Městský soud v Brně: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
aktualizace
web, šablona
Řádek 4: Řádek 4:
| popisek = Budova Městského soudu v Brně
| popisek = Budova Městského soudu v Brně
| odvolací soud = Krajský soud v Brně
| odvolací soud = Krajský soud v Brně
| počet soudců = 81
| počet soudců = 80
| předseda soudu = JUDr. Zdeněk Sýs
| předseda soudu = JUDr. Zdeněk Sýs
| místopředseda soudu = JUDr. Lidmila Adlerová<br />JUDr. Aleš Dufek<br />Mgr.&nbsp;Milan Jakubíček<br />Mgr.&nbsp;Jan Sedláček
| místopředseda soudu = JUDr. Lidmila Adlerová<br />JUDr. Aleš Dufek<br />Mgr.&nbsp;Milan Jakubíček<br />Mgr.&nbsp;Jan Sedláček
| adresa = Polní 994/39<br /> 608&nbsp;01 [[Brno]]
| adresa = Polní 994/39<br /> 608&nbsp;01 [[Brno]]
| web = http://portal.justice.cz/Justice2/soud/soud.aspx?o=119&j=129&k=1268
| web = http://www.justice.cz/web/mestsky-soud-v-brne/
| mapa = MS Brno.PNG
| mapa = MS Brno.PNG
}}
}}
Řádek 16: Řádek 16:


== Historie ==
== Historie ==
Roku 1850 vznikly v&nbsp;rozšířeném zemském hlavním městě Brně tři okresní soudy, ''Okresní soud pro Brno-vnitřní město'', který se dělil do dvou sekcí a&nbsp;který zahrnoval jen bývalé [[Město Brno|královské město]] vymezené hradbami, a&nbsp;''Okresní soud pro Brno-horní předměstí'' a&nbsp;''Okresní soud pro Brno-dolní předměstí'',<ref>Císařské nařízení č.&nbsp;291/1849&nbsp;ř.&nbsp;z., kterým se schvaluje organizace soudů v&nbsp;korunních zemích Morava a&nbsp;Slezsko. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1849&page=560 Dostupné online.] {{de}}</ref> jejichž působnost se vztahovala jak na předměstí tehdy připojená k&nbsp;Brnu, tak i&nbsp;na několik v&nbsp;té době venkovských obcí.<ref name="Zatloukalová">{{Citace monografie
Roku 1850 vznikly v&nbsp;rozšířeném zemském hlavním městě Brně tři okresní soudy, ''Okresní soud pro Brno-vnitřní město'', který se dělil do dvou sekcí a&nbsp;který zahrnoval jen bývalé [[Město Brno|královské město]] vymezené hradbami, a&nbsp;''Okresní soud pro Brno-horní předměstí'' a&nbsp;''Okresní soud pro Brno-dolní předměstí'',<ref>Císařské nařízení č.&nbsp;291/1849&nbsp;ř.&nbsp;z., kterým se schvaluje organizace soudů v&nbsp;korunních zemích Morava a&nbsp;Slezsko. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1849&page=560 Dostupné online.] {{de}}</ref> jejichž působnost se vztahovala jak na předměstí tehdy připojená k&nbsp;Brnu, tak i&nbsp;na několik v&nbsp;té době venkovských obcí.<ref name="Zatloukalová">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Zatloukalová
| příjmení = Zatloukalová
| jméno = Vlasta
| jméno = Vlasta
| instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
| odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
| titul = Obraz brněnského života v&nbsp;soudní oblasti v&nbsp;60.&nbsp;letech 19.&nbsp;století
| titul = Obraz brněnského života v&nbsp;soudní oblasti v&nbsp;60.&nbsp;letech 19.&nbsp;století
| url = http://is.muni.cz/th/64956/ff_m_b1/Brno_-_Obraz_brnenskeho_zivota_v_soudni_oblasti_pol._19._st..pdf
| url = http://is.muni.cz/th/64956/ff_m_b1/Brno_-_Obraz_brnenskeho_zivota_v_soudni_oblasti_pol._19._st..pdf
| typ práce = Diplomová práce
| vydavatel = Masarykova univerzita
| vedoucí = Lukáš Fasora
| místo = Brno
| místo = Brno
| rok = 2006
| rok = 2006
| strany = 10–11
| strany = 10–11
| datum přístupu = 2018-10-20
| poznámka = Diplomová práce
}}</ref> O&nbsp;pět let později byly ale zrušeny a&nbsp;soudní moc na okresní úrovni obvykle vykonával smíšený okresní úřad, pro město Brno a jeho okolí však vznikly dva „městské delegované okresní soudy“ v&nbsp;sídle zemského soudu, jeden pro věci civilní a&nbsp;druhý pro věci trestní.<ref name="Zatloukalová" /><ref>Nařízení ministra vnitra, ministra práv a&nbsp;ministra financí č.&nbsp;103/1854&nbsp;ř.&nbsp;z., o&nbsp;politické a&nbsp;soudní organisaci markrabství Moravského. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1854&page=503 Dostupné online.] {{de}}</ref> Tento stav vydržel dlouhou dobu, ovšem po roce 1892 působil jak v&nbsp;[[vnitřní Brno|zemském hlavním městě]], tak v&nbsp;jeho tehdejším okolí již jen ''Okresní soud trestní v&nbsp;Brně'', pouze pro město působil ''Okresní soud civilní pro Brno-město'' a pro venkovské obce byl zřízen ''Okresní soud civilní pro Brno-okolí''.<ref>Nařízení ministerstva práv č.&nbsp;46/1892&nbsp;ř.&nbsp;z., jímž zřizuje se městský delegovaný okresní soud pro okolí Brněnské na Moravě. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1892&page=458 Dostupné online.]</ref> Ani po vzniku [[Velké Brno|Velkého Brna]] roku 1919 se územní působnost městského civilního soudu nerozšířila a&nbsp;venkovský tak i&nbsp;nadále fungoval pro nově získané brněnské městské části. Vládou bylo sice navrženo oba okresní civilní soudy sloučit,<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Vládní návrh zákona, kterým se upravuje soudnictví ve&nbsp;věcech občanských v&nbsp;zemském hlavním městě Brně | vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky | datum vydání = 1926-04-30 | datum přístupu = 2011-06-09 | url = http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t0254_00.htm}}</ref> k&nbsp;tomu ale tehdy nedošlo.
}}</ref> O&nbsp;pět let později byly ale zrušeny a&nbsp;soudní moc na okresní úrovni obvykle vykonával smíšený okresní úřad, pro město Brno a jeho okolí však vznikly dva „městské delegované okresní soudy“ v&nbsp;sídle zemského soudu, jeden pro věci civilní a&nbsp;druhý pro věci trestní.<ref name="Zatloukalová" /><ref>Nařízení ministra vnitra, ministra práv a&nbsp;ministra financí č.&nbsp;103/1854&nbsp;ř.&nbsp;z., o&nbsp;politické a&nbsp;soudní organisaci markrabství Moravského. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1854&page=503 Dostupné online.] {{de}}</ref> Tento stav vydržel dlouhou dobu, ovšem po roce 1892 působil jak v&nbsp;[[vnitřní Brno|zemském hlavním městě]], tak v&nbsp;jeho tehdejším okolí již jen ''Okresní soud trestní v&nbsp;Brně'', pouze pro město působil ''Okresní soud civilní pro Brno-město'' a pro venkovské obce byl zřízen ''Okresní soud civilní pro Brno-okolí''.<ref>Nařízení ministerstva práv č.&nbsp;46/1892&nbsp;ř.&nbsp;z., jímž zřizuje se městský delegovaný okresní soud pro okolí Brněnské na Moravě. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1892&page=458 Dostupné online.]</ref> Ani po vzniku [[Velké Brno|Velkého Brna]] roku 1919 se územní působnost městského civilního soudu nerozšířila a&nbsp;venkovský tak i&nbsp;nadále fungoval pro nově získané brněnské městské části. Vládou bylo sice navrženo oba okresní civilní soudy sloučit,<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Vládní návrh zákona, kterým se upravuje soudnictví ve&nbsp;věcech občanských v&nbsp;zemském hlavním městě Brně | vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky | datum vydání = 1926-04-30 | datum přístupu = 2011-06-09 | url = http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t0254_00.htm}}</ref> k&nbsp;tomu ale tehdy nedošlo.



Verze z 20. 10. 2018, 10:33

Městský soud v Brně
Budova Městského soudu v Brně
Budova Městského soudu v Brně
Odvolací soudKrajský soud v Brně
PředsedaJUDr. Zdeněk Sýs
MístopředsedaJUDr. Lidmila Adlerová
JUDr. Aleš Dufek
Mgr. Milan Jakubíček
Mgr. Jan Sedláček
AdresaPolní 994/39
608 01 Brno
Souřadnice
Oficiální stránky
Mapka soudního obvodu
Mapka soudního obvodu
Mapka soudního obvodu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městský soud v Brně vykonává soudnictví na území statutárního města Brna, pro okolní obce je zřízen Okresní soud Brno-venkov. Na rozdíl od Městského soudu v Praze je soudem okresním[1] a proto je jeho odvolacím soudem Krajský soud v Brně. Rozhoduje tedy jako soud prvního stupně ve všech trestníchcivilních věcech, ledaže jde o specializovanou agendu (nejzávažnější trestné činy, insolvenční řízení, spory ve věcech obchodních korporací, hospodářské soutěže, duševního vlastnictví apod.), která je stejně jako správní soudnictví svěřena krajskému soudu.

Soud sídlil do roku 2009 na více místech Brna: v budově krajského soudu na Rooseveltově ulici, na Moravském náměstí 2 a také na Malinovského náměstí 4. Poté se přestěhoval do Justičního areálu Brno, který se nachází mezi ulicemi Renneská a Heršpická u řeky Svratky. Zde sídlí společně s Okresním soudem Brno-venkov, Městským státním zastupitelstvím v Brně a Okresním státním zastupitelstvím Brno-venkov. Co do počtu soudců jde spolu s ostravským o největší české okresní soudy.[2]

Historie

Roku 1850 vznikly v rozšířeném zemském hlavním městě Brně tři okresní soudy, Okresní soud pro Brno-vnitřní město, který se dělil do dvou sekcí a který zahrnoval jen bývalé královské město vymezené hradbami, a Okresní soud pro Brno-horní předměstíOkresní soud pro Brno-dolní předměstí,[3] jejichž působnost se vztahovala jak na předměstí tehdy připojená k Brnu, tak i na několik v té době venkovských obcí.[4] O pět let později byly ale zrušeny a soudní moc na okresní úrovni obvykle vykonával smíšený okresní úřad, pro město Brno a jeho okolí však vznikly dva „městské delegované okresní soudy“ v sídle zemského soudu, jeden pro věci civilní a druhý pro věci trestní.[4][5] Tento stav vydržel dlouhou dobu, ovšem po roce 1892 působil jak v zemském hlavním městě, tak v jeho tehdejším okolí již jen Okresní soud trestní v Brně, pouze pro město působil Okresní soud civilní pro Brno-město a pro venkovské obce byl zřízen Okresní soud civilní pro Brno-okolí.[6] Ani po vzniku Velkého Brna roku 1919 se územní působnost městského civilního soudu nerozšířila a venkovský tak i nadále fungoval pro nově získané brněnské městské části. Vládou bylo sice navrženo oba okresní civilní soudy sloučit,[7] k tomu ale tehdy nedošlo.

Sjednocení nastalo až roku 1949, kdy byl pro celý obvod brněnského okresního národního výboru zřízen nový Okresní soud civilní v Brně a dosavadní civilní soudy pro Brno-město a Brno-okolí zanikly.[8] Trestní okresní soud existoval i nadále, nicméně roku 1960 došlo k dalším změnám. Všechny soudy byly rozděleny podle jednotlivých okresů a v Brně byly navíc sloučeny specializované trestní a civilní soudy, takže existoval už jen jeden soud s působností pouze pro území okresu Brno-město s názvem Okresní soud Brno-město.[9][10] K přejmenování na Městský soud v Brně došlo v souvislosti s přijetím zákona o městě Brně počátkem roku 1969[11] a tento název mu už zůstal.

Reference

  1. KOCOUREK, Jiří. Zákon o soudech a soudcích. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2015. ISBN 978-80-7400-292-2. S. 61. 
  2. Seznam soudců České republiky [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 2018-09-01]. Dostupné online. 
  3. Císařské nařízení č. 291/1849 ř. z., kterým se schvaluje organizace soudů v korunních zemích Morava a Slezsko. Dostupné online. (německy)
  4. a b ZATLOUKALOVÁ, Vlasta. Obraz brněnského života v soudní oblasti v 60. letech 19. století. Brno, 2006 [cit. 2018-10-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lukáš Fasora. s. 10–11. Dostupné online.
  5. Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 103/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci markrabství Moravského. Dostupné online. (německy)
  6. Nařízení ministerstva práv č. 46/1892 ř. z., jímž zřizuje se městský delegovaný okresní soud pro okolí Brněnské na Moravě. Dostupné online.
  7. Vládní návrh zákona, kterým se upravuje soudnictví ve věcech občanských v zemském hlavním městě Brně [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 1926-04-30 [cit. 2011-06-09]. Dostupné online. 
  8. § 2 odst. 2 bod 2 písm. f) a část II. přílohy nařízení ministra spravedlnosti č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů. Dostupné online.
  9. § 33 odst. 1 zákona č. 62/1961 Sb., o organizaci soudů. Dostupné online.
  10. § 33 odst. 1 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců. Dostupné online.
  11. § 23 odst. 3 bod 1 zákona č. 175/1968 Sb., o městě Brně. Dostupné online.

Externí odkazy