Středozemní moře: Porovnání verzí
Vloženo “které se rozkládá”, aby se nevytvářela nepravá větná dvojice. Změněn slovosled - zdůrazněná informace posunuta do finální pozice. Vložena čárka před výčtový přístavek a substantiva v něm dána do genitivu. značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
→Geografické charakteristiky: Sjednoceno: vypuštěno občasné “je”, místo pomlčky znovu “až”. Přesun slovesa do koncové polohy a “je” nahrazeno plnovýznamovým slovesem. značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
== Geografické charakteristiky == |
== Geografické charakteristiky == |
||
* rozloha |
* rozloha 2,6 mil. km² |
||
* maximální hloubka 5267 m |
* maximální hloubka 5267 m |
||
* objem |
* objem 3,7 mil. km³ |
||
* teplota vody v zimě 11 °C na západě až 16 °C na východě, v létě 20 |
* teplota vody v zimě 11 °C na západě až 16 °C na východě, v létě 20 až 28 °C |
||
* [[salinita]] vody |
* [[salinita]] vody od západu k východu stoupá a pohybuje se mezi 3,60 až 3,95 % (36 – 39,5 promile) |
||
* [[Slapové jevy|příliv]] nízký, většinou do 0,5 m |
* [[Slapové jevy|příliv]] nízký, většinou do 0,5 m |
||
Verze z 19. 10. 2018, 17:17
| Středozemní moře | |
|---|---|
 Družicový snímek Středozemního moře | |
| Maximální hloubka | 5267 m |
| Šířka | 600 – 1800 km |
| Délka | 3700 km |
| Rozloha | 2 600 000 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 37°30′0″ s. š., 15°30′0″ v. d. |
| Nadřazený celek | Atlantský oceán |
| Sousední celky | Marmarské moře |
| Podřazené celky | Ligurské moře, Tyrhénské moře, Jaderské moře, Jónské moře, Krétské moře, Egejské moře |
| Světadíl | Evropa, Afrika, Asie |
| Stát |  Gibraltar Španělsko Francie Monako Itálie Malta Slovinsko Chorvatsko Bosna a Hercegovina Černá Hora Albánie Řecko Turecko Kypr Sýrie Libanon Izrael Pásmo Gazy Egypt Libye Tunisko Alžírsko Maroko |
| Přítoky | Segura, Ebro, Rhône, Tibera, Pád, Neretva, Drin, Vjosë, Achelóos, Evrótas, Axios, Strýmonas, Néstos, Marica, Gediz, Büyük Menderes, Göksu, Ceyhan, Nil, Mulúja |
 | |
Středozemní moře (latinsky Mare Internum nebo Mare Mediterraneum, španělsky Mar Mediterráneo, katalánsky Mar Mediterrània, francouzsky mer Méditerranée, korsicky Mare Mediterraniu, italsky Mar Mediterraneo, slovinsky Sredozemsko morje, chorvatsky Sredozemno more, srbsky Средоземно море, albánsky Detit Mesdhe, řecky Μεσόγειο Θάλασσα (Mesógeio Thálassa, Mesojio Thalasa), turecky Akdeniz, arabsky البحر الأبيض المتوسط (al-bahhr al-abyadd al-mutawasitt), hebrejsky הים התיכון (ha-yam ha-tíqón), maltsky Baħar Mediterran) je vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou. S Atlantským oceánem je spojeno Gibraltarským průlivem, s Černým mořem průlivy Dardanely a Bospor a Marmarským mořem, s Rudým mořem umělým Suezským průplavem. V minulosti bylo nazýváno též Bílé moře, což je význam jeho tureckého pojmenování.
Severní pobřeží je členité s velkými poloostrovy Pyrenejským, Apeninským, Balkánským a Malou Asií. Jižní (africké) pobřeží je členité poměrně málo.
Středozemí je kolébkou řady vyspělých starověkých kultur, např. Egypta, Řecka nebo Říma.
Geografické charakteristiky
- rozloha 2,6 mil. km²
- maximální hloubka 5267 m
- objem 3,7 mil. km³
- teplota vody v zimě 11 °C na západě až 16 °C na východě, v létě 20 až 28 °C
- salinita vody od západu k východu stoupá a pohybuje se mezi 3,60 až 3,95 % (36 – 39,5 promile)
- příliv nízký, většinou do 0,5 m
Okrajová moře a zálivy
Středozemní moře má na severní straně svá vlastní okrajová moře (s Atlantským oceánem jsou spojena pouze jeho prostřednictvím), která mohou a nemusejí být považována za jeho součást. Rozdíl mezi mořem a zálivem tkví v některých případech jen v názvu. Černé moře se obvykle za součást Středozemního moře neprohlašuje. Seznam okrajových moří a zálivů následuje:[1]
- Bahía de Alicante
- Golfo de Valencia
- Golfe du Lion
- Ligurské moře
- Golfo di Cagliari
- Tyrhénské moře
Tyrhénské moře - Jaderské moře
- Jónské moře
Jónské moře - Krétské moře
- Egejské moře
Egejské moře - Fethiye Körfezi
- Finike Körfezi
- Antalya Körfezi
- Ovacık Körfezi
- Taşucu Körfezi
- Mersin Körfezi
- İskenderun Körfezi
- Kólpos Mórfou
- Kólpos Chrysochoús
- Kólpos Episkopís
- Kólpos Akrotíri
- Kólpos Lárnakos
- Kólpos Ammóchostou
- Bardawil
- Buḥayrat Manzilah
- Buḥayrat al-Burullus
- Khalīj Abū Qīr
- Khalīj Surt
- Khalîdj Gabès/Malá Syrta
- Khalîdj Tūnis
Ostrovy a souostroví
Ve Středozemním moři se nachází četné ostrovy a souostroví: Baleárské, Sicílie, Sardinie, Mallorca, Korsika, Malta, Kréta, Kypr, řecká souostroví Kyklady, Sporady a další, které rozděluji okrajové moře např. Ligurské moře, Tyrhénské moře, Jaderské moře, Iónské moře, Egejské moře a Krétské moře. Velké řeky ústící do Středozemního moře jsou Ebro, Rhône, Pád, Nil.
Významné přístavy
Mezi nejvýznamnější přístavy Středozemního moře patří: Barcelona, Marseille, Janov, Cagliari, Neapol, Palermo, Valletta, Benátky, Terst, Pula, Rijeka, Zadar, Split, Dubrovnik, Pireus, Iraklion, Soluň, Istanbul, Smyrna, Rhodos, Limassol, Bejrút, Haifa, Alexandria, Tripolis, Tunis, Alžír, Oran.
Reference
- ↑ Velký atlas světa. Praha : Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., 1988.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Středozemní moře na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Středozemní moře ve Wikislovníku- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Středozemní moře
- článek „Šok: Na dně Středozemního moře byla poušť!“
- článek „Středozemní moře vzniklo díky ohromné potopě“
- „Články o Chorvatsku“
