Jim Lovell: Porovnání verzí
→Externí odkazy: + Hlasatel – časopis obyvatel Dolnolukavicka s článkem o Lovellovi |
|||
Řádek 118: | Řádek 118: | ||
V roce 1998 byl v Ohiu zapsán do [[National Aviation Hall of Fame]] (Národní letecká síň slávy) |
V roce 1998 byl v Ohiu zapsán do [[National Aviation Hall of Fame]] (Národní letecká síň slávy) |
||
Jim Lovell patří mezi [[Kosmonauti českého původu|kosmonauty českého původu]]. Jeho matka, Blanka, byla dcerou Jana a Anny Maškových, kteří |
Jim Lovell patří mezi [[Kosmonauti českého původu|kosmonauty českého původu]]. Jeho matka, Blanka, byla dcerou Jana a Anny Maškových, kteří koncem 19. století emigrovali do Spojených států amerických z [[Dolní Lukavice]] u Plzně.<ref name="toufar">{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = Toufar |
| příjmení = Toufar |
||
| jméno = Pavel |
| jméno = Pavel |
Verze z 3. 9. 2018, 20:44
James Arthur Lovell, Jr. | |
---|---|
Astronaut NASA | |
Státní příslušnost | USA |
Datum narození | 25. března 1928 (96 let) |
Místo narození | Cleveland, Ohio |
Jiné zaměstnání | Pilot |
Hodnost | kapitán námořnictva |
Čas ve vesmíru | 29 dní, 19 hodin a 3 minuty |
Kosmonaut od | 1962 |
Mise | Gemini 7, Gemini 12, Apollo 8, Apollo 13 |
Znaky misí | |
Kosmonaut do | 1971 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
James Arthur Lovell, Jr. (* 25. března 1928 Cleveland, Ohio) je bývalý americký vojenský pilot a astronaut NASA českého původu,[1] který proslul zejména jako kapitán poškozeného Apolla 13, které dokázal bezpečně dostat zpátky na Zem.
Život
Mládí a výcvik
Jeho otec zemřel když bylo Jamesovi 12 let. Onen chybějící mužský vzor našel prý u skautingu, který jako mladý pravidelně navštěvoval.[2]
Vystudoval University of Wisconsin-Madison a v roce 1952 námořní vojenskou akademii (United States Naval Academy) a sloužil jako pilot na řadě námořních i leteckých základen. Dne 17. září 1962 byl vybrán do druhé skupiny amerických astronautů.
Lety do vesmíru
Všechny kosmické lodi, ve kterých letěl, startovaly z mysu Canaveral na Floridě a jejich kabiny s astronauty nakonec přistály s pomocí padáků na hladině oceánu. Poprvé letěl na Gemini 7 v zimě 1965 společně s Frankem Bormanem a byl to let v té době rekordní, trval 14 dní. Současně s nimi byla na oběžné dráze Gemini 6A.[3]
Za necelý rok letěl na oběžnou dráhu podruhé v Gemini 12 společně s astronautem Edwinem Aldrinem. Během letu se spojili s raketou Atlas – Agena.[4]
Potřetí do vesmíru letěl v kosmické lodi Apollo 8 v prosinci 1968. Spolu s ním byli astronauti Frank Borman a William Anders. Byl to první pilotovaný let k Měsíci, s deseti jeho oblety a návratem na hladinu Tichého oceánu.[5]
Počtvrté a naposled letěl jako kapitán lodě Apollo 13. Na palubě s ním byli Fred Haise a John Swigert. Měl vystoupit na povrch Měsíce, byl však rád, že přežil. Kvůli explozi nádrže se stlačeným kyslíkem 14. dubna 1970 a následným poruchám se expedice předčasně vrátila po šesti dnech na Zemi.[6] Během svých čtyř letů strávil ve vesmíru bezmála 30 dní. V letech 1966 – 1973 byl světovým rekordmanem v počtu dní strávených ve vesmíru.
- Gemini 7 (4. prosince 1965 – 18. prosince 1965)
- Gemini 12 (11. listopadu 1966 – 15. listopadu 1966)
- Apollo 8 (21. prosince 1968 – 27. prosince 1968)
- Apollo 13 (11. dubna 1970 – 17. dubna 1970)
Po letech
V květnu roku 1971 se stal Lovell ředitelem technických aplikací v Johnsonově kosmickém středisku. V březnu 1973 z NASA i armády odešel a stal se prezidentem firmy The Bay-Houston Towing Company. O pět let ve stejné funkci změnil firmu, byl u Fish Telephone Systems v Houstonu (Texas).[7]. V roce 1993 byl prezidentem své firmy Lovell Communications v Lake Forest. O svém čtvrtém dramatickém letu napsal s Jeffreym Klugerem knihu Lost Moon (Ztracený Měsíc) o Apollu 13. Velké množství lidí let zná zejména z filmu Rona Howarda Apollo 13, kde byl ztvárněn Tomem Hanksem. Ve filmu ovšem v nepatrné roli hraje i sám Lovell (kapitán lodi, která vyzvedne přistávací kapsli).
V roce 1998 byl v Ohiu zapsán do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy)
Jim Lovell patří mezi kosmonauty českého původu. Jeho matka, Blanka, byla dcerou Jana a Anny Maškových, kteří koncem 19. století emigrovali do Spojených států amerických z Dolní Lukavice u Plzně.[8] Koncem 60. let navázal písemný kontakt se svými příbuznými v Čechách,[8] a jako připomínku svého českého původu při letu Apollo 13 s sebou vezl československou vlajku. V roce 2000 navštívil Dolní Lukavice.[1] Obdržel zde čestné občanství a vrtulníkem se vrátil do Prahy k dalšímu oficiálnímu programu. V České republice byl vícekrát. Je ženatý a má čtyři děti.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Kapitánem Apolla 13 je hrdý potomek Čecha [online]. Česká televize, 2010-4-11 [cit. 2010-06-26]. Dostupné online.
- ↑ James Lovell : Americký astronaut [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné online.
- ↑ VÍTEK, Antonín. GEMINI opět na výbornou! [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2001-4-29 [cit. 2010-06-26]. Dostupné online.
- ↑ VÍTEK, Antonín. GT - 12 ÚSPĚŠNÉ FINÁLE [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2002-3-2 [cit. 2010-06-26]. Dostupné online.
- ↑ VÍTEK, Antonín; KRUPIČKA, Josef. Apollo 8 / AS-503 [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2002-4-27 [cit. 2010-06-26]. Dostupné online.
- ↑ FILIP, Michal. Apollo 13 v L+K 13-16/1970: ODYSSEA VE ZNAMENÍ VODNÁŘE [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2003-9-12 [cit. 2010-06-26]. Dostupné online.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola James Arthur Lovell, s. 343.
- ↑ a b TOUFAR, Pavel. Neznámý příběh velitele Apolla 13 začíná v Čechách u Plzně. Technet.cz [online]. 2015-4-11 [cit. 2018-9-3]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jim Lovell na Wikimedia Commons
- Osoba Jim Lovell ve Wikicitátech
- Jim Lovell na webu SPACE 40
- Astronoviny o Apollu 13
- Vzácná návštěva. Hlasatel – časopis obyvatel Dolnolukavicka. Říjen 2000, roč. 18, čís. 6, s. 7–9. Článek o návštěvě Lovella a Vl. Remka v Dolních Lukavicích 28. října 2000 a o Lovellových českých předcích a příbuzných. Dostupné online [PDF online].