Jaromír Weinberger: Porovnání verzí
Bez „pahýlu“. |
m rozcestník, typo |
||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
=== Skladatelská dráha === |
=== Skladatelská dráha === |
||
Jeho první velký a okamžitý úspěch se dostavil s datem [[27. duben|27. dubna]] [[1927]], kdy byla jeho [[opera]] ''[[Švanda dudák (Weinberger)|Švanda dudák]]'' poprvé uvedena v [[Národní divadlo|Národním divadle]] v Praze. Významný úspěch sklidila tato „lidová opera“ i při svých uvedeních v [[Německo|Německu]], kde měla premiéru ve [[Vratislav]] |
Jeho první velký a okamžitý úspěch se dostavil s datem [[27. duben|27. dubna]] [[1927]], kdy byla jeho [[opera]] ''[[Švanda dudák (Weinberger)|Švanda dudák]]'' poprvé uvedena v [[Národní divadlo|Národním divadle]] v Praze. Významný úspěch sklidila tato „lidová opera“ i při svých uvedeních v [[Německo|Německu]], kde měla premiéru ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] (tehdy patřila velká část [[Slezsko|Slezska]] k Německu), a to v německém znění, které obstaral [[Max Brod]]. Celkově bylo [[libreto]] této opery přeloženo do 17 jazyků a byla hrána po téměř celé [[Evropa|Evropě]] a v roce 1931 i v [[Metropolitní opera|Metropolitní opeře]] v [[New York]]u. ''Švanda dudák'' se stal jednou z nejpopulárnějších oper meziválečné doby vůbec, jen do roku 1931 bylo toto Weinbergerovo dílo provedeno více než 2000krát ve stovkách [[Operní dům|operních domů]]. Oblíbenými orchestrálními kusy se staly [[polka]] a [[fuga]] z této opery. |
||
Další Weinbergerovy úspěchy následovaly i s operami zkomponovanými mezi lety 1932 a 1937, včetně [[opereta|operety]] ''Na růžích ustláno'', uvedené v Praze v roce 1932. Weinbergerově komponičnímu umění se dostalo pozornosti také s jeho orchestrálními skladbami, jako byla po emigraci do [[Spojené státy americké|USA]] vytvořená tzv. ''[[Lincolnova symfonie]]'' (1941) nebo ''Česká rapsodie'' z téhož roku. Jeho posledním dílem, které si získalo v Evropě popularitu, byly jeho variace a fuga ''Pod košatým kaštanem'' z roku 1939. V [[Nacistické Německo| |
Další Weinbergerovy úspěchy následovaly i s operami zkomponovanými mezi lety 1932 a 1937, včetně [[opereta|operety]] ''Na růžích ustláno'', uvedené v Praze v roce 1932. Weinbergerově komponičnímu umění se dostalo pozornosti také s jeho orchestrálními skladbami, jako byla po emigraci do [[Spojené státy americké|USA]] vytvořená tzv. ''[[Lincolnova symfonie]]'' (1941) nebo ''Česká rapsodie'' z téhož roku. Jeho posledním dílem, které si získalo v Evropě popularitu, byly jeho variace a fuga ''Pod košatým kaštanem'' z roku 1939. V [[Nacistické Německo|nacistickém Německu]] byla Weinbergerova hudba ale kvůli jeho židovskému původu již krátce po nástupu [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] k moci v roce1933 umlčena a stejný osud ji postihl i v [[Rakousko|Rakousku]] po [[anšlus]]u v roce 1938 a v dalších od roku 1939 [[Nacismus|nacisty]] okupovaných zemích včetně Československa. |
||
=== Emigrace do USA === |
=== Emigrace do USA === |
||
Verze z 22. 1. 2019, 20:05
| Jaromír Weinberger | |
|---|---|
| Narození | 8. ledna 1896 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 8. srpna 1967 (ve věku 71 let) St. Petersburg, Florida  Spojené státy americké |
| Příčina úmrtí | otrava |
| Národnost | židovská |
| Alma mater | Vysoká škola hudební a divadelní v Lipsku |
| Povolání | hudební skladatel, dirigent, pedagog |
| Významná díla | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaromír Weinberger (8. ledna 1896, Praha – 8. srpna 1967, St. Petersburg, Florida) byl česko-americký hudební skladatel 20. století.
Biografie
Mládí a studium
Narodil se v Praze v české židovské rodině a k hudbě měl blízko již od mala. Skladbu studoval nejprve na Pražské konzervatoři a později v Lipsku u Maxe Regera. Po svých úspěšných studiích se rozhodl odcestovat do USA, kde pracoval rok jako učitel, ale nakonec ho láska k vlasti znovu zavedla do Československa, kde vyučoval v Praze, ale i v Bratislavě. Pobýval také ve Vídni. Od roku 1929 žil střídavě v Badenu u Vídně a v Modřanech u Prahy.
Skladatelská dráha
Jeho první velký a okamžitý úspěch se dostavil s datem 27. dubna 1927, kdy byla jeho opera Švanda dudák poprvé uvedena v Národním divadle v Praze. Významný úspěch sklidila tato „lidová opera“ i při svých uvedeních v Německu, kde měla premiéru ve Vratislavi (tehdy patřila velká část Slezska k Německu), a to v německém znění, které obstaral Max Brod. Celkově bylo libreto této opery přeloženo do 17 jazyků a byla hrána po téměř celé Evropě a v roce 1931 i v Metropolitní opeře v New Yorku. Švanda dudák se stal jednou z nejpopulárnějších oper meziválečné doby vůbec, jen do roku 1931 bylo toto Weinbergerovo dílo provedeno více než 2000krát ve stovkách operních domů. Oblíbenými orchestrálními kusy se staly polka a fuga z této opery.
Další Weinbergerovy úspěchy následovaly i s operami zkomponovanými mezi lety 1932 a 1937, včetně operety Na růžích ustláno, uvedené v Praze v roce 1932. Weinbergerově komponičnímu umění se dostalo pozornosti také s jeho orchestrálními skladbami, jako byla po emigraci do USA vytvořená tzv. Lincolnova symfonie (1941) nebo Česká rapsodie z téhož roku. Jeho posledním dílem, které si získalo v Evropě popularitu, byly jeho variace a fuga Pod košatým kaštanem z roku 1939. V nacistickém Německu byla Weinbergerova hudba ale kvůli jeho židovskému původu již krátce po nástupu Adolfa Hitlera k moci v roce1933 umlčena a stejný osud ji postihl i v Rakousku po anšlusu v roce 1938 a v dalších od roku 1939 nacisty okupovaných zemích včetně Československa.
Emigrace do USA
V roce 1938 se Weinberger rozhodl k emigraci. Nejprve odjel do Francie, poté do Spojených států, kde podnikl v roce 1939 turné. Jako Žid se už do Evropy nemohl vrátit, po roce 1945 trávil v Evropě již jen prázdniny. V roce 1948 získal americké občanství. Ve Spojených státech se Weinbergerovi sice podařilo vybudovat si novou existenci jako učitel hudby a skladatel. Napsal řadu děl na zakázku orchestrů v USA, ale nikdy už nedosáhl úspěchu, jaký měl se svou operou Švanda dudák. Když se ke zklamání nad zmařenými ambicemi a finančním starostem přidala ještě diagnóza nevyléčitelné nemoci (rakoviny mozku), spáchal Weinberger 8. srpna 1967 ve svém domě v St. Petersburgu na Floridě sebevraždu pomocí sedativ.[1] Jeho žena, Jane Lemberger Weinberger (také známá jako „Hansi“), zemřela 31. července 1968.
Dílo
- Švanda dudák (Opera, Praha, 1927)
- Milovaný hlas (Opera, Mnichov, 1931)
- Lidé z Pokerflatu (Opera, Brno, 1932)
- Jarní bouře (Opereta, Berlín, 1933)
- Valdštejn (Opera, Vídeň, 1937)
- Kromě toho také jevištní hudba, symfonická díla, komorní a klavírní hudba, skladby pro sbor a písně
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Weinberger
- Weinberger Tour
- Výstava Drama jedné noci - odchod Jaromíra Weinbergera do exilu
Reference
- ↑ NORTON, Leslie. Leonide Massine and the 20th Century Ballet. [s.l.]: McFarland Dostupné online. ISBN 978-0786417520. S. 259 stran, 2004. (anglicky)
