Bitva na Litavě: Porovnání verzí

Bitva na řece Litavě
Trvání	15. června 1246
Místo	pravděpodobně Neufeld na řece Litavě)
Souřadnice	47°44′12″ s. š., 16°13′49″ v. d.
Výsledek	rakouské vítězství, smrt Fridricha II., konec dynastie Babenberků
Strany
; rakouský vévoda	; uherský král
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 29. 11. 2018, 20:35

Bitva na Litavě se odehrála dne 15. června 1246 pod velením rakouského vévody Fridricha II. Babenberského zvaného Bojovný na straně jedné. Na straně druhé stál uherský král Béla IV. z rodu Arpádovců (vládl 1206–1270). V této bitvě rakouský vévoda padl a tím vymřela vládnoucí babenberská dynastie.

Konec Babenberků

Boje o příhraniční oblast kolem řeky Litavy (maďarsky Lajta, německy Leitha) probíhaly často. Hranice mezi územím Rakouska a Maďarska tvořená řekou se měnila během záplav a řeka sama měnila své koryto. Byla to tedy po pravdě nevýznamná středověká srážka maďarských a rakouských sil, která skončila rakouským vítězstvím. Přesto měla dalekosáhlé důsledky, protože během bojů zahynul za nevysvětlených okolností bezdětný rakouský vévoda a s ním vymřela celá babenberská dynastie. Lichinovský píše, že Fridrich II. padl v boji s Frederickem z Veglie, zvaným Frankopan. Vévodovou smrtí skončila vláda dynastie Babenberků a začalo období známé jako Rakouské Interregnum.

Rakouské interregnum

Bezdětný Fridrich II. padl v bitvě u Litavy a Babenberkové tak vymřeli v mužské linii. Pro tyto případy vydal 19. září 1156 císař Fridrich Barbarossa důležitý rakouský státoprávní dokument pro Jindřicha Jasomirgotta z rodu Babenberků a jeho druhou manželku Teodoru, listinu Privilegium minus. Tento dokument povyšoval Rakousko z dosavadního markrabství na vévodství. Vláda v zemi byla zaručena Babenberkům a to dědičně bez ohledu na pohlaví. Bezdětný panovník mohl zemi odkázat dle svého vlastního uvážení a bez účasti šlechty. Nárok na dědictví uplatňovala jeho sestra Markéta Babenberská (1205–1266) a také jeho neteř Gertruda Babenberská (1226–1288). Vzhledem k tomu, že otec Gertrudy nebyl vévodou, byl Markétin nárok legitimnější. S Markétou se oženil o více než dvacet let mladší Přemysl Otakar I. (1233–1278). Rakouské země se staly jablkem sváru mezi Přemyslovci a Arpádovci. Přemysl své postavení uhájil a v roce 1256 se stal vévodou z Rakouska, Štýrska a Korutan. Wittelsbachové a Habsburkové v obavě z rostoucí moci českého krále uplatňovali vlastní nároky a po bitvě na Moravském poli 26. srpna 1278, ve které Přemysl Otakar II. padl, převzal vládu Rudolf I. Habsburský (1218–1291). Jeho nástupcem se stal Albrecht I. Habsburský (1255–1308).

Lokalizace místa bitvy

Místo, kde se bitva odehrála nelze dnes určit. Maďarský zdroj označuje místo porážky Sub Nova Civitate iuxta fluvium Saar (maďarsky Saar = Leitha čili Litava), stejně jako minnesenger Oldřich z Lichtenštejna (1200^?–1275). Podle očitého svědka boje lze předpokládat, že místo maďarské porážky se nacházelo poblíž Ebenfurthu nebo před ním u maďarské strany v oblasti dnešního Neufeldu.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Schlacht an der Leitha (1246) na německé Wikipedii a Österreichisches Interregnum na německé Wikipedii.

@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 }}
-'''Bitva na Litavě''' se odehrála dne 15. června 1246 pod velením [[Rakousko|rakouského]] vévody [[Fridrich II. Babenberský|Fridricha II. Babenberského]] zvaného ''Bojovný'' na straně jedné. Na straně druhé stál [[Uhersko|uherský]] král [[Béla IV.]] z rodu [[Arpádovci|Arpádovců]] (vládl 1206-1270).
+'''Bitva na Litavě''' se odehrála dne 15. června 1246 pod velením [[Rakouské vévodství|rakouského vévody]] [[Fridrich II. Babenberský|Fridricha II. Babenberského]] zvaného ''Bojovný'' na straně jedné. Na straně druhé stál [[Uhersko|uherský]] král [[Béla IV.]] z rodu [[Arpádovci|Arpádovců]] (vládl 1206–1270). V této bitvě rakouský vévoda padl a tím vymřela vládnoucí [[Babenberkové|babenberská dynastie]].
 == Konec Babenberků ==
-Boje o příhraniční oblast kolem řeky Litavy (maďarsky Lajta, německy Leitha) probíhaly často. Hranice mezi územím Rakouska a Maďarska tvořená řekou se měnila během záplav a řeka sama měnila své koryto. Byla to tedy po pravdě nevýznamná středověká srážka maďarských a rakouských sil, která skončila rakouským vítězstvím. Přesto se ukázala jako významná, protože bezdětný rakouský vévoda během bojů zahynul za nevysvětlených okolností a s ním vymřela celá [[Babenberkové|babenberská dynastie]]. Lichinovský píše, že Fridrich II. padl v boji s Frederickem z Veglie, zvaným ''Frankopan''. Vévodovou smrtí skončila vláda dynastie Babenberků a začalo období známé jako ''Rakouské [[Interregnum]]''.
+Boje o příhraniční oblast kolem řeky [[Litava (přítok Dunaje)|Litavy]] (maďarsky ''Lajta'', německy ''Leitha'') probíhaly často. Hranice mezi územím Rakouska a Maďarska tvořená řekou se měnila během záplav a řeka sama měnila své koryto. Byla to tedy po pravdě nevýznamná středověká srážka maďarských a rakouských sil, která skončila rakouským vítězstvím. Přesto měla dalekosáhlé důsledky, protože během bojů zahynul za nevysvětlených okolností bezdětný rakouský vévoda a s ním vymřela celá [[Babenberkové|babenberská dynastie]]. Lichinovský píše, že Fridrich II. padl v boji s Frederickem z Veglie, zvaným ''Frankopan''. Vévodovou smrtí skončila vláda dynastie Babenberků a začalo období známé jako ''Rakouské [[Interregnum]]''.
 == Rakouské interregnum ==
-Bezdětný Fridrich II. padl v bitvě u Litavy a Babenberkové tak vymřeli v mužské linii. Pro tyto případy vydal 19. září 1156 císař [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrich Barbarossa]] důležitý  rakouský státoprávní dokument pro Jindřicha Jasomirgotta z rodu Babenberků a jeho druhou manželku Teodoru, listinu [[Privilegium minus]]. Tento dokument povyšoval Rakousko z dosavadního markrabství na vévodství. Vláda v zemi byla zaručena Babenberkům a to dědičně bez ohledu na pohlaví. Bezdětný panovník mohl zemi odkázat dle svého vlastního uvážení a bez účasti šlechty. Nárok na dědictví uplatňovala jeho sestra [[Markéta Babenberská]] (1205-1266) a také jeho neteř [[Gertruda Babenberská (1226–1288)|Gertruda Babenberská]] (1226–1288). Vzhledem k tomu, že otec Gertrudy nebyl vévodou, byl Markétin nárok legitimnější. S Markétou se oženil o více než dvacet let mladší [[Přemysl Otakar I.]] (1233 -1278). Rakouské země se staly jablkem sváru mezi [[Přemyslovci]] a [[Arpádovci|Arpádovci.]] Přemysl své postavení uhájil a v roce 1256 se stal vévodou z Rakouska, [[Štýrsko|Štýrska]] a [[Korutany|Korutan]]. [[Wittelsbachové]] a [[Habsburkové]] v obavě z rostoucí moci českého krále uplatňovali vlastní nároky a po bitvě na [[Moravské pole|Moravském poli]] 26. srpna 1278, ve které Přemysl Otakar II. padl,  převzal vládu [[Rudolf I. Habsburský]] (1218 - 1291). Jeho nástupcem se stal  [[Albrecht I. Habsburský]] (1255 – 1308).
+Bezdětný Fridrich II. padl v bitvě u Litavy a Babenberkové tak vymřeli v mužské linii. Pro tyto případy vydal 19. září 1156 císař [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrich Barbarossa]] důležitý  rakouský státoprávní dokument pro [[Jindřich II. Babenberský|Jindřicha Jasomirgotta]] z rodu Babenberků a jeho druhou manželku [[Theodora Komnenovna (1184)|Teodoru]], listinu ''[[Privilegium minus]]''. Tento dokument povyšoval Rakousko z dosavadního [[Rakouské markrabství|markrabství]] na [[Rakouské vévodství|vévodství]]. Vláda v zemi byla zaručena Babenberkům a to dědičně bez ohledu na pohlaví. Bezdětný panovník mohl zemi odkázat dle svého vlastního uvážení a bez účasti šlechty. Nárok na dědictví uplatňovala jeho sestra [[Markéta Babenberská]] (1205–1266) a také jeho neteř [[Gertruda Babenberská (1226–1288)|Gertruda Babenberská]] (1226–1288). Vzhledem k tomu, že otec Gertrudy nebyl vévodou, byl Markétin nárok legitimnější. S Markétou se oženil o více než dvacet let mladší [[Přemysl Otakar I.]] (1233–1278). Rakouské země se staly jablkem sváru mezi [[Přemyslovci]] a [[Arpádovci]]. Přemysl své postavení uhájil a v roce 1256 se stal vévodou z Rakouska, [[Štýrsko|Štýrska]] a [[Korutany|Korutan]]. [[Wittelsbachové]] a [[Habsburkové]] v obavě z rostoucí moci českého krále uplatňovali vlastní nároky a po [[Bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]] 26. srpna 1278, ve které Přemysl Otakar II. padl,  převzal vládu [[Rudolf I. Habsburský]] (1218–1291). Jeho nástupcem se stal  [[Albrecht I. Habsburský]] (1255–1308).
 == Lokalizace místa bitvy ==
-Místo, kde se bitva odehrála nelze dnes určit. Maďarský zdroj označuje místo porážky ''Sub Nova Civitate iuxta fluvium Saar'' (maďarsky Saar = Leitha čili Litava), stejně jako minnesinger Ulrich von Liechtenstein, česky [[Oldřich z Lichtenštejna]] (1200? – 1275). Podle očitého svědka boje lze předpokládat, že místo maďarské porážky se nacházelo poblíž [[Ebenfurth|Ebenfurthu]] nebo před ním u maďarské strany v oblasti dnešního [[Neufeld an der Leitha|Neufeldu]].
+Místo, kde se bitva odehrála nelze dnes určit. Maďarský zdroj označuje místo porážky ''Sub Nova Civitate iuxta fluvium Saar'' (maďarsky Saar = Leitha čili Litava), stejně jako [[Minnesang|minnesenger]] [[Oldřich z Lichtenštejna]] (1200{{Nejisté datum|narození}}–1275). Podle očitého svědka boje lze předpokládat, že místo maďarské porážky se nacházelo poblíž [[Ebenfurth|Ebenfurthu]] nebo před ním u maďarské strany v oblasti dnešního [[Neufeld an der Leitha|Neufeldu]].
 == Reference ==
-{{Překlad|de|Schlacht an der Leitha (1246)|162029714}}
+{{Překlad|jazyk=de|článek=Schlacht an der Leitha (1246)|revize=162029714|jazyk2=de|článek2=Österreichisches Interregnum|revize2=175560520}}
-{{Překlad|de|Österreichisches Interregnum|175560520}}
-[[Kategorie:Babenberkové]]
-[[Kategorie:Vymřelé panovnické rody]]
 [[Kategorie:Bitvy Uherska]]
 [[Kategorie:Dějiny českých zemí za vlády Přemyslovců|Bitva]]
@@ Řádek 43: / Řádek 44: @@
 [[Kategorie:1246|Bitva]]
 [[Kategorie:Bitvy 13. století]]
+[[Kategorie:Babenberkové]]
+[[Kategorie:Vymřelé panovnické rody]]