštátská pověst. Více o pověstech v článku [[Fryštát]]. |
Původně zde na pravém břehu řeky [[Olše (řeka)|Olše]] stával Starý [[Fryštát]], založený po pádu [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] v roce 906 n.l. [[Germáni|germánskými osadníky]] a s městskými právy již od doby vlády polského krále [[Měšek II. Lambert|Měška II. Lamberta Piastovského]] mezi léty 1024 - 1032. V té době byla germánská osada rozvinutá již jako slezské obchodní středisko prvořadého významu, a proto jí král Lambert II. udělil název Freystadium Orientale, česky Východní Fryštát. Název Fryštát se překládá jako "město volného obchodu", a právě takové bylo, neboť leželo na velmi důležité obchodní stezce z [[Uhersko|Uher]] do [[Slezsko|Slezska]] a [[Baltské státy|Pobaltí]]. Je tak jedním z nejstarších měst v [[Česko|České republice]]. |
||
Dle pověsti zde stál silně opevněný dřevěný hrad obývaný majitelem města, který na svém hradě ukrýval manželku jistého krále z daleka. Ten, když se dověděl, kde jeho žena přebývá, jel i s početnou družinou dobít starofryštátský hrad. Po jeho dobití a vypálení, král pobil i hradního pána a jeho družinu. Jejich těla pak dal zakopat do země v místě, kde je dnes stará škola. Germánští osadníci přivedli na území dnešního města Karviné svou kulturu a tradice a jazyk [[Slezská němčina|slezskou němčinu]], které se zde udržely až do konce II. světové války v roce 1945. Původní [[Germánská mytologie|germánskou mytologii]] nahradili [[Křesťanství|křesťanským]] uctíváním jednoho Boha v druhé polovině 13. století, kdy zde také postavili první křesťanský kostel, k jehož zvonu se váže fryštátská pověst. Více o pověstech v článku [[Fryštát]]. |
|||
[[Soubor:Mieszko II Lambert.jpg|alt=Karviná|vlevo|náhled|Král Měšek II. Lambert vládl mezi léty 1024 - 1031. Germánské osadě udělil městská práva a dal jí název Freystadium Orientale, česky Fryštát]] |
[[Soubor:Mieszko II Lambert.jpg|alt=Karviná|vlevo|náhled|Král Měšek II. Lambert vládl mezi léty 1024 - 1031. Germánské osadě udělil městská práva a dal jí název Freystadium Orientale, česky Fryštát]] |
||
Roku 1290 přišel na [[Těšínské knížectví|Těšínsko]] kníže [[Měšek I. Těšínský|Měšek I. Piastovský]] a pro časté povodně řeky |
Roku 1290 přišel na [[Těšínské knížectví|Těšínsko]] kníže [[Měšek I. Těšínský|Měšek I. Piastovský]] a pro časté povodně řeky [[Olše (řeka)|Olše]] dal ihned podnět k přemístění [[Fryštát|Fryštátu]] ''(lat. Freystadium Orientale)'' do míst, kde stojí dodnes. Obec byla ještě roku 1447 připomínána jako Starý Fryštát, poté již jako Staré Město. Na přelomu 15. a 16. století zde vznikly knížecí rybníky fryštátského knížete [[Kazimír II. Těšínský|Kazimíra II. Piastovského]], kde on sám velmi často a s oblibou lovil ryby. Nejednou mu dělal společnost král [[Zikmund I. Starý|Zikmund Jagellonský]]. Roku 1525 tyto rybníky rozšířil i fryštátský regent [[Jan IV. z Pernštejna]]. |
||
Ze Starého Města pochází sedlák [[Ondra Foltýn]], který vyvolal selské nepokoje ([[1776]]), díky kterým byly zrušeny [[Robotní patent (1775)|robotní patenty]]. Poblíž karvinského nového [[Karviná hlavní nádraží|hlavního nádraží]] stála část jeho stodoly z 18. století, která byla zapsána do seznamu kulturních památek. Tato byla po roce 2010 ze seznamu vyňata a zbourána kvůli obnovení záměru těžit pod obcí uhlí. |
Ze Starého Města pochází sedlák [[Ondra Foltýn]], který vyvolal selské nepokoje ([[1776]]), díky kterým byly zrušeny [[Robotní patent (1775)|robotní patenty]]. Poblíž karvinského nového [[Karviná hlavní nádraží|hlavního nádraží]] stála část jeho stodoly z 18. století, která byla zapsána do seznamu kulturních památek. Tato byla po roce 2010 ze seznamu vyňata a zbourána kvůli obnovení záměru těžit pod obcí uhlí. |
Verze z 7. 2. 2019, 09:08
Šablona:Infobox - sídlo Staré Město (k. ú. Staré Město u Karviné; německy Altstadt, polsky Stare Miasto , latinsky Freystadium Orientale) je předměstská část města Karviné. Jde o bývalou samostatnou historickou obec, původně středověké město, a nejdéle obydlenou část Karviné.
Historie
Původně zde na pravém břehu řeky Olše stával Starý Fryštát, založený po pádu Velkomoravské říše v roce 906 n.l. germánskými osadníky a s městskými právy již od doby vlády polského krále Měška II. Lamberta Piastovského mezi léty 1024 - 1032. V té době byla germánská osada rozvinutá již jako slezské obchodní středisko prvořadého významu, a proto jí král Lambert II. udělil název Freystadium Orientale, česky Východní Fryštát. Název Fryštát se překládá jako "město volného obchodu", a právě takové bylo, neboť leželo na velmi důležité obchodní stezce z Uher do Slezska a Pobaltí. Je tak jedním z nejstarších měst v České republice.
Dle pověsti zde stál silně opevněný dřevěný hrad obývaný majitelem města, který na svém hradě ukrýval manželku jistého krále z daleka. Ten, když se dověděl, kde jeho žena přebývá, jel i s početnou družinou dobít starofryštátský hrad. Po jeho dobití a vypálení, král pobil i hradního pána a jeho družinu. Jejich těla pak dal zakopat do země v místě, kde je dnes stará škola. Germánští osadníci přivedli na území dnešního města Karviné svou kulturu a tradice a jazyk slezskou němčinu, které se zde udržely až do konce II. světové války v roce 1945. Původní germánskou mytologii nahradili křesťanským uctíváním jednoho Boha v druhé polovině 13. století, kdy zde také postavili první křesťanský kostel, k jehož zvonu se váže fryštátská pověst. Více o pověstech v článku Fryštát.
Roku 1290 přišel na Těšínsko kníže Měšek I. Piastovský a pro časté povodně řeky Olše dal ihned podnět k přemístění Fryštátu (lat. Freystadium Orientale) do míst, kde stojí dodnes. Obec byla ještě roku 1447 připomínána jako Starý Fryštát, poté již jako Staré Město. Na přelomu 15. a 16. století zde vznikly knížecí rybníky fryštátského knížete Kazimíra II. Piastovského, kde on sám velmi často a s oblibou lovil ryby. Nejednou mu dělal společnost král Zikmund Jagellonský. Roku 1525 tyto rybníky rozšířil i fryštátský regent Jan IV. z Pernštejna.
Ze Starého Města pochází sedlák Ondra Foltýn, který vyvolal selské nepokoje (1776), díky kterým byly zrušeny robotní patenty. Poblíž karvinského nového hlavního nádraží stála část jeho stodoly z 18. století, která byla zapsána do seznamu kulturních památek. Tato byla po roce 2010 ze seznamu vyňata a zbourána kvůli obnovení záměru těžit pod obcí uhlí.
V místní části Olšiny je soustava fryštátských chovných rybníků, které mají svůj původ v 16. století. Dnes se zde nachází významná ptačí rezervace na březích rybníků Lipový, Dubový a Olšový s výskytem starých listnatých dřevin. V této části Starého Města se také nachází hospodářský dvůr Olšiny irského hraběte Taafa z 18. století. Hrabě Taafe měl Fryštát s okolními obcemi včetně Starého Města v držení. Dodnes dvůr Olšiny slouží svému účelu, je v soukromých rukou a je v něm provozován hotel, jízdárna a výletní restaurace. Celý hraběcí dvůr je zrekonstruován, na rozdíl od mladších koníren hraběte Larisch-Monnicha na zámku Fryštát, který na svou rekonstrukci teprve čeká. Larisch-Mönnichové měli ve Sterém Městě jednu ze svých několika honiteb. Jejich slavných parfósních honů se účastnili příslušníci nejvyšší aristokracie včetně Habsburků a německého císaře Viléma II. Pruského.
Až do konce 40. let 20. století bylo Staré Město samostatnou obcí historicky spjatou s městem Fryštát. Roku 1949 byla přičleněna k rozrůstající se Karviné. Počátkem 60. let 20. století se na katastru obce začalo s výstavbou přeložky železniční tratě s novým vlakovým nádražím, které oddělilo obec od města. Na přelomu 80. a 90. let 20. století se zde měl zakládat nový uhelný důl. Proto byla část Starého Města zbourána. Po roce 1989 však z těchto plánů sešlo a na místě po roce 2000 vznikla průmyslová zóna Nové Pole. Sídlí zde řada firem, zejména Shimano, Sejong, Gates, Mölnlycke Health a další. Je zde zaměstnáno přes 1 500 lidí. V roce 2011 byly opět oživeny záměry těžit pod touto lokalitou v horizontu pěti až šesti let.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Staré Město na Wikimedia Commons
- Územně identifikační registr ČR