Poprad (řeka): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
m →‎Průběh toku: metry nad mořem
Řádek 28: Řádek 28:
Vzniká soutokem [[Hincov potok|Hincova potoku]] a potoku [[Krupá (zdrojnice Popradu)|Krupá]], které se stékají v [[Mengusovská dolina|Mengusovské dolině]] ve [[Vysoké Tatry|Vysokých Tatrách]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 1302,3 m. Protéká městy [[Svit]], [[Poprad]] (největší na celém toku), [[Veľká Lomnica]], [[Kežmarok]], [[Spišská Belá]] (okolo), [[Podolínec]] a [[Stará Ľubovňa]]. Až k obci [[Čirč]] v [[okres Stará Ľubovňa|okrese Stará Ľubovňa]] protéká jen územím [[Slovensko|Slovenska]], nejprve [[Popradská kotlina|Popradskou kotlinou]], pak soutěskou mezi [[Spišská Magura|Spišskou Magurou]] a [[Levočské vrchy|Levočskými vrchy]] a pak [[Spišsko-šarišské medzihorie|Spišsko-šarišským mezihořím]].
Vzniká soutokem [[Hincov potok|Hincova potoku]] a potoku [[Krupá (zdrojnice Popradu)|Krupá]], které se stékají v [[Mengusovská dolina|Mengusovské dolině]] ve [[Vysoké Tatry|Vysokých Tatrách]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 1302,3 m. Protéká městy [[Svit]], [[Poprad]] (největší na celém toku), [[Veľká Lomnica]], [[Kežmarok]], [[Spišská Belá]] (okolo), [[Podolínec]] a [[Stará Ľubovňa]]. Až k obci [[Čirč]] v [[okres Stará Ľubovňa|okrese Stará Ľubovňa]] protéká jen územím [[Slovensko|Slovenska]], nejprve [[Popradská kotlina|Popradskou kotlinou]], pak soutěskou mezi [[Spišská Magura|Spišskou Magurou]] a [[Levočské vrchy|Levočskými vrchy]] a pak [[Spišsko-šarišské medzihorie|Spišsko-šarišským mezihořím]].


Mezi Čirčem a [[Mníšek nad Popradom|Mníškom nad Popradom]] tvoří Poprad státní hranici s [[Polsko|Polskem]], kromě úseku u města [[Muszyna]], kde je hranice od řeky odkloněna ve prospěch Polska. Hraniční úseky řeky mají délku 5 a 26 km, celkem tedy tvoří Poprad 31 z celkových 541 km slovensko-polské hranice. U Mníšku (379 m n.m.) definitivně opouští Slovensko a míří do lázeňského města [[Piwniczna-Zdrój]]. Po 25 km toku polským územím v úzkém, postupně se rozšiřujícím údolí, se mezi městy [[Stary Sącz|Stary]] a [[Nowy Sącz]] vlévá zprava do [[Dunajec|Dunajce]] (285 m n.m.). Větší část toku na polské straně vede (po něm nazvanou) chráněnou oblastí [[Popradzki Park Krajobrazowy]].
Mezi Čirčem a [[Mníšek nad Popradom|Mníškom nad Popradom]] tvoří Poprad státní hranici s [[Polsko|Polskem]], kromě úseku u města [[Muszyna]], kde je hranice od řeky odkloněna ve prospěch Polska. Hraniční úseky řeky mají délku 5 a 26 km, celkem tedy tvoří Poprad 31 z celkových 541 km slovensko-polské hranice. U Mníšku (379 m n. m.) definitivně opouští Slovensko a míří do lázeňského města [[Piwniczna-Zdrój]]. Po 25 km toku polským územím v úzkém, postupně se rozšiřujícím údolí, se mezi městy [[Stary Sącz|Stary]] a [[Nowy Sącz]] vlévá zprava do [[Dunajec|Dunajce]] (285 m n. m.). Větší část toku na polské straně vede (po něm nazvanou) chráněnou oblastí [[Popradzki Park Krajobrazowy]].


== Přítoky ==
== Přítoky ==

Verze z 14. 12. 2018, 19:01

Poprad
Řeka na hranici
Řeka na hranici
Základní informace
Délka toku174,2 km
Plocha povodí2081 km²
Průměrný průtok22,3 m³/s
SvětadílEvropa
Zdrojnice
Ústí
Protéká
Slovensko Slovensko (Prešovský kraj), Polsko Polsko (Malopolské vojvodství)
Úmoří, povodí
Baltské moře, Visla, Dunajec
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poprad (německy Popper, maďarsky Poprád) je řeka na severním Slovensku a v jižním Polsku. Na Slovensku protéká okresy Poprad, Kežmarok a Stará Ľubovňa a v Polsku Malopolským vojvodstvím. Jde o pravostranný přítok Dunajce, dlouhý 174,2 km (z toho 144,2 km na Slovensku). Povodí má rozlohu 2081 km² (z toho 1950 km² na Slovensku). Jde o tok III. řádu. Za pramenný tok je považována zdrojnice Hincov potok.

Poprad skrze Dunajec a Vislu patří do úmoří Baltského moře a je v podstatě jedinou slovenskou řekou, která nepatří do povodí Dunaje (a úmoří Černého moře). Je to také říční systém s největším spádem na Slovensku (včetně Hincova potoka 1567 výškových metrů). Poprad je současně jedna z mála řek, které prolamují Karpatský oblouk.

Průběh toku

Vzniká soutokem Hincova potoku a potoku Krupá, které se stékají v Mengusovské dolině ve Vysokých Tatrách v nadmořské výšce 1302,3 m. Protéká městy Svit, Poprad (největší na celém toku), Veľká Lomnica, Kežmarok, Spišská Belá (okolo), Podolínec a Stará Ľubovňa. Až k obci Čirč v okrese Stará Ľubovňa protéká jen územím Slovenska, nejprve Popradskou kotlinou, pak soutěskou mezi Spišskou Magurou a Levočskými vrchy a pak Spišsko-šarišským mezihořím.

Mezi Čirčem a Mníškom nad Popradom tvoří Poprad státní hranici s Polskem, kromě úseku u města Muszyna, kde je hranice od řeky odkloněna ve prospěch Polska. Hraniční úseky řeky mají délku 5 a 26 km, celkem tedy tvoří Poprad 31 z celkových 541 km slovensko-polské hranice. U Mníšku (379 m n. m.) definitivně opouští Slovensko a míří do lázeňského města Piwniczna-Zdrój. Po 25 km toku polským územím v úzkém, postupně se rozšiřujícím údolí, se mezi městy Stary a Nowy Sącz vlévá zprava do Dunajce (285 m n. m.). Větší část toku na polské straně vede (po něm nazvanou) chráněnou oblastí Popradzki Park Krajobrazowy.

Přítoky

Vodní režim

Průměrný dlouhodobý průtok na státní hranici činí 22 m³/s. V Popradu v městské části Matejovce je to 3,31 m³/s (minimální je 1,10 m³/s a maximální je 243 m³/s).

Fotogalerie

Externí odkazy