Náměstí bána Jelačiće: Porovnání verzí

Náměstí bána Jelačiće
Umístění
Stát	Chorvatsko
Město	Záhřeb
Poloha	45°48′47″ s. š., 15°58′38″ v. d.
Historie
Pojmenováno po	Josip Jelačić
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 3. 12. 2018, 00:07

Náměstí bána Jelačiće (chorvatsky Trg bana Jelačića) je hlavní náměstí v Záhřebu, metropoli Chorvatska. Svůj název nese po bánu Josipu Jelačićovi, který spravoval zemi v 19. století. Záhřebané mu s oblibou říkají "Jelačić plac".^[zdroj?] Náměstí se nachází v samém centru města, v historické části Záhřebu, která je známa pod názvem Dolní město (chorvatsky Donji Grad). Náměstí dominuje jezdecká socha bána.

Náměstí, které existovalo již v 17. století, bylo roku 1866 doplněno sochou bána Josipa Jelačiće, jejímž autorem byl Anton Dominik Fernkom. O její umístění usilovali především zástupci města loajální monarchii, ačkoliv četní obyvatelé Záhřebu proti ní tehdy protestovali.^[zdroj?]

V souvislosti s rozvojem tramvajové sítě se i Jelačićovo náměstí dočkalo tramvajového spojení s celým městem. Tramvajová trať byla vybudována napříč náměstím ve směru východ-západ (vychází ze třídy Ilica a ústí v ulici Nikole Jurišića), později během rekonstrukce byla přesunuta k jižnímu okraji náměstí. Z této tratě také odbočuje trať do Pražské ulice (chorvatsky Praška ulica).

V roce 1947 byla socha odstraněna. Komunistická moc označila Jelačiće za kolaboranta rakouského režimu. Pro vzmáhající se socialistický realismus byla tato postava navíc značně nevhodná. Prostranství bylo také přejmenováno, a to na Náměstí republiky (srbochorvatsky Trg republike).

Roku 1987 se v Záhřebu konala Univerziáda. Během příprav na tuto sportovní akci byla rekonstruována celá řada veřejných prostranství v centru města. Nové podoby se dočkalo proto i Jelačićovo náměstí (zřízení např. pěší zóny). Odkryty byly navíc i některé starší prvky, odstraněné během dřívějších rekonstrukcí. Obnovena byla také i fontána, nacházející se na východním okraji náměstí.

Během roku 1989 se v souvislosti s pádem monopolu komunistické moci začalo stále častěji diskutovat o tom, jestli by se socha bána Jelačiće neměla na náměstí vrátit.^[1] Ačkoliv komunisté zahájili v tisku rozsáhlou kampaň proti znovuumístění chorvatského bána do prostřední části náměstí, po svobodných volbách v roce 1990 už jejich hlas mohl být jen stěží slyšet. V říjnu 1990 tak byla socha symbolicky (opakování odkrytí z roku 1866 znovu slavnostně odhalena a náměstí nese opět Jelačićovo jméno.^[2] Došlo pouze ke změně orientace – socha dříve ukazovala mečem k severu (k Maďarsku), nyní k jihu.

V současné době je náměstí klíčovým centrem záhřebského společenského života a konají se tu různé kulturní a společenské události.

Pohled na náměstí od východu

Odkazy

Reference

↑ RAMET, Sabrina. Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. [s.l.]: Westview Press, 2002. 426 s. ISBN 0-8133-3905-7. S. 39. (angličtina)
↑ Martina Petrinović, Schritt für Schritt - Zagreb Kroatien, wyd. Tourismusverband Zagreb, Zagrzeb, 2010, s.6, ISBN 978-953-228-024-1

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Náměstí bána Jelačiće na Wikimedia Commons

[BB-39-1] RAMET, Sabrina. Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. [s.l.]: Westview Press, 2002. 426 s. ISBN 0-8133-3905-7. S. 39. (angličtina)

[2] Martina Petrinović, Schritt für Schritt - Zagreb Kroatien, wyd. Tourismusverband Zagreb, Zagrzeb, 2010, s.6, ISBN 978-953-228-024-1

[1]

[2]

@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
  | strany = 39
  | jazyk = angličtina
-}}</ref> Ačkoliv komunisté zahájili v tisku rozsáhlou kampaň proti znovuumístění chorvatského bána do prostřední části náměstí, po svobodných volbách v roce [[1990]] už jejich hlas mohl být jen stěží slyšet. V říjnu 1990 tak byla socha symbolicky (opakování odkrytí z roku [[1866]] znovu slavnostně odhalena a náměstí nese opět Jelačićovo jméno.<ref>Martina Petrinović, ''Schritt für Schritt - Zagreb Kroatien'', wyd. Tourismusverband Zagreb, Zagrzeb, 2010, s.6, ISBN 978-953-228-024-1</ref> Došlo pouze ke změně orientace - socha dříve ukazovala mečem k severu (k Maďarsku), nyní k jihu.
+}}</ref> Ačkoliv komunisté zahájili v tisku rozsáhlou kampaň proti znovuumístění chorvatského bána do prostřední části náměstí, po svobodných volbách v roce [[1990]] už jejich hlas mohl být jen stěží slyšet. V říjnu 1990 tak byla socha symbolicky (opakování odkrytí z roku [[1866]] znovu slavnostně odhalena a náměstí nese opět Jelačićovo jméno.<ref>Martina Petrinović, ''Schritt für Schritt - Zagreb Kroatien'', wyd. Tourismusverband Zagreb, Zagrzeb, 2010, s.6, ISBN 978-953-228-024-1</ref> Došlo pouze ke změně orientace – socha dříve ukazovala mečem k severu (k Maďarsku), nyní k jihu.
 V současné době je náměstí klíčovým centrem záhřebského společenského života a konají se tu různé kulturní a společenské události.