Lhota (Vyškov): Porovnání verzí
→Historie: dopl. |
název |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| charakter = vesnice |
| charakter = vesnice |
||
| počet obyvatel = 352 <sup>[[2011]]</sup> |
| počet obyvatel = 352 <sup>[[2011]]</sup> |
||
| počet domů = |
| počet domů = 132 |
||
| psč = 68201 |
| psč = 68201 |
||
| obec = [[Vyškov]] |
| obec = [[Vyškov]] |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
}} |
}} |
||
Bývalá obec '''Lhota''', dnes část města [[Vyškov]], leží 6 km na severozápad od Vyškova. Obec byla sloučena s [[Pařezovice]]mi a roku [[1964]] s [[Rychtářov (Vyškov)|Rychtářovem]]. Poté se všechny tři osady staly součástí Vyškova. |
Bývalá obec '''Lhota''', dnes část města [[Vyškov]], leží 6 km na severozápad od Vyškova. Obec byla sloučena s [[Pařezovice]]mi a roku [[1964]] s [[Rychtářov (Vyškov)|Rychtářovem]]. Poté se všechny tři osady staly součástí Vyškova. |
||
== Název == |
|||
Osady zvané Lhota byly zakládány v průběhu 13. a v první polovině 14. století. Obyvatelelé těchto vesnic byli na určitou dobu tj. lhůtu (staročesky lhota, lhóta ve významu polehčení, osvobození) osvobozeni od všech platů za to, že vykáceli les a přeměnili ho v pole.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Olivová-Nezbedová |
|||
| jméno = Libuše |
|||
| odkaz na autora = Libuše Olivová-Nezbedová |
|||
| titul = Pomístní jména v Čechách : o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest |
|||
| vydavatel = Academia : Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1995 |
|||
| vydání = 1 |
|||
| počet stran = |
|||
| počet svazků = |
|||
| kapitola = |
|||
| strany = |
|||
}}</ref> |
|||
== Historie == |
== Historie == |
||
Verze z 26. 1. 2019, 20:02
Šablona:Infobox - sídlo Bývalá obec Lhota, dnes část města Vyškov, leží 6 km na severozápad od Vyškova. Obec byla sloučena s Pařezovicemi a roku 1964 s Rychtářovem. Poté se všechny tři osady staly součástí Vyškova.
Název
Osady zvané Lhota byly zakládány v průběhu 13. a v první polovině 14. století. Obyvatelelé těchto vesnic byli na určitou dobu tj. lhůtu (staročesky lhota, lhóta ve významu polehčení, osvobození) osvobozeni od všech platů za to, že vykáceli les a přeměnili ho v pole.[1]
Historie
V roce 1517 žilo v obci Lhota 19 lidí. V letech 1656–1675 se ve Lhotě nacházelo 30 domů, ale jen 16 obydlených. V roce 1718 bylo ve Lhotě evidováno 14 stavení v součtu s usedlostmi i domky bez polí. V dalších letech začal narůstat, v roce 1834 zde bydlelo 311 obyvatel. Samostatnou politickou obcí se Lhota stala v roce 1850, kdy se starostou stal Jan Kylián a radními Ondřej Formánek a Pavel Kala. V roce 1888 zde byla založena škola a v roce 1919 organizace TJ Sokol Lhota. Za druhé světové války byla Lhota jako jedna z dalších 33 obcí určena k vystěhování. Sloužila jako cvičiště a střelnice pro německé vojáky. Všech 150 rodin se do obce mohlo vrátit až v květnu 1945. V roce 1957 zde bylo založeno JZD. V roce 1964 byla vesnice sloučena s Rychtářovem. Později se stala součástí města Vyškova.[2]
-
1. Kaple na návsi -
2. Litinový kříž (1891) -
3. Kamenný kříž
Obyvatelstvo
| Místní část Lhota | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | celá obec | 549 | 390 | 416 | 455 | 466 | 520 | 493 | 539 | 307 | 362 | 344 | 328 | 348 | 356 | 352 |
| Počet domů | celá obec | - | 54 | 59 | 64 | 74 | 84 | 87 | 110 | 106 | 125 | 92 | 99 | 124 | 128 | 132 |
Náboženský život
Lhota patří k sídlu římskokatolické farnosti Vyškov-Dědice. Ta je součástí Vyškovského děkanátu Olomoucké arcidiecéze v Moravské provincii. Území zdejší farnosti zahrnuje nejen oblast Dědic a Lhoty, ale i dědické osady Hamiltony, Pazderny, Opatovic, Radslavic a Radslaviček.[3] Hlavním duchovním stánkem farnosti je Kostel Nejsvětější Trojice v centru Dědic. Místním farářem a administrátorem excurendo je od července 2010 ThLic. ICLic. František Cinciala.[4]
Pamětihodnosti
- Pomník památce padlých za první světové války před kaplí
- Boží muka u školy z počátku 19. století.
- Kaple na návsi
- Litinový kříž z roku 1891
- Kamenný kříž
Reference
- ↑ OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše. Pomístní jména v Čechách : o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. 1. vyd. Praha: Academia : Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 1995.
- ↑ Historie obce Lhota [online]. Lhota: Jan Kolařík [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Actapublica Dědice [online]. Brno: Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2015-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Arcidiecéze olomoucká – Farnost Dědice [online]. Olomouc: Arcidiecéze olomoucká [cit. 2015-01-28]. Dostupné online.
Literatura
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965.
- KOTULÁN, Vladimír. Vyškovská zastavení. Vyškov: Město Vyškov, 2003. ISBN 80-239-3257-8. S. 94.
- Vyškov Dějiny města. Vyškov: Město Vyškov, 2016. ISBN 978-80-906656-0-6. S. 944.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lhota na Wikimedia Commons - Neoficiální stránky Lhoty
|
Pařezovice, Rychtářov | Vojenský újezd Březina, | Hamiltony, Radslavice, Zelená Hora |
|
| Ježkovice | 
|
Hamiltony | ||
 Lhota 
| ||||
| ||||
| Račice-Pístovice | Opatovice | Dědice |
| Město Vyškov | |
|---|---|
|
k. ú. Vyškov (Vyškov-Město • Vyškov-Předměstí • Křečkovice • Brňany • Nouzka • Nosálovice • Dědice-část) • k. ú. Dědice u Vyškova (Dědice-část • Pazderna • Hamiltony) • k. ú. Lhota (Lhota • Pařezovice) • Opatovice • Rychtářov | |