Jakubovo protoevangelium: Porovnání verzí
m →Historie evangelia: typo |
m →Charakteristika textu: typo |
||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
Vnitřně není text jednotný, skládá se ze tří odlišných částí |
Vnitřně není text jednotný, skládá se ze tří odlišných částí |
||
# Mariin příběh (kapitola 1-18) |
# Mariin příběh (kapitola 1-18) |
||
# Josefův apokryf (kapitola 18-21), kde se |
# Josefův apokryf (kapitola 18-21), kde se líčí detaily Ježíšova narození |
||
# Zachariášův apokryf (kapitoly 22-25), kde se líčí detaily Zachariášovy smrti.<ref name=":0" /> |
# Zachariášův apokryf (kapitoly 22-25), kde se líčí detaily Zachariášovy smrti.<ref name=":0" /> |
||
Verze z 27. 9. 2018, 22:48
Původně Narození Mariino, později podle apoštola Jakuba Protoevangelium Jakubovo nebo Evangelium svatého Jakuba je apokryfní spis z 2. století, který pojednává o životě Marie, matky Ježíše Krista. Jedná se o nejstarší pokus o životopis, který však není uznán za součást kanonického Nového zákona, zejména pro nesoulad s kanonickými evangelii, pozdější vznik a četné chyby způsobené neznalostí židovského prostředí, zbožnosti a života na začátku letopočtu.
Historie evangelia
Poprvé text evangelia vydal v latinském překladu francouzský humanista, jezuita Guillaume Postel v roce 1552. Od něj též pochází konenční název, založený na údajném, autorství Jakuba mladšího, Ježíšova bratra. Datace vzniku je nejasná, autorem jistě nebyl Žid, pro čež svědčí neobeznámenost s judskou realitou (nejistota o poloze Betléma, výchova dívek v jeruzalémském chrámu atd.). Nepopiratelně se evangelium váže na Lukášovo a Matoušovo evangelium, o jejichž podrobné znalosti spis svědčí.[1]
Je tedy možné že evangelium pochází částečně z druhého století, z větší části však zřejmě z doby mariologických diskusí v 5. století.[1]
Charakteristika textu
Text má 25 kapitol. Je to první spis, kde se (v rozporu s kanonickými evangelii) objevují jako Mariini rodiče svatá Anna a svatý Jáchym, podrobně se zabývá také Mariiným narozením a poněkud obskurním důkazem o jejím panenství po porodu (Kap. 14 apokryfu). Řadí se k evangeliím dětství.
Na Mariin život se soustředí až do příchodu a klanění mudrců narozenému Ježíši. Podle tohoto apokryfu byla Marie dcerou Jáchyma a neplodné Anny a od útlého dětství byla vychovávána v chrámu Páně jako holubice a svěřena starému vdovci Josefovi, který byl pro to vylosován. Za účelem Mariiny glorifikace její panenství, a to i po porodu, v tomto apokryfu potvrzuje porodní bába Salome.
Vnitřně není text jednotný, skládá se ze tří odlišných částí
- Mariin příběh (kapitola 1-18)
- Josefův apokryf (kapitola 18-21), kde se líčí detaily Ježíšova narození
- Zachariášův apokryf (kapitoly 22-25), kde se líčí detaily Zachariášovy smrti.[1]