Bedřich Rakousko-Těšínský: Porovnání verzí
m gen. + dopl. |
m →top: úprava infoboxu |
||
| Řádek 35: | Řádek 35: | ||
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1936|12|30|1856|6|4}} |
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1936|12|30|1856|6|4}} |
||
| místo úmrtí = [[Mosonmagyaróvár]]<br /> {{Vlajka a název|Maďarsko}} |
| místo úmrtí = [[Mosonmagyaróvár]]<br /> {{Vlajka a název|Maďarsko}} |
||
| datum |
| datum pohřbení = |
||
| místo |
| místo pohřbení = |
||
| podpis = |
| podpis = |
||
}} |
}} |
||
Verze z 20. 9. 2018, 19:16
| Bedřich Rakousko-Těšínský | |
|---|---|
| kníže těšínský | |
 Polní maršál arcivévoda Bedřich Rakouský | |
| Doba vlády | 1895 – 1918 |
| Úplné jméno | Fridrich Maria Albrecht Vilém Karel Rakousko-Těšínský |
| Narození | 4. června 1856 Židlochovice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 30. prosince 1936 (ve věku 80 let) Mosonmagyaróvár  Maďarsko |
| Předchůdce | Albrecht Fridrich |
| Potomci | Marie Kristýna Marie Anna Maria Jindřiška Natálie Štefanie Gabriela Isabela Marie Alice Albrecht |
| Dynastie | Habsbursko-Lotrinská |
| Otec | Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský |
| Matka | Alžběta Františka Marie Rakouská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bedřich/Fridrich Rakousko-Těšínský (4. června 1856, Židlochovice[1] – 30. prosince 1936, Mosonmagyaróvár, Uhry), německy: Friedrich Maria Albrecht Wilhelm Karl von Österreich-Teschen, byl arcivévoda rakouský, armádní generální inspektor armády Rakouska-Uherska a v letech 1914–1916 její vrchní velitel. Od roku 1895 byl také posledním držitelem Knížectví těšínského. Je údajným markýzem Gerem ze Slezských písní Petra Bezruče.[2]
Původ, mládí
Jeho rodiči byli rakouský arcivévoda Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (1818–1874) a arcivévodkyně Alžběta Františka Marie. Arcivévoda Bedřich měl pět sourozenců. Starší bratr František Josef zemřel jako dítě, mladší Marie Kristina (1858–1929) byla španělskou královnou a bratr Evžen (1863–1954) byl posledním světským velmistrem Řádu německých rytířů, dalšími byli Karel Štěpán (1860–1933) a nejmladší sestra Marie Eleonora (*/† 1864), jež zemřela jako nemluvně.
Arcivévoda Bedřich byl od útlého mládí připravován pro vojenskou kariéru a pro převzetí velkého panství po svém strýci, arcivévodovi Albrechtu Fridrichovi (z jehož tří dětí syn Karel zemřel jako nemluvně, nejmladší dcera Matylda zemřela jako osmnáctiletá a nejstarší Marie Terezie (1845–1927) se provdala za württemberského vévodu Filipa). Především proto okruh jeho vzdělání zahrnoval kromě jiného i hornictví, hutnictví, polnohospodářství i tesařství.
Vojenská kariéra
Vojenskou dráhu nastoupil v roce 1874; jeho kariéra postupovala velmi rychle, stal se generálem 5. armády v Prešpurku. Po smrti strýce Albrechta převzal majetky v těšínském Slezsku a když byl o deset let později jmenován generálním inspektorem armády, přesídlil z Prešpurku do Vídně. Od roku 1907 se stal vrchním velitelem císařsko-královské zemské obrany. Po konfliktu s následníkem trůnu Františkem Ferdinandem počátkem léta roku 1914 podal demisi z vojenských funkcí, ale již po výbuchu 1. světové války po zavraždění Františka Ferdinanda v Sarajevu 28. června 1914 ho císař František Josef I. jmenoval hlavním velitelem rakouské armády a udělil mu hodnost polního maršálka. Tak se stal Těšín v letech 1914–1916 sídlem hlavního štábu rakousko-uherské armády. Poté, co koncem roku 1916 po smrti Františka Josefa I. (21. listopadu 1916) nový císař Karel I. převzal vrchní velení armády, stal se arcivévoda Bedřich jeho zástupcem, ale v únoru roku 1917 byl z této pozice odvolán.
Působení mimo armádu
Za svoje úspěchy v oblasti ekonomie získal arcivévoda Bedřich doktoráty na univerzitách ve Vídni, Praze, Brně a ve Lvově. Např. v jeho hutích v Ustroni se poprvé v Evropě začaly vyrábět parní pluhy. Kromě toho byl arcivévoda i mecenášem umění - jeho přispěním byly obohaceny sbírky vídeňského muzea a galerie Albertiny o díla Albrechta Dürera nebo Rembrandta.
Po rozpadu Rakouska-Uherska
Po skončení 1. světové války arcivévoda Bedřich pozbyl svých majetků na území současného Rakouska, stejně jako jeho majetky na území těšínského Slezska přešly do vlastnictví nově vzniklých států - Československa a Polska. Podařilo se mu však udržet si statky na území Maďarska, kam spolu s rodinou přesídlil v roce 1921. Tam také 30. prosince roku 1936 poslední těšínský kníže zemřel a byl pochován v rodinné hrobce farního kostela sv. Gottharda v Mosonmagyaróváru.
Potomci
Dne 8. října 1878 se oženil s princeznou Isabelou z Croÿ-Dülmen, která mu porodila devět dětí:
- Marie Kristýna (1879 – 1962) ∞ princ Emanuel Alfréd ze Salmu
- Marie Anna (1882 – 1940) ∞ 1903 titulární parmský vévoda Eliáš Robert (1880 – 1959)
- Maria Jindřiška (1883 – 1956) ∞ princ Bohumír z Hohenlohe (1867 – 1932)
- Natálie (1884 – 1898)
- Štefanie (1886 – 1890)
- Gabriela (1887 – 1954), svobodná
- Isabela (1888 – 1973) ∞ princ Jiří František Bavorský (1880 – 1943)
- Marie Alice (1893 – 1962) ∞ 1920 dr. Fridrich Heinrich Waldbott, baron von Bassenheim
- Albrecht (1897 – 1955)
Vývod z předků
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Židlochovice
- ↑ MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Argo, 2008. 668 s. ISBN 978-80-257-0027-3. S. 312.
Literatura
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- PERNES, Jiří. Habsburkové bez trůnu. Praha: Iris ; Knižní klub, 1995. 232 s. ISBN 80-7176-253-9.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Rakousko-Těšínský na Wikimedia Commons - Záznam o narození a křtu v matrice farnosti Židlochovice v Moravském zemském archivu
- Záznam o úmrtí v matrice
| Předchůdce: Albrecht Fridrich |
|
Těšínský kníže 1895 – 1918 |
|
Nástupce: zánik knížectví |
