Cheb: Porovnání verzí
m oprava IPA |
m -typo |
||
Řádek 34: | Řádek 34: | ||
| loc-map = {{LocMap|Česko|position=left |lat_deg=50|lat_min=04 |lat_sec=46 |lon_deg=12 |lon_min=22 |lon_sec=14 |float=center}} |
| loc-map = {{LocMap|Česko|position=left |lat_deg=50|lat_min=04 |lat_sec=46 |lon_deg=12 |lon_min=22 |lon_sec=14 |float=center}} |
||
}} |
}} |
||
'''Cheb''' ({{výslovnost|ˈxɛp |
'''Cheb''' ({{výslovnost|ˈxɛp|Cs Cheb.ogg}}, {{Vjazyce2|de|''Eger''}}, v chebském sudetoněmeckém nářečí ''Egha''<ref>{{de}} [http://www.egerlaender.de Bund der Eghalanda Gmoin e. V]</ref>), je město ve stejnojmenném [[Okres Cheb|okrese]] a v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]], 40 km jihozápadně od Karlových Varů a 5 km od hranic s Německem na řece [[Ohře|Ohři]]. První historicky dochovaná zmínka o Chebu, centrálním městě celého někdejšího [[Chebsko|Chebska]] pochází z roku [[1061]]. Hlavní průmysl je zde [[strojírenství|strojírenský]], [[Textilní průmysl|textilní]], kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský. |
||
Do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla převážná část obyvatelstva [[Německá menšina v Česku|německá]] a Cheb byl důležitou součástí [[Sudety|Sudet]]. Po skončení války byli němečtí obyvatelé [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleni]] a město se z velké části vylidnilo. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. V Chebu se nachází sedm základních škol, dvě střední školy, jedna praktická škola, gymnázium a [[Fakulta ekonomická Západočeské univerzity]]. |
Do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla převážná část obyvatelstva [[Německá menšina v Česku|německá]] a Cheb byl důležitou součástí [[Sudety|Sudet]]. Po skončení války byli němečtí obyvatelé [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleni]] a město se z velké části vylidnilo. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. V Chebu se nachází sedm základních škol, dvě střední školy, jedna praktická škola, gymnázium a [[Fakulta ekonomická Západočeské univerzity]]. |
Verze z 27. 1. 2019, 19:24
Cheb | |
---|---|
Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Cheb |
Obec s rozšířenou působností | Cheb (správní obvod) |
Okres | Cheb |
Kraj | Karlovarský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°4′47″ s. š., 12°22′26″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 31 954 (2023)[1] |
Rozloha | 96,35 km²[2] |
Nadmořská výška | 459 m n. m. |
Počet domů | 3 300 (2021)[3] |
Počet k. ú. | 19 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Městský úřad Cheb náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 1/14 350 20 Cheb podatelna |
Starosta | Mgr. Antonín Jalovec (VPM)[4] |
Oficiální web: www | |
Cheb | |
Další údaje | |
Kód obce | 554481 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cheb ( [ˈxɛp]IPA, německy Eger, v chebském sudetoněmeckém nářečí Egha[5]), je město ve stejnojmenném okrese a v Karlovarském kraji, 40 km jihozápadně od Karlových Varů a 5 km od hranic s Německem na řece Ohři. První historicky dochovaná zmínka o Chebu, centrálním městě celého někdejšího Chebska pochází z roku 1061. Hlavní průmysl je zde strojírenský, textilní, kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský.
Do konce druhé světové války byla převážná část obyvatelstva německá a Cheb byl důležitou součástí Sudet. Po skončení války byli němečtí obyvatelé vysídleni a město se z velké části vylidnilo. Žije zde přibližně 32 tisíc[1] obyvatel. V Chebu se nachází sedm základních škol, dvě střední školy, jedna praktická škola, gymnázium a Fakulta ekonomická Západočeské univerzity.
Poloha
Cheb leží na západě Česka, v blízkosti hranic s Německem. Sousedními městy jsou na severozápadě Aš, na severovýchodě Sokolov a Karlovy Vary a na jihovýchodě Mariánské Lázně a Tachov. Městem prochází poledník s hodnotou 12° 22´ v. d. a rovnoběžka 50° 04´ s. š. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 472 metrů. V okolí Chebu se nachází přehradní nádrže Skalka a Jesenice. 5 km severozápadně leží Františkovy Lázně.
Historie
Chebské hradiště bylo osídleno v 9. století Slovany. První dochovaná písemná zmínka o Chebu pochází z roku 1061. Roku 1146 připadlo Chebsko císaři Fridrichu I. Barbarossovi který zde kolem roku 1180 nechal postavit dodnes z části zachovaný středověký hrad (falc). Na město byl Cheb povýšen roku 1179. V lednu 1285 se v Chebu konala svatba českého krále Václava II. s dcerou římského krále Rudolfa I. Jitkou, poté Cheb patřil střídavě k Čechám a Německu, roku 1322 ho Ludvík IV. Bavor se souhlasem chebských dal v zástavu českému králi Janu Lucemburskému. Městu byla přislíbena nezávislost vůči království, pozbylo však statut svobodného říšského města. Zástava nebyla nikdy vyplacena.
5. května 1389 zde byl podepsán zemský mír (landfrýd), mezi králem Václavem IV. a svazkem jihoněmeckých říšských měst, když král neuspěl v prosazení svých zájmů. Během husitských válek stál Cheb jakožto město katolické aktivně na straně protihusitské koalice. V pozdější době se ale připojil k luteránské reformaci. Dne 25. února 1634 byl v Chebu, v Pachelbelově domě na náměstí (za Špalíčkem, dnes Městské muzeum) zavražděn Albrecht z Valdštejna a na hradě jeho důstojníci.
Autonomistickým tendencím spojeným s odvoláváním se na zvláštní postavení Chebska v rámci Zemí Koruny české učinili definitivní konec Habsburkové roku 1723, když učinili Cheb svobodným královským městem (ale ještě zhruba dalších sto let náležel do řezenské diecéze). Jako poslední státoprávní akt Chebska může být v této souvislosti vnímáno přijetí pragmatické sankce 21. října 1721.
Přestože bylo Chebsko od roku 1322 součástí Zemí Koruny České, nespokojila se většina místního obyvatelstva po skončení 1. světové války s nově vzniklým Československem a žádala v rámci Deutschböhmen odtržení. Po příchodu "italských" legionářů v roce 1919 se však jejich plány nepodařilo zrealizovat. V období 1. republiky se v Chebu značně zvýšil počet českého obyvatelstva, které přicházelo do pohraničí za prací. Protičeské nálady německého obyvatelstva se však od roku 1933 neustále zvyšovaly a vyvrcholily v roce 1938. Triumfální příjezd Adolfa Hitlera 3. října 1938 na zaplněné chebské náměstí korunoval podepsání Mnichovské dohody, odchod tisíců Čechoslováků, ale i německých antifašistů z města a připojení Sudet k Třetí říši.
Po roce 1945 byla většina obyvatelstva německé národnosti vysídlena do Německa, což způsobilo značný pokles počtu obyvatel (předválečného stavu bylo dosaženo až v 90. letech 20. století). Po Sametové revoluci se zde usídlila velká komunita Vietnamců, kteří zde podnikají se svými tržišti.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
- 1930 měl Cheb 31 406 obyvatel (z toho 3 493 (11 %) udávalo českou národnost)
- 1945 měl Cheb přes 45 000 obyvatel (toto číslo je ale poněkud zkresleno velkým počtem válečných uprchlíků)
- 1947 měl Cheb jen 14 533 obyvatel (z toho drtivá část jsou pováleční přistěhovalci z vnitrozemí)
- 1990 měl Cheb 29 962 obyvatel
- 2012 měl Cheb 33 067 obyvatel
- 2016 měl Cheb 32 355 obyvatel
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 17 826 | 21 575 | 22 875 | 28 064 | 31 761 | 32 735 | 37 599 | 20 178 | 22 133 | 26 650 | 30 886 | 31 847 | 32 893 | 32 401 |
Počet domů | 1 373 | 1 527 | 1 624 | 1 767 | 1 917 | 1 942 | 2 351 | 2 544 | 1 763 | 1 903 | 2 191 | 2 382 | 2 586 | 2 995 |
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 13 541 | 17 376 | 18 908 | 23 835 | 26 969 | 27 891 | 31 893 | 17 837 | 20 061 | 24 851 | 28 846 | 29 724 | 30 515 |
Počet domů | 801 | 926 | 1 008 | 1 179 | 1 303 | 1 319 | 1 672 | 1 918 | 1 483 | 1 537 | 1 715 | 1 823 | 1 968 |
Struktura populace
Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 300 domech 27 524 obyvatel, z nichž bylo 13 881 žen. 1 305 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 23 125 k německé a 34 k židovské. Žilo zde 24 843 římských katolíků, 1 702 evangelíků, 10 příslušníků Církve československé husitské a 505 židů.[8] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 640 domech 31 398 obyvatel. 3 493 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 24 979 k německé. Žilo zde 27 368 římských katolíků, 1 901 evangelíků, 456 příslušníků Církve československé husitské a 491 židů.[9]
-
Věková struktura obyvatel obce Cheb roku 2011
-
Rodinný stav obyvatel obce Cheb roku 2011
-
Vzdělání obyvatel obce Cheb roku 2011
Podnebí
Kultura
Stavby
Centrum Chebu je mimořádně dobře zachované, včetně půdorysu, náměstí a zbytků hradeb, a je tedy právem městskou památkovou rezervací.
- Chebský hrad s patrovou kaplí, vystavěný kolem roku 1180 v románském slohu císařem Friedrichem Barbarossou.
- Gotický Chrám svatého Mikuláše a Alžběty. Z původní románské stavby z roku 1220 jsou zachovány obě věže. Kostel byl goticky přestavěn v letech 1456–1476 na trojlodní halu. Nástěnné malby od mistra Lucase z Norimberku z téhož roku. Poškozené vrcholky věží byly barokně přestavěny roku 1746. Na konci druhé světové války byly zničeny neogotické věže, vzniklé po požáru barokních. V roce 2008 byly nahrazeny provizorní poválečné helmice replikami neogotických věží, a tak byly po více než šedesáti letech vráceny kostelu jeho proporce a charakter. Tato změna zásadně ovlivnila i panorama města.
- Špalíček, malebná skupina jedenácti středověkých kupeckých domů na náměstí rozdělených Kramářskou uličkou, který vyrůstal od 13. století na místě kramářských bud a masných krámů. Podle nejstaršího zobrazení z roku 1472 je půdorys těchto dvou bloků v podstatě zachován do dnešní doby. Zbořena byla třetí řada domů, která stála na západní straně náměstí.Dnes se v budově nachází známá cukrárna.
- Zbytky městských hradeb s věžemi (Mlýnská věž, Písečná brána, Čertova věž)
- Nová radnice na náměstí, barokní budova s věží podle projektu J. B. Alliprandiho z let 1722-1729
- Velký počet historických měšťanských domů (Náměstí krále Jiřího, Jánské náměstí, Kamenná ulice, Růžový kopeček aj.)
- Evangelický kostel Pokoje z roku 1871, novogotické halové trojlodí s věží
- Divadlo z roku 1874 podle plánů architekta V. Pröckla.
- Bývalý františkánský klášter, gotická stavba s kostelem Nanebevzetí Panny Marie s křížovou chodbou ze 13.–14. století.
- Bývalý kostel sv. Kláry (dnes koncertní síň), barokní stavba z let 1708–1711, patrně od K. Dienzenhofera.
- Bývalý dominikánský klášter s kostelem svatého Václava v Dominikánské ulici
- Bývalý křižovnický klášter u mostu přes Ohři s pozdně gotickým kostelem sv. Bartoloměje, obdélnou stavbou s jediným středním pilířem a zajímavou klenbou z roku 1414.
- Klášter Milosrdných sester sv. Kříže s kostelem Povýšení svatého Kříže. Dlouho nevyužívaná a postupně i ohrožená stavba, kulturní památka z Masarykovy první republiky, byla v průběhu roku 2016 celá srovnána se zemí. Zplanýrovaný pozemek nabízí turecký majitel k prodeji. Vyměřená pokuta za likvidaci kulturní památky byla pouhých 20 000 Kč.
- V místní části Hrozňatov se nachází loretánská kaple a zámek Starý Hrozňatov.
- křižovatka Ypsilonka (technická památka)
- železniční viadukt z roku 1898 (technická památka)
Památníky
- Americký památník
- Sovětský památník
- Památník zničeného židovského hřbitova
- Památník synagogy, vypálené během tzv. Křišťálové noci v roce 1938
- Památník 1. pěší divize americké armády
Sochy
- V. I. Lenin – původně se socha nacházela na Leninově náměstí (dnes nám. Milady Horákové) před chebským nádražím. Dnes je umístěna v lapidáriu ve Františkánských zahradách.
- Julius Fučík – dnes se nachází socha v lapidáriu ve Františkánských zahradách.
- Kašna rytíře Rolanda – kašna stojí uprostřed náměstí a do roku 1591 je ozdobena sochou rytíře Rolanda, který symbolizoval trhová práva říšských měst. Chebský lid mu říkal "Wastl". Originál sochy je v mázhausu Chebského muzea, zatímco kašnu zdobí pískovcová kopie od akademického sochaře Živného z roku 1985.
- Sépie – Jaroslav Róna – socha se jako výrazný artefakt nachází v areálu Chebského hradu.
Zaniklé památky
Festivaly
- Město je od roku 1970 pořadatelem Mezinárodního festivalu dechových orchestrů mladých – (FIJO). Festival se koná pravidelně každý sudý rok na přelomu června a července.[10]
- Ve městě se konají již tradičně každoroční Vánoční trhy, kdy je na náměstí postaveno kluziště a zvonice. [11]
Krajinné výstavy
Krajinné výstavy mají bohatou tradici – jejich smysl spočívá nejen v sezónní prezentaci zahradního umění a krajinotvorby, ale především v tom, že rekultivují často problémová a ekologicky narušená území a mění je v zóny příměstské rekreace, které slouží občanům natrvalo i po skončení výstav. Díky investicím vloženým do krajinné výstavy nabývá konkrétní místo nový ráz, získává na atraktivitě a všeobecné známosti a přitahuje pozornost návštěvníků k celému městu.
V Chebu došlo k obnovení tradice po mnoha letech, a to ve spolupráci vždy s jedním německým/bavorským městem. Úspěšný projekt „Krajinné výstavy bez hranic“ zahájil roku 2006 ve spolupráci bavorským městem Marktredwitz. Pro vlastní zahradnické výstavy sloužily prostory Císařské louky pod Chebským hradem, Na Šancích, v hradním příkopě a nivní park. Návštěvníci mohli zažít bohatý doprovodný program – koncerty, divadelní představení, výstavy, vystoupení škol a sportovní utkání. Druhou přeshraniční krajinnou výstavu uspořádal Cheb s nedalekým městem Tirschenreuth s názvem „Příroda a historie Cheb 2013“. Spolu s bavorským městem Bayreuth přichystal Cheb realizaci další, již III. krajinné výstavy pod názvem „Hudba pro oči“. Oproti minulým dvěma je tato výstava časově rozdělena na dvě části. Na německé straně trvala plných 171 dní, od 22. 4. 2016 do 9. 10.2016. Česká část byla realizována v roce 2017.
Doprava
Cheb byl od středověku významným dopravním a obchodním centrem. Ležel na důležité královské obchodní cestě z Norimberka do Prahy. Významná byla také obchodní cesta z Chebu do Plavna přes Ašsko, a poštovní cesta z Chebu do Adorfu.
Městská hromadná doprava
Od 9. prosince 2007 městskou dopravu v Chebu zajišťuje autobusových 7 linek v číselném rozmezí 1–7, licenční čísla 416001 až 416007. Provozovatelem je podnik Autobusy Karlovy Vary, a. s. Před touto reformou zde bylo 12–13 městských linek. Doprava v regionu je integrovaná možností použít celodenní jízdenky EgroNet. Nepřestupní jízdenka na MHD stojí 10 korun když se kupuje přes čipovou kartu jinak 12 korun.
V letech 1897, 1899 a 1904 byla různým žadatelům vydána povolení k zahájení stavebních a montážních prací na tramvajové dráze z Chebu do Františkových Lázní, ta však nikdy postavena nebyla. Po druhé světové válce v této trase jezdil silniční vláček. Charakter městské dopravy má odedávna autobusová linka z Chebu do Františkových Lázní, nyní s číslem 411120. Jiná městská hromadná doprava ve Františkových Lázních není.
Po druhé světové válce byly v Chebu zavedeny tři městské autobusové linky, které až do začátku 70. let byly označeny A, B a C, provozovatelem byl chebský závod ČSAD (později označený číslem 302). Později došlo k rozmachu MHD a byla do ní zaintegrována většina příměstských linek. Na hlavní lince 1 jezdívaly kloubové autobusy. Několikrát se objevily úvahy o zavedení trolejbusů, ale nikdy nedošly realizace. V roce 1988/1989 byla v krajském knižním jízdním řádu ČSAD uvedena MHD Cheb pod číslem 30930 s 9 linkami číslovanými 1–9.
Centrálním uzlem chebské městské i meziměstské autobusové dopravy je autobusové nádraží na náměstí Dr. Milady Horákové, které je ze strategických důvodů umístěno před budovou hlavního železničního nádraží Cheb. Od prosince 2012 slouží moderní autobusový terminál ve tvaru šestiúhelníku.[12] Informace o autobusových linkách lze také zjistit v infocentru v nádražní budově.
Silniční doprava
Hlavním silničním spojením s Prahou je silnice I/6 Cheb – Karlovy Vary – Praha, jež je postupně přestavována na dálnici D6. Možná je i trasa přes Plzeň po dálnici D5, po dálničním přivaděči I/21 směr Mariánské Lázně – D5 (exit 128 Bor) – Plzeň – Praha. Město dále spojuje silnice I/21 s hraničním přechodem Vojtanov a prochází jím i silnice II/606 a II/214. Cheb disponuje dvěma silničními obchvaty. Severní - dálniční - odvádí dopravu po D6 na hraniční přechod Pomezí nad Ohří. Jihovýchodní obchvat směřuje po II/214 na hraniční přechod Svatý Kříž.
Železniční doprava
V Chebu se nachází důležitý mezinárodní železniční uzel a stanice Cheb je také hraničním přechodem s Německem. V Chebu se nachází stanice Cheb (jediné nádraží) a dvě zastávky na znamení: Cheb- Skalka, která je využívána jen na trati do Německa, a Cheb-Všeboř, na níž zastavují osobní vlaky do Mariánských Lázní nebo Plzně. Hlavním železničním spojením s Prahou je trať Cheb-Mariánské Lázně–Stříbro–Plzeň–Beroun-Praha, po které jezdí rychlovlaky Pendolino a Západní expres, značně urychlující dopravu. Zároveň zde fungují moderní a spolehlivé spoje do sousedního Bavorska a Saska.
Tratě vedoucí z a do Chebu:
- 140 Cheb – Karlovy Vary – Chomutov
- 146 Cheb – Skalná – Luby
- 147 Cheb – Františkovy Lázně – Bad Brambach (SRN)
- 148 Cheb – Františkovy Lázně – Aš – Hranice v Čechách
- 170 Cheb – Plzeň – Beroun – Praha
- 171 Cheb – Marktredwitz (SRN) – Norimberk (SRN)
Původní, první chebské nádraží bylo postaveno v roce 1865, ale podlehlo spojeneckým náletům v roce 1945, stejně jako jeho široké okolí. Zbytky byly téhož roku strženy a postaveno provizorní dřevěné nádraží. Současné nádraží bylo zprovozněno až v roce 1962. V současné době (2019) je realizována rozsáhlá rekonstrukce (spíše výměna) nástupišť včetně kolejišť za 516 mil. Kč, převážně z evropských fondů. Navazovat bude rekonstrukce nádražní budovy za 100 mil. Kč.
Letiště
Chebské letiště bylo v roce 1918 jediným funkčním letištěm na území ČSR. Právě na tomto letišti získala rodící se československá armáda svá první letadla. Za první republiky na letišti sídlila významná letecká škola. Za druhé světové války vybudovali Němci v sousedství letiště rozsáhlou továrnu na výrobu stíhaček (včetně proudových). Po americkém bombardování továrny v roce 1945 chebské letiště upadlo do zapomnění. Dnes slouží jen jako sportovní letiště. Tento rok oslaví letiště 100 let a uskuteční se k tomuto výročí letecký den.
Sport
Cheb je městem s bohatou sportovní tradicí. V letech 1980 až 1995 hrál místní klub Union Cheb (dříve Rudá hvězda Cheb) nejvyšší fotbalovou ligu. Nyní pokračuje pod názvem FK Hvězda Cheb v nižších soutěžích. Každoročně se v místní sportovní hale pořádá mezinárodní házenkářský turnaj ženských reprezentací „O štít města Chebu“. Házenkářky FK Hvězda Cheb hrají II. házenkářkou ligu. V rámci krajinné výstavy v roce 2006 došlo k vybudování nového tenisového areálu včetně kryté haly na pravém břehu řeky Ohře v blízkosti sídliště Skalka. Posléze byl v blízkosti vybudován areál minigolfu, kde se konají turnaje celostátního i mezinárodního významu. Během krajinné výstavy v roce 2013 byl vybudován na levém břehu řeky Ohře atletický areál Zlatá dráha, o kterém prohlásili nejlepší čeští atleti (Maslák, Hejnová), že je nejkrásnější, co kdy viděli. Ve stejné době byl v sousedství atletického areálu v nádherných přírodních kulisách vybudován lukostřelecký areál. Pro veřejnost slouží v blízkosti těchto dvou areálů lanové centrum, basketbalové hřiště, stoly na ping pong a odpočinková louka s přípravou na grilování. V Chebu funguje hokejový klub HC Stadion Cheb, který hraje plzeňskou krajskou ligu na zimním stadionu z roku 1977, kde v roce 2002 proběhlo originální zastřešení s výstavbou hlediště pro 1500 diváků včetně dobudování zázemí. U bývalé křižovatky "Ypsilon", 6 km východně od Chebu, je moderní areál na motokáry a malé motocykly Kartarena Cheb, kde se konají mistrovství různých úrovní (MM ČR, Rakouska Německa apod.) - areál je přístupný i pro veřejnost.
Místní části
Město Cheb se skládá z 19 místních částí a 19 katastrálních území:
- k. ú. Bříza nad Ohří – část Bříza
- Cetnov – Cetnov
- Dolní Dvory – Dolní Dvory
- Dolní Pelhřimov – Pelhřimov
- Dřenice u Chebu – Dřenice
- Háje u Chebu – Háje
- Horní Dvory – Horní Dvory
- Hradiště u Chebu – Hradiště
- Cheb – Cheb
- Chvoječná – Chvoječná
- Jindřichov u Tršnic – Jindřichov
- Klest – Klest
- Loužek – Loužek
- Podhoří u Chebu – Podhoří
- Podhrad – Podhrad
- Skalka u Chebu – Skalka
- Starý Hrozňatov – Hrozňatov
- Střížov u Chebu – Střížov
- Tršnice – Tršnice
Součástí města byla dříve i dnes samostatná obec Pomezí nad Ohří a obec Potočiště, která se později stala součástí obce Odrava.[13]
Správní území
Cheb byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Cheb ale stále existuje a skládá se ze 40 obcí, ORP z 21 obcí.
Osobnosti
- Jindřich Břetislav (?–1197), kníže a biskup pražský z dynastie Přemyslovců
- Kašpar Šlik (1396–1449), kancléř Svaté říše římské
- Albrecht z Valdštejna (1583–1634), vojevůdce a politik
- Balthasar Neumann (1687–1753), německý barokní architekt
- Bernhard Adler (1753-1810), lékař a zakladatel lázní Františkovy Lázně
- Josef August Hecht (1792–1861), lázeňský podnikatel ve Františkových Lázních a politik[14]
- Adolf Tachezy (1814–1892), podnikatel, lékárník a politik, starosta města[15]
- Rudolf Serkin (1903–1991), americký klavírista rusko-židovského původu
- Andrej Krob (* 1938), divadelní scenárista a režisér
- Frank Boldt (1942–2006), německý historik, slavista a překladatel
- Daniela Kolářová (* 1946), herečka
- Marcel Grün (* 1946), astronom a spisovatel z oblasti astronomie a kosmonautiky
- Libor Dvořák (* 1948), novinář a překladatel z ruštiny
- Stanislav Tůma (1950–2005), fotograf
- Mikoláš Chadima (* 1952), hudebník
- Ladislav Jakl (* 1959), tajemník prezidenta republiky
- Jaromír Bosák (* 1965), sportovní komentátor a novinář
- Pavel Anděl (* 1966), herec, hudebník, hudební publicista, televizní dramaturg a moderátor
- Ilona Csáková (* 1970), zpěvačka
- Pavel Nedvěd (* 1972), fotbalista
Partnerská města
Galerie
-
Písečná brána, Ohře
-
Zbytky středověkého opevnění
-
Divadlo
-
Kašna se sochou Herkula
-
Kašna se sochou Rolanda
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Město Cheb má nové vedení. Starostou je Mgr. Antonín Jalovec: Cheb [online]. 2018-11-21 [cit. 2018-11-21]. Dostupné online.
- ↑ (německy) Bund der Eghalanda Gmoin e. V
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 – 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-12]. S. 340, 341, záznam 7. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 – 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-12]. S. 340, 341, záznam 7-9. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 240.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 93.
- ↑ {title}. www.kcsvoboda.cz [online]. [cit. 07-07-2016]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-07-2016.
- ↑ https://vary.idnes.cz/vanocni-trhy-advent-vanoce-namesti-krale-jiriho-kluziste-program-cheb-1e9-/vary-zpravy.aspx?c=A181109_438406_vary-zpravy_ba
- ↑ Autobusové nádraží začne růst nejspíš až na jaře 2011, město Cheb, 10. 9. 2009
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.
- ↑ Františkolázeňské noviny, číslo 9, září 2011, Josef August Hecht. [online]. frantiskovylazne.cz [cit. 2013-07-29]. Dostupné online.
- ↑ Významné osobnosti Chebska [online]. muzeumcheb.cz [cit. 2013-09-01]. Dostupné online.
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Cheb. Sv. 12, str. 103nn
Související články
Externí odkazy
- Galerie Cheb na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Cheb ve Wikislovníku
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cheb na Wikimedia Commons
- Cheb v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města Cheb
- Městská knihovna v Chebu
- Chebský hrad
- Západočeské divadlo v Chebu
- Cheb
- Města v Čechách
- Městské památkové rezervace v Česku
- Okres Cheb
- Okresní města v Česku
- Obce s rozšířenou působností
- Obce s pověřeným obecním úřadem
- Obce v okrese Cheb
- Sídla v Chebské pánvi
- Mikroregion Chebsko
- Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis
- Svazek obcí EKOODPADY
- Města v okrese Cheb
- Sídla na Ohři