Roztoči: Porovnání verzí
m kurzíva značka: editace z Vizuálního editoru |
m odkazy |
||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
== Popis == |
== Popis == |
||
Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich [[chelicery]] jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené |
Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich [[chelicery]] jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže u nich neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují však i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou – např. [[vlnovníkovci]]). |
||
== Vývoj == |
== Vývoj == |
||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
== Význam == |
== Význam == |
||
Mezi roztoče patří řada obtížných [[Parazitismus|parazitů]] |
Mezi roztoče patří řada obtížných [[Parazitismus|parazitů]] živočichů, rostlin i člověka. Roztoči způsobují [[parazitární onemocnění]] (parazitózy), jako je například [[svrab|sarkoptóza]], [[drvavčíkovitost|cheyletiellóza]], [[trudníkovitost|demodikóza]]. Mnoho druhů žije [[synantropie|synantropně]], mnoho druhů [[predátor|dravě]] či [[saprofág|saprofágně]]. Někteří roztoči mohou být [[mezihostitel]]i cizopasníků [[Hospodářské zvíře|hospodářských zvířat]], jiné druhy jsou užitečné, protože jsou půdotvornými – jedná se o půdotvorce nebo dravce – přirozené [[bioregulátor]]y. Roztoči vyskytující se v obytných prostorách a jejich výkaly jsou častým původcem [[alergie|alergií]] (alergenem).<ref>{{citace monografie | příjmení = Ferenčík | jméno = M | příjmení2 = Rovenský | jméno2 = J | příjmení3 = Shoenfeld | jméno3 = Y | příjmení4 = Maťha | jméno4 = V | titul = Imunitní systém; informace pro každého | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | rok = 2005 | vydání = 1. české}}</ref> |
||
== Roztoči v ČR == |
== Roztoči v ČR == |
||
Na území Česka se vyskytují čtyři podřády: |
Na území Česka se vyskytují čtyři podřády: |
||
* '''[[Čmelíkovci]]''' (Mesostigmata): Mají stigmata při kyčlích druhého páru |
* '''[[Čmelíkovci]]''' (Mesostigmata): Mají stigmata při kyčlích druhého páru nohou, nebo při předním okraji druhého páru nohou. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle nohou. |
||
** Zástupci: [[čmelík kuří]] (''Dermanyssus gallinae''), [[kleštík včelí]] (''Varroa destructor'') |
** Zástupci: [[čmelík kuří]] (''Dermanyssus gallinae''), [[kleštík včelí]] (''Varroa destructor''), [[čmelíkovec ptačí]] (''Ornithonyssus sylviarum'')<ref>JEŽKOVÁ, Tereza. Čmelíkovitost. In: ''MVDr. Tereza Ježková.'' ©2019 [cit. 15. 1. 2019]. Dostupné z: http://zverolekarka.com/cmelikovitost/</ref> |
||
* '''[[Klíšťatovci]]''' (Metastigmata): Stigmata jsou za čtvrtým párem |
* '''[[Klíšťatovci]]''' (Metastigmata): Stigmata jsou za čtvrtým párem nohou, kyčle jsou nepohyblivé. Ústní ústrojí je přizpůsobeno parazitickému způsobu života – sestává z hypostomu se zpětně postavenými zoubky a z chelicer, jež jsou rovněž v koncové části ozubené. |
||
** Zástupci: [[klíště obecné]] (''Ixodes ricinus'') |
** Zástupci: [[klíště obecné]] (''Ixodes ricinus'') |
||
* '''[[Sametkovci]]''' (Prostigmata): Kyčle |
* '''[[Sametkovci]]''' (Prostigmata): Kyčle nohou jsou plně včleněny do kutikuly břišní strany těla. Tento podřád je různorodý, takže se dále dělí na několik skupin: |
||
** Zástupci: [[dravčík psí]] (''Cheyletiella yasguri''), [[trudník psí]] (''Demodex canis'') |
** Zástupci: [[dravčík psí]] (''Cheyletiella yasguri''), [[trudník psí]] (''Demodex canis'') |
||
** [[Vlnovníci]] (Tetrapodili) – pouze dva páry nohou, absence očí |
** [[Vlnovníci]] (Tetrapodili) – pouze dva páry nohou, absence očí |
||
Řádek 43: | Řádek 43: | ||
** [[Sametky]] (Prostigmata) – draví roztoči se stigmaty na bázi chelicer |
** [[Sametky]] (Prostigmata) – draví roztoči se stigmaty na bázi chelicer |
||
** [[Vodule]] (Hydrachnellae) – skupina roztočů žijících ve vodě |
** [[Vodule]] (Hydrachnellae) – skupina roztočů žijících ve vodě |
||
* '''[[Zákožkovci]]''' (Astigmata): Kyčle |
* '''[[Zákožkovci]]''' (Astigmata): Kyčle nohou splynuly s povrchem těla, cévní soustava chybí. Dělí se na dvě skupiny: |
||
** Zástupci: [[zákožka svrabová]] (''Sarcoptes scabiei'') |
** Zástupci: [[zákožka svrabová]] (''Sarcoptes scabiei'') |
||
** [[Sladokazi]] (Acarididae) – dlouhé brvy, měkký povrch těla, dobře patrné gnathostoma |
** [[Sladokazi]] (Acarididae) – dlouhé brvy, měkký povrch těla, dobře patrné gnathostoma |
||
** [[Pancířníci]] (Oribatei) – silná sklerotizace těla, |
** [[Pancířníci]] (Oribatei) – silná sklerotizace těla, jsou užitečnými půdotvorci (viz [[edafon]]). |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Řádek 53: | Řádek 53: | ||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* {{citace monografie | titul = A Manual of Acarology | vydání = 3 | editoři = Gerald W. Krantz & D. E. Walter | rok = 2009 | vydavatel = Texas Tech University Press | isbn = 978-0-89672-620-8 }} |
* {{citace monografie | titul = A Manual of Acarology | vydání = 3 | editoři = Gerald W. Krantz & D. E. Walter | rok = 2009 | vydavatel = Texas Tech University Press | místo = Lubbock | počet stran = 807 |isbn = 978-0-89672-620-8 }} |
||
* SMRŽ, Jaroslav. ''Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů.'' Praha: Karolinum, 2015, s. 116–121. ISBN 978-80-246-2258-3. |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat|Acari}} |
* {{Commonscat|Acari}} |
Verze z 15. 1. 2019, 23:34
Roztoči | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | klepítkatci (Chelicerata) |
Třída | pavoukovci (Arachnida) |
Řád | roztoči (Acari) Leach, 1817 |
podřády | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Roztoči (Acari) jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Obecně jsou velmi malí (80 μm–1 mm), některé druhy však dosahují délky až 2 cm. Mezi pavoukovci jsou výjimeční způsobem obživy – zatímco všechny ostatní řády se živí dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy a parazity.
Věda, která se zabývá studiem roztočů, se nazývá akarologie.
Taxonomie
Vzhledem k druhové, ekologické a morfologické rozmanitosti je taxonomie roztočů složitá a prošla četnými taxonomickými revizemi a patrně jimi bude procházet i v budoucnu po dalších fylogenetických analýzách.
Popis
Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich chelicery jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže u nich neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují však i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou – např. vlnovníkovci).
Vývoj
Roztoči prodělávají nepřímý vývoj. Z vajíčka se líhne larva, která má jen tři páry nohou, zpravidla nemá vzdušnice a průduchy a dýchá celým povrchem těla. Po prvním svlečení se objevuje čtvrtý pár nohou a vzdušnice (pokud se vzdušnice vyskytují i u dospělců daného druhu). Roztoč se po prvním svleku označuje jako nymfa a může se svlékat ještě dvakrát, takže mohou vznikat tři stupně nymf – protonymfa, deutonymfa a tritonymfa. U nymf se zpravidla ještě nevyskytuje pohlavní otvor, který se vytváří u dospělce až po svlečení posledního stupně nymfy. U několika druhů je známa partenogeneze nebo ovoviviparie.
Význam
Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů živočichů, rostlin i člověka. Roztoči způsobují parazitární onemocnění (parazitózy), jako je například sarkoptóza, cheyletiellóza, demodikóza. Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně. Někteří roztoči mohou být mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat, jiné druhy jsou užitečné, protože jsou půdotvornými – jedná se o půdotvorce nebo dravce – přirozené bioregulátory. Roztoči vyskytující se v obytných prostorách a jejich výkaly jsou častým původcem alergií (alergenem).[1]
Roztoči v ČR
Na území Česka se vyskytují čtyři podřády:
- Čmelíkovci (Mesostigmata): Mají stigmata při kyčlích druhého páru nohou, nebo při předním okraji druhého páru nohou. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle nohou.
- Zástupci: čmelík kuří (Dermanyssus gallinae), kleštík včelí (Varroa destructor), čmelíkovec ptačí (Ornithonyssus sylviarum)[2]
- Klíšťatovci (Metastigmata): Stigmata jsou za čtvrtým párem nohou, kyčle jsou nepohyblivé. Ústní ústrojí je přizpůsobeno parazitickému způsobu života – sestává z hypostomu se zpětně postavenými zoubky a z chelicer, jež jsou rovněž v koncové části ozubené.
- Zástupci: klíště obecné (Ixodes ricinus)
- Sametkovci (Prostigmata): Kyčle nohou jsou plně včleněny do kutikuly břišní strany těla. Tento podřád je různorodý, takže se dále dělí na několik skupin:
- Zástupci: dravčík psí (Cheyletiella yasguri), trudník psí (Demodex canis)
- Vlnovníci (Tetrapodili) – pouze dva páry nohou, absence očí
- Roztočíci (Tarsonemini) – mají velmi nezřetelné gnathostomum
- Sametky (Prostigmata) – draví roztoči se stigmaty na bázi chelicer
- Vodule (Hydrachnellae) – skupina roztočů žijících ve vodě
- Zákožkovci (Astigmata): Kyčle nohou splynuly s povrchem těla, cévní soustava chybí. Dělí se na dvě skupiny:
- Zástupci: zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei)
- Sladokazi (Acarididae) – dlouhé brvy, měkký povrch těla, dobře patrné gnathostoma
- Pancířníci (Oribatei) – silná sklerotizace těla, jsou užitečnými půdotvorci (viz edafon).
Odkazy
Reference
- ↑ FERENČÍK, M; ROVENSKÝ, J; SHOENFELD, Y; MAŤHA, V. Imunitní systém; informace pro každého. 1. české. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005.
- ↑ JEŽKOVÁ, Tereza. Čmelíkovitost. In: MVDr. Tereza Ježková. ©2019 [cit. 15. 1. 2019]. Dostupné z: http://zverolekarka.com/cmelikovitost/
Literatura
- A Manual of Acarology. Příprava vydání Gerald W. Krantz & D. E. Walter. 3. vyd. Lubbock: Texas Tech University Press, 2009. 807 s. ISBN 978-0-89672-620-8.
- SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. Praha: Karolinum, 2015, s. 116–121. ISBN 978-80-246-2258-3.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu roztoči na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo roztoč ve Wikislovníku
- Taxon Acari ve Wikidruzích