Stvol: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 6. 2. 2019, 00:30

Stvol (latinsky scapus, anglicky scape) je bezlistý a nevětvený stonek některých vyšších rostlin nesoucí květ nebo květenství. Vzniká prodloužením posledního článku stonku. Naopak níže postavené články bývají velmi krátké a z jejich uzlin vyrůstá přízemní listová růžice to je případ rostlin jako jsou pampeliška lékařská, hyacint, prvosenka jarní, vraní oko a další cévnaté rostliny.

Toto fyziologické uspořádání rostlině umožňuje vystavit květy do větší výšky, než je zbytek její zelené nadzemní části, což má pro rostlinu velký praktický význam zejména pro opylování (ať už větrem, prostřednictvím hmyzu či jinak) i následný širší rozptyl již uzrálých semen.

Související články

Stonek
oční stvol – tělesný orgán u korýšů

Externí odkazy

Slovníkové heslo stvol ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Drosera rotundifolia chromolithograph.jpg|thumb|Stvol [[Rosnatka okrouhlolistá|rosnatky okrouhlolisté]], barevný [[Litografie|kamenotisk]] (1894)]]
-'''Stvol''' ({{vjazyce2|la|''scapus''}}, {{vjazyce2|en|''scape''}}) je [[list|bezlistý]] a&nbsp;[[větev|nevětvený]] [[stonek]] některých [[vyšší rostliny|vyšších rostlin]] nesoucí [[květ]] nebo [[květenství]]. Vzniká prodloužením posledního článku stonku. Naopak níže postavené články bývají velmi krátké a&nbsp;z&nbsp;jejich uzlin vyrůstá přízemní [[listová růžice]] to je případ rostlin jako jsou [[smetánka lékařská]], [[hyacint]], [[prvosenka jarní]], [[vraní oko]] a&nbsp;další cévnaté rostliny.
+'''Stvol''' ({{vjazyce2|la|''scapus''}}, {{vjazyce2|en|''scape''}}) je [[list|bezlistý]] a&nbsp;[[větev|nevětvený]] [[stonek]] některých [[vyšší rostliny|vyšších rostlin]] nesoucí [[květ]] nebo [[květenství]]. Vzniká prodloužením posledního článku stonku. Naopak níže postavené články bývají velmi krátké a&nbsp;z&nbsp;jejich uzlin vyrůstá přízemní [[listová růžice]] to je případ rostlin jako jsou [[pampeliška lékařská]], [[hyacint]], [[prvosenka jarní]], [[vraní oko]] a&nbsp;další cévnaté rostliny.
 Toto fyziologické uspořádání rostlině umožňuje vystavit [[květ]]y do větší výšky, než je zbytek její zelené nadzemní části, což má pro rostlinu velký praktický význam zejména pro [[Opylení|opylování]] (ať už [[vítr|větrem]], prostřednictvím [[hmyz]]u či jinak) i následný širší rozptyl již uzrálých [[semeno|semen]].