Markrabství Istrie: Porovnání verzí
Náhrada Flag_of_Istrien.svg -> Flag_of_the_Austrian_Littoral.svg (CommonsDelinker: File renamed: Criterion 3 (obvious error) · The correct name was "Austrian Littoral" - "Istrien" is just the German name for Istria in Croat |
m přidána Kategorie:Markrabství za použití HotCat |
||
| Řádek 233: | Řádek 233: | ||
[[Kategorie:Historická území Chorvatska]] |
[[Kategorie:Historická území Chorvatska]] |
||
[[Kategorie:Historická území Slovinska]] |
[[Kategorie:Historická území Slovinska]] |
||
[[Kategorie:Markrabství]] |
|||
Verze z 10. 1. 2019, 19:49
Šablona:Infobox zaniklý stát Markrabství Istrie (italsky Margraviato d'Istria, chorvatsky Markgrofovija Istra, slovinsky Mejna grofovija Istra, německy Markgrafschaft Istrien) dříve Istrijská marka byla historická země rozkládající se z větší části na poloostrově Istrie a také na přilehlých ostrovech v Jaderském moři.
Dějiny
Od roku 976 tvořila oblast zvláštní marku tehdejšího Korutanského vévodství. Později po roce 1209 se města na západním pobřeží ocitla pod nadvládou Benátek.
V roce 1420 byla Istrijská marka definitivně rozdělena mezi Benátskou republiku (jihozápadní část) a Habsburky (severovýchodní část), kteří přijali titul istrijského markraběte do své titulatury. Ti ale již od roku 1374 ovládali velkou část vnitrozemí poloostrova. Habsburská část Istrie pak byla správou spojená s Kraňskem.
Istrie byla opět sjednocena až v roce 1797 tzv. Mírem v Campo Formio, kdy západní benátská část přešla do rakouských rukou a byla připojena ke stávající rakouské korunní zemi Markrabství Istrie. Tímto mírem získalo Rakousko ale také Benátsko a Dalmácii.
Od roku 1861 byla Istrie samostatnou korunní zemi Rakouského císařství, od roku 1867 Rakouska-Uherska. Disponovala zemskou samosprávou, jejímž nejvyšším orgánem byl Istrijský zemský sněm. Z hlediska státní správy ovšem byla součástí provincie Rakouské přímoří, v níž se dále nalézaly i další dvě korunní země: Terst a Gorice a Gradiška se společným místodržícím. V roce 1920, podle Saintgermainské smlouvy, připadla Istrie Itálii.
Demografie
Etnické a náboženské složení
Z etnického hlediska byla populace Istrie smíšená. Na západním pobřeží a ve městech převládali Italové, ve vnitrozemí Slovinci a Chorvati. Jistou část obyvatelstva tvořili i Němci a žila zde malá komunita Istrorumunů. Podle sčítání lidu 1890 v Rakousku-Uhersku žilo v Istrii 140 713 osob Srbo-Chorvatského obcovacího jazyka, 118 027 hovořících italsky, 44 418 slovinsky, 5004 (v jiném zdroji 5904) německy, dále 470 rumunsky a 400 česky.[1][2]
Co se týče náboženské orientace, bylo obyvatelstvo Istrie v drtivé většině katolické. Sčítání roku 1890 zde evidovalo podíl obyvatel římskokatolického vyznání 99,6 %. V celé zemi žilo tehdy jen 443 osob řeckokatolického vyznání, 100 evangelíků, 274 kalvinistů a 229 židů.[2]
Počet obyvatel
Istrie měla k roku 1890 317 610 obyvatel.[2] V roce 1857 tu žilo pouze 230 000 lidí. Hustota zalidnění dosahovala podle sčítání lidu z roku 1890 64 obyvatel na kilometr čtvereční. Podíl městského obyvatelstva (v obcích nad 2000 obyvatel) byl 23,8 %.[1]
Geografie
Markrabství Istrie mělo (včetně ostrovů) rozlohu 4941,5 kilometrů čtverečních. Délka pobřeží (pevninské části) činila 365 km.[1]
Největší města
Nejlidnatějším městem Istrie byla roku 1890 Pula s více než 26 tisíci obyvatel. Hlavní město Poreč bylo až 11. v pořadí s populací necelých 3 tisice lidí.[1]
| Pořadí | Název | Počet obyv. (r. 1890) | Fotografie |
|---|---|---|---|
| 1. | Pula | 26 742 | 
|
| 2. | Rovinj | 9 662 | 
|
| 3. | Koper | 8 191 | 
|
| 4. | Piran | 7 724 | 
|
| 5. | Vodnjan | 5 087 | 
|
| 6. | Mali Lošinj | 4 928 | 
|
| 7. | Izola | 4 896 | 
|
| 8. | Cres | 4 645 | 
|
| 9. | Muggia | 3 357 | 
|
| 10. | Buje | 2 728 | 
|
| 11. | Poreč | 2 685 | 
|
Správní dělení
Korunní země Istrie se dělila na konci 19. století na šest politických okresů: Koper, Lošinj, Poreč, Pazin, Pula, Volosko.[2]
Ostrovy
Součástí Istrie byly v době její existence jako historické země následující ostrovy:
V současnosti je území bývalého markrabství rozděleno mezi Chorvatsko (jižní a střední část někdejšího Markrabství Istrie) a Slovinsko (severní část bývalého markrabství Istrie). Malá část historické Istrie okolo města Muggia na předměstí Terstu je součástí Itálie.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha: [s.n.], 1897. Dostupné online. Kapitola Istrie, s. 832.
- ↑ a b c d A Pallas nagy lexikona, 1897., Isztria [online]. mek.oszk.hu [cit. 2016-03-04]. Dostupné online. (maďarsky)
