Červený hrádek (zámek, Jirkov): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m přidána Kategorie:Zámky v Krušných horách za použití HotCat
Úvod, historie
Řádek 12: Řádek 12:
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Červený hrádek | lat = 50.51225 | lon = 13.443889 | float = center | relief = 1 | caption =}}
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Červený hrádek | lat = 50.51225 | lon = 13.443889 | float = center | relief = 1 | caption =}}
| stavitel = [[Jan Adam Hrzán z Harasova]]
| stavitel = [[Jan Adam Hrzán z Harasova]]
| další majitelé = [[Lichtenštejnové]],<br/>[[Jindřich František z Rottenhanu|Rottenhanové]],<br/>[[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]]
| další majitelé = [[Lichtenštejnové]]<br/>[[Jindřich František z Rottenhanu|Rottenhanové]]<br/>[[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]]
| současný majitel = Město Jirkov
| současný majitel = Město Jirkov
| sloh = [[Barokní architektura|barokní]]
| sloh = [[Barokní architektura|barokní]]
| architekt = snad [[Antonio da Porta]]
| architekt = snad [[Antonio da Porta]]
| výstavba = [[1669]]–[[1675]]
| výstavba = 1669–1675
| přestavba =
| přestavba =
| zánik =
| zánik =
Řádek 23: Řádek 23:
| web = [http://www.zamek-cerveny-hradek.cz/ Oficiální stránky]
| web = [http://www.zamek-cerveny-hradek.cz/ Oficiální stránky]
}}
}}
''' Zámek Červený hrádek''' je [[Barokní architektura|raně barokní]] [[zámek (stavba)|zámek]] ležící 2 km severně od [[Jirkov]]a uprostřed lesů na úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]] v&nbsp;[[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Stojí na ostrožně, v&nbsp;místech zaniklého hradu ''Borku'', v&nbsp;nadmořské výšce 410 m n. m. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Zámek Červený Hrádek|ID=137744|datum=2014-12-12}}</ref>
'''Červený hrádek''' je raně [[Barokní architektura|barokní]] [[zámek (stavba)|zámek]] na severním okraji [[Jirkov]]a v&nbsp;[[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Postavit ho nechal roku 1655 [[Jan Adam Hrzán z Harasova]]. Staveništěm zámku se stala [[ostrožna]] na úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]], na které předtím stával [[hrad]] ''Borek.'' Zámecký areál je od roku 1963 chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Zámek Červený Hrádek|ID=137744|datum=2014-12-12}}</ref>


== Historie ==
== Historie ==
Počátky hradu jsou nejasné. [[August Sedláček]] a [[Rudolf Anděl]] zaměnili Borek s&nbsp;nedalekým [[Nový Žeberk|Novým Žeberkem]] a dějiny obou hradů jimi byly spojovány.<ref name="hefner"/>
Červený hrádek stojící na místě původního [[středověk]]ého [[hrad]]u Borek získal svůj název v první polovině [[15. století]], kdy byl opraven a&nbsp;fasáda zámku byla natřena červenou barvou. Poprvé se v&nbsp;pramenech objevilo roku [[1422]].<ref name="durdik"/>


=== Hrad ===
⚫
Hrad Borek byl založen zřejmě na přelomu 14.&nbsp;a&nbsp;15.&nbsp;století a&nbsp;jeho prvním jistým majitelem byl [[Dětřich Kraa]]. Na hradu se vystřídala celá řada šlechtických rodů. Za zmínku stojí rod Konipasů, Glatzů ze Starého Dvora či [[Lobkovicové|Lobkoviců]]. [[Bohuslav Felix Hasištejnský z&nbsp;Lobkovic]] nechal hrad přestavět na renesanční zámek. [[Jiří Popel z Lobkovic]] potrestal v prostorách zámku vzpouru chomutovských popravou dvou vzbouřenců. Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl zámek velmi poškozen a&nbsp;stal se neobyvatelným.
Hrad Borek byl postaven neznámým stavebníkem v&nbsp;době na přelomu čtrnáctého a patnáctého století,<ref name="durdik"/> ale někdy bývá za zakladatele považován Dětřich Kraa, který mohl hrad založit v&nbsp;letech 1411–1415.<ref name="sidla-mocnych"/> Dětřich zastával na dvoře krále [[Václav IV.|Václava&nbsp;IV.]] funkci [[Nejvyšší číšník|podčešího]]. Již roku 1413 vykonával [[patronátní právo]] v&nbsp;[[Jirkov|Borku]] a v&nbsp;roce 1415 přijal od krále městečko i&nbsp;s&nbsp;hradem jako [[Manská soustava|manství]]. Zemřel přibližně o&nbsp;dva roky později. Majetek po něm zdědila manželka Kateřina a syn Hanuš Kra, kteří panství roku 1417 prodali Václavovi z&nbsp;Moravěvsi a Kopist.<ref name="sedlacek"/>


Během [[Husitské války|husitských válek]] stál Václav z&nbsp;Moravěvsi na katolické straně. Nechal hrad opravit a ozdobit červenou barvou, podle níž se hradu začalo říkat Červený hrádek.<ref name="sedlacek"/> Nový název se v&nbsp;písemných pramenech poprvé objevil roku 1422.<ref name="durdik"/>
Dnešní podobu získal zámek v [[17. století]], kdy ho vlastnil rod [[Hrzánové z Harasova|Hrzánů]]. Zakladatelem zámku byl [[Jan Adam Hrzán z Harasova]], který nechal roku [[1655]] strhnout staré zdivo a&nbsp;zahladit zemní opevnění. Samostná stavba proběhla z&nbsp;větší části v&nbsp;období [[1669]] až [[1675]].<ref>{{Citace monografie
Po Václavově smrti hrad získali Markéta, vdova po Buškovi z&nbsp;Eisenberka, a její synové Jan a Bohuslav z&nbsp;Moravěvsi a Blažimi. Roku 1428 byl za jediného pána hradu označen pouze Jan z&nbsp;Moravěvsi.<ref name="sedlacek"/> Ještě téhož roku se hradu zmocnil Vít ze Šumburka, později Bohuslav ze Rvenic a v&nbsp;roce 1436 Jan Hrádek z&nbsp;Chodžova.<ref name="andel"/>
⚫
| příjmení = Anděl

⚫
| jméno = Rudolf
Právní nárok na hrad však stále držel Jan Blažimský, který jej roku okolo roku 1431 prodal Půtovi z&nbsp;Ilburka. Jisté právo na něj měl také Jan z&nbsp;Litovic, manžel Anežky ze Rvenic, která byla druhou manželkou Václava z&nbsp;Moravěvsi. Ani jeden z&nbsp;nich však hrad fakticky neovládal. Roku 1437 nechal císař [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] zapsat hrad [[Vilém z Ilburka|Vilémovi z&nbsp;Ilburka]], ale ani on se skutečným majitelem nejspíše nestal, přestože se o&nbsp;něj soudil s&nbsp;Janem Hrádkem z&nbsp;Chodžova. Dalším pánem hradu se stal Plichta ze Žerotína, uváděný na Červeném hrádku v&nbsp;roce 1440. Vilémovi z&nbsp;Ilburka se od něj podařilo hrad nejspíše získat, protože roku 1443 udělil jirkovským měšťanům řadu práv. Roku 1449 potom celé panství s&nbsp;výjimkou věna Anežky ze Rvenic prodal Albertu (Albrechtu) Konipasovi.<ref name="sedlacek"/>
⚫
| odkaz na autora = Rudolf Anděl

| spoluautoři = a kol.
Albert Konipas panství rozšířil mimo jiné o&nbsp;[[Kyjice]]. Po jeho smrti vdova a syn Oldřich Červený hrádek prodali roku 1472 Bedřichu Ojířovi z&nbsp;Očedělic, od kterého jej o&nbsp;rok později koupil Hanuš Glac ze Starého Dvora.<ref name="andel"/> Z&nbsp;jeho synů Červený hrádek připadl Lorenci Glacovi. Po něm, podle poslední vůle z&nbsp;roku 1516, zdědila majetek dcera Anna, která se provdala za [[Šebestián z Veitmile|Šebestiána z&nbsp;Veitmile]].<ref>Lehký, Sýkora (2014), s. 141</ref> Musela však nejprve vyplatit věno druhé Lorencovy manželky, Voršily z&nbsp;Minic, a nároky Lorencova strýce Bernarta.<ref>Sedláček (1923), s. 267</ref>
⚫
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy

⚫
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
Přestože byl Šebestián z&nbsp;Veitmile považován za dobrého hospodáře, nedostatek peněz ho přinutil borecké panství roku 1549 zastavit Jindřichovi z&nbsp;Gersdorfu. Šebestián brzy potom zemřel, a panství tak vyplatil až jeho syn Jan z&nbsp;Veitmile v&nbsp;roce 1551. Zůstalo mu jen tři roky, protože roku 1554 ho spolu se svými strýci prodal rytíři Kryštofovi Karlovicovi z&nbsp;Karlovic za 27&nbsp;000 kop [[Pražský groš|českých grošů]]. Vzhledem k&nbsp;nepříliš dobrému hospodaření musel postupně rozprodávat jednotlivé části panství, až roku 1577 prodal samotný zámek s&nbsp;několika vesnicemi Augustu Gersdorfovi z&nbsp;Gersdorfu. Kryštof vzápětí zemřel a červenohrádecké panství od August Gersdorfa v&nbsp;roce 1579 koupil [[Bohuslav Felix Hasištejnský z&nbsp;Lobkovic]].<ref>Sedláček (1923), s. 268</ref>
⚫
| místo = Praha

⚫
| rok = 1984
=== Zámek ===
⚫
| počet stran = 664
⚫
Bohuslav Felix Hasištejnský z&nbsp;Lobkovic nechal hrad přestavět na renesanční zámek. [[Jiří Popel z Lobkovic]] potrestal v prostorách zámku vzpouru chomutovských popravou dvou vzbouřenců. Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl zámek velmi poškozen a&nbsp;stal se neobyvatelným.
⚫
| kapitola = Červený Hrádek – zámek

⚫
| strany = 75–77
| svazek = III}}</ref> V&nbsp;letech [[1687]]–[[1688]] působil na zámku sochař [[Jan Brokoff]], který vytvořil dvě kašny na nádvoří, soubor soch, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se narodil jeho syn [[Ferdinand Maxmilián Brokoff|Ferdinand Maxmilián]], v Evropě proslulý barokní sochař. Po Hrzánech vlastnili Červený Hrádek [[Lichtenštejnové]] a [[Auerspergové]], od roku 1771 německý rod Rottenhanů. [[Seznam nejvyšších purkrabí Českého království|Český nejvyšší purkrabí]] [[Jindřich František z Rottenhanu]], majitel panství v letech [[1777]]–[[1809]], inicioval stavební úpravy zámku a stál také u zrodu průmyslového podnikání v severních Čechách. Po Rottenhanovi vlastnila panství jeho dcera [[Jiří František August Buquoy|Gabriela, provdaná Buquoyová]], dalším sňatkem přešel Červený Hrádek do majetku německého rodu [[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]].
Dnešní podobu získal zámek v [[17. století]], kdy ho vlastnil rod [[Hrzánové z Harasova|Hrzánů]]. Zakladatelem zámku byl [[Jan Adam Hrzán z Harasova]], který nechal roku [[1655]] strhnout staré zdivo a&nbsp;zahladit zemní opevnění. Samostná stavba proběhla z&nbsp;větší části v&nbsp;období [[1669]] až [[1675]].<ref name="andel"/> V&nbsp;letech [[1687]]–[[1688]] působil na zámku sochař [[Jan Brokoff]], který vytvořil dvě kašny na nádvoří, soubor soch, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se narodil jeho syn [[Ferdinand Maxmilián Brokoff|Ferdinand Maxmilián]], v Evropě proslulý barokní sochař. Po Hrzánech vlastnili Červený Hrádek [[Lichtenštejnové]] a [[Auerspergové]], od roku 1771 německý rod Rottenhanů. [[Seznam nejvyšších purkrabí Českého království|Český nejvyšší purkrabí]] [[Jindřich František z Rottenhanu]], majitel panství v letech [[1777]]–[[1809]], inicioval stavební úpravy zámku a stál také u zrodu průmyslového podnikání v severních Čechách. Po Rottenhanovi vlastnila panství jeho dcera [[Jiří František August Buquoy|Gabriela, provdaná Buquoyová]], dalším sňatkem přešel Červený Hrádek do majetku německého rodu [[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]].


Rod [[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]] byl posledním šlechtickým rodem, který zámek a panství vlastnil. V srpnu [[1938]] umožnil Max Egon předáku [[Sudetští Němci|sudetských Němců]] [[Konrad Henlein|Konrádu Henleinovi]] a&nbsp;anglickému lordu [[Walter Runciman|Waltrovi Runcimanovi]] schůzku, která předznamenala následnou [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodu]]. Proto byl zámek rodu Hohenlohe-Langerburg v&nbsp;roce [[1945]] zabaven.
Rod [[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]] byl posledním šlechtickým rodem, který zámek a panství vlastnil. V srpnu [[1938]] umožnil Max Egon předáku [[Sudetští Němci|sudetských Němců]] [[Konrad Henlein|Konrádu Henleinovi]] a&nbsp;anglickému lordu [[Walter Runciman|Waltrovi Runcimanovi]] schůzku, která předznamenala následnou [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodu]]. Proto byl zámek rodu Hohenlohe-Langerburg v&nbsp;roce [[1945]] zabaven.
Řádek 78: Řádek 79:
== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Reference ===
<references/>
<references>
<ref name="hefner">{{Citace periodika
⚫
| příjmení = Hefner
| jméno = Zdeněk
| titul = Toulky po hradech Chomutovska. Hrad Nový Žeberk
| periodikum = Památky, příroda, život
| rok = 1993
| ročník = 25
| číslo = 3
⚫
| strany = 95
| issn = 0231-5076
}}</ref>
<ref name="sidla-mocnych">{{Citace monografie
| editoři = Ivan Lehký, [[Milan Sýkora]]
| titul = Pyšná sídla mocných
| vydavatel = Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech
| místo = Most
| rok = 2014
| počet stran = 202
| strany = 144
| isbn = 978-80-86531-14-4
| poznámka = Dále jen Lehký, Sýkora (2014)
}}</ref>
<ref name="sedlacek">{{Citace monografie
| příjmení = Sedláček
⚫
| jméno = August
⚫
| odkaz na autora = August Sedláček
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého
| url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-14-litomericko
| vydavatel = Šolc a Šimáček
⚫
| místo = Praha
| rok = 1923
| počet stran = 502
| svazek = XIV. Litoměřicko a Žatecko
| kapitola = Červený hrádek (Borek)
| strany = 266
| poznámka = Dále jen Sedláček (1923)
}}</ref>
<ref name="andel">{{Citace monografie
| editoři = [[Rudolf Anděl]]
⚫
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
⚫
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
⚫
| rok = 1984
⚫
| počet stran = 664
| svazek = III. Severní Čechy
⚫
| kapitola = Červený hrádek – zámek
| strany = 75
}}</ref>
</references>


=== Související články ===
=== Související články ===

Verze z 15. 10. 2018, 20:37

Červený hrádek
Východní průčelí
Východní průčelí
Účel stavby

hotel, prohlídkový okruh

Základní informace
Slohbarokní
Architektsnad Antonio da Porta
Výstavba1669–1675
StavitelJan Adam Hrzán z Harasova
Další majiteléLichtenštejnové
Rottenhanové
Hohenlohe-Langenburg
Současný majitelMěsto Jirkov
Poloha
AdresaČervený Hrádek 1, Jirkov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°30′44,1″ s. š., 13°26′38″ v. d.
Červený hrádek
Červený hrádek
Další informace
Rejstříkové číslo památky26556/5-490 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebOficiální stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červený hrádek je raně barokní zámek na severním okraji Jirkova v okrese Chomutov. Postavit ho nechal roku 1655 Jan Adam Hrzán z Harasova. Staveništěm zámku se stala ostrožna na úpatí Krušných hor, na které předtím stával hrad Borek. Zámecký areál je od roku 1963 chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie

Počátky hradu jsou nejasné. August Sedláček a Rudolf Anděl zaměnili Borek s nedalekým Novým Žeberkem a dějiny obou hradů jimi byly spojovány.[2]

Hrad

Hrad Borek byl postaven neznámým stavebníkem v době na přelomu čtrnáctého a patnáctého století,[3] ale někdy bývá za zakladatele považován Dětřich Kraa, který mohl hrad založit v letech 1411–1415.[4] Dětřich zastával na dvoře krále Václava IV. funkci podčešího. Již roku 1413 vykonával patronátní právo v Borku a v roce 1415 přijal od krále městečko i s hradem jako manství. Zemřel přibližně o dva roky později. Majetek po něm zdědila manželka Kateřina a syn Hanuš Kra, kteří panství roku 1417 prodali Václavovi z Moravěvsi a Kopist.[5]

Během husitských válek stál Václav z Moravěvsi na katolické straně. Nechal hrad opravit a ozdobit červenou barvou, podle níž se hradu začalo říkat Červený hrádek.[5] Nový název se v písemných pramenech poprvé objevil roku 1422.[3] Po Václavově smrti hrad získali Markéta, vdova po Buškovi z Eisenberka, a její synové Jan a Bohuslav z Moravěvsi a Blažimi. Roku 1428 byl za jediného pána hradu označen pouze Jan z Moravěvsi.[5] Ještě téhož roku se hradu zmocnil Vít ze Šumburka, později Bohuslav ze Rvenic a v roce 1436 Jan Hrádek z Chodžova.[6]

Právní nárok na hrad však stále držel Jan Blažimský, který jej roku okolo roku 1431 prodal Půtovi z Ilburka. Jisté právo na něj měl také Jan z Litovic, manžel Anežky ze Rvenic, která byla druhou manželkou Václava z Moravěvsi. Ani jeden z nich však hrad fakticky neovládal. Roku 1437 nechal císař Zikmund zapsat hrad Vilémovi z Ilburka, ale ani on se skutečným majitelem nejspíše nestal, přestože se o něj soudil s Janem Hrádkem z Chodžova. Dalším pánem hradu se stal Plichta ze Žerotína, uváděný na Červeném hrádku v roce 1440. Vilémovi z Ilburka se od něj podařilo hrad nejspíše získat, protože roku 1443 udělil jirkovským měšťanům řadu práv. Roku 1449 potom celé panství s výjimkou věna Anežky ze Rvenic prodal Albertu (Albrechtu) Konipasovi.[5]

Albert Konipas panství rozšířil mimo jiné o Kyjice. Po jeho smrti vdova a syn Oldřich Červený hrádek prodali roku 1472 Bedřichu Ojířovi z Očedělic, od kterého jej o rok později koupil Hanuš Glac ze Starého Dvora.[6] Z jeho synů Červený hrádek připadl Lorenci Glacovi. Po něm, podle poslední vůle z roku 1516, zdědila majetek dcera Anna, která se provdala za Šebestiána z Veitmile.[7] Musela však nejprve vyplatit věno druhé Lorencovy manželky, Voršily z Minic, a nároky Lorencova strýce Bernarta.[8]

Přestože byl Šebestián z Veitmile považován za dobrého hospodáře, nedostatek peněz ho přinutil borecké panství roku 1549 zastavit Jindřichovi z Gersdorfu. Šebestián brzy potom zemřel, a panství tak vyplatil až jeho syn Jan z Veitmile v roce 1551. Zůstalo mu jen tři roky, protože roku 1554 ho spolu se svými strýci prodal rytíři Kryštofovi Karlovicovi z Karlovic za 27 000 kop českých grošů. Vzhledem k nepříliš dobrému hospodaření musel postupně rozprodávat jednotlivé části panství, až roku 1577 prodal samotný zámek s několika vesnicemi Augustu Gersdorfovi z Gersdorfu. Kryštof vzápětí zemřel a červenohrádecké panství od August Gersdorfa v roce 1579 koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic.[9]

Zámek

Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic nechal hrad přestavět na renesanční zámek. Jiří Popel z Lobkovic potrestal v prostorách zámku vzpouru chomutovských popravou dvou vzbouřenců. Během třicetileté války byl zámek velmi poškozen a stal se neobyvatelným.

Dnešní podobu získal zámek v 17. století, kdy ho vlastnil rod Hrzánů. Zakladatelem zámku byl Jan Adam Hrzán z Harasova, který nechal roku 1655 strhnout staré zdivo a zahladit zemní opevnění. Samostná stavba proběhla z větší části v období 1669 až 1675.[6] V letech 1687–1688 působil na zámku sochař Jan Brokoff, který vytvořil dvě kašny na nádvoří, soubor soch, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se narodil jeho syn Ferdinand Maxmilián, v Evropě proslulý barokní sochař. Po Hrzánech vlastnili Červený Hrádek Lichtenštejnové a Auerspergové, od roku 1771 německý rod Rottenhanů. Český nejvyšší purkrabí Jindřich František z Rottenhanu, majitel panství v letech 1777–1809, inicioval stavební úpravy zámku a stál také u zrodu průmyslového podnikání v severních Čechách. Po Rottenhanovi vlastnila panství jeho dcera Gabriela, provdaná Buquoyová, dalším sňatkem přešel Červený Hrádek do majetku německého rodu Hohenlohe-Langenburg.

Rod Hohenlohe-Langenburg byl posledním šlechtickým rodem, který zámek a panství vlastnil. V srpnu 1938 umožnil Max Egon předáku sudetských Němců Konrádu Henleinovi a anglickému lordu Waltrovi Runcimanovi schůzku, která předznamenala následnou Mnichovskou dohodu. Proto byl zámek rodu Hohenlohe-Langerburg v roce 1945 zabaven.

V průběhu prvních dvaceti let po válce se na zámku vystřídala celá řada organizací a budova postupně chátrala. Začala být udržovaná až v době, kdy zde sídlila léčebna dlouhodobě nemocných. O zámecký park a oboru se staral lesní závod Janov. Původní vybavení zámku bylo v letech 1945–1946 Národní kulturní komisí sepsáno, označeno a rozvezeno na různá místa. Dnes se však tehdejší inventář velmi těžko dohledává. Přehled je jen o zámecké knihovně a obrazech. Ty jsou k vidění na zámku v Benešově nad Ploučnicí a v Okresním muzeu v Chomutově, obrazy z Krásného Dvora se na zámek vrátily.

Od roku 1996 je zámek majetkem města Jirkova. V roce 2006 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a bylo zde vybudováno vzdělávací zařízení a centrum cestovního ruchu. Sídlí zde Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov, které zámek spravuje.

Architektura a zámecký park

Zámecká budova neobsahuje zdivo staršího hradu ani zámku. Pouze ve zdech terasy před zámkem jsou druhotně použity kamenické prvky z původního hradu.[3]

Zámek je barokní čtyřkřídlá uzavřená budova kolem obdélníkového nádvoří krytá mansardovou střechou. Vzhledem k terénní situaci jsou venkovní fasády dvoupatrové, ale jen delší boční křídla mají sklepní podlaží. Chodba v přízemí východního traktu byla původně otevřená do nádvoří arkádami, ty jsou dnes zazděné. Na čelní straně zámku je barokní dvouramenné schodiště se zábradlím z balustrů, zdobené vázami. Na protilehlé straně je vjezd na nádvoří s jednodušším portálem. V obou vchodech je bohatá štuková a malovaná výzdoba stropu.

V okolí zámku je rozsáhlý park a zámecká obora. Park byl původně doplněn plastikami a zahradními stavbami. Dodnes je zachovalý lesní pavilon (templ), míčovna či malé divadlo. V parku byly pěstovány cizokrajné vzácné dřeviny. Za povšimnutí stojí vzrostlá šlechtěná magnolie u schodiště zámku.

Prohlídkový okruh

Návštěvníci mají možnost navštívit s průvodcem zrcadlový sál, lovecký salónek, obrazárnu, pracovnu Maxe Egona Hohenlohe a nejzajímavější prostory zámecké kaple a rytířského sálu.

Zámecká kaple je zasvěcena svatému Janu Křtiteli, nachází se v ní původní dřevěné lavice a zpovědnice. Součástí kaple jsou zrekonstruované plně funkční zelektrizované varhany z 18. století. V hlavní části s oltářem, který sahá přes dvě patra je původní štuková výzdoba, vitráže a nástěnné malby s výjevy ze života svatého Jana Křtitele. Oltář je také původní, obrazy z něj byly zcizeny a jsou nahrazeny obrazy jirkovského malíře Romana Křeliny. V roce 1998 byla kaple znovu vysvěcena, od té doby se zde mohou konat mše i církevní svatební obřady.

Rytířský sál je hlavním sálem zámku a místem konání svatebních obřadů a společenských akcí. Sál sahá přes dvě patra a jeho výzdobu tvoří sochy antických bohů a sochy nosičů sloupů. Na barevných malbách jsou výjevy z bojů s Turky a na štukové výzdobě pak scény z lovu. Nad horními okny jsou štukové obrázky lovených zvířat (např. obraz slona nad prostředním oknem, který patrně souvisí s tureckými válkami).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-12]. Identifikátor záznamu 137744 : Zámek Červený Hrádek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ HEFNER, Zdeněk. Toulky po hradech Chomutovska. Hrad Nový Žeberk. Památky, příroda, život. 1993, roč. 25, čís. 3, s. 95. ISSN 0231-5076. 
  3. ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Červený Hrádek, s. 99. 
  4. ↑ Pyšná sídla mocných. Příprava vydání Ivan Lehký, Milan Sýkora. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. 202 s. ISBN 978-80-86531-14-4. S. 144. Dále jen Lehký, Sýkora (2014). 
  5. ↑ a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Červený hrádek (Borek), s. 266. Dále jen Sedláček (1923). 
  6. ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Červený hrádek – zámek, s. 75. 
  7. ↑ Lehký, Sýkora (2014), s. 141
  8. ↑ Sedláček (1923), s. 267
  9. ↑ Sedláček (1923), s. 268

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Červený_hrádek_(zámek,_Jirkov)&oldid=16532716“