Miloslav Bělohlávek: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
základní úpravy
-Kategorie:Osobnosti; + 5 kategorie; ± 2 kategorie za použití HotCat, stand bio, adata, port, sort, typo
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Miloslav Bělohlávek
| datum narození = 8. říjen 1923
| místo narození = Plzeň
| datum úmrtí = 28. září 2006
| místo úmrtí = Plzeň
| příčina úmrtí =
| zeměpisná délka = <!-- pouze desetinným číslem bez světové strany (například E) -->
| zeměpisná šířka = <!-- pouze desetinným číslem bez světové strany (například N) -->
| bydliště =
| národnost = česká
| národnost = česká
| občanství =
| občanství =
Řádek 19: Řádek 10:
| znám jako = historik a archivář
| znám jako = historik a archivář
| titul = PhDr.
| titul = PhDr.
| ocenění =
| období =
| předchůdce =
| následovník =
| politická strana =
| představenstva =
| vyznání =
| choť =
| partner =
| děti =
| rodiče =
| příbuzní =
| podpis =
| web =
| místo odpočinku =
}}
}}
'''Miloslav Bělohlávek''' (8. října 1923 Plzeň – 28. září 2006 Plzeň) byl vědec, historik, archivář, zakladatel a organizátor mladší Plzeňské historické školy.
'''Miloslav Bělohlávek''' ([[8. říjen|8. října]] [[1923]] [[Plzeň]] – [[28. září]] [[2006]] Plzeň) byl český vědec, historik, archivář, zakladatel a organizátor mladší Plzeňské historické školy.


== Život ==
== Život ==
Vystudoval  [[II. státní reálku v Plzni]] na [[Mikulášské náměstí|Mikulášském náměstí]], maturoval v roce 1941. V roce 1943 složil doplňující maturitu z latinského jazyka na reálném gymnáziu v Plzni a zároveň ukončil abiturientský kurz na obchodní akademii. Z důvodu uzavřených vysokých škol během 2. světové války nastoupil do zaměstnání jako administrativní pracovník aprovizačního úřadu města Plzně. V letech 1943 - 1945 byl nuceně nasazen jako dělník ve [[Škodovy závody|Škodových závodech]] v Plzni. Po skončení 2. světové války studoval na Filozofické fakultě [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] v Praze obor český jazyk - dějepis. Zároveň studoval v letech 1946 - 1948 [[Státní archivní škola|Státní archivní školu]]. V té době se začal věnovat pouze historii. Jeho učiteli byli [[Zdeněk Kalista]], [[Václav Chaloupecký]], [[Otakar Odložilík]]. Největší vliv na jeho zájem o historii měl akademik [[Václav Vojtíšek]].
Vystudoval II. státní reálku v Plzni na [[Mikulášské náměstí|Mikulášském náměstí]], maturoval v roce 1941. V roce 1943 složil doplňující maturitu z latinského jazyka na reálném gymnáziu v Plzni a zároveň ukončil abiturientský kurz na obchodní akademii. Z důvodu uzavřených vysokých škol během 2. světové války nastoupil do zaměstnání jako administrativní pracovník aprovizačního úřadu města Plzně. V letech 1943 – 1945 byl nuceně nasazen jako dělník ve [[Škodovy závody|Škodových závodech]] v Plzni. Po skončení 2. světové války studoval na Filozofické fakultě [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] v Praze obor český jazyk – dějepis. Zároveň studoval v letech 1946 – 1948 [[Státní archivní škola|Státní archivní školu]]. V té době se začal věnovat pouze historii. Jeho učiteli byli [[Zdeněk Kalista]], [[Václav Chaloupecký]], [[Otakar Odložilík]]. Největší vliv na jeho zájem o historii měl akademik [[Václav Vojtíšek]].


V roce 1948 nastoupil jako archivář do právě vznikajícího samostatného [[Archiv města Plzně|Archivu města Plzně]], kde pracoval do 30. dubna 1984, kdy odešel do penze. Z Archivu města Plzně vybudoval moderní instituci s archivem a historickým pracovištěm. V archivní badatelně se setkávali plzenští dějepisci a vlastivědní pracovníci - [[Fridolín Macháček]], [[Adolf Zeman]], [[Václav Čepelák (historik)|Václav Čepelák]], [[Václav Jílek (historik)|Václav Jílek]] a další. Tak vznikla [[Plzeňská historická škola]], za jejíž vůdčí osobnost byl považován Miloslav Bělohlávek.<ref>{{Citace monografie
V roce 1948 nastoupil jako archivář do právě vznikajícího samostatného [[Archiv města Plzně|Archivu města Plzně]], kde pracoval do 30. dubna 1984, kdy odešel do penze. Z Archivu města Plzně vybudoval moderní instituci s archivem a historickým pracovištěm. V archivní badatelně se setkávali plzenští dějepisci a vlastivědní pracovníci – [[Fridolín Macháček]], [[Adolf Zeman]], [[Václav Čepelák (historik)|Václav Čepelák]], [[Václav Jílek (historik)|Václav Jílek]] a další. Tak vznikla [[Plzeňská historická škola]], za jejíž vůdčí osobnost byl považován Miloslav Bělohlávek.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Morávková
| příjmení = Morávková
| jméno = Naděžda
| jméno = Naděžda
Řádek 54: Řádek 30:
| isbn = ISBN 978-80-7291-202-5
| isbn = ISBN 978-80-7291-202-5
}}</ref> V roce 1958 založil historický sborník Minulost Plzně a Plzeňska, od roku 1962 s názvem Minulostí Západočeského kraje, který vychází dosud. Celý život žil a působil v Plzni.                                        
}}</ref> V roce 1958 založil historický sborník Minulost Plzně a Plzeňska, od roku 1962 s názvem Minulostí Západočeského kraje, který vychází dosud. Celý život žil a působil v Plzni.                                        
⚫
Většina Bělohlávkových publikací se věnuje městu Plzni a blízkému okolí. Napsal téměř 700 samostatných studií, statí, monografií, stovky recenzí zpráv, jubilejních článků, nekrologů. Byl popularizátorem historie Plzně. Plzeňskému dějepisectví zasvětil celý svůj život.<ref>{{Citace periodika

⚫
Většina Bělohlávkových publikací se věnuje městu Plzni a blízkému okolí. Napsal téměř 700 samostatných studií, statí, monografií, stovky recenzí zpráv, jubilejních článků, nekrologů. Byl popularizátorem historie Plzně. Plzeňskému dějepisectví zasvětil celý svůj život.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Douša
| příjmení = Douša
| jméno = Jaroslav
| jméno = Jaroslav
Řádek 99: Řádek 74:
* Minulostí Západočeského kraje, sv. 38. Ústí nad Labem: Albis international, 2003, příloha
* Minulostí Západočeského kraje, sv. 38. Ústí nad Labem: Albis international, 2003, příloha


{{Autoritní data}}
⚫
[[Kategorie:Osobnosti]]
{{Portály|Lidé|Literatura}}

{{DEFAULTSORT:Bělohlávek, Miloslav}}
[[Kategorie:Historikové]]
[[Kategorie:Historikové]]
[[Kategorie:Archiváři]]
[[Kategorie:Archiváři]]
[[Kategorie:Plzeň]]
[[Kategorie:Narození v Plzni]]
[[Kategorie:Plzeňské osobnosti]]
[[Kategorie:Úmrtí v Plzni]]
[[Kategorie:Narození 8. října]]
[[Kategorie:Narození 1923]]
[[Kategorie:Úmrtí 28. září]]
[[Kategorie:Úmrtí 2006]]
⚫
[[Kategorie:Muži]]

Verze z 6. 11. 2018, 20:51

Miloslav Bělohlávek
Narození8. října 1923
Plzeň
Úmrtí28. září 2006 (ve věku 82 let)
Plzeň
Národnostčeská
Vzdělánívysokoškolské
Alma materUniverzita Karlova Praha - Filozofická fakulta
Povoláníarchivář
ZaměstnavatelArchiv města Plzně
Znám jakohistorik a archivář
TitulPhDr.
OceněníCena města Plzně (1968)
Pečeť města Plzně (1992)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloslav Bělohlávek (8. října 1923 Plzeň – 28. září 2006 Plzeň) byl český vědec, historik, archivář, zakladatel a organizátor mladší Plzeňské historické školy.

Život

Vystudoval II. státní reálku v Plzni na Mikulášském náměstí, maturoval v roce 1941. V roce 1943 složil doplňující maturitu z latinského jazyka na reálném gymnáziu v Plzni a zároveň ukončil abiturientský kurz na obchodní akademii. Z důvodu uzavřených vysokých škol během 2. světové války nastoupil do zaměstnání jako administrativní pracovník aprovizačního úřadu města Plzně. V letech 1943 – 1945 byl nuceně nasazen jako dělník ve Škodových závodech v Plzni. Po skončení 2. světové války studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor český jazyk – dějepis. Zároveň studoval v letech 1946 – 1948 Státní archivní školu. V té době se začal věnovat pouze historii. Jeho učiteli byli Zdeněk Kalista, Václav Chaloupecký, Otakar Odložilík. Největší vliv na jeho zájem o historii měl akademik Václav Vojtíšek.

V roce 1948 nastoupil jako archivář do právě vznikajícího samostatného Archivu města Plzně, kde pracoval do 30. dubna 1984, kdy odešel do penze. Z Archivu města Plzně vybudoval moderní instituci s archivem a historickým pracovištěm. V archivní badatelně se setkávali plzenští dějepisci a vlastivědní pracovníci – Fridolín Macháček, Adolf Zeman, Václav Čepelák, Václav Jílek a další. Tak vznikla Plzeňská historická škola, za jejíž vůdčí osobnost byl považován Miloslav Bělohlávek.[1] V roce 1958 založil historický sborník Minulost Plzně a Plzeňska, od roku 1962 s názvem Minulostí Západočeského kraje, který vychází dosud. Celý život žil a působil v Plzni.                                         Většina Bělohlávkových publikací se věnuje městu Plzni a blízkému okolí. Napsal téměř 700 samostatných studií, statí, monografií, stovky recenzí zpráv, jubilejních článků, nekrologů. Byl popularizátorem historie Plzně. Plzeňskému dějepisectví zasvětil celý svůj život.[2]

Dílo

  • Městský archiv v Plzni : průvodce po archivu. (spolupracovali Václav Mentberger a Adolf Zeman). Plzeň: Městský národní výbor, 1954. 229 s.
  • Mikulášský hřbitov v Plzni, místo posledního odpočinku J. K. Tyla. Plzeň: Osvětová beseda, 1956. 31, [1] s.
  • Kniha počtů města Plzně : 1524-1525. Plzeň: Krajské nakladatelství, 1957. 178 s.
  • Plzeň a její dějepisci. Plzeň: Městský archiv v Plzni, 1959. 21 s.
  • Dějiny Plzně. I, Od počátků do roku 1788. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1965. 354 s.
  • Dějiny Plzně. II, Od roku 1788 do roku 1918. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1967. 296 s., [32] s. obr. příl.
  • Plzeňské pověsti a legendy. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1968. 125 s.
  • Bedřich Smetana : Plzeň 1840-1843 / uspořádal Miloslav Bělohlávek. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1974. 188 s.
  • Archív města Plzně (Městská správa) : Inventář. 2. [sv.], Listiny 1293-1879. Praha: TEPS místního hospodářství, 1976. 257. s.
  • 600 let Červeného Hrádku 1384-1984 : [Jubilejní publ.]. Plzeň Červený Hrádek: Osvětová beseda MV NF, 1984. 28 s.
  • Archív města Plzně : průvodce po fondech a sbírkách. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1987. 476 s.
  • Parky a zeleň města Plzně. Plzeň: Archiv města Plzně, 1989. [13] s.
  • Kapitoly o církvi v minulosti a současnosti. Plzeň: Park kultury a oddechu, 1991. 118 s.
  • Plzeňská předměstí. Plzeň: NAVA, 1997. 134 s.
  • Plzeňské pověsti a legendy. Plzeň: NAVA, 1999. 160 s.
  • Vzpomínky na starou Plzeň. Plzeň: NAVA, 2000. 248 s.

Přehled celého díla obsahují přílohy sborníků Minulostí Západočeského kraje, sv. 29 a 38.

Reference

  1. ↑ MORÁVKOVÁ, Naděžda. Miloslav Bělohlávek a Plzeňská historická škola: cesty plzeňského odborného dějepisectví. 1. vyd. Plzeň: Ševčík, 2008. 311 s. ISBN ISBN 978-80-7291-202-5. S. 117 - 129. 
  2. ↑ DOUŠA, Jaroslav. Archivář a historik Miloslav Bělohlávek. Plzeňský deník. 2006-10-5, s. 6. 

Literatura

  • Douša, J.: Osmdesátiny Miloslava Bělohlávka. In: Minulostí Západočeského kraje. 38. Ústí nad Labem: Albis international, 2003, s. 225-229
  • Válek, Ladislav a Vogeltanz, Jaroslav: 50 + 1 osobností města Plzně [2004]
  • Západočeský historický sborník. 3. Státní oblastní archiv v Plzni, 1997, s. 207 - 227
  • Holec, F.: K šedesátinám PhDr. Miloslava Bělohlávka. Archivní časopis, roč. 33, 1983, č. 4, s. 232-234
  • Minulostí Západočeského kraje. Sv. 29 Plzeň: Archiv města Plzně, 1994, příloha
  • Minulostí Západočeského kraje, sv. 38. Ústí nad Labem: Albis international, 2003, příloha
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miloslav_Bělohlávek&oldid=16614403“