Diskuse s wikipedistou:Matěj Orlický: Porovnání verzí

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 154: Řádek 154:
:Bonjour. Si quelqu'un a des arguments à opposer ma modification qu'il le fasse. Mais l'association entre les deux articles me parait évidente et personne ne m'a démontré le contraire. Pour la maçonnerie il y a deux articles, mais ce n'est pas le cas de l'orfèvrerie : dans les wikis de toutes les langues, le nom pour la profession ou le nom du professionnel est une redirection vers l'autre. Une large section de [[:fr:orfèvrerie]] s'appelle justement "le métier d'orfèvre". [[Wikipedista:Elfast|Elfast]] ([[Diskuse s wikipedistou:Elfast|diskuse]]) 7. 6. 2018, 11:47 (CEST)
:Bonjour. Si quelqu'un a des arguments à opposer ma modification qu'il le fasse. Mais l'association entre les deux articles me parait évidente et personne ne m'a démontré le contraire. Pour la maçonnerie il y a deux articles, mais ce n'est pas le cas de l'orfèvrerie : dans les wikis de toutes les langues, le nom pour la profession ou le nom du professionnel est une redirection vers l'autre. Une large section de [[:fr:orfèvrerie]] s'appelle justement "le métier d'orfèvre". [[Wikipedista:Elfast|Elfast]] ([[Diskuse s wikipedistou:Elfast|diskuse]]) 7. 6. 2018, 11:47 (CEST)
:: {{Re|Elfast|skrýt=ano}}L’argument c'est la règle du Wikipédia tchèque que ce type de liens s’utilise uniquement pour les pages d'utilisateur. Je comprends l’utilité de ce lien dans ce cas unique et dans la situation actuelle, mais il faut chercher une clé universelle pour un type de problème. --[[Wikipedista:Matěj Orlický|Matěj Orlický]] ([[Diskuse s wikipedistou:Matěj Orlický|diskuse]]) 7. 6. 2018, 15:58 (CEST)
:: {{Re|Elfast|skrýt=ano}}L’argument c'est la règle du Wikipédia tchèque que ce type de liens s’utilise uniquement pour les pages d'utilisateur. Je comprends l’utilité de ce lien dans ce cas unique et dans la situation actuelle, mais il faut chercher une clé universelle pour un type de problème. --[[Wikipedista:Matěj Orlický|Matěj Orlický]] ([[Diskuse s wikipedistou:Matěj Orlický|diskuse]]) 7. 6. 2018, 15:58 (CEST)

== Ale váš požadavek, aby nebylo bráněno „seznámení veřejnosti s dosud málo známým badatelem“ je v podstatě definice nežádoucího využití Wikipedie jako nástroje propagace. --Matěj Orlický (diskuse) 24. 9. 2018, 18:02 (CEST) ==

Z mého sdělení wikipedistovi Mario7 jste se chytil slov "málo známým" a nevzal jste na vědomí doporučení, aby si Mario7 přečetl můj příspěvek k významu Jana Pouče wikipedistovi Jvs. Jan Pouč a jeho dílo je, upřesňuji, málo známé veřejnosti u nás. Ve světě je znám v češtinš i angličtině jeho spis Náš letopočet, samostatné výpisy z něj i články navazující. Z www.Academia,.edu to čtou lidé po celém světě a stahují si to, i naši občané. Odborníci z universit doporučují spis Jana Pouče Náš letopočet a ještě víc ty monotematické články a výpisy z něj. Všimněte si v mých editacích, že současně s poznatky Jana Pouče (1874-1962) uvádím objevy mladších badatelů, které jeho poznatky potvrzují a doplňují. Už neplatí "většina se shoduje, že asi ", ale "shoda různých svědectví, důkazů a výpočtů k témuž datu". Od wikipedistů očekávám, že s novými poznatky seznamují veřenost a neopakují s davem jako novináři, kteří čekají, až to budou moci převzít ze slavného zdroje. Co pak to není dost přesvědčivé, že objevy z roku 1946-55 doplňují objevy z 1956 (Talmon), 1960 (Annie Jaubert),1985 (Humphreys + Waddington), 1990 (J.P.Pratt), 2006(G.Fedalto), 2009 (N.Bux). - Doufám ,že v mých slovech nebudete vidět jen agitaci. Je to jen objasňování. - Budu vděčen za odpovědˇ, byť krátkou.
24. 9. 2018. 21,48 - Vladimír Bláha ([[Wikipedista:Vladimír Bláha|Vladimír Bláha]] ([[Diskuse s wikipedistou:Vladimír Bláha|diskuse]]) 24. 9. 2018, 21:54 (CEST)).

Verze z 24. 9. 2018, 21:54

Archivy
Archivy

Wikikytička

Děkuji, to bylo věru nečekané. --Matěj Orlický (diskuse) 1. 3. 2017, 16:37 (CET)Odpovědět

Joze Plecnik

V kazdem jinem jazyce je Joze, jenom na ceske strance je Josip - tedy chorvatsky tvar ktery byl tak prebrany za Titova (byl Chorvat) rezimu Jugoslavie. Pred valkou zase bylo pouzity nemecky tvar Josef, Rakusani neuznavali mensiny tak byl slovinsky tvar potlacen. Nevim proc jenom v Cesku porad maji Josip, kdyz Plecnik byl narozen jako Joze, a Josip neni spravne a nemel by byt pouzivan. Tatraplan (diskuse) 10. 3. 2017, 13:14 (CET)Odpovědět

Dobrý den, i v českém jazyce je prezentován pod názvem Jože Plečnik, jen je v úvodu uvedena druhá podoba křestního jména, které se (alespoň v českém prostředí) také vyskytuje a proto je patřičné ji v encyklopedii zmínit. Jistě by se do článku hodilo podložené vysvětlení, proč se vyskytují obě jména – já hlubší znalosti nemám. Ale jistě nebyl Titem přejmenován na Josipa – pod jménem Josip Plečnik jej uvádí již například Kočího Malý slovník naučný z roku 1929. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 3. 2017, 08:59 (CET)Odpovědět
Samozrejme ne jenom Tito to tedy v blizke minulosti, ale uz od konce prvni svetove valky byli Sloveni okupovani Chorvatama a Srbama viz wikipedia proto to Koci nespravne pouzil v roce 1929, proto jejich kultura a dedictvi bylo pod natlakem jinych narodu; jenom po 1991 Slovenia byla nezavisla a Plecnik se dockal spravneho pouziti sveho prvniho jmena, je dulezite poucit verejnost spravnou informaci a aby se uz zastarale pojmy ci jmena z doby utlaku narodu v budoucnu nepouzivaly, jak je to takhle psane tak se to v Cesku bude nespravne pouzivat do nekonecna a jenom to kali vodu. Sam Z. Lukes mne to potvrdil, ze jeho kniha o Plecnikovi ma nespravny nazev. Tatraplan (diskuse) 11. 3. 2017, 09:45 (CET)Odpovědět
Zde by se mělo pracovat s fakty podloženými věrohodnými zdroji. Že je architekt u nás známý (také) jako Josip Plečnik je fakt dostatečně podložený tituly zdrojů uvedenými pod článkem. Pokud budete mít zdůvodněno uvádění varianty jména Josip pomocí kvalitního zdroje, bude prospěšné to do článku upřesnit. Ovšem to, co jste dosud předložil (tvrzení o útlaku Slovinců a text na Wikipedii), opravdu nestačí. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 3. 2017, 13:23 (CET)Odpovědět
Chapu to, je to tezke dolozit, ale ze se to od roku 1989-91 lepsi svedci napriklad akce experta Lukese https://www.praha6.cz/akce/ing-arch-zdenek-lukes-joze-plecnik-2016-12-06 , ktery doznal chyby a ted spravne uvadi 'Joze' Plecnik - jak to dolozit nejlepe na wiki aby uz cesky lid prestal pouzivat zastaraly 'Josip' nevim ...Tatraplan (diskuse) 11. 3. 2017, 18:53 (CET)Odpovědět
Pokud je to pro Vás opravdu tak důležité, bylo by vhodné zajít do větší knihovny, vyžádat si publikace (životopisy, monografie) o Plečnikovi a hledat doklady, jak to přesně s tím jménem bylo, tam. Tvrzení typu „Josip je nesprávně/zastaralé“ vyžaduje kvalitní a přímé doklady ve zdrojích. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 3. 2017, 12:44 (CET)Odpovědět
Ten samy problem je se Stalinem - kazdy narod ma svou vlastni variaci 'Josefa'Tatraplan (diskuse) 13. 3. 2017, 19:10 (CET)Odpovědět

Astronomický editaton

Dějiště editatonu

Ahoj, v posledních letech jsi vylepšoval články o astronomii a proto bych tě chtěl pozvat na astronomický editaton, který pořádáme 1. – 2. dubna na hvězdárně v Brně. Wikipedie se letos bude ucházet o cenu Littera astronomica, a i proto chceme vylepšit články o astronomii a příbuzných tématech jako například o astronomických institucích. Byl bych proto velmi rád, kdyby ses k nám přidal.
--Packa (diskuse) 21. 3. 2017, 06:33 (CET)Odpovědět

Povodeň 1890

Dobrý den, v zásadě na tom moc nezáleží, ale ten Liebscherův obrázek v článku Povodeň na Vltavě (1890) , kterému jste změnil název, se ve Zlaté Praze doopravdy jmenuje "Pohled s nábřeží na Staroměstské mlýny v povodni" a ne "Novotného lávka". Novotného lávka je podle mne to, co na obrázku vidět není, neb je to za stromy a pod vodou (lávka kolmo na tok řeky). Zdraví --Svenkaj (diskuse) 9. 4. 2017, 19:30 (CEST)Odpovědět

Dobrý den. Název jsem nechtěl měnit, proto jsem jej jen zkrátil (zachoval jen začátek). Podle mě Staroměstské mlýny jsou v podstatě na Novotného lávce, proto i v duchu původního názvu titulek odpovídá. A hlavně jsem chtěl čtenáři ulehčit identifikaci místa, což mi – v rámci stručnosti titulku – přijde užitečnější než snaha přesně citovat titulek použitý při původní publikaci. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 4. 2017, 00:06 (CEST)Odpovědět
Jak jsem psal, nedůležitý detail :-). --Svenkaj (diskuse) 10. 4. 2017, 10:27 (CEST)Odpovědět

Kostel svatého Jana Křtitele (Dolní Hbity)

Zdravím, odstranil jste z evidence WP:PP článek Kostel svatého Jana Křtitele (Dolní Hbity). Rád bych se tedy zeptal, jestli se skutečně jednalo o porušení aut. práv (v takovém případě bude nutné skrýt text i z historie) anebo zda se o něj nejednalo (a pak to můžeme nechat být). Předem děkuji za Vaši odpověď. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 21. 5. 2017, 15:10 (CEST)Odpovědět

To není jisté, stěžovatel uvedl zdroj, jehož existenci se mi nepodařilo dohledat, vkladatel tvrdí, že čerpal z různých zdrojů. Stěžující příspěvek vypadá seriózně, ostatních několik editací z IP jsou vandalismus. Možná se ještě vyjádří v diskusi vkladatel údajně okopírovaného textu. Má se v neprokázaných případech skrývat? Matěj Orlický (diskuse) 21. 5. 2017, 15:17 (CEST)Odpovědět
Záleží na pravděpodobnosti. Wikipedie má, jak jistě víte, dosti specifický styl a i podle něj se jde tedy orientovat, zda byl text vytvořen původně pro Wikipedii anebo původně někam jinam (a tedy se s nejvyšší pravděpodobností o cp jedná, i když není možné najít zdroj). Pokud „jen“ není k dispozici opačný důkaz, pak bych asi neskrýval. --Martin Urbanec (diskuse) 21. 5. 2017, 15:40 (CEST)Odpovědět
Aha, s pravděpodobností jsem se netrefil, tentokrát se zdroj podařilo nalézt zde a většina textu o varhanách zkopírována, tedy prosím o skrytí, poprvé vloženo 16.6.2014. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 5. 2017, 16:02 (CEST)Odpovědět
Díky, skryl jsem snad všechno (od Vámi zmíněné editace po [1]). --Martin Urbanec (diskuse) 21. 5. 2017, 16:06 (CEST)Odpovědět
Ovšem pohledal jsem ještě a historie kostela v článku je téměř totožná s textem na oficiálních stránkách obce, kde jsou i ty varhany. Můžu Vám to přenechat na posouzení? Já v tom nejsem zběhlý. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 5. 2017, 16:20 (CEST)Odpovědět
Děkuji Vám. Copyvio to jednoznačně je, je jen otázka, odkud byly čerpány ty varhany, vzhledem k tomu, že existuje umístění, na kterém jsou všechny texty bych si tipl, že to budou právě stránky obce. Zkusím jim napsat a ten text tím zachránit, uvidíme. --Martin Urbanec (diskuse) 21. 5. 2017, 16:25 (CEST)Odpovědět

Bible v bible

https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mat%C4%9Bj_z_Janova&diff=next&oldid=15267339 je podle mého špatně. Jednak Internetová jazyková příručka Bibli s velkým B zná:

příklady: bible/Bible (velké písmeno pro vyjádření náboženské úcty); Kralická bible; Bible kralická

a druhak zde se podle mého jedná o rozlišení mezi Biblí (ve smyslu Písmo Svaté, základní kniha judaismu a křesťanství) a biblí (jakožto název souhrnu názorů na danou problematiku; „programátorská bible“ resp. „Česká kuchařka Marie Sandtnerové je pravou biblí české kuchyně“).

A každopádně ať tak či tak, mělo by to být alespoň v celém článku jednotné, což nebylo.

Ceplm (diskuse) 27. 8. 2017, 14:54 (CEST)Odpovědět

Dobrý den. Vaše mínění ovšem nemá v příručce oporu. Tam se velké písmeno nerozlišuje podle původního a přeneseného významu, ale výslovně se uvádí, že je to vyjádření náboženské úcty. Wikipedie má být neutrální a tedy bez uctívání. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 8. 2017, 15:07 (CEST)Odpovědět
OK, nesouhlasím, ale pak by to alespoň mělo být jednotné.
Ceplm (diskuse) 27. 8. 2017, 17:33 (CEST)Odpovědět
Budiž. Jen nevím s čím nesouhlasíte, zda s psaním bible s malým b nebo s tím, co se píše v příručce. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 8. 2017, 17:42 (CEST)Odpovědět
@Ceplm, Matěj Orlický Nechci se vám moc plést do diskuse, ale jedná-li se o knihu (a ne o přenesený význam ve smyslu "bichle"), je to snad především název, ať si různé internetové stránky říkají, co chtějí? V knihovně taky mají Jiráskovo Temno a žádná úcta se tím nevyjadřuje. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 27. 8. 2017, 18:10 (CEST)Odpovědět
Nejde o různé internetové stránky, ale o dodržování závazného pravidla Wikipedie:Pravopis. A nejedná se o klasický vlastní název typu Temno, ale o označení různých souborů biblických knih. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 8. 2017, 18:19 (CEST)Odpovědět
@--Matěj Orlický Dík. Přečetl jsem si to tady [2], ode dneška píšu "bible", ale selský rozum mi to stejně nebere. Člověk se učí celý život. --Svenkaj (diskuse) 27. 8. 2017, 21:55 (CEST)Odpovědět
@--Matěj Orlický Dobrý den, na diskusní stránku Bible jsem napsal o letáku pro školáky, který zveřejnila MF Dnes a kde uvádí, že Bible se má psát s velkým B. Dotázal jsem se MF Dnes, odkud autor čerpal; pokud odpovědí, dám vědět. Jak píšu v té diskusi, o život opravdu nejde. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 7. 9. 2017, 10:32 (CEST)Odpovědět
Nesouhlasím s tím, že píšete malé b. Nerozumím o jaké příručce mluvíte a Wikipedie:Pravopis je příliš široký odkaz, abych tam našel konkrétně co máte na mysli. Řekl bych, že psaní malého „b“ je v současné české situaci spíše buď příznakem hnidopišství nebo aktivního odporu k ní (poslední, kdo nutil psát Bibli s malým b byli komunisté), ale je to taková kravina, že mi to nestojí za další diskusi, takže tímto končím a další komunikace v tomto threadu půjde do mého /dev/null. Ceplm (diskuse) 4. 5. 2018, 08:29 (CEST)Odpovědět
Naštěstí, já bych stejně nevěděl jak odpovídat, když ani nevíte, o jaké příručce jste tu sám psal. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 5. 2018, 09:33 (CEST)Odpovědět

korán, ale Bible

Všiml jsem si, že jste v článku korán sjednotil pravopis termínu „korán" na neutrální malé „k". V článku bible jste to však neučinil, ač jste stránku nedávno editoval. Přitom v tomto článku se užívá velké „B" často, někdy i v nadpisu oddílu („Poselství Bible podle křesťanů"). Domnívám se, že Wikipedie by měla být neutrální nejen ve vztahu k islámu, ale i ve vztahu ke křesťanství. --78.136.189.185 29. 8. 2017, 16:34 (CEST)Odpovědět

Máte pravdu, u bible to dělám příležitostně průběžně (články jsem i přejmenovával) včetně článku Bible, např. zde – až po mně tam velké B vrátil kolega Misak97. U koránu to byl můj první zásah. --Matěj Orlický (diskuse) 29. 8. 2017, 20:27 (CEST)Odpovědět
Pokusil jsem se to napravit, byl bych rád, kdybyste nyní článek bible přehlédl. --78.136.169.212 29. 8. 2017, 20:59 (CEST)Odpovědět
Zdá se mi to v pořádku. PS: „Článek Bible“, protože v diskusích názvy článků píšu zpravidla s velkým písmenem. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 8. 2017, 09:07 (CEST)Odpovědět

dotaz

zdravím, Matěji prosím Vás, nějakým omylem jsem viděl konverzaci mezi vámi a neznámým uživatelem ? šlo tam o překlep Stříbný a žádal rady myslím.. ale proč to je u mě ? protože mám stránku "Potřebuji pomoc", na kterou jsem posílal dotaz, ve Sledovaných ? pokud ano, tak ale, že vidím jen tuto jednu konkrétní editaci dnes v 17.15 --Honored by foundation (diskuse) 8. 10. 2017, 18:58 (CEST) díky moc jirkaOdpovědět

@Honored by foundation: Také zdravím. Toto nedokážu plně rozklíčovat, můžu jen hádat, že jste se na stránku Potřebuji pomoc dostal po mé odpovědi dotyčnému uživateli v 17:13 (nejspíš souvislosti s Vaším předchozím příspěvkem) a ve Vašich Sledovaných se pak objevila zvýrazněná jen poslední editace této stránky (v 17:15) po Vaší poslední návštěvě, což byla právě jen moje oprava překlepu. Tedy že je to náhoda a až někdo položí další dotaz, objeví se i ten a reakce na něj ve vašich Sledovaných. Snad je to srozumitelné nebo se neváhejte dále doptat. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 10. 2017, 00:17 (CEST)Odpovědět

Malá prosba

Kolego, děkuji za článek Alexandr Uljanov – ale mohl byste k němu uvést, z jakých zdrojů jste čerpal? Ať tam nějaký horlivec nevrazí šablonu Neověřeno... Díky, --Hnetubud (diskuse) 8. 12. 2017, 11:05 (CET)Odpovědět

Dobrý den. Já s takovým horlivectvím nesouhlasím a považuji jej za nepatřičné použití šablony, kterou se mají označovat články, „které urgentně potřebují encyklopedicky doložit uváděná tvrzení“. Článeček obsahuje základní informace snadno ověřitelné z dobře dostupných zdrojů i bez uvedení referencí. Někteří by asi uvítali, kdybych tam okopíroval refy z interwiki nebo z něčeho, co vyhodí google, podle mě je vhodnější doplnit až kvalitní sekundární zdroje při dalším rozšiřování článku. Podle mě to lépe vyhovuje vyváženosti požadavků na používání referencí na jedné straně a kvalitou zdrojů na druhé. Nevím, jestli se mám rozepisovat ještě více. Zdraví Matěj Orlický (diskuse) 8. 12. 2017, 11:40 (CET)Odpovědět

Vzorce pro výpočet letopočtů

Omlouvám se, že jsem ty vzorce pro výpočty letopočtů v článku islámského kalendáře opět přeeditovala. Všimla jsem si tvé editace až posléze, rozhodně to nebyl záměr ;-) Nezačínám žádný editační konflikt, je to opravdu jen náhoda a myslím, že je fér ti vysvětlit, co mě k tomu vedlo, a to obzvlášť, když jsi je editoval teprve před cca týdnem.
Sice jsem důvod stručně uvedla do shrnutí editace, ale stejně mám pocit, že ti vysvětlení dlužím.
Jen tak mě napadlo, že když je islámský rok kratší než ten náš, musí ten náš jednou zákonitě v letopočtu dohonit. Chtěla jsem se na to mrknout tady na wiki, ale údaj chyběl. Za to jsem narazila právě na tyto vzorce pro výpočet letopočtu, které mi k výpočtu letopočtu, který bude pro oba kalendáře stejný, dost pomohly. Jednoduše, vzala jsem si vzorec I=33(G-622)/32 a udělala z něj X=33(X-622)/32. Vyšlo mi, že ten rok bude asi rok 20526. Jsem ale puntičkář a chtěla jsem si provést kontrolu, zda se doberu stejného výsledku, pokud provedu stejnou metodu (dosazení X, bla bla bla) i u druhého vzorce. Překvapilo mě, když mi vyšla hodnota 19904. Tak si říkám - aha, někde jsem něco zmršila. Hledám, všechno jsem měla správně. Pak mě logicky napadlo, že už v těch vzorcích samotných musí být něco špatně. Jak jsem na ně znova na stránce koukla, hned jsem pochopila, kde byl celou dobu problém :-) Byl v tom, že jsem si ten druhý vzorec přepsala samozřejmě taky se závorkou. Přestože moc dobře vím, jak obrovský rozdíl je (v tomto případě) v přítomnosti a nepřítomnosti závorky... Zmátla mě ta podobnost zápisů a hodnot (ten první letmý pohled), že jsem ji tam prostě mrskla tak, jako u předchozího vzorce. To je ten důvod, proč jsem je editovala - sice opět do trošičku složitějšího stavu, ale věřím, že takhle je i na ten první letmý pohled všechno jasné a nemůže se stát, že by svádělo cpát závorku tam, kam nepatří :-)

A tohle už dodávám opravdu čistě jen pro zajímavost:
Byla bych vcelku nerada, aby to vypadalo jako "nějaké Lišce tady matika moc nejde a budou se kvůli tomu přepisovat zdejší vzorce" :-) tak pro zlepšení dojmu, že mi to matematicky přece jen trochu pálí (a tudíž ta editace fakt byla na místě, hehehe ;-) ), bych tě jen chtěla ujistit, že vím, co ta čísla (33;32) ve vzorcích znamenají a ráda bych k tomu poznamenala, že by vycházely mnohem přesnější výsledky, kdyby se namísto uvedených počítalo s čísly 487 a 472 :-) Počítání s poměrem, který je uveden v článku (33:32), sice momentálně dává výsledky odpovídající realitě, ale pokud s poměrem (487:472), který je už skoro přesný, počítám letopočet, kdy se kalendáře sjednotí, nedostanu rok 20526, nýbrž 20194, což už je skoro půl tisíciletí rozdíl. Poměr (487:472) je mnohem přesnější proto, že důsledně zohledňuje fakt, že každý náš čtvrtý rok je o jeden den delší. OK, aby to bylo úplně přesné, muselo by se ještě počítat s tím, že pokaždé, když tato čtyřletá perioda uplyne 25 krát, musí se ještě jeden den zase odečíst... ale uznejme, že neodečíst jeden den za sto let není tak hrozné, jako nepřičíst jeden den každé čtyři roky - až budu mít někdy čas a náladu, zkusím to přepočítat ještě i s touto podmínkou ;-) Proč 487:472? Věřím tomu, že ti to došlo, ale kdyby se k tomu náhodou přichomýtl někdy někdo, komu ne, tak je to proto, že 3*365+(1*)366=1461 a 354*4=1416, tzn., že za naše 4 roky uběhne 1461 dní a za islámské 4 roky uběhne jen 1416 dní. Tato dvě čísla mají největší (a vlastně i jediný krom jedničky) společný dělitel trojku, po zkrácení dostaneme 487 a 472, tedy čísla taková, která už poměrně počítají s reálnou 'dynamikou' gregoriánského a se 'statikou' islámského kalendáře :-) --ListickaFox (diskuse) 25. 1. 2018, 05:27 (CET)Odpovědět

@ListickaFox: Ahoj, díky za obsáhlou zprávu. U vzorců mi šlo hlavně o to, že je to jednoduchá lineární funkce y = ax + b a obráceně x = (y - b)/a, což z těch původních vzorců úplně patrné nebylo, Tvoje úprava je ok. V dalším kroku jsem chtěl upravit vysvětlující text a ve vzorcích naznačit nepřesnost nahrazením rovnítek (=) těmi vlnitými (≈), ale to ztroskotalo na tom, že to matematický formát nepřipouští a hází chybu. Moje představa byla, že by se vzorce s 33:32 ponechaly jako zjednodušená/historická/nepřesná ilustrace pro pochopení principu a výhledově doplnilo o přesný výpočet. Ten by musel nějakým způsobem zohledňovat i odlišné začátky roku a správně asi i zohleňovat, že nemáme juliánský, ale gregoriánský kalendář, tedy jestli se nepletu (303*365+97*366), což prakticky zohledňuje jen to, že posledních 400 let gregoriánského kalendáře je o 3 dny kratších než 400 let juliánského. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 1. 2018, 20:46 (CET)Odpovědět

Kostel svatého Jakuba

Realizovala jsem přesměrování ze stránek Kostel sv. Jakuba Většího a Staršího na Kostel svatého Jakuba, jak bylo (tuším Vámi) navrženo. Přetřídila jsem podle místa, deduplikovala a vřadila chybějící z přesměrovaných stránek. Doufám, že je to OK, jsem začátečník. A taky jsem dodala odkaz na hlavní chrám sv. Jakuba ve Španělsku :-)--Helena Dvořáková (diskuse) 17. 2. 2018, 11:49 (CET)Odpovědět

@Helena Dvořáková: Dobrý den, díky za zpracování. Považuji věcné setřídění dle místa bez ohledu na konkrétní označení kostela (Staršího/Většího ap.) za vhodnější řešení. Resp. by jiné, formálně přesnější řešení (seznamy stejně znějících názvů) asi těžko vedlo k nějakému rozumnému a účelnému řešení. Jste možná začátečník, ale evidentně se nezaleknete ani náročnějího a úmornějšího úkolu. Zdraví Matěj Orlický (diskuse) 18. 2. 2018, 20:08 (CET)Odpovědět

Trojspolek - Centrální mocnosti

Dík, poučil jsem se (člověk se učí celý život :-)). Rozumím dobře, že pojem Centrální mocnosti se začal používat až v roce 1915, když Itálie vypověděla smlouvu Trojspolku [3] ? Pokud je tomu tak, samostatné články Ústřední mocnosti a Trojspolek by asi stály za sloučení a vysvětlení vývoje nebo alespoň vzájemné provázání. Teď každý popisuje totéž trochu jinak. Není to ale moje parketa, já bych to pomotal ještě víc. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 24. 4. 2018, 09:36 (CEST)Odpovědět

Zdravím. Já naopak vytvořil nový článeček Trojspolek, protože jsem přesvědčen, že by to měly být dva oddělené články. Trojspolek je předválečná koalice, ústřední mocnosti válečná, podobně máme Trojdohoda a Státy Dohody. Pak je tu otázka datace, že Trojspolek fakticky přestal fungovat 1914, ale vypovězen jak správně připomínáte až 1915, kdy Itálie z neutrality přešla k protivníkovi. Podobně Ústřední mocnosti jako čtyřkoalice vznikly až 1915, ale primárně – už z názvu – se jedná o Německo a Rakousko-Uhersko, takže na ten termín jistě narazíme i v souvislosti s rokem 1914.
Druhá věc je faktický současný stav článků. Já vytvořil krátký článek o Trojspolku. Jenže pův. Ústřední mocnosti spíš než o válečné koalici byly o tom předválečném a ještě se v tom opakovaly. Já to jen trochu zredukoval, upřesnil a náznakem doplnil důvody připojení dalších států. Úkol je tedy rozšířit články každý v jiném směru, ne je sloučit. Snad je to srozumitelné --Matěj Orlický (diskuse) 24. 4. 2018, 10:55 (CEST)Odpovědět

Pronásledování křesťanů Židy

Tu žádost o zdroj myslíte vážně? Četl jste vůbec někdy Skutky apoštolů, či jakoukoliv kvalitní knihu o rané historii Církve ve Svaté zemi? --Týnajger (diskuse) 26. 4. 2018, 18:21 (CEST)Odpovědět

Samozřejmě a jen připomínám, že Skutky nejsou věrohodný zdroj. Takovéto kolektivní obvinění je napatřičné a notabene etnické s velký Ž, Židé byli i sami křesťané. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 4. 2018, 18:38 (CEST)Odpovědět
S tvrzením, že Skutky nejsou věrohodný zdroj, nemohu souhlasit. Jinak souhlasím, že velké Ž je nepatřičné, mělo by být malé. --Týnajger (diskuse) 26. 4. 2018, 19:40 (CEST)Odpovědět
Souhlasit s tím osobně nemusíte, ale nemůžete je na WP používat jako věrohodný zdroj. Nic vám nebrání napsat, že o pronásledování křesťanů židy a pohany se píše už ve Skutcích. A hodilo by se i připsat, že těch pár let pronásledování jim právě takto připsali jako kolektivní vinu a po staletí jim to pak opláceli včetně pogromů apod. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 4. 2018, 19:52 (CEST)Odpovědět
Ještě bych dodal, že ty spory a útoky se ani nedají nazvat pronásledováním, které předpokládá systematickou činnost. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 4. 2018, 20:04 (CEST)Odpovědět

Diskuze o neozdrojovaných informacích

@DRobert: Díky, jestli to k něčemu bylo. Přesunul jsem na svou diskuskusní stránku, kam to patří. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 4. 2018, 12:18 (CEST)Odpovědět
Jo, motivuje to mě :), sorry, že jsem Ti lezl do stránky--DRobert (diskuse) 27. 4. 2018, 12:57 (CEST)Odpovědět

kontext aneb co tam nepatří?

  • Slovensko, Polsko, Rakousko, Německo a Česká republika
  • Slovenská republika, Polská republika, Rakouská republika, Spolková republika Německo a Česko

109.81.209.223 28. 4. 2018, 13:10 (CEST)Odpovědět

Nevím, co se mi snažíte sdělit. Požaduji uvedení zdroje tvrzení o stylistické chybě ve Spor o užití slova Česko. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 4. 2018, 13:18 (CEST)Odpovědět
Vážený pane Orlicý, děkuji Vám za Vaši nechápavou odpověď, nyní mi je vše jasné. Testovou otázku vyřeší i žák páté třídy ZDŠ. Zdroje ke stylistických chybám si vyhledejte laskavě sám. Editujte s odvahou! Revertujte! Diskutujte! -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 109.81.209.223 (diskuse)
Informaci rozporuji a proto na základě zdejších pravidel požaduji dodání zdroje. Povinnost jej dodat má ten, kdo tam informaci vložil nebo kdo chce odstranit vznesený požadavek. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 4. 2018, 13:37 (CEST)Odpovědět

WP:PAR

Ahoj, doporučuji si požádat o práva patroláře a revertéra, která ti umožní rychle vrátit vandalismus. Kromě toho se vracená editace označí automaticky jako prověřená a nemusí ji zbytečně otvírat někdo jiný. Díky, --Martin Urbanec (diskuse) 14. 5. 2018, 11:33 (CEST)Odpovědět

Ahoj, díky za impuls. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 5. 2018, 11:43 (CEST)Odpovědět

Patrolář a revertér

Na základě úspěšné kandidátky (5 pro, 0 proti) jsem Vám přiřadil právo patroláře a revertéra.

Nyní by se Vám měla hesla od neprověřených autorů v seznamu Nových stránek zvýraznit žlutě a na konci každého nového hesla objevit nový odkaz [Označit tento článek jako prověřený]. U editací od neprověřených uživatelů se nově zobrazí odkaz [Označit jako prověřené].

Kliknutím na tyto odkazy se změna či heslo „odžlutí”, prověří. Odžlucené články a editace již nemusí být kontrolovány dalšími lidmi, odžlucuje se tedy po potřebných úpravách či vložení některých urgentních či neurgentních šablon (častá je {{významnost}}) či šablony Copyvia. Převážně na ta pozor.

V Posledních změnách, Sledovaných stránkách, historiích článků i příspěvcích uživatelů se nově také objeví nový odkaz [rychlý revert], který okamžitě vrátí všechny poslední příspěvky provedené jedním uživatelem a zároveň změnu případně prověří. Prosím, využívejte jej pouze na revertování vandalismů. V nastavení rovněž doporučuji ze začátku zatrhnout možnost Bezpečný rychlý revert (s potvrzením); zvláště na dotykových zařízeních je snadné se ukliknout. Pozor také, pokud vandal edituje z více IP adres/účtů, v takovém případě rollback vrátí pouze příspěvky posledního uživatele a zbytek vandalských editací může v článku zůstat.

Gratuluji, užívejte práv s rozvahou. Pokud budete mít zájem, poskytnu udělátka, co mohou práci s těmito právy ještě zefektivnit. OJJ, Diskuse 16. 5. 2018, 12:08 (CEST)Odpovědět

Děkuji – i za nabídku, asi se nejdříve trochu rozkoukám a zaučím. --Matěj Orlický (diskuse) 16. 5. 2018, 14:22 (CEST)Odpovědět

Zlatník

Bonjour Elfast. Est-ce que vous avez un consensus pour résoudre ce type de problème (orfèvre-orfèverie) par des liens interlangues locaux ? Dans la discussion c'est mentionné comme: au pire, si vous voulez absolument... Voir fr:Maçon qui pratique la fr:maçonnerie. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 6. 2018, 11:30 (CEST)Odpovědět

Bonjour. Si quelqu'un a des arguments à opposer ma modification qu'il le fasse. Mais l'association entre les deux articles me parait évidente et personne ne m'a démontré le contraire. Pour la maçonnerie il y a deux articles, mais ce n'est pas le cas de l'orfèvrerie : dans les wikis de toutes les langues, le nom pour la profession ou le nom du professionnel est une redirection vers l'autre. Une large section de fr:orfèvrerie s'appelle justement "le métier d'orfèvre". Elfast (diskuse) 7. 6. 2018, 11:47 (CEST)Odpovědět
@Elfast:L’argument c'est la règle du Wikipédia tchèque que ce type de liens s’utilise uniquement pour les pages d'utilisateur. Je comprends l’utilité de ce lien dans ce cas unique et dans la situation actuelle, mais il faut chercher une clé universelle pour un type de problème. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 6. 2018, 15:58 (CEST)Odpovědět

Ale váš požadavek, aby nebylo bráněno „seznámení veřejnosti s dosud málo známým badatelem“ je v podstatě definice nežádoucího využití Wikipedie jako nástroje propagace. --Matěj Orlický (diskuse) 24. 9. 2018, 18:02 (CEST)

Z mého sdělení wikipedistovi Mario7 jste se chytil slov "málo známým" a nevzal jste na vědomí doporučení, aby si Mario7 přečetl můj příspěvek k významu Jana Pouče wikipedistovi Jvs. Jan Pouč a jeho dílo je, upřesňuji, málo známé veřejnosti u nás. Ve světě je znám v češtinš i angličtině jeho spis Náš letopočet, samostatné výpisy z něj i články navazující. Z www.Academia,.edu to čtou lidé po celém světě a stahují si to, i naši občané. Odborníci z universit doporučují spis Jana Pouče Náš letopočet a ještě víc ty monotematické články a výpisy z něj. Všimněte si v mých editacích, že současně s poznatky Jana Pouče (1874-1962) uvádím objevy mladších badatelů, které jeho poznatky potvrzují a doplňují. Už neplatí "většina se shoduje, že asi ", ale "shoda různých svědectví, důkazů a výpočtů k témuž datu". Od wikipedistů očekávám, že s novými poznatky seznamují veřenost a neopakují s davem jako novináři, kteří čekají, až to budou moci převzít ze slavného zdroje. Co pak to není dost přesvědčivé, že objevy z roku 1946-55 doplňují objevy z 1956 (Talmon), 1960 (Annie Jaubert),1985 (Humphreys + Waddington), 1990 (J.P.Pratt), 2006(G.Fedalto), 2009 (N.Bux). - Doufám ,že v mých slovech nebudete vidět jen agitaci. Je to jen objasňování. - Budu vděčen za odpovědˇ, byť krátkou. 24. 9. 2018. 21,48 - Vladimír Bláha (Vladimír Bláha (diskuse) 24. 9. 2018, 21:54 (CEST)).Odpovědět