Netopýři: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
značky: školní IP editace z Vizuálního editoru
doplnění
Řádek 65: Řádek 65:
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />

== Literatura ==
* L. Christoffer Johansson, Lasse Jakobsen & Anders Hedenström (2018). [https://www.cell.com/action/showPdf?pii=S0960-9822%2818%2931206-5 Flight in Ground Effect Dramatically Reduces Aerodynamic Costs in Bats]. ''Current Biology.'' doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2018.09.011


=== Související články ===
=== Související články ===

Verze z 22. 10. 2018, 11:26

Jak číst taxoboxNetopýři
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádletouni (Chiroptera)
Podřádnetopýři (Microchiroptera)
Dobson, 1875
čeledi
Sesterská skupina
kaloni (Megachiroptera)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Netopýři (Microchiroptera; dříve česky Nedopíři[1]) jsou podřád savců z řádu letouni. Nejvýznamnějším znakem netopýrů jsou křídla vyvinuvší se z předních končetin. Díky nim jsou netopýři (a druhý podřád letounů, kaloni) jedinými savci, kteří dokážou létat – létající veverky, vakoveverky a plachtící kuskusovití mohou pouze klouzat na omezenou vzdálenost. Vynikají akrobatickým letem o rychlosti 20–50 km/h. Netopýři se vyvinuli přibližně před 60 miliony let z primitivních hmyzožravců, předchůdců dnešních ježků a rejsků. Netopýři vidí černobíle.[2]

Odlišnosti netopýrů a kaloňů

Dalšími znaky netopýrů, které je odlišují od kaloňů, jsou:

  • echolokace – schopnost navigovat se vlastním sluchem podle odrazů zvuku u jejich pískotu od předmětů (především kořisti) – podobně funguje sonar. Nejnižší frekvenci má netopýr pestrý, okolo 20 kHz a naopak nejvyšší frekvenci má vrápenec malý až kolem 110 kHz.
  • chybějící dráp na druhém prstu přední končetiny
  • jejich uši netvoří uzavřený kruh
  • mají ostré zuby, zejména stoličky
  • dosahují menších rozměrů
  • stehenní kosti netopýra jsou tak tenké, že většina netopýrů neumí chodit

Charakteristika

Netopýři se živí hmyzem, krví, malými savci, žábami a rybami.

Většina netopýrů je aktivní v noci nebo za soumraku. Oči většiny druhů jsou sice malé a špatně vyvinuté, ale netopýři s nimi vidí. Mají schopnost tzv. utajené březosti - pozastavení vývoje plodu a odložení jeho porodu i vývoje na příznivější období.

Echolokace

Netopýří radar neboli echolokace je způsob orientace. Význam slova echolokace je echo (ozvěna) a lokace (zjišťování místa). Tento radar (sonar) pracuje na principu ultrazvukových vln.

Vydávání signálu

Vydávaný signál je standardizovaným zvukovým pulsem frekvence 14–110 kHz (kilohertzů, 14 000-110 000 hertzů), délky 0,7-60 ms (milisekund), opakovaný 5-150 krát za sekundu. Intenzita zvuku je přibližně 40-150 dB (decibelů), tlak zvukové vlny 0,1-30 Pa (pascalů), vlnová délka je 0,6-5 mm. Frekvenční rozsah zvuku může dosahovat 0–60 kHz (kilohertzů, 0-60 000 hertzů). Další charakteristikou je počet harmonických tónů. Vydávají 2-4 rovnoměrné harmonické tóny. Signály vydávají pootevřenými ústy a z části i nosem. Každý tón, který vypustí, začíná vysoko a končí o oktávu níž.

Příjem a analýza ozvěny

Celkový rozsah slyšitelnosti je 0,2–200 kHz (kilohertzů, 200-200000 hertzů). Prahová citlivost pro jednotlivé frekvence je značně proměnlivá, nejvyšší zpravidla mezi 20–120 kHz (kilohertzů, 20000-120000 hertzů). Netopýři mohou rozlišit dva stimuly časově oddělené pouhými 0,3 ms (milisekund).

Netopýři v ohrožení

Všechny druhy netopýrů žijících v Česku (a blízce příbuzných vrápenců) jsou chráněné, některé až kriticky ohrožené. Příčinou je:

  • Úbytek stromů s dutinami, kde by mohli odpočívat, používání pesticidů a herbicidů, jež je systematicky otravují.
  • Vyrušování při zimování.

Netopýrům můžeme pomoci i na vlastní zahradě, za což se odvděčí likvidací přemnoženého hmyzu. Důležité je:

  • Nepoužívat chemikálie.
  • Pokud se letní kolonie usadí na půdě či ve stodole, ponechat jí stále volný průlet ven i dovnitř.
  • Vyvěšovat netopýří budky čili netopýrovníky.[3]
  • Při zateplování či rekonstrukci budovy netopýrům neublížit. Řešení je jednoduché, návod i mnohé příklady lze nalézt např. na http://www.sousednetopyr.cz/ Pokud netopýry objevíme při rekonstrukci domu, lze pro odbornou pomoc zatelefonovat na netopýří linku (737 121 672). V Praze provozuje záchrannou sos netopýří linku ZO ČSOP Nyctalus (731 523 599, www.nyctalus.cz), po celé republice pomohou i záchranné stanice (www.zvirevnouzi.cz).[4] [5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Nase-rec.ujc.cas.cz: Několik poznámek k počátkům české zoologické terminologie
  2. ↑ BRYL, Marek; MATYÁŠTÍK, Tomáš. Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie [online]. Univerzita Palackého, upol.cz, 1998-2005. Dostupné online. 
  3. ↑ Budka pro netopýra
  4. ↑ BUCHAROVÁ, Jana. Netopýři se probouzejí. V nouzi jim můžeme zavolat SOS netopýří linku. In: iReceptář [online]. 5. 3. 2015 [cit. 3. 9. 2017]. Dostupné z: http://www.ireceptar.cz/zvirata/drobni-savci/netopyri-se-probouzeji-v-nouzi-jim-muzeme-zavolat-sos-netopyri-linku/
  5. ↑ BUCHAROVÁ, Jana. Netopýři na půdě: Jak se rodí netopýřata? A jak jim můžeme pomoci? In: iReceptář [online]. 8. 5. 2016 [cit. 3. 9. 2017]. Dostupné z: http://www.ireceptar.cz/zvirata/drobni-savci/netopyri-na-pude-jak-se-rodi-netopyrata-a-jak-jim-muzeme-pomoci/

Literatura

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Netopýři&oldid=16547602“