Pavlovnie plstnatá: Porovnání verzí

Pavlovnie plstnatá
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales);
Čeleď	pavlovniovité (Paulowniaceae);
Rod	pavlovnie (Paulownia);
Binomické jméno
	Paulownia tomentosa; Steud., 1841
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 3. 9. 2018, 16:35

Pavlovnie plstnatá^[1] (Paulownia tomentosa), česky též paulovnie plstnatá,^[2] je strom z čeledi pavlovniovité (Paulowniaceae). Je známa též jako čínský císařský strom. Je to dřevina s jednoduchými velkými řapíkatými listy a nápadnými modrofialovými zvonkovitými květy. Pochází z jihovýchodní Číny. V České republice je pěstována jako okrasný strom.

Popis

Pavlovnie plstnatá je rychle rostoucí opadavý strom se širokou korunou, dorůstající výšky kolem 20 metrů. Kmen je rovný, dobře viditelný až do horní části koruny. Větve v dolní a střední části koruny jsou převážně vodorovné, v horní části směřují nahoru. Kůra je celkem hladká, barva od šedé do hnědošedé. Listy jsou velmi rozměrné (15–30 cm), oválné až srdčité, shora matové, temně zelené a sametové, pokryté krátkými chloupky, zespodu šedé, plstnaté. Květy jsou velké, náprstkovitě zvonkovité, vně světle fialovomodré, uvnitř se žlutými proužky. V Evropě kvete v květnu, a to ještě před olistěním. Plody jsou tobolky o délce do 4 cm a šířce 1,5–2 cm, zpočátku zelené, poněkud lepkavé, s dozráváním dřevnatí a mění barvu na šedohnědou; obsahují množství drobných semen.

Pavlovnie je velmi odolná rostlina. Dokáže přežít i požár, neboť její kořeny jsou schopny regenerace a vyhnat nové větve. Je odolná k znečištění a není citlivá k půdním typům. Proto se řadí mezi tzv. pionýrské rostliny. Obohacuje půdu dusíkem a zabraňuje svými kořeny erozi. Nesnáší stín jiných stromů, daří se jí, pokud je převyšuje.

Původ a rozšíření

Strom pochází z jihovýchodní části Číny. Již dlouho je však vysazován v teplejších částech Evropy jako ozdobný parkový strom.

Lehká a hebká semena byla od 19. století běžně užívána čínskými exportéry porcelánu jako obalový materiál, a to do objevu polystyrénové ambaláže. Bedny byly často netěsné nebo se během tranzitu poškodily a semena se rozptýlila podél přepravní trasy. To spolu se semeny záměrně použitými k vypěstování ozdobných stromů umožnilo rozšíření pavlovnie jako agresivního plevelného stromu v oblastech s příznivými podmínkami, především v Japonsku a na východě USA.

Význam

Jako velmi atraktivní rychlerostoucí strom s velkými listy a nádhernými květy je využíván především jako ozdobná rostlina. V oblasti svého původu však má využití mnohem mnohostrannější.

Dřevo pavlovnie je velice lehké, pevné a má výborné rezonanční vlastnosti, proto se v Asii používá na výrobu hudebních nástrojů – např. japonské koto nebo korejská citera (kayagum). Nejlepší resonanční dřevo pavlovnie plstnaté je z regionu Lankao, v provincii Che-nan v Číně, blízko pouště se suchým klimatem ideálním pro tyto stromy. V Číně a Japonsku je řezbářství ze dřeva císařského stromu významným uměleckým řemeslem. Vzhledem ke svým vlastnostem (rychlý nárůst masy, lehkost sušení) může sloužit rovněž k energetickému využití a k produkci biomasy.

Uhlíkem z větvičky pavlovnie si gejši zvýrazňovaly oční linie a obočí.

Zajímavost

V Číně je starým zvykem zasadit císařský strom při narození děvčátka; rychle rostoucí strom roste spolu s ní a když je pak děvče zralé ke vdavkám, strom se porazí a vyrobí se z něj předměty do její výbavy.

Pojmenování

Německý botanik Philipp Franz von Siebold pojmenoval tento druh paulovnií po nizozemské královně Anně Pavlovně (nizozemsky Paulownaboom).

Výskyt v Česku a Slovensku

V Česku je pavlovnie přes svoji atraktivnost pěstována poměrně zřídka.

Praha:

pod Starými zámeckými schody
na zahradě hotelu „Pawlovnia“, jemuž dala jméno
u železniční zastávky Praha-Holešovice zastávka
na stanici tramvaje Anděl v Praze Smíchově
u kostela sv. Štěpána ve Štěpánské ulici, Praha 2
Nedvědovo náměstí (Podolí)
Botanická zahrada Na Slupi, Praha 2
ul. Sdružení, u stejnojmenné autobusové zastávky, proti vchodu do restaurace "U Kouřilů"
ul. Budějovická, v blízkosti křižovatky s ul. Hornokrčská (tři vzrostlé stromy)
ul. U Krčské vodárny, za budovou polikliniky, naproti č. p. 945/46
ul. Antala Staška, v těsné blízkosti křiž. s ul. Na Strži (dva stromy)
ul. Ke Krči, u autobusové zastávky "U Staré pošty"
ul. Střimelická, zelená plocha mezi vchody do č. o. 16 a 24

Brno:

Biskupský dvůr
ulice Vídeňská (dva stromy)
areál veterinární a farmaceutické univerzity
park na ulici Vsetínská
park u Domu umění
Líšeň, Hájkova ulice
Obřany, Proškovo nám.
Nemocnice u sv. Anny (poblíž vchodu z ul. Pekařská)

další lokality:Vidice 4, okres Kutná Hora ( 2 stromy vypěstované ze semen)

Červená Lhota 87 u Litovle (rovněž okres Olomouc) – v roce 2008 přesazen již desetiletý strom, poprvé rozkvetl v květnu 2013
Červená Lhota 64 u Litovle (okr.Olomouc) - v roce 2016 přesazen již jako pětiletý strom,který má nasazeno 5 květů a 2 rostliny roční
Kadaň – u vstupu do Katovy uličky
Klášterec nad Ohří – zámecký park (dva stromy)
Luže-Košumberk, Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, u pavilonu "K"
Holešov – před vstupem do zámku
Klecany u Prahy - D8 Park
Klobouky u Brna – na náměstí
Kobylí na Břeclavsku – u mateřské školy
Kroměříž – ulice Na Kopečku
Lednice na Břeclavsku – zámecký park
Mančice u Kolína – výsadba rok 2010, v roce 2015 poprvé kvetla
Mikulov – památný strom^[3] nedaleko Ditrichštejnské hrobky
Mikulov - ul. Česká, naproti domu č. p. 175/16 (dva stromy)
Most – parková zóna vedle Městské knihovny a Základní umělecké školy (3 vzrostlé stromy)
Moravský Krumlov – jeden strom u vlakového nádraží a jeden v horním zámeckém parku
Ostrava-Mariánské Hory – park před ZŠ Gen. Janka
Opava – areál magistrátu na Krnovské ulici
Olomouc – ulice Nad Lánem
v zahradě Ploskovice – zámecká zahrada
Plzeň – Zahradní ulice (u křižovatky s Jedlovou)
Prosiměřice - u zdravotního střediska
Teplice - Lípová ulice u lázní A. Jiráska
Třebíč - Kotlářská ulice, vpravo od Komerční banky
Véska u Olomouce – strom vysazen roku 2012
Žalhostice na Litoměřicku – za Polákovou dílnou
Ždánice – zámecký park
Zlín - Sad Komenského
Velký Osek u Kolína - cesta k motelu U jezera
Vyškov - Hybešova ulice

Synonyma

Paulownia imperialis
Pavlovnie vlnatá

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Paulownia omszona na polské Wikipedii a Paulownia tomentosa na anglické Wikipedii.

↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
↑ HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha: SZN, 1978. 07-105-78.
↑ 101025 databáze AOPK ČR

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu paulovnie plstnatá na Wikimedia Commons

[kobl-1] KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.

[hieke2-2] HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha: SZN, 1978. 07-105-78.

[3] 101025 databáze AOPK ČR

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 80: / Řádek 80: @@
 * ul. Sdružení, u stejnojmenné autobusové zastávky, proti vchodu do restaurace "U Kouřilů"
 * ul. Budějovická, v blízkosti křižovatky s ul. Hornokrčská (tři vzrostlé stromy)
-* ul. U Krčské vodárny, za budovou polikliniky, naproti č. p. 145/46
+* ul. U Krčské vodárny, za budovou polikliniky, naproti č. p. 945/46
 * ul. Antala Staška, v těsné blízkosti křiž. s ul. Na Strži (dva stromy)
 * ul. Ke Krči, u autobusové zastávky "U Staré pošty"