Boleslav II. Smělý: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: úprava infoboxu
m typografické úpravy
Řádek 37: Řádek 37:
| podpis =
| podpis =
}}
}}
'''Boleslav II.''' ([[polsky|pol.]] ''Bolesław II''; okolo r. [[1042]] - [[2. duben|2.]] nebo [[3. duben|3. dubna]] [[1081]] nebo [[1082]]) byl polský kníže ([[1058]]-[[1076]]) a král ([[1076]]-[[1079]]) z rodu [[Piastovci|Piastovců]]. Tento panovník získal řadu přídomků, tři nejčastější jsou '''Štědrý''' (pol. ''Szczodry''), '''Smělý''' (pol. ''Śmiały'') a '''Ukrutný''' (pol. ''Okrutny''). V české literatuře je často užíván ten druhý, v polské převládá ten první, který král i sám užíval. Byl synem polského knížete [[Kazimír I. Obnovitel|Kazimíra I.]] a jeho ženy [[Dobroněga Kyjevská|Dobroněgy Kyjevské]].
'''Boleslav II.''' ([[polsky|pol.]] ''Bolesław II''; okolo r. [[1042]] [[2. duben|2.]] nebo [[3. duben|3. dubna]] [[1081]] nebo [[1082]]) byl polský kníže ([[1058]]-[[1076]]) a král ([[1076]]-[[1079]]) z rodu [[Piastovci|Piastovců]]. Tento panovník získal řadu přídomků, tři nejčastější jsou '''Štědrý''' (pol. ''Szczodry''), '''Smělý''' (pol. ''Śmiały'') a '''Ukrutný''' (pol. ''Okrutny''). V české literatuře je často užíván ten druhý, v polské převládá ten první, který král i sám užíval. Byl synem polského knížete [[Kazimír I. Obnovitel|Kazimíra I.]] a jeho ženy [[Dobroněga Kyjevská|Dobroněgy Kyjevské]].


== Vláda ==
== Vláda ==
Řádek 52: Řádek 52:
=== Literatura ===
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | autor = Gallus Anonymus | odkaz na autora = | titul = Kroniky a činy polských knížat a vládců | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 162 | isbn = 978-80-257-0206-2}}
* {{Citace monografie | autor = Gallus Anonymus | odkaz na autora = | titul = Kroniky a činy polských knížat a vládců | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 162 | isbn = 978-80-257-0206-2}}
* Norbert Delestowicz, Bolesław II Szczodry. Tragiczne losy wielkiego wojownika, 1040/1042 - 2/3 IV 1081 albo 1082, Kraków 2016, ISBN 978-83-7730-172-2.
* Norbert Delestowicz, Bolesław II Szczodry. Tragiczne losy wielkiego wojownika, 1040/1042 2/3 IV 1081 albo 1082, Kraków 2016, ISBN 978-83-7730-172-2.


{{Panovník2x|barva=red| titul =[[Seznam polských panovníků|Polský král]]| předchůdce =-|kdy=[[1076]] – [[1079]]| nástupce =-| jméno =Boleslav II. Smělý|co2=[[Seznam polských panovníků|Polský král]]| obrázek =POL Przemysł II 1295 COA.svg}}
{{Panovník2x|barva=red| titul =[[Seznam polských panovníků|Polský král]]| předchůdce =-|kdy=[[1076]] – [[1079]]| nástupce =-| jméno =Boleslav II. Smělý|co2=[[Seznam polských panovníků|Polský král]]| obrázek =POL Przemysł II 1295 COA.svg}}

Verze z 2. 12. 2018, 16:23

Boleslav II. Smělý
polský kníže a král
Portrét
Boleslav II. Smělý (Jan Matejko)
Doba vlády10581079
Korunovace25. prosinec 1076, Hnězdno
Narozeníasi 1042
Úmrtí2. nebo 3. dubna 1081/82
PředchůdceKazimír I. Obnovitel
NástupceVladislav I. Heřman
DynastiePiastovci
OtecKazimír I. Obnovitel
MatkaDobroněga Kyjevská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boleslav II. (pol. Bolesław II; okolo r. 10422. nebo 3. dubna 1081 nebo 1082) byl polský kníže (1058-1076) a král (1076-1079) z rodu Piastovců. Tento panovník získal řadu přídomků, tři nejčastější jsou Štědrý (pol. Szczodry), Smělý (pol. Śmiały) a Ukrutný (pol. Okrutny). V české literatuře je často užíván ten druhý, v polské převládá ten první, který král i sám užíval. Byl synem polského knížete Kazimíra I. a jeho ženy Dobroněgy Kyjevské.

Vláda

Vybudoval mnoho nových kostelů a klášterů, pozvedl finance svého státu zavedením ražby kvalitních mincí a přechodně posílil moc panovníka. Byl zarytým nepřítelem římského císaře Jindřicha IV. a českého krále Vratislava II. a snažil se vybudovat dlouhodobé spojenectví s Uhrami a Kyjevskou Rusí, s jejichž vládnoucími rody byl pokrevně i zájmově spřízněn. Jeho spojenectví s papežem Řehořem VII. proti císaři mu roku 1076 přineslo královský titul (respektive jeho oficiální uznání).

Jeho rostoucí moc začala znepokojovat polskou šlechtu a o trůn navíc začal usilovat jeho bratr Vladislav Herman. Určitou roli mohl hrát i poněkud divoký životní styl panovníka provázený výstřelky (s oblibou unášel a týral ženy, snad trpěl sexuální úchylkou), které začala kritizovat církev v čele s krakovským biskupem Stanislavem, a spory s církví o některá její práva (o církevní majetek a právo azylu).

Spory se Stanislavem vygradovaly do té míry, že na jedné straně biskup buďto králi hrozil klatbou, nebo ji na něj uvalil (případně ji na jeho žádost uvalil papež), na druhé straně král biskupa patrně prohlásil za zrádce (co přesně tento termín znamenal a zda byl kryt nějakým legitimním soudním rozhodnutím není jasné) a 11. dubna 1079 vpadl do kostela sv. Michala ve Skalce, kde Stanislav právě sloužil mši, a vlastnoručně jej zabil přímo u oltáře.

Bezprostředně poté vypuklo v zemí povstání, které krále vyhnalo do Uher. O dva roky později (1081/82) Boleslav II. zemřel za záhadných okolností, zřejmě byl otráven.

Odkazy

Literatura

  • Gallus Anonymus. Kroniky a činy polských knížat a vládců. Praha: Argo, 2009. 162 s. ISBN 978-80-257-0206-2. 
  • Norbert Delestowicz, Bolesław II Szczodry. Tragiczne losy wielkiego wojownika, 1040/1042 – 2/3 IV 1081 albo 1082, Kraków 2016, ISBN 978-83-7730-172-2.
Předchůdce: Polský král
Boleslav II. Smělý
Nástupce:
- 10761079 -
Předchůdce: Polský kníže
Boleslav II. Smělý
Nástupce:
Kazimír I. Obnovitel 10581076 Vladislav Heřman