Seznam představitelů českého státu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava odkazu značka: editor wikitextu 2017 |
Sjednocení jmen panovníků a přidání chybějících značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
|- |
|- |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 1 ||align="center"| [[Sámo]] |
|align=center| 1 ||align="center"| [[Sámo|Sámo I.]] |
||
||[[Soubor:Samon.jpg|70px|Sámo]] |
||[[Soubor:Samon.jpg|70px|Sámo]] |
||
|align="center"| ???||align="center"| 659? ||align="center"| 623?–659? ||[[Franská říše|Franský]] kupec, vládce [[Slované|slovanského]] kmenového svazu, tzv. [[Sámova říše|Sámovy říše]]. |
|align="center"| ???||align="center"| 659? ||align="center"| 623?–659? ||[[Franská říše|Franský]] kupec, vládce [[Slované|slovanského]] kmenového svazu, tzv. [[Sámova říše|Sámovy říše]]. |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
|} |
|} |
||
== [[Velkomoravská říše|Velkomoravští panovníci (833–907)]]: [[Mojmírovci]] == |
== [[Velkomoravská říše|Velkomoravští panovníci (833–907)]]: [[Mojmírovci]], dočasně též franští místodržící == |
||
{| width |
{| class="sortable" width="95%" border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0.5em 1em 0.5em 0; background: #f9f9f9; border: 2px black solid; border-collapse: collapse;" |
||
|- |
|- |
||
!width = "5%" bgcolor = "DAA520"|<font color="#ffffff">#</font> |
!width = "5%" bgcolor = "DAA520"|<font color="#ffffff">#</font> |
||
Řádek 39: | Řádek 39: | ||
|align="center"| cca 795?<br />||align="center"|846?<br />||align="center"|830?–846 ||První historicky známý moravský vládce, zakladatel [[Mojmírovci|dynastie Mojmírovců]]. |
|align="center"| cca 795?<br />||align="center"|846?<br />||align="center"|830?–846 ||První historicky známý moravský vládce, zakladatel [[Mojmírovci|dynastie Mojmírovců]]. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 2||align="center"|[[Rostislav]] |
|align=center| 2||align="center"|[[Rostislav|Rostislav I.]] |
||
|| [[Soubor:Rościsław.jpg|60px]] |
|| [[Soubor:Rościsław.jpg|60px]] |
||
|align="center"| ???<br />||align="center"|870<br />||align="center"|846–870 ||Synovec [[Mojmír I.|Mojmíra I.]] V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen [[Ludvík II. Němec|Ludvíkem Němcem]], panovníkem [[Východofranská říše|východofranské říše]]. |
|align="center"| ???<br />||align="center"|870<br />||align="center"|846–870 ||Synovec [[Mojmír I.|Mojmíra I.]] V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen [[Ludvík II. Němec|Ludvíkem Němcem]], panovníkem [[Východofranská říše|východofranské říše]]. |
||
Řádek 45: | Řádek 45: | ||
|align=center| 3||align="center"|[[Svatopluk I.]] |
|align=center| 3||align="center"|[[Svatopluk I.]] |
||
|| [[Soubor:Świętopełk Wielki.jpg|60px]] |
|| [[Soubor:Świętopełk Wielki.jpg|60px]] |
||
|align="center"| ok. 830<br />||align="center"|894<br />||align="center"| |
|align="center"| ok. 830<br />||align="center"|894<br />||align="center"|870–871 ||Synovec [[Rostislav]]a. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále). |
||
|- |
|||
⚫ | |||
|4 |
|||
⚫ | |||
|[[Wilhelm II.|Wilhelm I.]] + |
|||
[[Englšlak|Englšlak I.]] |
|||
| |
|||
|??? |
|||
|872 |
|||
|871-872 |
|||
|Dva franští místodržící dosazení za nepřítomnosti Svatopluka. |
|||
|- |
|||
|5 |
|||
|[[Slavomír (Velká Morava)|Slavomír I.]] |
|||
| |
|||
|??? |
|||
|??? |
|||
|872-873 |
|||
|Mojmírovec. Vůdce povstání proti Frankům, kněz. |
|||
|- |
|||
|3 |
|||
|[[Svatopluk I.]] |
|||
| |
|||
|ok. 830 |
|||
|894 |
|||
|873-894 |
|||
|Znovu na trůně. |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
||[[Soubor:Mojhmir2.jpg|60px]] |
||[[Soubor:Mojhmir2.jpg|60px]] |
||
|align="center"| ???<br />||align="center"|907?<br />||align="center"|894–907? ||Syn [[Svatopluk I.|Svatopluka I.]] Po roce 907 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. |
| align="center" | ???<br />|| align="center" |907?<br />|| align="center" |894–907? ||Syn [[Svatopluk I.|Svatopluka I.]] Po roce 907 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. |
||
|- |
|||
|6 |
|||
|[[Svatopluk II.]] |
|||
| |
|||
|884 |
|||
|906 |
|||
|?-906 |
|||
|Údělník v Nitře, na krátkou dobu též bratrův spoluvládce na centrálním trůně říše. |
|||
|- bgcolor=#FFEFD5 |
|- bgcolor=#FFEFD5 |
||
|} |
|} |
||
Řádek 69: | Řádek 102: | ||
|align="center"|852/855<br />||align="center"| 888/889?<br />||align="center"| 872?–883?||Zakladatel [[Přemyslovci|dynastie Přemyslovců]], podle [[Kosmas]]e syn bájného [[Hostivít]]a, jeho původ nelze spolehlivě prokázat. První historicky doložený Přemyslovec. |
|align="center"|852/855<br />||align="center"| 888/889?<br />||align="center"| 872?–883?||Zakladatel [[Přemyslovci|dynastie Přemyslovců]], podle [[Kosmas]]e syn bájného [[Hostivít]]a, jeho původ nelze spolehlivě prokázat. První historicky doložený Přemyslovec. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 2||align="center"| [[Strojmír]] |
|align=center| 2||align="center"| [[Strojmír|Strojmír I.]] |
||
|| |
|| |
||
|align="center"|???<br />||align="center"| po 885<br />||align="center"| 883?–885?||Původ neznámý. Podle [[Kristiánova legenda|Kristiánovy legendy]] svrhl knížete Bořivoje, jenž uprchl na Moravu. |
|align="center"|???<br />||align="center"| po 885<br />||align="center"| 883?–885?||Původ neznámý. Podle [[Kristiánova legenda|Kristiánovy legendy]] svrhl knížete Bořivoje, jenž uprchl na Moravu. |
||
Řádek 89: | Řádek 122: | ||
|align="center"|ok. 888<br />||align="center"| 13. únor 921<br />||align="center"| 915–921||Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I. |
|align="center"|ok. 888<br />||align="center"| 13. únor 921<br />||align="center"| 915–921||Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 6||align="center"| [[svatý Václav]] |
|align=center| 6||align="center"| [[svatý Václav|Václav I.]] |
||
|| [[Soubor:H13vacl.jpg|60px]] |
|| [[Soubor:H13vacl.jpg|60px]] |
||
|align="center"| ok. 907<br />||align="center"| 28. září 935<br />[[Stará Boleslav]]||align="center"| 921–935||Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země, v některých seznamech bývá uveden jako kníže Václav I. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti [[929]], většina soudobých vědců se ale již kloní k roku [[935]]. |
|align="center"| ok. 907<br />||align="center"| 28. září 935<br />[[Stará Boleslav]]||align="center"| 921–935||Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země, v některých seznamech bývá uveden jako kníže Václav I. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti [[929]], většina soudobých vědců se ale již kloní k roku [[935]]. |
||
Řádek 105: | Řádek 138: | ||
|align="center"| ???<br />||align="center"| 1037<br />||align="center"| 999–1002||Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním předáků a družiníků.<!-- Termín „šlechta“ je pro tuto dobu anachronický. --> |
|align="center"| ???<br />||align="center"| 1037<br />||align="center"| 999–1002||Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním předáků a družiníků.<!-- Termín „šlechta“ je pro tuto dobu anachronický. --> |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 10||align="center"| [[Vladivoj]] |
|align=center| 10||align="center"| [[Vladivoj|Vladivoj I.]] |
||
||[[Soubor:Přemyslovci erb.svg|center|40px]][[Soubor:POL Przemysł II 1295 COA.svg|center|40px]] |
||[[Soubor:Přemyslovci erb.svg|center|40px]][[Soubor:POL Przemysł II 1295 COA.svg|center|40px]] |
||
|align="center"|???<br />||align="center"|1003<br />||align="center"| 1002–1003|| Snad [[Piastovci|Piastovec]], možná syn polského knížete [[Měšek I.|Měška I.]] a Přemyslovny [[Doubravka Přemyslovna|Doubravky]]. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem [[Boleslav Chrabrý|Boleslavem Chrabrým]]. |
|align="center"|???<br />||align="center"|1003<br />||align="center"| 1002–1003|| Snad [[Piastovci|Piastovec]], možná syn polského knížete [[Měšek I.|Měška I.]] a Přemyslovny [[Doubravka Přemyslovna|Doubravky]]. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem [[Boleslav Chrabrý|Boleslavem Chrabrým]]. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 11||align="center"| [[Jaromír (kníže)|Jaromír]] |
|align=center| 11||align="center"| [[Jaromír (kníže)|Jaromír I.]] |
||
|| [[Soubor:Jaroměř-Jaromír.jpg|60px]] |
|| [[Soubor:Jaroměř-Jaromír.jpg|60px]] |
||
|align="center"|???<br />||align="center"| 4. listopad 1035<br />||align="center"| 1003||Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci [[Jindřich II.|Jindřicha II.]] krátce dosazen na český knížecí stolec |
|align="center"|???<br />||align="center"| 4. listopad 1035<br />||align="center"| 1003||Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci [[Jindřich II.|Jindřicha II.]] krátce dosazen na český knížecí stolec |
||
Řádek 117: | Řádek 150: | ||
|align="center"|???<br />||align="center"|1037<br />||align="center"| 1003||Podruhé na trůně, roku 1003 Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění [[Vršovci|Vršovců]]; to vyvolalo povstání. [[Boleslav Chrabrý]] povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil. |
|align="center"|???<br />||align="center"|1037<br />||align="center"| 1003||Podruhé na trůně, roku 1003 Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění [[Vršovci|Vršovců]]; to vyvolalo povstání. [[Boleslav Chrabrý]] povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 12||align="center"| [[Boleslav Chrabrý]] |
|align=center| 12||align="center"| [[Boleslav Chrabrý|Boleslav IV.]] |
||
|| [[Soubor:Boleslaus I.jpg|65px]] |
|| [[Soubor:Boleslaus I.jpg|65px]] |
||
|align="center"| 966/967||align="center"|17. června 1025<br />||align="center"| 1003–1004||[[Piastovci|Piastovec]], polský kníže. Syn polského knížete [[Měšek I.|Měška I.]] a Přemyslovny [[Doubravka Přemyslovna|Doubravky]], dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004. |
|align="center"| 966/967||align="center"|17. června 1025<br />||align="center"| 1003–1004||[[Piastovci|Piastovec]], polský kníže. Syn polského knížete [[Měšek I.|Měška I.]] a Přemyslovny [[Doubravka Přemyslovna|Doubravky]], dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 11||align="center"| [[Jaromír (kníže)|Jaromír]] |
|align=center| 11||align="center"| [[Jaromír (kníže)|Jaromír I.]] |
||
|| [[Soubor:Jaroměř-Jaromír.jpg|70px]] |
|| [[Soubor:Jaroměř-Jaromír.jpg|70px]] |
||
|align="center"| ???<br />||align="center"| 4. listopad 1035<br />||align="center"| 1004–1012||Podruhé na trůně. Na podzim 1004 s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. |
|align="center"| ???<br />||align="center"| 4. listopad 1035<br />||align="center"| 1004–1012||Podruhé na trůně. Na podzim 1004 s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 13||align="center"| [[Oldřich (kníže)|Oldřich]] |
|align=center| 13||align="center"| [[Oldřich (kníže)|Oldřich I.]] |
||
|| [[Soubor:Oldrzych.jpg|60px]] |
|| [[Soubor:Oldrzych.jpg|60px]] |
||
|align="center"|???<br />||align="center"| 9. listopadu 1034<br />||align="center"|1012–1033||Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. V letech [[1019]]/[[1029]] (datace je nejistá) postupně dobyl na Polácích Moravu, která od té doby byla trvalou součástí českého státu. |
|align="center"|???<br />||align="center"| 9. listopadu 1034<br />||align="center"|1012–1033||Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. V letech [[1019]]/[[1029]] (datace je nejistá) postupně dobyl na Polácích Moravu, která od té doby byla trvalou součástí českého státu. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 11||align="center"| [[Jaromír (kníže)|Jaromír]] |
|align=center| 11||align="center"| [[Jaromír (kníže)|Jaromír I.]] |
||
|| [[Soubor:Jaroměř-Jaromír.jpg|70px]] |
|| [[Soubor:Jaroměř-Jaromír.jpg|70px]] |
||
|align="center"|???<br />||align="center"| 4. listopad 1035<br />||align="center"| 1033–1034||Potřetí na trůně. Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem [[Konrád II. Sálský|Konrádem II.]] z úkladů proti své osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 znovu Jaromíra českým knížetem. |
|align="center"|???<br />||align="center"| 4. listopad 1035<br />||align="center"| 1033–1034||Potřetí na trůně. Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem [[Konrád II. Sálský|Konrádem II.]] z úkladů proti své osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 znovu Jaromíra českým knížetem. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 13||align="center"| [[Oldřich (kníže)|Oldřich]] |
|align=center| 13||align="center"| [[Oldřich (kníže)|Oldřich I.]] |
||
|| [[Soubor:Oldrzych.jpg|60px]] |
|| [[Soubor:Oldrzych.jpg|60px]] |
||
|align="center"| ???<br />||align="center"| 9. listopadu 1034<br />||align="center"|1034||Podruhé na trůně. Na jaře 1034 [[Konrád II. Sálský|Konrád II.]] Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit. |
|align="center"| ???<br />||align="center"| 9. listopadu 1034<br />||align="center"|1034||Podruhé na trůně. Na jaře 1034 [[Konrád II. Sálský|Konrád II.]] Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit. |
||
Řádek 157: | Řádek 190: | ||
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font> |
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font> |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 16||align="center"| [[Vratislav II.]] |
|align=center| 16||align="center"| [[Vratislav II.|Vratislav I./II.]] |
||
|| [[Soubor:VratislavII.JPG|70px]] |
|| [[Soubor:VratislavII.JPG|70px]] |
||
|align=center| ???<br />||align="center"| 14. leden 1092<br />||align="center"| 1061–1092||Syn Břetislava I. Od roku [[1085]] byl prvním českým králem. Nedědičný titul ad personam mu propůjčil císař [[Jindřich IV.]] V letech 1085–1092 byl také titulárním polským králem. |
|align=center| ???<br />||align="center"| 14. leden 1092<br />||align="center"| 1061–1092||Syn Břetislava I. Od roku [[1085]] byl prvním českým králem. Nedědičný titul ad personam mu propůjčil císař [[Jindřich IV.]] V letech 1085–1092 byl také titulárním polským králem. |
||
Řádek 173: | Řádek 206: | ||
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font> |
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font> |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 17||align="center"| [[Konrád I. Brněnský]] |
|align=center| 17||align="center"| [[Konrád I. Brněnský|Konrád I.]] |
||
|| [[Soubor:Konrad I.jpg|60px]] |
|| [[Soubor:Konrad I.jpg|60px]] |
||
|align=center| ok. 1035<br />||align="center"| 6. září 1092<br />Praha||align="center"| 1092|| Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna [[1092]]. Stihl se pouze pokusit opět spojit pražské a olomoucké biskupství. |
|align=center| ok. 1035<br />||align="center"| 6. září 1092<br />Praha||align="center"| 1092|| Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna [[1092]]. Stihl se pouze pokusit opět spojit pražské a olomoucké biskupství. |
||
Řádek 185: | Řádek 218: | ||
|align=center| ok. 1064<br />||align="center"| 2. únor 1124<br />||align="center"| 1100–1107||Syn Vratislava II. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci. |
|align=center| ok. 1064<br />||align="center"| 2. únor 1124<br />||align="center"| 1100–1107||Syn Vratislava II. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 20||align="center"| [[Svatopluk Olomoucký]] |
|align=center| 20||align="center"| [[Svatopluk Olomoucký|Svatopluk II.]] |
||
|| [[Soubor:Świętopełk Ołomuniecki.jpg|60px]] |
|| [[Soubor:Świętopełk Ołomuniecki.jpg|60px]] |
||
|align=center| ???<br />||align="center"| 21. září 1109<br />||align="center"| 1107–1109|| Syn [[Ota I. Olomoucký|Oty Olomouckého]]. V roce [[1107]] poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spojence, Bořivoj ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Svatopluk se tak stal knížetem. |
|align=center| ???<br />||align="center"| 21. září 1109<br />||align="center"| 1107–1109|| Syn [[Ota I. Olomoucký|Oty Olomouckého]]. V roce [[1107]] poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spojence, Bořivoj ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Svatopluk se tak stal knížetem. |
||
Řádek 217: | Řádek 250: | ||
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font> |
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font> |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 23||align="center"| [[Vladislav II.]] |
|align=center| 23||align="center"| [[Vladislav II.|Vladislav I./II.]] |
||
|| [[Soubor:Wappen Königreich Böhmen.png|60px]] |
|| [[Soubor:Wappen Königreich Böhmen.png|60px]] |
||
|align=center| 1110||align="center"| 18. leden 1174 ||align="center"| 1140–1172|| Syn Vladislava I. a druhý český král. Zřejmě nedědičný královský titul mu propůjčil císař [[Fridrich I. Barbarossa]] v roce [[1158]]. |
|align=center| 1110||align="center"| 18. leden 1174 ||align="center"| 1140–1172|| Syn Vladislava I. a druhý český král. Zřejmě nedědičný královský titul mu propůjčil císař [[Fridrich I. Barbarossa]] v roce [[1158]]. |
||
Řádek 233: | Řádek 266: | ||
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font> |
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font> |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 24||align="center"| [[Bedřich (kníže)|Bedřich]] |
|align=center| 24||align="center"| [[Bedřich (kníže)|Bedřich I.]] |
||
|| [[Soubor:PecetknizeteBedricha.jpg|70px]] |
|| [[Soubor:PecetknizeteBedricha.jpg|70px]] |
||
|align=center| ok. 1142<br />||align="center"| 25. březen 1189<br />||align="center"| 1172–1173||Syn Vladislava II., který mu roku [[1172]] předal vládu podle principu [[primogenitura|primogenitury]]. Dosud ovšem platilo právo [[seniorát]]u. O knížecí hodnost se tak hlásili synové Soběslava I. |
|align=center| ok. 1142<br />||align="center"| 25. březen 1189<br />||align="center"| 1172–1173||Syn Vladislava II., který mu roku [[1172]] předal vládu podle principu [[primogenitura|primogenitury]]. Dosud ovšem platilo právo [[seniorát]]u. O knížecí hodnost se tak hlásili synové Soběslava I. |
||
Řádek 241: | Řádek 274: | ||
|align=center| 1128<br />||align="center"| 29. leden 1180<br />||align="center"| 1173–1178||Syn Soběslava I. Získal podporu císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Barbarossy]], který za knížete určil Soběslavova bratra [[Oldřich (syn Soběslava I.)|Oldřicha]]. Oldřich však neměl podporu české šlechty a brzy předal vládu Soběslavovi. |
|align=center| 1128<br />||align="center"| 29. leden 1180<br />||align="center"| 1173–1178||Syn Soběslava I. Získal podporu císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Barbarossy]], který za knížete určil Soběslavova bratra [[Oldřich (syn Soběslava I.)|Oldřicha]]. Oldřich však neměl podporu české šlechty a brzy předal vládu Soběslavovi. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 24||align="center"| [[Bedřich (kníže)|Bedřich]] |
|align=center| 24||align="center"| [[Bedřich (kníže)|Bedřich I.]] |
||
|| [[Soubor:PecetknizeteBedricha.jpg|70px]] |
|| [[Soubor:PecetknizeteBedricha.jpg|70px]] |
||
|align=center|1142<br />||align="center"| 25. březen 1189<br />||align="center"| 1178–1189||Syn Vladislava II. V létě [[1178]] ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno. |
|align=center|1142<br />||align="center"| 25. březen 1189<br />||align="center"| 1178–1189||Syn Vladislava II. V létě [[1178]] ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 26||align="center"| [[Konrád II. Ota]] |
|align=center| 26||align="center"| [[Konrád II. Ota|Konrád II.]] |
||
|| [[Soubor:PecetKonradaIIOty.jpg|70px]] |
|| [[Soubor:PecetKonradaIIOty.jpg|70px]] |
||
|align=center| 1135<br />||align="center"| 9. září 1191<br />[[Neapol]]||align="center"| 1189–1191|| Syn [[Konrád II. Znojemský|Konráda II. Znojemského]]. Po smrti Bedřicha nastoupil na knížecí stolec, Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku, protože kníže rezignoval na titul markraběte moravského. |
|align=center| 1135<br />||align="center"| 9. září 1191<br />[[Neapol]]||align="center"| 1189–1191|| Syn [[Konrád II. Znojemský|Konráda II. Znojemského]]. Po smrti Bedřicha nastoupil na knížecí stolec, Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku, protože kníže rezignoval na titul markraběte moravského. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 27||align="center"| [[Václav II. (kníže)|Václav]] |
|align=center| 27||align="center"| [[Václav II. (kníže)|Václav II.]] |
||
|| [[Soubor:Přemyslovci erb.svg|60px]] |
|| [[Soubor:Přemyslovci erb.svg|60px]] |
||
|align=center| 1137<br />||align="center"| 1192<br />||align="center"| 1191–1192||Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Čech. Proti němu ale vystoupil biskup [[Jindřich Břetislav]] a vymohl u císaře [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]], aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I. V některých seznamech je uváděn jako Václav II. |
|align=center| 1137<br />||align="center"| 1192<br />||align="center"| 1191–1192||Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Čech. Proti němu ale vystoupil biskup [[Jindřich Břetislav]] a vymohl u císaře [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]], aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I. V některých seznamech je uváděn jako Václav II. |
||
Řádek 257: | Řádek 290: | ||
|align=center| ok. 1155||align="center"| 15. prosinec 1230<br />[[Praha]]||align="center"| 1192–1193|| Syn Vladislava II. Knížetem se s podporou biskupa Jindřicha Břetislava a císaře Jindřicha VI. stal roku [[1192]]. O rok později ho šlechta na trůně vystřídala Jindřichem Břetislavem. |
|align=center| ok. 1155||align="center"| 15. prosinec 1230<br />[[Praha]]||align="center"| 1192–1193|| Syn Vladislava II. Knížetem se s podporou biskupa Jindřicha Břetislava a císaře Jindřicha VI. stal roku [[1192]]. O rok později ho šlechta na trůně vystřídala Jindřichem Břetislavem. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 29||align="center"| [[Jindřich Břetislav]] |
|align=center| 29||align="center"| [[Jindřich Břetislav|Jindřich Břetislav I.]] |
||
|| [[Soubor:Jindřich Břetislav.jpg|70px]] |
|| [[Soubor:Jindřich Břetislav.jpg|70px]] |
||
|align=center| ???<br />||align="center"| 15. červen 1197<br />[[Cheb]]||align="center"| 1193–1197||Roku [[1193]] mu císař propůjčil hodnost českého knížete. Přemysl I. proti němu táhl s vojskem, v rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta. |
|align=center| ???<br />||align="center"| 15. červen 1197<br />[[Cheb]]||align="center"| 1193–1197||Roku [[1193]] mu císař propůjčil hodnost českého knížete. Přemysl I. proti němu táhl s vojskem, v rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 30||align="center"| [[Vladislav Jindřich]] |
|align=center| 30||align="center"| [[Vladislav Jindřich|Vladislav Jindřich I.]] |
||
|| [[Soubor:PecetVladislavaJindricha.jpg|60px]] |
|| [[Soubor:PecetVladislavaJindricha.jpg|60px]] |
||
|align=center| ok. 1160<br />||align="center"| 12. srpen 1222<br />[[Znojmo]]||align="center"| 1197||Syn Vladislava II. Titul si nárokoval i jeho starší bratr Přemysl I. Aby zabránil vzestupu politické nestability, vzdal se titulu a dědických nároků ve prospěch svého bratra. |
|align=center| ok. 1160<br />||align="center"| 12. srpen 1222<br />[[Znojmo]]||align="center"| 1197||Syn Vladislava II. Titul si nárokoval i jeho starší bratr Přemysl I. Aby zabránil vzestupu politické nestability, vzdal se titulu a dědických nároků ve prospěch svého bratra. |
||
Řádek 311: | Řádek 344: | ||
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font> |
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font> |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 35||align="center"| [[Jindřich Korutanský]] |
|align=center| 35||align="center"| [[Jindřich Korutanský|Jindřich I.]] |
||
|| [[Soubor:JindrichKorutansky pecet1303.jpg|70px]] |
|| [[Soubor:JindrichKorutansky pecet1303.jpg|70px]] |
||
|align=center| ok. 1265<br />||align="center"| 2. květen 1335||align="center"| 1306||[[Menhardovci|Menhardovec]]. Manžel Anny Přemyslovny. Měsíc po jeho volbě za krále se objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a Jindřich s Annou uprchli. |
|align=center| ok. 1265<br />||align="center"| 2. květen 1335||align="center"| 1306||[[Menhardovci|Menhardovec]]. Manžel Anny Přemyslovny. Měsíc po jeho volbě za krále se objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a Jindřich s Annou uprchli. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 36||align="center"| [[Rudolf Habsburský|Rudolf I. |
|align=center| 36||align="center"| [[Rudolf Habsburský|Rudolf I.]] |
||
|| [[Soubor:Habsburger BSB Cod icon 330 fol 15v.jpg|70px]] |
|| [[Soubor:Habsburger BSB Cod icon 330 fol 15v.jpg|70px]] |
||
|align=center|1281<br />||align="center"| 3./4. červenec 1307<br />Horažďovice||align="center"| 1306–1307||Syn [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta I.]] Dokázal si získat podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu Bavora III. ze Strakonic. |
|align=center|1281<br />||align="center"| 3./4. červenec 1307<br />Horažďovice||align="center"| 1306–1307||Syn [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta I.]] Dokázal si získat podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu Bavora III. ze Strakonic. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 35||align="center"| [[Jindřich Korutanský]] |
|align=center| 35||align="center"| [[Jindřich Korutanský|Jindřich I.]] |
||
|| [[Soubor:JindrichKorutansky pecet1303.jpg|70px]] |
|| [[Soubor:JindrichKorutansky pecet1303.jpg|70px]] |
||
|align=center| ok. 1265<br />||align="center"| 2. květen 1335||align="center"| 1307–1310|| Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřicha VII.]], jehož syn [[Jan Lucemburský]] se měl oženit s princeznou [[Eliška Přemyslovna|Eliškou Přemyslovnou]]. |
|align=center| ok. 1265<br />||align="center"| 2. květen 1335||align="center"| 1307–1310|| Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřicha VII.]], jehož syn [[Jan Lucemburský]] se měl oženit s princeznou [[Eliška Přemyslovna|Eliškou Přemyslovnou]]. |
||
Řádek 335: | Řádek 368: | ||
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font> |
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font> |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 37||align="center"| [[Jan Lucemburský]] |
|align=center| 37||align="center"| [[Jan Lucemburský|Jan I.]] |
||
|| [[Soubor:Honzik retus.jpg|70px]] |
|| [[Soubor:Honzik retus.jpg|70px]] |
||
|align=center|10. srpen 1296<br />||align="center"| 26. srpen 1346<br />[[Kresčak]]||align="center"| 1310–1346|| Syn [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřicha VII.]] V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: Uznala ho česká šlechta. Císař mu udělil Čechy v léno. Oženil se s Eliškou Přemyslovnou. |
|align=center|10. srpen 1296<br />||align="center"| 26. srpen 1346<br />[[Kresčak]]||align="center"| 1310–1346|| Syn [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřicha VII.]] V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: Uznala ho česká šlechta. Císař mu udělil Čechy v léno. Oženil se s Eliškou Přemyslovnou. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 38||align="center"| [[Karel IV. |
|align=center| 38||align="center"| [[Karel IV.|Karel I.]] |
||
|| [[Soubor:Charles IV-John Ocko votive picture-fragment.jpg|70px]] |
|| [[Soubor:Charles IV-John Ocko votive picture-fragment.jpg|70px]] |
||
|align=center| 14. květen 1316<br />Praha||align="center"| 28. listopad 1378<br />Praha||align="center"| 1346–1378||Syn Jana Lucemburského. Také římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický i kulturní rozkvět českých zemí. |
|align=center| 14. květen 1316<br />Praha||align="center"| 28. listopad 1378<br />Praha||align="center"| 1346–1378||Syn Jana Lucemburského. Také římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický i kulturní rozkvět českých zemí. |
||
Řádek 347: | Řádek 380: | ||
|align=center|26. únor 1361<br />Norimberk||align="center"| 16. srpen 1419<br />[[Nový hrad u Kunratic]]||align="center"| 1378–1419||Syn Karla IV. Také římský král. Českým králem byl korunován už ve dvou letech. Syna neměl, a tak byl jeho dědicem jeho bratr Zikmund. |
|align=center|26. únor 1361<br />Norimberk||align="center"| 16. srpen 1419<br />[[Nový hrad u Kunratic]]||align="center"| 1378–1419||Syn Karla IV. Také římský král. Českým králem byl korunován už ve dvou letech. Syna neměl, a tak byl jeho dědicem jeho bratr Zikmund. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 40||align="center"| [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] |
|align=center| 40||align="center"| [[Zikmund Lucemburský|Zikmund I.]] |
||
|| [[Soubor:Albrecht Dürer 082.jpg|70px]] |
|| [[Soubor:Albrecht Dürer 082.jpg|70px]] |
||
|align=center|14. únor 1368||align="center"| 9. prosinec 1437<br />[[Znojmo]]||align="center"| 1419–1437||Syn Karla IV. Také římský císař a uherský král. Roku [[1421]] ho český zemský sněm jako krále odmítl; plně respektovaným králem byl až poslední dva roky života. |
|align=center|14. únor 1368||align="center"| 9. prosinec 1437<br />[[Znojmo]]||align="center"| 1419–1437||Syn Karla IV. Také římský císař a uherský král. Roku [[1421]] ho český zemský sněm jako krále odmítl; plně respektovaným králem byl až poslední dva roky života. |
||
Řádek 363: | Řádek 396: | ||
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font> |
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font> |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 41||align="center"| [[Albrecht II. Habsburský|Albrecht |
|align=center| 41||align="center"| [[Albrecht II. Habsburský|Albrecht I.]] |
||
(Albrecht I.) |
|||
|| [[Soubor:Albrecht II. von Habsburg.jpg|center|70px]] |
|| [[Soubor:Albrecht II. von Habsburg.jpg|center|70px]] |
||
|align=center| 10. srpen 1397<br />||align="center"| 28. říjen 1439||align="center"| 1437–1439||Zikmundův zeť a dědic. Také římský a uherský král. Svých dědických práv se domáhal obtížně, české koruny dosáhl i přes odpor husitů. |
|align=center| 10. srpen 1397<br />||align="center"| 28. říjen 1439||align="center"| 1437–1439||Zikmundův zeť a dědic. Také římský a uherský král. Svých dědických práv se domáhal obtížně, české koruny dosáhl i přes odpor husitů. |
||
Řádek 374: | Řádek 406: | ||
|- |
|- |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 42||align="center"| [[Ladislav Pohrobek|Ladislav |
|align=center| 42||align="center"| [[Ladislav Pohrobek|Ladislav I.]] |
||
|| [[Soubor:Ladislas_the_Posthumous_001.jpg|center|70px]] |
|| [[Soubor:Ladislas_the_Posthumous_001.jpg|center|70px]] |
||
|align=center|12. únor 1440||align="center"|23. listopad 1457<br />Praha||align="center"| 1453–1457|| Syn Albrechta II., narozen až po jeho smrti (= pohrobek). Také uherský král. V Čechách sídlil v letech [[1453]]–[[1454]] a potom už jen dva měsíce před svou smrtí. |
|align=center|12. únor 1440||align="center"|23. listopad 1457<br />Praha||align="center"| 1453–1457|| Syn Albrechta II., narozen až po jeho smrti (= pohrobek). Také uherský král. V Čechách sídlil v letech [[1453]]–[[1454]] a potom už jen dva měsíce před svou smrtí. |
||
Řádek 390: | Řádek 422: | ||
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font> |
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font> |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 43||align="center"| [[Jiří z Poděbrad]] |
|align=center| 43||align="center"| [[Jiří z Poděbrad|Jiří I.]] |
||
|| [[Soubor:Georg of Podebrady.jpg|80px]] |
|| [[Soubor:Georg of Podebrady.jpg|80px]] |
||
|align=center| 23. duben 1420<br />[[Poděbrady]]||align="center"| 22. březen 1471<br />Praha||align="center"| 1458–1471|| Zemským správce z doby Ladislava Pohrobka, po jehož smrti se stal králem. Ačkoliv měl potomky, korunu odkázal Jagelloncům. |
|align=center| 23. duben 1420<br />[[Poděbrady]]||align="center"| 22. březen 1471<br />Praha||align="center"| 1458–1471|| Zemským správce z doby Ladislava Pohrobka, po jehož smrti se stal králem. Ačkoliv měl potomky, korunu odkázal Jagelloncům. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 44||align="center"| ''[[Matyáš Korvín]]'' |
|align=center| 44||align="center"| ''[[Matyáš Korvín|Matyáš I.]]'' |
||
|| [[Soubor:Matei Corvin Johannes de Thurocz f137.jpg|80px]] |
|| [[Soubor:Matei Corvin Johannes de Thurocz f137.jpg|80px]] |
||
|align=center| 23. únor 1443||align="center"| 6. duben 1490||align="center"| 1469–1490|| [[Protikrál]]. Vládce Uher vojensky usiloval i o český trůn; v průběhu konfrontace se nechal opoziční českou šlechtou zvolit za krále, ačkoliv Jiřímu, který byl jeho tchánem, jen krátce předtím slíbil přátelství. |
|align=center| 23. únor 1443||align="center"| 6. duben 1490||align="center"| 1469–1490|| [[Protikrál]]. Vládce Uher vojensky usiloval i o český trůn; v průběhu konfrontace se nechal opoziční českou šlechtou zvolit za krále, ačkoliv Jiřímu, který byl jeho tchánem, jen krátce předtím slíbil přátelství. |
||
Řádek 410: | Řádek 442: | ||
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font> |
!width = "20%" bgcolor = "dc143c"|<font color="#ffffff">Poznámky</font> |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 45||align="center"| [[Vladislav Jagellonský |
|align=center| 45||align="center"| [[Vladislav Jagellonský|Vladislav II.]] |
||
|| [[Soubor:Vladislaus II of Bohemia and Hungary.jpg|70px]] |
|| [[Soubor:Vladislaus II of Bohemia and Hungary.jpg|70px]] |
||
|align=center| 1. březen 1456<br />Krakov||align="center"| 13. březen 1516<br />Buda||align="center"| 1471–1516|| Syn [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíra IV.]] Zvolen českým králem byl podle přání Jiřího z Poděbrad, musel ale až do r. 1478 bojovat s Matyášem Korvínem – vládu v zemích Koruny si nakonec rozdělili. Od roku [[1490]] také král uherský. V roce 1500 vydal Vladislavské zřízení zemské. |
|align=center| 1. březen 1456<br />Krakov||align="center"| 13. březen 1516<br />Buda||align="center"| 1471–1516|| Syn [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíra IV.]] Zvolen českým králem byl podle přání Jiřího z Poděbrad, musel ale až do r. 1478 bojovat s Matyášem Korvínem – vládu v zemích Koruny si nakonec rozdělili. Od roku [[1490]] také král uherský. V roce 1500 vydal Vladislavské zřízení zemské. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 46||align="center"| [[Ludvík Jagellonský]] |
|align=center| 46||align="center"| [[Ludvík Jagellonský|Ludvík I.]] |
||
|| [[Soubor:Louis2.jpg|70px]] |
|| [[Soubor:Louis2.jpg|70px]] |
||
|align=center| 1. červenec 1506||align="center"| 29. srpen 1526<br />[[Moháč]]||align="center"| 1516–1526||Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku [[1508]] za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v [[bitva u Moháče|bitvě u Moháče]], čímž vymřela česko-uherská větev rodu. |
|align=center| 1. červenec 1506||align="center"| 29. srpen 1526<br />[[Moháč]]||align="center"| 1516–1526||Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku [[1508]] za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v [[bitva u Moháče|bitvě u Moháče]], čímž vymřela česko-uherská větev rodu. |
||
Řádek 435: | Řádek 467: | ||
|- |
|- |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 48||align="center"| [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián |
|align=center| 48||align="center"| [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián I.]] |
||
|| [[Soubor:Nicolas Neufchâtel 002.jpg|70px]] |
|| [[Soubor:Nicolas Neufchâtel 002.jpg|70px]] |
||
|align=center|31. července 1527||align="center"| 12. října 1576||align="center"| 1564–1576||Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král. |
|align=center|31. července 1527||align="center"| 12. října 1576||align="center"| 1564–1576||Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král. |
||
Řádek 451: | Řádek 483: | ||
|align=center| 9. července 1578||align="center"| 15. února 1637|| align="center" | 1619||Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce [[1617]] korunován českým králem. |
|align=center| 9. července 1578||align="center"| 15. února 1637|| align="center" | 1619||Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce [[1617]] korunován českým králem. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 52|| align="center" | [[Fridrich Falcký]] |
|align=center| 52|| align="center" | [[Fridrich Falcký|Fridrich I.]] |
||
|| [[Soubor:Friedrich V. von der Pfalz.jpg|75px]] |
|| [[Soubor:Friedrich V. von der Pfalz.jpg|75px]] |
||
|align=center|26. srpna 1596||align="center"| 29. listopadu 1632||align="center"| 1619–1620|| Wittelsbach. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestanstským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské povstání v defenzivě. |
|align=center|26. srpna 1596||align="center"| 29. listopadu 1632||align="center"| 1619–1620|| Wittelsbach. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestanstským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské povstání v defenzivě. |
||
Řádek 471: | Řádek 503: | ||
|align=center| 26. červenec 1678||align="center"| 17. duben 1711||align="center"| 1705–1711|| Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl. |
|align=center| 26. červenec 1678||align="center"| 17. duben 1711||align="center"| 1705–1711|| Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 56||align="center"| [[Karel VI. |
|align=center| 56||align="center"| [[Karel VI.|Karel II.]] |
||
|| [[Soubor:Charles VI.jpg|75px]] |
|| [[Soubor:Charles VI.jpg|75px]] |
||
|align=center|1. října 1685||align="center"| 20. října 1740||align="center"| 1711–1740||Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Snažil se [[Pragmatická sankce|pragmatickou sankcí]] zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii. |
|align=center|1. října 1685||align="center"| 20. října 1740||align="center"| 1711–1740||Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Snažil se [[Pragmatická sankce|pragmatickou sankcí]] zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 57||align="center"| [[Marie Terezie]] |
|align=center| 57||align="center"| [[Marie Terezie|Marie Terezie I.]] |
||
|| [[Soubor:Maria Theresia11.jpg|70px]] |
|| [[Soubor:Maria Theresia11.jpg|70px]] |
||
|align=center| 13. května 1717||align="center"| 29. listopadu 1780||align="center"| 1740–1780||Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfiřtem bavorským), roku 1743 se nechala korunovat českou královnou. |
|align=center| 13. května 1717||align="center"| 29. listopadu 1780||align="center"| 1740–1780||Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfiřtem bavorským), roku 1743 se nechala korunovat českou královnou. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 58||align="center"| ''[[Karel VII. Bavorský|Karel |
|align=center| 58||align="center"| ''[[Karel VII. Bavorský|Karel III.]]'' |
||
|| [[Soubor:Portrait_of_Charles_VII,_Holy_Roman_Emperor_(by_George_Desmarées).jpg|70px]] |
|| [[Soubor:Portrait_of_Charles_VII,_Holy_Roman_Emperor_(by_George_Desmarées).jpg|70px]] |
||
|align=center| 6. srpen 1697||align="center"| 20. leden 1745||align="center"| 1741–1743||Protikrál, římský císař. Po smrti [[Karel VI.|Karla VI.]] neuznal [[Pragmatická sankce|Pragmatickou sankci]], [[9. prosinec|9. prosince]] [[1741]] se nechal provolat českými stavy králem jako Karel III. |
|align=center| 6. srpen 1697||align="center"| 20. leden 1745||align="center"| 1741–1743||Protikrál, římský císař. Po smrti [[Karel VI.|Karla VI.]] neuznal [[Pragmatická sankce|Pragmatickou sankci]], [[9. prosinec|9. prosince]] [[1741]] se nechal provolat českými stavy králem jako Karel III. |
||
Řádek 503: | Řádek 535: | ||
|align=center| 5. květen 1747|| align="center"|1. březen 1792||align="center"| 1790–1792|| Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat. |
|align=center| 5. květen 1747|| align="center"|1. březen 1792||align="center"| 1790–1792|| Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat. |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 61||align="center"| [[František I. Rakouský]] |
|align=center| 61||align="center"| [[František I. Rakouský|František I.]] |
||
|| [[Soubor:Axmann-Kupferstich.jpg|70px]] |
|| [[Soubor:Axmann-Kupferstich.jpg|70px]] |
||
|align=center| 12. únor 1768||align="center"| 2. březen 1835||align="center"| 1792–1835|| Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do [[1806]]), poté rakouský císař (od [[1804]]). |
|align=center| 12. únor 1768||align="center"| 2. březen 1835||align="center"| 1792–1835|| Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do [[1806]]), poté rakouský císař (od [[1804]]). |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 62||align="center"| [[Ferdinand I. Dobrotivý |
|align=center| 62||align="center"| [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinand IV.]] |
||
|| [[Soubor:Francesco Hayez 047.jpg|70px]] |
|| [[Soubor:Francesco Hayez 047.jpg|70px]] |
||
|align=center| 19. duben 1793||align="center"| 29. červen 1875<br />Praha||align="center"| 1835–1848||Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I. |
|align=center| 19. duben 1793||align="center"| 29. červen 1875<br />Praha||align="center"| 1835–1848||Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I. |
||
Řádek 516: | Řádek 548: | ||
|align=center| 18. srpen 1830||align="center"| 21. listopad 1916||align="center"| 1848–1916||Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z vnitropolitických důvodů se však nedal korunovat českým králem. (Ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii). |
|align=center| 18. srpen 1830||align="center"| 21. listopad 1916||align="center"| 1848–1916||Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z vnitropolitických důvodů se však nedal korunovat českým králem. (Ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii). |
||
|- bgcolor=#fdf5e6 |
|- bgcolor=#fdf5e6 |
||
|align=center| 64||align="center"| |
|align=center| 64||align="center"|[[Karel I.|Karel IV.]] |
||
|| [[Soubor:JCKV Karel I.JPG|70px]] |
|| [[Soubor:JCKV Karel I.JPG|70px]] |
||
|align=center| 17. srpen 1887||align="center"| 1. duben 1922||align="center"| 1916–1918|| Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z časových a politických důvodů nebyl korunován českým králem). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl [[Federace|federaci]]. |
|align=center| 17. srpen 1887||align="center"| 1. duben 1922||align="center"| 1916–1918|| Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z časových a politických důvodů nebyl korunován českým králem). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl [[Federace|federaci]]. |
Verze z 24. 10. 2018, 19:44
Seznam představitelů českého státu přináší přehled hlav státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Česka. Uvedena jsou česká knížata, korunovaní i nekorunovaní králové (vládci Českého království, později České koruny), protikrálové, dále prezidenti Československé republiky (včetně Protektorátu) a České republiky.
Do tohoto seznamu jsou zahrnuti i tradičně uvádění vládci Velkomoravské říše, prvního slovanského státního útvaru na českém území, a Sámovy říše, kmenového svazu Slovanů zahrnujícího i dnešní území České republiky. Panovníci z dob stěhování národů a starších zde zahrnuti nejsou, jsou uvedeni na stránce Seznam germánských vládců na území Česka a Slovenska.
Sámova říše (623?–658/9)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Sámo I. | ??? | 659? | 623?–659? | Franský kupec, vládce slovanského kmenového svazu, tzv. Sámovy říše. |
Velkomoravští panovníci (833–907): Mojmírovci, dočasně též franští místodržící
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Mojmír I. | cca 795? |
846? |
830?–846 | První historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců. | |
2 | Rostislav I. | ??? |
870 |
846–870 | Synovec Mojmíra I. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše. | |
3 | Svatopluk I. | ok. 830 |
894 |
870–871 | Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále). | |
4 | Wilhelm I. + | ??? | 872 | 871-872 | Dva franští místodržící dosazení za nepřítomnosti Svatopluka. | |
5 | Slavomír I. | ??? | ??? | 872-873 | Mojmírovec. Vůdce povstání proti Frankům, kněz. | |
3 | Svatopluk I. | ok. 830 | 894 | 873-894 | Znovu na trůně. | |
6 | Mojmír II. | ??? |
907? |
894–907? | Syn Svatopluka I. Po roce 907 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. | |
6 | Svatopluk II. | 884 | 906 | ?-906 | Údělník v Nitře, na krátkou dobu též bratrův spoluvládce na centrálním trůně říše. |
Česká knížata (872–1061): Přemyslovci, krátce též Mojmírovci a Piastovci
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Bořivoj I. | 852/855 |
888/889? |
872?–883? | Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta, jeho původ nelze spolehlivě prokázat. První historicky doložený Přemyslovec. | |
2 | Strojmír I. | ??? |
po 885 |
883?–885? | Původ neznámý. Podle Kristiánovy legendy svrhl knížete Bořivoje, jenž uprchl na Moravu. | |
1 | Bořivoj I. | 852/855 |
888/889? |
885?–889? | Podruhé na trůně. | |
3 | Svatopluk I. | ok. 830 |
894 |
890–894 | Mojmírovec. Po smrti svého chráněnce Bořivoje I. na krátkou dobu opět převzal vládu (nárok na české území byl potvrzen Arnulfem Korutanským v roce 890). | |
4 | Spytihněv I. | 875 |
915 |
894–915 | Syn Bořivoje. Vlády se ujal poté, co se Čechy po smrti Svatopluka I. vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku. | |
5 | Vratislav I. | ok. 888 |
13. únor 921 |
915–921 | Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I. | |
6 | Václav I. | ok. 907 |
28. září 935 Stará Boleslav |
921–935 | Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země, v některých seznamech bývá uveden jako kníže Václav I. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935. | |
7 | Boleslav I. | ok. 915 |
972 |
935–972 | Syn Vratislava I., bratr svatého Václava. Boleslav I. je někdy považován za zakladatele české státnosti: ražba mince, hradská soustava, územní expanze – severní část Moravy, Horní Slezsko, Krakovsko a Červené hrady (Halič) – a centralizace. | |
8 | Boleslav II. | ok. 935 |
7. únor 999 |
972–999 | Syn Boleslava I. Ještě rozšířil území zděděná po svém otci, ale ke sklonku vlády nedokázal zabránit jejich ztrátě ve prospěch Polska. Vyvražděni Slavníkovci, čímž dokončeno sjednocení Čech. Po jeho smrti přichází státní úpadek a boj o trůn mezi jeho třemi syny. | |
9 | Boleslav III. | ??? |
1037 |
999–1002 | Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním předáků a družiníků. | |
10 | Vladivoj I. | ??? |
1003 |
1002–1003 | Snad Piastovec, možná syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem Boleslavem Chrabrým. | |
11 | Jaromír I. | ??? |
4. listopad 1035 |
1003 | Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec | |
9 | Boleslav III. | ??? |
1037 |
1003 | Podruhé na trůně, roku 1003 Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění Vršovců; to vyvolalo povstání. Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil. | |
12 | Boleslav IV. | 966/967 | 17. června 1025 |
1003–1004 | Piastovec, polský kníže. Syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky, dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004. | |
11 | Jaromír I. | ??? |
4. listopad 1035 |
1004–1012 | Podruhé na trůně. Na podzim 1004 s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. | |
13 | Oldřich I. | ??? |
9. listopadu 1034 |
1012–1033 | Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. V letech 1019/1029 (datace je nejistá) postupně dobyl na Polácích Moravu, která od té doby byla trvalou součástí českého státu. | |
11 | Jaromír I. | ??? |
4. listopad 1035 |
1033–1034 | Potřetí na trůně. Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů proti své osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 znovu Jaromíra českým knížetem. | |
13 | Oldřich I. | ??? |
9. listopadu 1034 |
1034 | Podruhé na trůně. Na jaře 1034 Konrád II. Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit. | |
14 | Břetislav I. | 1002/1005 | 10. leden 1055 Chrudim |
1034–1055 | Syn knížete Oldřicha. Roku 1054 vyřešil otázku nástupnictví prosazením seniorátu – knížetem měl být nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie. | |
15 | Spytihněv II. | 1031 | 28. ledna 1061 |
1055–1061 | Syn knížete Břetislava. Své bratry zbavil držav a podřídil tak Moravu své přímé vládě. |
Český kníže a následně král (1061–1092): Přemyslovci
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
16 | Vratislav I./II. | ??? |
14. leden 1092 |
1061–1092 | Syn Břetislava I. Od roku 1085 byl prvním českým králem. Nedědičný titul ad personam mu propůjčil císař Jindřich IV. V letech 1085–1092 byl také titulárním polským králem. |
Česká knížata (1092–1140): Přemyslovci
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
17 | Konrád I. | ok. 1035 |
6. září 1092 Praha |
1092 | Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna 1092. Stihl se pouze pokusit opět spojit pražské a olomoucké biskupství. | |
18 | Břetislav II. | ok. 1060 |
22. prosinec 1100 Zbečno |
1092–1100 | Syn Vratislava II. Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje II., kterého rovněž určil jako svého nástupce. | |
19 | Bořivoj II. | ok. 1064 |
2. únor 1124 |
1100–1107 | Syn Vratislava II. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci. | |
20 | Svatopluk II. | ??? |
21. září 1109 |
1107–1109 | Syn Oty Olomouckého. V roce 1107 poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spojence, Bořivoj ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Svatopluk se tak stal knížetem. | |
21 | Vladislav I. | 1070 |
12. duben 1125 |
1109–1117 | Syn Vratislava II. Jeho moc byla ohrožena ze strany příbuzných, císař Jindřich V. ho ovšem coby knížete potvrdil a Vladislav se tvrdě vypořádal se svými odpůrci. | |
19 | Bořivoj II. | ok. 1064 |
2. únor 1124 |
1117–1120 | Podruhé na trůně. Roku 1117 postoupil Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali. | |
21 | Vladislav I. | 1070 |
12. duben 1125 |
1120–1125 | Podruhé na trůně. | |
22 | Soběslav I. | ok. 1090? |
14. únor 1140 Hostinné |
1125–1140 | Syn Vratislava II. Vládu si nárokoval i Ota II. Olomoucký a získal si podporu německého krále Lothara III. Říšská vojenská výprava skončila porážkou v bitvě u Chlumce v únoru 1126. |
Český kníže a následně král (1140–1172): Přemyslovci
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
23 | Vladislav I./II. | 1110 | 18. leden 1174 | 1140–1172 | Syn Vladislava I. a druhý český král. Zřejmě nedědičný královský titul mu propůjčil císař Fridrich I. Barbarossa v roce 1158. |
Česká knížata (1172–1198): Přemyslovci
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
24 | Bedřich I. | ok. 1142 |
25. březen 1189 |
1172–1173 | Syn Vladislava II., který mu roku 1172 předal vládu podle principu primogenitury. Dosud ovšem platilo právo seniorátu. O knížecí hodnost se tak hlásili synové Soběslava I. | |
25 | Soběslav II. | 1128 |
29. leden 1180 |
1173–1178 | Syn Soběslava I. Získal podporu císaře Barbarossy, který za knížete určil Soběslavova bratra Oldřicha. Oldřich však neměl podporu české šlechty a brzy předal vládu Soběslavovi. | |
24 | Bedřich I. | 1142 |
25. březen 1189 |
1178–1189 | Syn Vladislava II. V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno. | |
26 | Konrád II. | 1135 |
9. září 1191 Neapol |
1189–1191 | Syn Konráda II. Znojemského. Po smrti Bedřicha nastoupil na knížecí stolec, Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku, protože kníže rezignoval na titul markraběte moravského. | |
27 | Václav II. | 1137 |
1192 |
1191–1192 | Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Čech. Proti němu ale vystoupil biskup Jindřich Břetislav a vymohl u císaře Jindřicha VI., aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I. V některých seznamech je uváděn jako Václav II. | |
28 | Přemysl Otakar I. | ok. 1155 | 15. prosinec 1230 Praha |
1192–1193 | Syn Vladislava II. Knížetem se s podporou biskupa Jindřicha Břetislava a císaře Jindřicha VI. stal roku 1192. O rok později ho šlechta na trůně vystřídala Jindřichem Břetislavem. | |
29 | Jindřich Břetislav I. | ??? |
15. červen 1197 Cheb |
1193–1197 | Roku 1193 mu císař propůjčil hodnost českého knížete. Přemysl I. proti němu táhl s vojskem, v rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta. | |
30 | Vladislav Jindřich I. | ok. 1160 |
12. srpen 1222 Znojmo |
1197 | Syn Vladislava II. Titul si nárokoval i jeho starší bratr Přemysl I. Aby zabránil vzestupu politické nestability, vzdal se titulu a dědických nároků ve prospěch svého bratra. |
Čeští králové (1198–1918)
Přemyslovci (1198–1306)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
28 | Přemysl Otakar I. | ok. 1155 | 15. prosinec 1230 Praha |
1198–1230 | Podruhé na trůně, korunován 1203. Přemysl si postupně nechal potvrdit královskou hodnost od obou římských králů i od papeže. Dědičný titul zaručila Zlatá bula sicilská (1212). | |
31 | Václav I. | ok. 1205 |
23. září 1253 |
1230–1253 | Syn Přemysla I., čtvrtý český král. Korunován byl už v roce 1228. Přispěl k odražení mongolského vpádu do Evropy a společně se synem Přemyslem získal Rakousko. | |
32 | Přemysl Otakar II. | ok. 1233 |
26. srpen 1278 Suché Kruty |
1253–1278 | Syn Václava I., pátý český král (korunován 1261). Také vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský. Podcenil ale vývoj v římskoněmecké říši a politiku papežské kurie. | |
33 | Václav II. | 27. září 1271 Praha |
21. červen 1305 Praha |
1278–1305 | Syn Přemysla II., šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn. | |
34 | Václav III. | 6. říjen 1289 Praha |
4. srpen 1306 Olomouc |
1305–1306 | Syn Václava II, sedmý český král. V letech 1301–1304 byl uherským králem jako Ladislav V. Po smrti otce se snažil udržet unii s Polskem, byl však zavražděn. Skončilo tak více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách. |
Nedynastičtí
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
35 | Jindřich I. | ok. 1265 |
2. květen 1335 | 1306 | Menhardovec. Manžel Anny Přemyslovny. Měsíc po jeho volbě za krále se objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a Jindřich s Annou uprchli. | |
36 | Rudolf I. | 1281 |
3./4. červenec 1307 Horažďovice |
1306–1307 | Syn Albrechta I. Dokázal si získat podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu Bavora III. ze Strakonic. | |
35 | Jindřich I. | ok. 1265 |
2. květen 1335 | 1307–1310 | Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII., jehož syn Jan Lucemburský se měl oženit s princeznou Eliškou Přemyslovnou. |
Lucemburkové (1310–1437)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
37 | Jan I. | 10. srpen 1296 |
26. srpen 1346 Kresčak |
1310–1346 | Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: Uznala ho česká šlechta. Císař mu udělil Čechy v léno. Oženil se s Eliškou Přemyslovnou. | |
38 | Karel I. | 14. květen 1316 Praha |
28. listopad 1378 Praha |
1346–1378 | Syn Jana Lucemburského. Také římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický i kulturní rozkvět českých zemí. | |
39 | Václav IV. | 26. únor 1361 Norimberk |
16. srpen 1419 Nový hrad u Kunratic |
1378–1419 | Syn Karla IV. Také římský král. Českým králem byl korunován už ve dvou letech. Syna neměl, a tak byl jeho dědicem jeho bratr Zikmund. | |
40 | Zikmund I. | 14. únor 1368 | 9. prosinec 1437 Znojmo |
1419–1437 | Syn Karla IV. Také římský císař a uherský král. Roku 1421 ho český zemský sněm jako krále odmítl; plně respektovaným králem byl až poslední dva roky života. |
Habsburkové a období interregna
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
41 | Albrecht I. | 10. srpen 1397 |
28. říjen 1439 | 1437–1439 | Zikmundův zeť a dědic. Také římský a uherský král. Svých dědických práv se domáhal obtížně, české koruny dosáhl i přes odpor husitů. | |
Interregnum | 1439/1440–1453 | Po Albrechtově smrti byla koruna nabídnuta Albrechtu III. Bavorskému, který ji odmítl. Vznikly šlechtické spolky – sněmíky, landfrídy. Spolupráci landfrídů zajišťovaly zemské sněmy. | ||||
42 | Ladislav I. | 12. únor 1440 | 23. listopad 1457 Praha |
1453–1457 | Syn Albrechta II., narozen až po jeho smrti (= pohrobek). Také uherský král. V Čechách sídlil v letech 1453–1454 a potom už jen dva měsíce před svou smrtí. |
Nedynastičtí
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
43 | Jiří I. | 23. duben 1420 Poděbrady |
22. březen 1471 Praha |
1458–1471 | Zemským správce z doby Ladislava Pohrobka, po jehož smrti se stal králem. Ačkoliv měl potomky, korunu odkázal Jagelloncům. | |
44 | Matyáš I. | 23. únor 1443 | 6. duben 1490 | 1469–1490 | Protikrál. Vládce Uher vojensky usiloval i o český trůn; v průběhu konfrontace se nechal opoziční českou šlechtou zvolit za krále, ačkoliv Jiřímu, který byl jeho tchánem, jen krátce předtím slíbil přátelství. |
Jagellonci (1471–1526)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
45 | Vladislav II. | 1. březen 1456 Krakov |
13. březen 1516 Buda |
1471–1516 | Syn Kazimíra IV. Zvolen českým králem byl podle přání Jiřího z Poděbrad, musel ale až do r. 1478 bojovat s Matyášem Korvínem – vládu v zemích Koruny si nakonec rozdělili. Od roku 1490 také král uherský. V roce 1500 vydal Vladislavské zřízení zemské. | |
46 | Ludvík I. | 1. červenec 1506 | 29. srpen 1526 Moháč |
1516–1526 | Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v bitvě u Moháče, čímž vymřela česko-uherská větev rodu. |
Habsburkové (1526–1780)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
47 | Ferdinand I. | 10. březen 1503 | 25. červenec 1564 | 1526–1564 | Vnuk císaře Maxmiliána I., manžel Anny Jagellonské. Také římskoněmecký císař a uherský král. | |
48 | Maxmilián I. | 31. července 1527 | 12. října 1576 | 1564–1576 | Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král. | |
49 | Rudolf II. | 18. července 1552 | 20. ledna 1612 Praha |
1576–1611 | Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Jako jediný Habsburk si zvolil za sídelní město Prahu. | |
50 | Matyáš II. | 24. únor 1557 | 20. březen 1619 | 1611–1619 | Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Ještě za života bratra Rudolfa začal přebírat jeho moc. | |
51 | Ferdinand II. | 9. července 1578 | 15. února 1637 | 1619 | Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce 1617 korunován českým králem. | |
52 | Fridrich I. | 26. srpna 1596 | 29. listopadu 1632 | 1619–1620 | Wittelsbach. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestanstským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské povstání v defenzivě. | |
51 | Ferdinand II. | 9. července 1578 | 15. února 1637 | 1620–1637 | Potlačil české stavovské povstání. | |
53 | Ferdinand III. | 13. července 1608 | 2. dubna 1657 | 1637–1657 | Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a posilování absolutistické moci, ovšem už mírnějšími prostředky. | |
54 | Leopold I. | 9. červenec 1640 | 5. květen 1705 | 1657–1705 | Syn Ferdinanda III. Také římskoněmecký císař a uherský král. | |
55 | Josef I. | 26. červenec 1678 | 17. duben 1711 | 1705–1711 | Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl. | |
56 | Karel II. | 1. října 1685 | 20. října 1740 | 1711–1740 | Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Snažil se pragmatickou sankcí zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii. | |
57 | Marie Terezie I. | 13. května 1717 | 29. listopadu 1780 | 1740–1780 | Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfiřtem bavorským), roku 1743 se nechala korunovat českou královnou. | |
58 | Karel III. | 6. srpen 1697 | 20. leden 1745 | 1741–1743 | Protikrál, římský císař. Po smrti Karla VI. neuznal Pragmatickou sankci, 9. prosince 1741 se nechal provolat českými stavy králem jako Karel III. |
Habsbursko-lotrinská dynastie (1780–1918)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
59 | Josef II. | 13. březen 1741 | 20. únor 1790 | 1780–1790 | Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král, reformátor. | |
60 | Leopold II. | 5. květen 1747 | 1. březen 1792 | 1790–1792 | Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat. | |
61 | František I. | 12. únor 1768 | 2. březen 1835 | 1792–1835 | Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do 1806), poté rakouský císař (od 1804). | |
62 | Ferdinand IV. | 19. duben 1793 | 29. červen 1875 Praha |
1835–1848 | Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I.
Poslední korunovaný český král. | |
63 | František Josef I. | 18. srpen 1830 | 21. listopad 1916 | 1848–1916 | Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z vnitropolitických důvodů se však nedal korunovat českým králem. (Ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii). | |
64 | Karel IV. | Soubor:JCKV Karel I.JPG | 17. srpen 1887 | 1. duben 1922 | 1916–1918 | Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z časových a politických důvodů nebyl korunován českým králem). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci. |
Časová posloupnost českých knížat a králů
Prezidenti Československa (1918–1948)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | V úřadu | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
65 | Tomáš Garrigue Masaryk | 7. březen 1850 Hodonín |
14. září 1937 Lány |
1918–1935 | První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát. | |
66 | Edvard Beneš | 28. květen 1884 Kožlany |
3. září 1948 Sezimovo Ústí |
1935–1948, resp. 1935–8 a 1945–8 (1939–45 v exilu) |
Po Mnichovské dohodě abdikoval, v době války vedl exilovou vládu. |
Prezident Česko-Slovenska; poté státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1938–1945)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | V úřadu | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
67 | Emil Hácha | 12. červenec 1872 Trhové Sviny |
27. červen 1945 Praha |
1938–1945 | Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945). |
Prezidenti Československa (1948–1992)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | V úřadu | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
68 | Klement Gottwald | 23. listopad 1896 Dědice u Vyškova |
14. březen 1953 Praha |
1948–1953 | Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. | |
69 | Antonín Zápotocký | 19. prosinec 1884 Zákolany |
13. listopad 1957 Praha |
1953–1957 | Druhý komunistický prezident. Rezignoval na počáteční reformní snahy. | |
70 | Antonín Novotný | 10. prosinec 1904 Praha–Letňany |
28. leden 1975 Praha |
1957–1968 | V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouzených v 50. letech. | |
71 | Ludvík Svoboda | 25. listopad 1895 Hroznatín |
20. září 1979 Praha |
1968–1975 | Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavních normalizátorů. | |
72 | Gustáv Husák | 10. leden 1913 Dúbravka |
18. listopad 1991 Bratislava |
1975–1989 | Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“. V roce 1969 se dostal do čela KSČ. | |
73 | Václav Havel | 5. říjen 1936 Praha |
18. prosinec 2011 Hrádeček |
1989–1992 | Disident, mluvčí Charty 77 a jedna z vůdčích osobností Sametové revoluce. |
Prezidenti České republiky (od roku 1993)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | V úřadu | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
73 | Václav Havel | 5. říjen 1936 Praha |
18. prosinec 2011 Hrádeček |
1993–2003 | Poslední československý prezident a první český prezident. | |
74 | Václav Klaus | 19. červen 1941 Praha |
– | 2003–2013 | Federální ministr financí, premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let. | |
75 | Miloš Zeman | 28. září 1944 Kolín |
– | 2013–současnost | Premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let, historicky první přímo zvolený prezident České republiky. |
Související články
- Seznam vládců Moravy
- Seznam prezidentů Československa
- Seznam prezidentů České republiky
- Seznam premiérů Československa
- Seznam premiérů Česka
- Seznam vlád Československa
- Seznam vlád Česka
- Přemysl Oráč a seznam mýtických následníků
- Seznam mýtických panovníků českého státu