Waltersdorf (Großschönau)

Waltersdorf (Großschönau)
Waltersdorf na severním úpatí Luže
Poloha
Souřadnice	50°52′12″ s. š., 14°39′10″ v. d.
Nadmořská výška	360 - 570 m n. m.
Stát	Německo Německo
země	Sasko
Waltersdorf
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	8,82 km²
Počet obyvatel	1 379
Hustota zalidnění	156,3 obyv./km²
Správa
Telefonní předvolba	035841
PSČ	02799
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Waltersdorf (v německém hornolužickém dialektu Waalerschdurf) je německá vesnice na severním úpatí Luže při hranicích s Českou republikou, část obce Großschönau v zemském okrese Zhořelec ve Svobodném státě Sasko. Spolu s ostatními sídly v okrese Zhořelec je Waltersdorf součástí Euroregionu Nisa, dobrovolného zájmového sdružení českých, německých a polských obcí, měst a okresů.

Geografická poloha

Waltersdorf leží v severní části geomorfologického celku Lužické hory, která je na německém území označována jako Žitavské hory (německy Zittauer Gebirge). Vesnice je protažena v délce přibližně 3,3 km podél místního potoka (Waltersdorfer Dorfbach, v překladu Waltersdorfský Vesnický potok). Walterdorfský potok teče směrem na sever a na západním okraji Großschönau se vlévá do Lužničky (Lausur), která poté pokračuje touto obcí dále na severovýchod až ke svému soutoku s Mandavou.

Zástavba Waltersdorfu leží v nadmořské výšce od 360 do 570 metrů. Na území Waltersdorfu je několik nižších kopců, z nichž nejvyšší je Butterberg (507 m n. m.). Východně od Waltersdorfu, na svazích hory Sonneberg (627 m n. m.), která však leží již na katastrálním území Jonsdorfu, se nachází několik pískovcových lomů, kde byl získáván stavební kámen pro potřeby vesnice a též kvalitní surovina pro výrobu mlýnských kamenů, brousků či pomníků.

Jihozápadní hranice katastrálního území Waltersdofu je totožná s česko-německou státní hranicí, která v těchto místech prochází hřebenem Lužických hor včetně jejich nejvyššího vrcholu - Luže (793 m n. m.), takže tato kóta je vlastně nejvyšším bodem waltersdorfského katastru. O uvedenou kótu se Waltersdorf dělí s Horní Světlou, částí obce Mařenice v okrese Česká Lípa, jíž náleží katastrální území na druhé straně hranice.

Zástavba Waltersdorfu se bezprostředně dotýká státní hranice ve své nejjižnější části, konkrétně v sedle, zvaném Wache neboli Stráž (571 m n. m.), kde je oficiální hraniční přechod. Na české straně se v těchto místech žádná zástavba nedochovala, domy byly zbořeny v 50. letech 20. století, kde zde bylo vytvořeno zakázané hraniční pásmo.

Historie

Waltersdorf byl založen jako lesní lánová ves při osídlování severní části Lužických hor. Původ názvu se odvozuje od jména lokátora, jako tomu zpravidla u lánových vsí bývalo. První písemná zmínka o vsi je z roku 1355, avšak se předpokládá, že osídlení zde vzniklo již ve 13. století. Z roku 1384 pochází zápis o kostele v místě jménem Walterivilla.

V roce 1419 město Žitava koupilo Waltersdorf od Mikuláše z Varnsdorfu (Nicolaus von Warnsdorff). V té době ovšem součástí Waltersdorfu ještě nebyla zástavba v dnešní horní části vsi směrem ke státní hranici, ta vznikla až v polovině 17. století a šlo o samostatnou obec, která byla nazývána Oberwaltersdorf, Neuwaltersdorf nebo též Neudörfel a od roku 1667 měla vlastní rychtu. Obě sídla, Altwaltersdorf a Neuwaltersdorf, se sloučila do jedné obce až v roce 1843.

V roce 1538 byla u Waltersdorfu zahájena těžba stříbrných rud, což souviselo s propuknutím "stříbrné horečky" v oblasti mezí Luží a Jedlovou. Těžba se soustředila zejména do okolí dnešního Jiřetína pod Jedlovou, který byl založen v roce 1539 jako Sankt Georgenthal neboli Svatý Jiří v Oudolí a o 15 let později přeměněn v horní město. Pokud jde o Waltersdorf, v letech 1538 až 1600 zde byly ve štolách na svazích Butterbergu, v místech, kde probíhá tzv. lužický zlom, pokusně těženy stříbronosné olověné a zinkové rudní žíly. Pokusy o těžbu zde pak byly zopakovány ještě v letech 1663 až 1668. Od 16. století byl na svazích Luže a Sonnebergu lámán kvalitní pískovec, z nějž byly vyráběny nejen mlýnské kameny a různé stavební prvky, zejména bohatě dekorované vstupní portály domů, ale i náhrobky a sochařská díla.

Ve Waltersdorfu mělo své místo vždy též tkalcovství - zpočátku jako domácí práce, posléze od 19. století též v průmyslové podobě. Od 19. století stoupal význam zdejší krajiny jako rekreační oblasti, s čímž souviselo i budování příslušného zázemí pro ty, kteří sem přijížděli trávit svůj volný čas. V zimním období jsou návštěvníkům k dispozici lyžařské vleky a sjezdovky na severních svazích Luže, kromě toho je v lesích kolem Waltersdorfu vyznačeno celkem 32 kilometrů lyžařských běžeckých tras.

Pamětihodnosti

Waltersdorf se pyšní zcela výjimečným postavením, pokud jde o množství památek lidové architektury, jmenovitě o podstávkové domy. Ve vesnici je jich zachováno více než 300, přičemž v památkovém seznamu je z tohoto počtu uvedeno 246 domů. Tyto památky jsou pozoruhodné také díky některým specifickým stavebním prvkům, které se jinde v Německu nevyskytují. Výjimečným doplňkem mnoha domů jsou zdobné portály z místního pískovce. Byl podán návrh, aby byl Waltersdorf prohlášen památkovou zónou (německy Denkmalschutzgebiet), obcí vede naučná stezka Umgebindehausweg.

Další památky

Kostel se hřbitovem s 39 náhrobky a s márnicí

Mittelmühle (střední mlýn) - jeden z někdejších tří místních vodních mlýnů. Původně existoval již v roce 1400, současná stavba pochází z roku 1614. V prostorách mlýna je vlastivědné muzeum

Fabrikantenvilla - vila továrníka Julia Langeho

Goetheschule - budova školy z roku 1900

Hrázděná budova hostince v centru poblíž kostela - informační středisko

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Waltersdorf (Großschönau) na německé Wikipedii a Liste der Kulturdenkmale in Waltersdorf (Großschönau) na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Geoportal Landkreis Görlitz