Volební program: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m spíš se slibuje někomu, než směrem k někomu |
Vylepšil jsem tento odkaz značky: možný vandalismus odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Nic Prostě duto haha == |
|||
'''Volební program''' je soubor [[slib]]ů [[Politická strana|politické strany]] voličům.<ref>Keller, Kevin Lane. 2007. Strategické řízení značky. Praha: Grada publishing, 2007.</ref> Lze jej pokládat za návrh [[Smlouva|smlouvy]] s voliči,<ref name="eibl70"/> který určuje postoje a cíle, které chce subjekt po [[Volby|volbách]] uvést do praxe.<ref name="saradin">Šaradín, Pavel et al. 2002. Volby 2002. Analýza programů a výsledků ve volbách do Poslanecké sněmovny. Olomouc: Periplum, družstvo nakladatelů. S. 7.</ref> Strana jej aktivně představuje voličům, do jejichž povědomí se snaží dostat. Program také působí na vnější profilaci strany.<ref name="kabelacova">{{Citace kvalifikační práce |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
[[Poměrný volební systém]], kdy se obvykle po volbách utvářejí [[koalice]] více stran, může omezit vliv volebního programu. Volič pak počítá s tím, že volební program nebude dodržen v plném znění a může jej chápat jako pouhý pomocný indikátor pro posouzení budoucích koaličních vyjednávání.<ref name="pacas">Pacas, Jan. 2012. Vnímání českých politických stran v závislosti na jejich značce a programu. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita. S. 13–17.</ref> |
|||
== Typy programů == |
|||
Kromě volebních programů existují ještě další typy programů: |
Kromě volebních programů existují ještě další typy programů: |
||
* |
* noční program – definuje [[Ideologie|ideologický]] profil,<ref name="eibl70">Eibl, Otto. 2010. „Volební programy.“ In: Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010. Ed. Stanislav, Balík. Brno: CDK, 69–96.</ref> primární hodnotová východiska a dlouhodobé cíle strany.<ref>Mareš, Miroslav. 2006. „Programatika ODS.“ In: Občanská demokratická strana a česká politika. Eds. Stanislav, Balík et al. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 125.</ref> |
||
* |
* gulášový program – popisuje specifické problémy a navrhuje možná řešení.<ref name="kabelacova">{{Citace kvalifikační práce |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
== Funkce == |
== Funkce == |
||
| Řádek 32: | Řádek 28: | ||
* Agitační – strana se jím připravuje na [[Konflikt|konfrontaci]] s ostatní stranami na volebním trhu. |
* Agitační – strana se jím připravuje na [[Konflikt|konfrontaci]] s ostatní stranami na volebním trhu. |
||
Podle Pavla Šaradína lze funkce dělit na:<ref name="saradin"/> |
Podle Pavla Šaradína lze funkce dělit na:<ref name="saradin">Šaradín, Pavel et al. 2002. Volby 2002. Analýza programů a výsledků ve volbách do Poslanecké sněmovny. Olomouc: Periplum, družstvo nakladatelů. S. 7.</ref> |
||
* Integrační – volič si na základě volebního programu vybírá stranu, se kterou sdílí stejná stanoviska a názory na určitá témata. |
* Integrační – volič si na základě volebního programu vybírá stranu, se kterou sdílí stejná stanoviska a názory na určitá témata. |
||
* Dezintegrační – slouží k odlišení od konkurentů. |
* Dezintegrační – slouží k odlišení od konkurentů. |
||
Verze z 29. 1. 2019, 11:50
Nic Prostě duto haha
Kromě volebních programů existují ještě další typy programů:
- noční program – definuje ideologický profil,[1] primární hodnotová východiska a dlouhodobé cíle strany.[2]
- gulášový program – popisuje specifické problémy a navrhuje možná řešení.[3]
Funkce
Volební programy podle Otto Eibla plní řadu funkcí:[4]
- Propagační – oslovuje voliče a informuje je o prioritách strany a jejich stanoviscích k tématům, které jdou důležitá pro danou stranu nebo část voličů. Pomocí této funkce lze představit i nový politický subjekt.
- Profilační – strana se vymezuje vůči konkurenčním politickým subjektům.
- Agitační – strana se jím připravuje na konfrontaci s ostatní stranami na volebním trhu.
Podle Pavla Šaradína lze funkce dělit na:[5]
- Integrační – volič si na základě volebního programu vybírá stranu, se kterou sdílí stejná stanoviska a názory na určitá témata.
- Dezintegrační – slouží k odlišení od konkurentů.
- Ideologická – poskytuje ideologické zázemí pro jednání do budoucnosti.
Reference
- ↑ Eibl, Otto. 2010. „Volební programy.“ In: Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010. Ed. Stanislav, Balík. Brno: CDK, 69–96.
- ↑ Mareš, Miroslav. 2006. „Programatika ODS.“ In: Občanská demokratická strana a česká politika. Eds. Stanislav, Balík et al. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 125.
- ↑ KABELÁČOVÁ, Petra. Rozpoznání prvků značky a programových východisek českých politických stran. Brno,, 2014 [cit. 2015-11-05]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Otto Eibl. Dostupné online.
- ↑ Eibl 2010: 69
- ↑ Šaradín, Pavel et al. 2002. Volby 2002. Analýza programů a výsledků ve volbách do Poslanecké sněmovny. Olomouc: Periplum, družstvo nakladatelů. S. 7.
