Nadšroubovicové vinutí: Porovnání verzí
m změna umístění pahýlu, odstranění nadbytečného odřádkování |
Robot: Opravuji 0 zdrojů and označuji 1 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta9) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Circular DNA Supercoiling.png|thumb|Různé stupně nadšroubovicového vinutí DNA]] |
[[Soubor:Circular DNA Supercoiling.png|thumb|Různé stupně nadšroubovicového vinutí DNA]] |
||
{{různé významy|tento=nadšroubovicích DNA|druhý=strukturním motivu bílkovin|stránka=coiled coil}} |
{{různé významy|tento=nadšroubovicích DNA|druhý=strukturním motivu bílkovin|stránka=coiled coil}} |
||
'''Nadšroubovicové vinutí''' ('''supercoiling''' nebo '''superhelix'''<ref>{{citace elektronické monografie |
'''Nadšroubovicové vinutí''' ('''supercoiling''' nebo '''superhelix'''<ref>{{citace elektronické monografie| url = http://www2.zf.jcu.cz/special/users/urbanek/publikace/html/scripta/katedry/k110/molekbiologie/skrip-4.htm| vydavatel = Jihočeská univerzita| titul = Historie molekulární biologie}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>) je dodatečné [[vinutí]] již existující [[dvoušroubovice]] DNA.<ref name="molbio">{{citace monografie | příjmení = Alberts| jméno = Bruce , et al.| rok=2002|titul= The Molecular Biology of the Cell | edice=4th. ed|vydavatel = Garland Science | isbn=0-8153-3218-1 | url =}}</ref> Podobné struktury bude vytvářet třeba i gumový kroužek, který několikrát převineme přes sebe. |
||
[[Celkový počet vinutí]] (L) je potom dáno součtem [[dvoušroubovicové číslo|dvoušroubovicového čísla]] (T, obvykle počet otáček běžné dvoušroubovice [[B-DNA]]) a tzv. [[nadšroubovicové číslo|nadšroubovicového čísla]] (W). Zmíněné nadšroubovicové číslo slouží jako měřítko superhelicity DNA, jedná se vlastně o počet otáček osy dvoušroubovice kolem osy nadšroubovice.<ref>{{citace monografie| příjmení = Voet | jméno=Donald |příjmení2= Voet |jméno2=Judith | titul = Biochemie | vydání = 1. | vydavatel=Victoria Publishing| místo=Praha| rok= 1995| isbn= 80-85605-44-9}}</ref> Negativní supercoiling vzniká tehdy, když se nadšroubovice stáčí proti směru hodinových ručiček, tedy naopak, než pravotočivá DNA [[dvoušroubovice]] běžné [[B-DNA]]. Pozitivní supercoiling má stejnou tendenci jako dvoušroubovice DNA.<ref>{{citace monografie| titul = Harper’s Illustrated Biochemistry; twenty-sixth edition| autor = Robert K. Murray; Daryl K. Granner; Joe C. Davis; Peter A. Mayes; Victor W. Rodwell| isbn = 0-07-138901-6| rok=2003}}</ref> |
[[Celkový počet vinutí]] (L) je potom dáno součtem [[dvoušroubovicové číslo|dvoušroubovicového čísla]] (T, obvykle počet otáček běžné dvoušroubovice [[B-DNA]]) a tzv. [[nadšroubovicové číslo|nadšroubovicového čísla]] (W). Zmíněné nadšroubovicové číslo slouží jako měřítko superhelicity DNA, jedná se vlastně o počet otáček osy dvoušroubovice kolem osy nadšroubovice.<ref>{{citace monografie| příjmení = Voet | jméno=Donald |příjmení2= Voet |jméno2=Judith | titul = Biochemie | vydání = 1. | vydavatel=Victoria Publishing| místo=Praha| rok= 1995| isbn= 80-85605-44-9}}</ref> Negativní supercoiling vzniká tehdy, když se nadšroubovice stáčí proti směru hodinových ručiček, tedy naopak, než pravotočivá DNA [[dvoušroubovice]] běžné [[B-DNA]]. Pozitivní supercoiling má stejnou tendenci jako dvoušroubovice DNA.<ref>{{citace monografie| titul = Harper’s Illustrated Biochemistry; twenty-sixth edition| autor = Robert K. Murray; Daryl K. Granner; Joe C. Davis; Peter A. Mayes; Victor W. Rodwell| isbn = 0-07-138901-6| rok=2003}}</ref> |
||
Verze z 1. 9. 2018, 06:23
Nadšroubovicové vinutí (supercoiling nebo superhelix[1]) je dodatečné vinutí již existující dvoušroubovice DNA.[2] Podobné struktury bude vytvářet třeba i gumový kroužek, který několikrát převineme přes sebe.
Celkový počet vinutí (L) je potom dáno součtem dvoušroubovicového čísla (T, obvykle počet otáček běžné dvoušroubovice B-DNA) a tzv. nadšroubovicového čísla (W). Zmíněné nadšroubovicové číslo slouží jako měřítko superhelicity DNA, jedná se vlastně o počet otáček osy dvoušroubovice kolem osy nadšroubovice.[3] Negativní supercoiling vzniká tehdy, když se nadšroubovice stáčí proti směru hodinových ručiček, tedy naopak, než pravotočivá DNA dvoušroubovice běžné B-DNA. Pozitivní supercoiling má stejnou tendenci jako dvoušroubovice DNA.[4]
Během transkripce
Značný supercoiling vzniká během transkripce, kdy RNA polymeráza postupuje po dvoušroubovici DNA a rozplétá ji. Jenže na každou rozpletenou otočku DNA, která byla tvořena 10 nukleotidy v dvoušroubovici, vzniká na řetězci DNA jeden superhelix. Podmínkou je, že oba konce DNA musí být pevně zafixované, což je případ kruhové DNA bakterií, ale i lineárních eukaryotických chromozomů s T-smyčkami na konci. U eukaryot je nadšroubovice částečně odstraňována tím, že se vlivem supercoilingu poněkud rozvolňují nukleozomy. Nejdůležitějšími činiteli ve vzniku a zániku superhelikálního vinutí jsou ale DNA topoizomerázy, které jsou schopné vytvářet nebo odstraňovat negativní či pozitivní nadobrátky. U bakterií například speciální topoizomeráza (DNA gyráza) vytváří negativní supercoiling, aby se DNA udržovala co nejvolnější a bylo snazší ji rozplést.[2]
Reference
- ↑ Historie molekulární biologie [online]. Jihočeská univerzita. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b ALBERTS, Bruce , et al. The Molecular Biology of the Cell. [s.l.]: Garland Science, 2002. (4th. ed). ISBN 0-8153-3218-1.
- ↑ VOET, Donald; VOET, Judith. Biochemie. 1.. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85605-44-9.
- ↑ Robert K. Murray; Daryl K. Granner; Joe C. Davis; Peter A. Mayes; Victor W. Rodwell. Harper’s Illustrated Biochemistry; twenty-sixth edition. [s.l.]: [s.n.], 2003. ISBN 0-07-138901-6.
