Zdeněk Lukáš: Porovnání verzí
dle dnešních ranních zpráv ČRo 3 zemřel 13. 7. 2007 + jako reference článek Týdne, úprava do minulého času, externí odkazy |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Vystudoval [[pedagog]]iku a zpočátku také pracoval jako [[učitel]]. V letech [[1953]] - [[1963]] byl [[producent]]em stanice [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]] v [[Plzeň|Plzni]] a [[sbormistr]]em '''[[Sbor Česká píseň|sboru Česká píseň]]'''. Mezi lety [[1962]] a [[1970]] bral pravidelné hodiny [[Skladba|skladby]] u profesora [[Miloslav Kabeláč|Miloslava Kabeláče]]. Byl silně ovlivněn [[lidová hudba|lidovou hudbou]] a jeho tvorba se soustředí převážně na [[vokální hudba|vokální hudbu]]. Od šedesátých let bylo jeho kompoziční přístup obohacen o některé [[avantgarda|avantgardní]] technické prvky. Jeho práce, které zahrnují sedm [[symfonie|symfonií]], několik [[opera|oper]], nespočet [[oratorium|oratorií]] a [[kantáta|kantát]], jakož i desítky [[sbor]]ových skladeb, byly mnohokrát oceněny v zahraničí, např. jeho ''Parabolae Salomonis'' v roce 1965 na soutěží Ernest Bloch Competition v [[USA]], ''Versos d'amor i de comitat'' v [[Barcelona|Barceloně]] v roce [[1972]], a jeho ''5. symfonie'' roku [[1973]] na Premio Città di [[Trieste]]. Vedle kompoziční činnosti se věnoval i sbormistrovské práci doma i v zahraničí. |
Vystudoval [[pedagog]]iku a zpočátku také pracoval jako [[učitel]]. V letech [[1953]] - [[1963]] byl [[producent]]em stanice [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]] v [[Plzeň|Plzni]] a [[sbormistr]]em '''[[Sbor Česká píseň|sboru Česká píseň]]'''. Mezi lety [[1962]] a [[1970]] bral pravidelné hodiny [[Skladba|skladby]] u profesora [[Miloslav Kabeláč|Miloslava Kabeláče]]. Byl silně ovlivněn [[lidová hudba|lidovou hudbou]] a jeho tvorba se soustředí převážně na [[vokální hudba|vokální hudbu]]. Od šedesátých let bylo jeho kompoziční přístup obohacen o některé [[avantgarda|avantgardní]] technické prvky. Jeho práce, které zahrnují sedm [[symfonie|symfonií]], několik [[opera|oper]], nespočet [[oratorium|oratorií]] a [[kantáta|kantát]], jakož i desítky [[sbor]]ových skladeb, byly mnohokrát oceněny v zahraničí, např. jeho ''Parabolae Salomonis'' v roce 1965 na soutěží Ernest Bloch Competition v [[USA]], ''Versos d'amor i de comitat'' v [[Barcelona|Barceloně]] v roce [[1972]], a jeho ''5. symfonie'' roku [[1973]] na Premio Città di [[Trieste]]. Vedle kompoziční činnosti se věnoval i sbormistrovské práci doma i v zahraničí. |
||
Roku [[1996]] stál Zdeněk Lukáš spolu se [[Sylvie Bodorová|Sylvií |
Roku [[1996]] stál Zdeněk Lukáš spolu se [[Sylvie Bodorová|Sylvií Bodorovou]], [[Luboš Fišer|Lubošem Fišerem]] a [[Otmar Mácha|Otmarem Máchou]] u zrodu skupiny autorů [[Quattro]], z nichž každý patřil do jiné [[generace]] a reprezentoval rozdílnost rozvoje a uměleckého pokroku. Přestože se jejich tvorba často ubírala opačným směrem, sdíleli tito umělci stejnou ideu podstaty hudební skladby a její funkci ve [[společnost]]i a věřili, že umění je životně důležité jako „[[ekologie]] [[duše]]“. Čtveřice Quattro prezentovala svou hudbu na představeních předních umělců. Řídila se svým vlastním prohlášením a přáním pěstovat efektivní kontakt se svým obecenstvem. Quattro se věnovalo plně skladbě, a proto bylo schopno rychle odpovědět na každé inspirativní pověření. Jejich pokrok lze ilustrovat jejich účastí na [[festival]]u [[Pražské jaro]] v roce [[1997]]. Práce členů Quattra byly vydány na nahrávce [[Supraphon]] [[CD]] SU 3272-2 031 pod názvem ''Prague Guitar Concertos''. |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 16. 7. 2007, 09:17
Zdeněk Lukáš (21. srpen 1928 Praha – 13. červenec 2007[1]) byl český hudební skladatel. Patřil k nejhranějším a nejzpívanějším českým skladatelům vážné hudby 2. poloviny 20. století, je autorem více než 350 opusových skladeb.
Vystudoval pedagogiku a zpočátku také pracoval jako učitel. V letech 1953 - 1963 byl producentem stanice Českého rozhlasu v Plzni a sbormistrem sboru Česká píseň. Mezi lety 1962 a 1970 bral pravidelné hodiny skladby u profesora Miloslava Kabeláče. Byl silně ovlivněn lidovou hudbou a jeho tvorba se soustředí převážně na vokální hudbu. Od šedesátých let bylo jeho kompoziční přístup obohacen o některé avantgardní technické prvky. Jeho práce, které zahrnují sedm symfonií, několik oper, nespočet oratorií a kantát, jakož i desítky sborových skladeb, byly mnohokrát oceněny v zahraničí, např. jeho Parabolae Salomonis v roce 1965 na soutěží Ernest Bloch Competition v USA, Versos d'amor i de comitat v Barceloně v roce 1972, a jeho 5. symfonie roku 1973 na Premio Città di Trieste. Vedle kompoziční činnosti se věnoval i sbormistrovské práci doma i v zahraničí.
Roku 1996 stál Zdeněk Lukáš spolu se Sylvií Bodorovou, Lubošem Fišerem a Otmarem Máchou u zrodu skupiny autorů Quattro, z nichž každý patřil do jiné generace a reprezentoval rozdílnost rozvoje a uměleckého pokroku. Přestože se jejich tvorba často ubírala opačným směrem, sdíleli tito umělci stejnou ideu podstaty hudební skladby a její funkci ve společnosti a věřili, že umění je životně důležité jako „ekologie duše“. Čtveřice Quattro prezentovala svou hudbu na představeních předních umělců. Řídila se svým vlastním prohlášením a přáním pěstovat efektivní kontakt se svým obecenstvem. Quattro se věnovalo plně skladbě, a proto bylo schopno rychle odpovědět na každé inspirativní pověření. Jejich pokrok lze ilustrovat jejich účastí na festivalu Pražské jaro v roce 1997. Práce členů Quattra byly vydány na nahrávce Supraphon CD SU 3272-2 031 pod názvem Prague Guitar Concertos.
Reference
- ↑ Zemřel známý skladatel Zdeněk Lukáš, Týden.cz 15. 7. 2007