Rákosník zpěvný: Porovnání verzí

Rákosník zpěvný
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Podřád	zpěvní (Passeri);
Infrařád	Passerida;
Nadčeleď	Sylvioidea;
Čeleď	rákosníkovití (Acrocephalidae);
Rod	rákosník (Acrocephalus);
Binomické jméno
	Acrocephalus palustris; (Bechstein, 1798)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 19. 1. 2019, 19:33

Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) je malým monotypickým^[2] druhem pěvce z čeledi rákosníkovitých (Acrocephalidae).

Popis

Je jen o něco menší než vrabec; dorůstá délky 12–13 cm, v rozpětí křídel měří 17–21 cm a váží 11–14 g. Svrchní strana těla je šedohnědá, spodinu má žlutavě bílou. Hrdlo je bílé, končetiny oranžovožluté. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Je velmi podobný rákosníku obecnému (A. scirpaceus), většinou se však vyskytuje v jiném prostředí a má i odlišný zpěv.

Hlas

Vábí pronikavým „šéé“ nebo „čak“. Samci zpívají z husté vegetace. Zpěv je hlasitý a z velké části tvořený imitacemi jiných druhů ptáků, včetně těch z afrických zimovišť.

Rozšíření

Areál rozšíření rákosníka zpěvného sahá od jižní Británie a Francie východně až po západní Kazachstán a severně po jižní a jihovýchodní Finsko; jižní hranice pak prochází severní Itálii, Řeckem, Bulharskem a podél jižního pobřeží Černého moře i Tureckem.^[3] V posledních desetiletích se šíří dále na sever, o čemž svědčí rostoucí počet hnízdících ptáků ve Skandinávii a severozápadním Rusku. Je tažný se zimovišti v Africe jižně od rovníku. Ve střední Evropě se vyskytuje od dubna do září.

Početnost

Evropská populace je odhadována na 1,5–2 miliony párů.^[3] V České republice hnízdí na většině území po 800 m n. m. v počtu 50–100 tisíc párů.^[4]

Biotop

Hnízdí v hustých vysokých bylinných porostech s keři v blízkosti vod nebo na přilehlých polích. V rákosinách se vyskytuje většinou až na podzim.^[4]

Potrava

Po potravě pátrá nejčastěji v husté vegetaci. Je převážně hmyzožravý, ale živí se i jinými bezobratlými, včetně pavouků nebo měkkýšů. Na podzim požírá také bobule.

Rozmnožování

Hnízdí 1x ročně od května do července. Páry jsou obvykle sezónně monogamní. Hluboké miskovité hnízdo ze stonků a listů trav vplétá mezi nízkou vegetaci. Samice snáší 3 až 6 bělavých, tmavě skvrnitých vajec o velikosti 18,6 x 13,8 mm,^[4] na kterých sedí po dobu 12–13 dnů oba rodiče. Mláďata hnízdo opouštějí ve věku 11–13 dnů. Tehdy si je rodiče rozdělí a tím soudružnost hnízdního páru zaniká. Pohlavně dospívá ve druhém kalendářním roce, nejvyšší zaznamenaný věk v česku je 8 let. Je častým hostitelem kukačky obecné (Cuculus canorus).

Reference

↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
↑ Marsh Warbler (Acrocephalus palustris). [s.l.]: The Internet Bird Collection Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b BAUER, Hans-Günther; BEZZEL, Einhard; FIEDLER, Wolfgang. Das Kompendium der Vögel Mitteleuropas: Alles über Biologie, Gefährdung und Schutz. Band 2: Passeriformes – Sperlingsvögel. Wiesbaden: Aula-Verlag Wiebelsheim, 2005. ISBN 3-89104-648-0.
↑ ^a ^b ^c DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu rákosník zpěvný na Wikimedia Commons
Galerie rákosník zpěvný na Wikimedia Commons
Taxon Acrocephalus palustris ve Wikidruzích
Zvukové nahrávky s hlasem rákosníka zpěvného na webu xeno canto

Související články

Seznam ptáků v Česku

[7acccb41e93e2f69baaca96467a9fce646fe92eb-1] Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]

[2] Marsh Warbler (Acrocephalus palustris). [s.l.]: The Internet Bird Collection Dostupné online. (anglicky)

[gunther-3] BAUER, Hans-Günther; BEZZEL, Einhard; FIEDLER, Wolfgang. Das Kompendium der Vögel Mitteleuropas: Alles über Biologie, Gefährdung und Schutz. Band 2: Passeriformes – Sperlingsvögel. Wiesbaden: Aula-Verlag Wiebelsheim, 2005. ISBN 3-89104-648-0.

[atlas-4] DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2.

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 Je jen o něco menší než [[vrabec domácí|vrabec]]; dorůstá délky 12–13&nbsp;cm, v rozpětí křídel měří 17–21&nbsp;cm a váží 11–14 g. Svrchní strana těla je šedohnědá, spodinu má žlutavě bílou. Hrdlo je bílé, končetiny oranžovožluté. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Je velmi podobný [[rákosník obecný|rákosníku obecnému]] (''A. scirpaceus''), většinou se však vyskytuje v jiném prostředí a má i odlišný zpěv.
-=== Hlas ===
+== Hlas ==
 Vábí pronikavým „šéé“ nebo „čak“. Samci zpívají z husté vegetace. Zpěv je hlasitý a z velké části tvořený imitacemi jiných druhů ptáků, včetně těch z afrických zimovišť.