Olšany (Praha): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 10. 9. 2018, 16:38

Olšany jsou zaniklá ves na území dnešního Žižkova (Olšanská, Olšanské náměstí, Olšanské hřbitovy), Vinohrad a Strašnic. Poprvé jsou zmiňovány k roku 1306.^[1]

Název vsi pochází od dřeva olše (Alnus Glutinosa). V českých zemích a okolních slovanských zemích (např. Polsko, Bělorusko) jde o poměrně časté pojmenování.

Historie

Jeden z olšanských dvorů (s pozemky začínajícími u novoměstských hradeb) dostal se do majetku nově založeného (1355) kláštera sv. Ambrože na Novém Městě. Pražané tento „klášterní“ olšanský dvůr na počátku doby husitské zabrali a v roce 1421 jej zapsali staroměstskému Janovi z Žatce, ale již v roce 1428 přešel do rukou novoměstského Pavla Dětřicha (později purkmistra), avšak zdá se, že Jiří Poděbradský Pavlovi právo ke dvoru odňal a postoupil jej nejvyššímu mincmistrovi Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. Na počátku 16. století se stal majitelem dvora Jakub střelec.

Druhý olšanský dvůr byl vlastněn v polovině 14. století staroměstským měšťanem Štěpánem Pušem a později patřil Mikulášovi z Olšan a od roku 1391 jeho synu Štěpánovi nazývanému také Počernický. Tehdy ke tomuto dvoru patřily tři poddanské chalupy, pole, rybníky a vinice. V roce 1422 byl tento (Henricův) poplužní dvůr vypálen. V roce 1544 pražské Staré Město a pražské Nové Město vykoupila společně tento olšanský majetek za 2250 kop grošů českých a tyto peníze získávala zpět rozprodejem pozemků, přičemž jim ještě zůstal dvůr se 136 ha pozemků. Ten v letech 1557–1565 přešel do výhradního vlastnictví Starého Města. Tento „staroměstský“ dvůr olšanský byl během dvojího švédského obléhání za třicetileté války zničen a po roce 1662 byl připojen libeňskému dvoru, který tehdy koupilo Staré Město od Jana Hertvíka Nostice.

Po vypuknutí moru v Praze v roce 1680 zřídila pražská města v Olšanech tři morové hřbitovy: staroměstský (s kostelem sv. Rocha z roku 1682), novoměstský (s barokním kostelem sv. Kříže postaveným v letech 1717–1719 po další morové epidemii v Praze) a židovský.

V roce 1781, kdy byl raabizován staroměstský olšanský dvůr, bylo v Olšanech 17 popisných čísel. V roce 1788 byla uměle vytvořena katastrální obec Viničné Hory, k níž byla připojena západní část Olšan, zatímco zbývající část byla začleněna do katastrálního území Strašnice.

Podél dnešní Olšanské ulice bylo dříve několik rybníků, přičemž v prostoru dnešní křižovatky na Olšanském náměstí - před kostelem sv. Rocha byl rybník zvaný Nesládkův. Všechny rybníky jsou dnes zavezeny. Stejně tak Olšanský potok, který tekl napříč Olšany byl z kanalizován pod zem a nenajdeme po něm ani památky.

Reference

↑ Císařské povinné otisky map stabilního katastru. CPO evid. č. 3498-1, mapové listy č. III, V. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné z WWW.

Literatura

František Holec: Zaniklé vesnice na území hlavního města Prahy, In Pražský sborník historický XXIX (1996), str. 117–148.
DVOŘÁK, Tomáš a kol. Žižkov: svéráz pavlačí a strmých ulic. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, ©2012. 139 s. ISBN 978-80-85394-90-0. S. 61 - 64.

[1] Císařské povinné otisky map stabilního katastru. CPO evid. č. 3498-1, mapové listy č. III, V. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné z WWW.

[1]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 '''Olšany''' jsou zaniklá ves na území dnešního [[Žižkov]]a (Olšanská, Olšanské náměstí, [[Olšanské hřbitovy]]), [[Vinohrady (Praha)|Vinohrad]] a [[Strašnice|Strašnic]]. Poprvé jsou zmiňovány k roku [[1306]].<ref>Císařské povinné otisky map stabilního katastru. CPO evid. č. 3498-1, mapové listy č. III, V. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. [http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/main/cio_query_01.html?mapno_cm=c3498-1 Dostupné z WWW].</ref>
+Název vsi pochází od dřeva ''olše'' ''(Alnus Glutinosa).'' V českých zemích a okolních slovanských zemích (např. Polsko, Bělorusko) jde o poměrně časté pojmenování.
-Vypadá to nato, že název pochází od dřeva ''olše'' ''(Alnus Glutinosa).'' Několik Olšan se nachází v Čechách a na Moravě a Halszan v Polsku a Halšan v Bělorusku je rovněž několik. Od běloruských Halšan pochází stará šlechtická rodina Olšanských, jejichž potomci Jagelonští byli knížaty a králi Velkoknížectví Litevského a Polska (také Koruny České a Uher). Příjmení Olšanský, nebo Olshansky, je běžné jak u Bělorusů (po případě Polláků) tak i u Židů z města Halšany v nynějším Bělorusku.
 == Historie ==