Diskuse:Mitóza

Zdravím, jestli to tedy chápu správně, tak v S fázi dojde k replikaci DNA, takže buňka která vstupuje do mitózy je tetraploidní, je to tak? Replikace 2n -> 4n?????

Ne, není to tak. Při S fázi dojde k replikaci DNA, takže chromozómy mají dvě chromatidy (2 vlákna DNA, každé uspořádané do jedné chromatidy). Buňka má tedy 2n chromozómů a každý z těchto chromozómů má všechny geny 2x. Před S fází byl počet chromozómů rovněž 2n, ale každý měl jen jedno vlákno DNA a tudíž každý gen jenom jednou. Cinik 14:02, 5. 4. 2006 (UTC)

Platí to co napsal Cinik, + v S fázi buněčného cyklu (tedy ještě před mitózou) se DNA skutečně zdvojí, ale tím se buňka ještě nestane tetrapoidní. Buňka má mechanismy (např cykliny), díky nimiž "ví" ve které fázi buněčného cyklu se nachází a podle toho se svou genetickou informací zachází. Po S fázi sled dějů postupně vede k rozdělení buňky na dvě dceřiné, teprve, dojde-li někde během tohoto procesu k defektu, jehož následkem se buňka nerozdělí a přesto si ponechá 4n, stane se tetraploidem. (Např. působením kolchicinu se buňka pozastaví ve stádiu metafáze a to vede ke znásobení počtu chromozómů v buňce) S takovouto informací pak prostě zachází ve fázi G1 jako se svou a využívá jí celou, kdybych to měl říci zjednodušeně a může následovat znovu S fáze ve které se DNA znovu zdvojí.

Podstatné je, že k ploidizaci obvykle nedochází během prostého dělení buněk, ale následkem "chybky" v pohlavním rozmnožování, specificky v meióze. Reo ⁺ | ^✉ 14:24, 5. 4. 2006 (UTC)

Obávám se, že s tímto názorem nesouhlasím. Fakt, že má buňka dvě kopie chromozomu, přičemž každá má dvě chromatidy znamená, že buňka je tetraploidní. Pravda, je to ošetřeno tak, aby to nevadilo (třeba ty cykliny). Ovšem, asi půjde o vzájemné nedorozumění v definicích.--Faskall 20:43, 20. 1. 2008 (UTC)

Ploidie ale určuje počet chromozómů, nikoliv chromatid. --Cinik 21:01, 20. 1. 2008 (UTC)

Jak říkám, půjde o nedorozumění v definicích. Ploidii určuje počet kopií genomu v jádře buňky. Ale přesvědčovat nikoho nebudu, leda, že by o to stál. V případě zájmu o informaci na můj zdroj, co do této problematiky: Flegr, Evoluční biologie - nedám na něj dopustit..--Faskall 21:10, 20. 1. 2008 (UTC)

Podle en:Ploidy určuje ploidie počet chromozomových (homologických) sad. Podle toho by tedy v S-fázi nedocházelo ke zvýšení ploidie, jestli to dobře chápu. --Vojtech.dostal 15:36, 22. 1. 2008 (UTC)

Toto téma je zajímavé a i mého kolegu molekulárního genetika jsem touto otázkou přivedl do nejistoty :)), nicméně problém je rozřešen asi pečlivým přelouskáním definice ploidie, kdy si k tomu přizveme i definici homologních sad chromozómů:

en:Homologous_chromosome: "Homologous chromosomes are not to be confused with sister chromatids, the identical chromosomes that separate during mitosis or meiosis II."

Čili jestliže definice homologních sad sesterské chromatidy (vzniklé při mitóze) sama ze sebe výlučným výčtem vylučuje a jestliže zároveň je ploidie určována (a ona je) podle počtu homolgických sad chromozómů - pak zdvojení DNA při S-fázi z definice neznamená zdvojení homologických sad chromozómů (byť jde o zdvojení genetické informace) a tedy to neznamená (dočasné) zdvojení ploidie. Můžeme (musíme) tedy říct, že buňka je neustále diploidní (popř. tolika ploidní, kolika ploidní byla předtím a kolikaploidní je celý organismus)

To proč si biologie tolika hrála s definicí je zřejmé z mého už skoro antického příspěvku výše, podle kterého je jasné, že buňka se zachová ke čtyřem kopiím jinak, jde-li o tetraploida a jinak, je-li to jen dočasné a plně kontrolované zdvojení DNA u diploida. Ploidii neurčuje jen prostý počet kopií genomu v jádře buňky, to je asi jen pomocná definice pro pochopení. Reo ⁺ | ^✉ 16:45, 22. 1. 2008 (UTC)

Děkuji všem, že jste si našli čas vysvětlit tuto problematiku nevěřícímu. Vaše argumenty samozřejmě beru. Můj problém je v tom, že jsem svou informaci slyšel minimálně ze dvou nezávislých seriózních zdrojů (1x evoluční biolog, 1x evoluční biolog). Asi posbírám odvahu a napíši přímo zdrojům. Když jsem se na to ptal genetika, byl na vaší straně, ale řekl, že se s tím "mým" sice v publikacích setkává, ale že to tam nevidí rád, protože to dělá zmatky. Zkusím se tedy ještě zeptat aspoň svého molekulárně biologického zdroje - ten mne obzvlášť zajímá.

Takže, abych shrnul vaše vysvětlení: "i když v G₂ fázi odpovídá množství DNA tetraploidnímu stavu, cytologicky jde o diploidii", nebo to stále "nepobírám"? Stále mám podezření, že jde o rozdíly cytologického pojetí a pojetí z pohledu toho obyčejného množství DNA (což ovšem enwiki odmítá)--Faskall 07:26, 23. 1. 2008 (UTC)

Vím, že je to archaická diskuze, ale jen tak kdyby byl někdo podobně zvědavý jako já a kliknul... Když se podíváte na karyotyp, tak člověk má každý gen dvakrát. Pro každý znak dvě alely. Každý chromozom lidského těla je v něm tedy dvakrát, akorát že při dělení dochází ke zdvojení chromatid. Takže chromozom vypadající jako X, můžeme pozorovat jen při dělení, kdy je informace nakopírovaná. Je tím pádem přítomno takové množství DNA jako v případě tetraploidního organismu, ale reálně se jedná pouze o 2x2 kopie stejných genů (a pokud nedojde k rozdělení buňky na dvě, tak z toho i tetraploid pak bude). Za normálního stavu se tak DNA chromozomu vyskytuje jen jako 1 chromatida a netvoří to hezké X. Problém je, že za normálního stavu žádné chromozomy v buňce ani vidět nejsou - je tam jen na první pohled chaotická šmodrchanice DNA zvaná chromatin. Jinak i na ilustracích buněčného dělení je krásně vidět, jak dochází k rozchodu těchto zdvojených chromatid při dělení a opět se tak X tvar chromozomu zruší. Ale chápu, já jsem v tom kdysi měla velmi obdobný guláš :D MAKY.OREL (diskuse) 20. 11. 2018, 20:13 (CET)