Bohumil Hypšman: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo odkazů
Řádek 21: Řádek 21:
| podpis =
| podpis =
}}
}}
'''Bohumil Hypšman''' (do roku 1945, kdy bylo příjmení úředně změněno,<ref name="matrika"></ref> používal jméno '''Bohumil Hübschmann''', [[10. leden|10. ledna]] [[1878]] [[Praha]]<ref name="matrika" </>ref> – [[3. listopad]]u [[1961]] Praha<ref name="ln">{{Citace periodika|url=http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/10.1961/46/4.png|periodikum= Literární noviny|datum= 46/1961|strany=4|titul=V. V. Štech: Muž, který prospěl Praze}}</ref>) byl český [[architekt]].
'''Bohumil Hypšman''' (do roku 1945, kdy bylo příjmení úředně změněno,<ref name="matrika" /> používal jméno '''Bohumil Hübschmann''', [[10. leden|10. ledna]] [[1878]] [[Praha]]<ref name="matrika" /> – [[3. listopad]]u [[1961]] Praha<ref name="ln">{{Citace periodika|url=http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/10.1961/46/4.png|periodikum= Literární noviny|datum= 46/1961|strany=4|titul=V. V. Štech: Muž, který prospěl Praze}}</ref>) byl český [[architekt]].


== Život ==
== Život ==

Verze z 28. 10. 2018, 13:03

Bohumil Hypšman
Rodné jménoBohumil Hübschmann
Narození10. leden 1878
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. listopadu 1961 (ve věku 83 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt
PříbuzníAntonín Hübschmann, Otakar Hübschmann a Václav Hübschmann (sourozenci)
Hnutímoderna
Významná dílaDům pohřebního bratrstva Chewra Kaddischa
Areál ministerstev Pod Emauzy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumil Hypšman (do roku 1945, kdy bylo příjmení úředně změněno,[1] používal jméno Bohumil Hübschmann, 10. ledna 1878 Praha[1]3. listopadu 1961 Praha[2]) byl český architekt.

Život

Narodil se v rodině krejčovského tovaryše Antonína Hübschmanna a jeho manželky Anny, rozené Sadilové.[1] V početné rodině byl čtvrtým z osmi dětí.[3]

Okolo roku 1901 studoval ve Vídni na Speciální škole pro architekturu (Specialschule für Architektur) a jeho školní práce byla oceněna zlatou medailí.[4] Byl žákem vídeňského architekta Otto Wagnera.[2]

Dne 3. srpna 1903 se v Praze oženil s Marií Němcovou (1877–??), se kterou měl syny Bohumila (1905–??), Aleše (1907–??), Zdeňka (1909–??) a Miloše (1911–??).[5]

Byl členem SVU Mánes v letech 1905–1908 a od roku 1920.[6] Jeho vlastní vila stojí v pražských Střešovicích, nedaleko zastávky tramvaje Sibeliova. Slouží jako obytný dům a je veřejnosti nepřístupná.

Dílo

  • 1901–1902 Škola pro neslyšící, Praha-Smíchov, Holečkova
  • 1903–1905 Hotely Arcivévoda Štěpán a Garni, Praha-Nové Město, čp. 825 a 826, Václavské náměstí 25 a 27, spoluautoři: Bedřich Bendelmayer, Jan Letzel, Alois Dryák
  • 1904–1905 Vila Františka Metelky, Boženy Němcové 116/7, Plzeň-Severní Předměstí[7]
  • 1905 Vily v Mělníce (1907 tzv. Wenzlova vila[8])
  • 1907 Odkolkův mlýn, Praha-Vysočany
  • 1908 Návrh výstavního pavilonu pro Jubilejní výstava|Jubilejní výstavu 1908 (nezrealizováno?)[9]
  • 1908–1909 Rodinný dům, Praha-Bubeneč, čp. 286, Pod Kaštany 18
  • 1909–1911 Akciový parní mlýn v Holešovicích, Praha-Holešovice, čp. 1037, U Uranie 14
  • 1910–1911 Dům pohřebního bratrstva Chewra Kaddischa, Praha-Josefov, Široká 5-7
  • 1910–1912 Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, Praha-Staré Město, čp. 949, Národní třída 19
  • 1913, 1921 Strojírna Ing. Otakar Podhajský, Praha-Hostivař, čp. 233, 260, U Pekáren
  • 1918–1921, 1930 Pražské sklárny, Praha-Hostivař, čp. 225, 260, U Pekáren
  • 1918–1922 Hostivařské mlýny a pekárky, Praha-Hostivař, čp. 1309, U Továren 4
  • 1921–1925 Nájemní dům, Praha-Vyšehrad, čp: 20, Vratislavova 24
  • 1923–1925 Elektrárna v Ervěnicích
  • 1923–1931 Areál ministerstev Pod Emauzy, Praha-Nové Město, čp. 375, Palackého náměstí, náměstí Pod Emauzy
  • 1924 Rodinný dům, Praha, čp. 105, Holečkova
  • 1925–1927 Nemocenská pojišťovna (dnes poliklinika), Praha, čp. 1235, Klimentská (při dnešním nábř. L.Svobody), spoluautor: František Roith
  • 1926–1927 Továrna na dusíkatá hnojiva, Ostrava
  • 1926–1929 Vlastní rodinný dům, Praha-Střešovice, čp. 565, U Laboratoře 4
  • 1928–1929 Přístavba bývalé Plodinové burzy, čp. 866, Praha, Senovážném náměstí[10]

Význam díla

Václav Vilém Štech ocenil v nekrologu v Literárních novinách Hypšmanovy zásluhy o obohacení Prahy a současného zachování jejích historických hodnot. Zmínil např. jeho příspěvek k zachování pražského panoramatu přeložením plavebního kanálu za Střelecký ostrov či k vytvoření nových hodnot prostranství v blízkosti Palackého pomníku.[2]

Hypšmanovy názory dokladuje jeho stanovisko z roku 1946, kdy se vyslovil k vítěznému návrhu na dostavbu Staroměstské radnice. Dostavbu nezavrhoval, ale stavěl se důrazně za zachování architektonického rázu náměstí.[11]

...šel od světové architektury k domácím starostem. Stále se vracel k Praze a zachraňoval, kde jen mohl, její světový obsah.
— V. V. Štech, Literární noviny 46/1961

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b c Matrika narozených, sv. Štěpán, 1875-1878, snímek 226, Záznam o narození a křtu
  2. a b c V. V. Štech: Muž, který prospěl Praze. Literární noviny. 46/1961, s. 4. Dostupné online. 
  3. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 178, obraz 866 Hübschmann Anton
  4. Premiirung der Akademie für bildene Kunste/Specialschule für Architektur (německy). Neues Wiener Tagblatt. 21. 7. 1901, s. 12. Dostupné online. 
  5. Soupis pražských obyvatel: Hübschmann Bohumil
  6. Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů
  7. KLÍMA, Petr. Vila Františka Metelky. pam.plzne.cz [online]. Plzeňský architektonický manuál [cit. 2018-10-28]. Dostupné online. 
  8. Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Wenzlova vila
  9. Český svět. 3. 1. 1908, s. 256. Dostupné online. 
  10. Bohumil Hypšman. archiweb.cz [online]. [cit. 18.1.2016]. Dostupné online. 
  11. Jakou budeme mít Staroměstskou radnici?. Svobodné noviny. 24. 11. 1946, s. 9. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy