Poseidón: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
m přidána Kategorie:Mořská mytologie za použití HotCat
Řádek 42: Řádek 42:
[[Kategorie:Olympští bohové]]
[[Kategorie:Olympští bohové]]
[[Kategorie:Osobnosti na řeckých bankovkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na řeckých bankovkách]]
[[Kategorie:Mořská mytologie]]

Verze z 23. 10. 2018, 20:31

Poseidón
Andrea Doria jako Neptun - alegorický obraz od Agnola Bronziniho znázorňuje vladařskou hegemonii Janova v Tyrhénském moři
Andrea Doria jako Neptun - alegorický obraz od Agnola Bronziniho znázorňuje vladařskou hegemonii Janova v Tyrhénském moři
Symbolytrojzubec, ryba, delfín, kůň, býk
SídloOlymp a moře
PartnerAmfitríta
RodičeKronos a Rheia
SourozenciHádés, Démétér, Hestiá, Héra, Zeus
DětiTriton, Polyfémos, Bélos, Agénor,
Římský ekvivalentNeptun
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na tento článek je přesměrováno heslo Poseidon. Tento článek je o řeckém bohu. O americkém filmu pojednává článek Poseidon (film).

Poseidón (řecky Ποσειδῶν) je starořeckým bohem moře a vodního živlu. Je to syn Kronův a Rheiin, ale hned po narození byl svým otcem pozřen stejně jako jeho bratři a sestry, kromě nejmladšího Dia, který když dospěl, donutil otce všechny děti vyvrhnout.

Poseidón dostal od Telchinů trojzubec (někdy nesprávně uváděno od Kyklopů), který se stal jeho nástrojem a zbraní, sloužil mu k rozpoutání bouří a zemětřesení. Při dělení světa mezi tři Kronovy syny mu připadla mořská říše.

Poseidónovou manželkou je Amfitríta, ale zaplétá se postupně s mnoha jinými ženami, jak bohyněmi, tak smrtelnicemi, a má s nimi nesčetné potomky. Poseidón je otcem mnoha řeckých héroů a mýtickým předkem četných královských rodů.

Staří Řekové obětovali Poseidónovi býka a koně, protože tato pozemská zvířata symbolizovala dravost, násilí, ale také plodivou sílu.

Římané ztotožnili Poseidóna s bohem Neptunem.

Odkazy

Literatura

  • SOUKUPOVÁ, Magdalena. Lidé a bohové ve starověkých náboženstvích Antické Řecko a Řím. Plzeň, 2015. Bakalářská práce. Západočeská univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Dagmar Demjančuková. s. 12. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy