Kostel svatého Mořice (Kroměříž): Porovnání verzí

Kolegiátní kostel svatého Mořice
	Kostel v roce 2013
Místo
Stát	Česko
Kraj	Zlínský
Okres	Kroměříž
Souřadnice	49°17′57″ s. š., 17°23′28″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	Olomouc
Děkanát	Kroměříž
Farnost	svatého Mořice
Status	farní kostel
Zasvěcení	Svatý Mořic
Architektonický popis
Výstavba	1265
Specifikace
Stavební materiál	zděný
Další informace
Adresa	Stojanovo nám. 5, 767 01 Kroměříž
Ulice	Stojanovo náměstí
Kód památky	23355/7-6009 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 29. 8. 2018, 19:23

Kolegiátní kostel svatého Mořice (též chrám sv. Mořice) v Kroměříži je jedna z největších gotických staveb České republiky a jedna z jejích nejvýznamnějších gotických památek. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1] Chrám je sídlem kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříži.

Poloha

Chrám sv. Mořice se nachází na Stojanově náměstí v Kroměříži, západně od Velkého náměstí. Ze severu k němu přiléhá komplex Arcibiskupského gymnázia (napojený Mlýnskou branou na Arcibiskupský zámek; biskup tedy mohl chodit ze zámku do kostela „suchou nohou“). Nedaleko se nachází filiální barokní kostel svatého Jana Křtitele. Příslušný farní úřad sídlil dříve v kanovnickém domě na Stojanově náměstí, v posledních letech byl ale přemístěn do budovy proboštství v přilehlé farní zahradě.

Historie kostela

Vybudoval jej olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku (stavba dokončena kolem roku 1265/1290), který při něm založil kolegiátní kapitulu se 6 kanovníky, proboštem a děkanem. V Českých zemích neobvyklé zasvěcení svatému Mořici zvolil biskup podle svého předchozího působiště, kostela sv. Mořice v Magdeburku, kde byl proboštem.^[2] Kostel prodělal v historii několik významných úprav. Jednalo se zejména o opravy a přestavby po husitských válkách a po třicetileté válce. Poslední velká přestavba proběhla za arcibiskupa Sommerau-Beckha v 19. století, během níž byl kostel opraven a byl obnoven jeho gotický vzhled. Kostel několikrát vyhořel a je proto sporné, jak velká část současné stavby je původní.

Popis kostela

K trojlodní síni přiléhá křestní kaple a v baroku dostavěná kaple Bolestné Panny Marie s pompézními náhrobky biskupů Schrattenbacha (který si kapli postavil jako místo svého posledního odpočinku)^[3] a Egkha.^[4] Jde o orientovanou stavbu (s odchylkou cca 30°, srov. mapu^{[nedostupný zdroj]}); při bočním vchodu se nachází busta arcibiskupa Stojana, který v kostele působil v letech 1908–1917 jako probošt. V presbytáři kostela je pohřben zakladatel kostela a města Kroměříže Bruno ze Schauenburku. Na retábulu hlavního oltáře je obraz Svatý Mořic v Thébské legii od vídeňského malíře Antona Pettera, který je zde ztvárněn jako běloch.^[5] K vybavení kostela náleží sedm zpovědnic a pětidílná varhanní skříň z roku 1854 od vídeňského mistra Jakoba Deutchmanna.^[6]

Současný provoz

Kostel sv. Mořice je farním kostelem farnosti svatého Mořice. Mše sv. se v kostele koná ve všední dny (mimo pondělí a soboty) v 17:00, v neděli a ve svátky v 7:45 a 10:15. U příležitosti zahájení školního roku a podobně významných dnů se zde konají mše svaté pro studenty Arcibiskupského gymnázia nebo ve spolupráci s Klubem UNESCO pořádaný festival Hudba v zahradách a zámku. Při kostele působí Schola cantorum u sv. Mořice v Kroměříži. Od roku 2011 se zde na Bolestný pátek každoročně konají Poutní dny, celostátní setkání při příležitosti pouti do kostelní kaple Panny Marie Sedmibolestné.

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-08-23]. Identifikátor záznamu 134354 : Kostel sv. Mořice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ František Vácslav Peřinka. Dějiny města Kroměříže. Díl 1. Kroměříž : Obecní rada města Kroměříže 1913. S. 13.
↑ Martina Šviková: Náhrobek kardinála Schrattenbacha v kostele sv. Mořice v Kroměříži (bakalářská práce, FF MU 2006).
↑ http://www.houska.cz/page.php?id=87&pid=87
↑ LUKÁŠ, Antonín. 750 let kolegiálního kostela sv. Mořice v Kroměříži: Poklady mořického chrámu. Příprava vydání Petr Pálka. Kroměříž: Klub UNESCO, 2010. 104 s. ISBN 978-80-85945-58-4. S. 93 - 95.
↑ KAVIČKA, Karel. Kroměříž: Kolegiátní a farní kostel sv. Mořice. 1. vyd. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2006. 31 s. ISBN 80-86157-15-6. S. 24,25.

Galerie

Relikvie sv. Víta, Mořice a Štěpána z chrámového pokladu kostela sv. Mořice v Kroměříži

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mořice na Wikimedia Commons
Kostel sv. Mořice na stránkách města
Historie a popis kostela na stránkách farnosti sv. Mořice

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-08-23]. Identifikátor záznamu 134354 : Kostel sv. Mořice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] František Vácslav Peřinka. Dějiny města Kroměříže. Díl 1. Kroměříž : Obecní rada města Kroměříže 1913. S. 13.

[3] Martina Šviková: Náhrobek kardinála Schrattenbacha v kostele sv. Mořice v Kroměříži (bakalářská práce, FF MU 2006).

[4] ttp://www.houska.cz/page.php?id=87&pid=87

[5] LUKÁŠ, Antonín. 750 let kolegiálního kostela sv. Mořice v Kroměříži: Poklady mořického chrámu. Příprava vydání Petr Pálka. Kroměříž: Klub UNESCO, 2010. 104 s. ISBN 978-80-85945-58-4. S. 93 - 95.

[6] KAVIČKA, Karel. Kroměříž: Kolegiátní a farní kostel sv. Mořice. 1. vyd. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2006. 31 s. ISBN 80-86157-15-6. S. 24,25.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

@@ Řádek 50: / Řádek 50: @@
 == Popis kostela ==
-K trojlodní síni přiléhá křestní kaple a v baroku dostavěná kaple Bolestné Panny Marie s pompézními náhrobky biskupů [[Wolfgang Hannibal von Schrattenbach|Schrattenbacha]] (který si kapli postavil jako místo svého posledního odpočinku)<ref>[http://is.muni.cz/th/75352/ff_b/ Martina Šviková: Náhrobek kardinála [[Wolfgang Hannibal von Schrattenbach|Schrattenbacha]] v kostele sv. Mořice v Kroměříži] (bakalářská práce, FF MU 2006).</ref> a [[Leopold II. Fridrich z Egkhu|Egkha]].<ref>http://www.houska.cz/page.php?id=87&pid=87</ref> Jde o [[orientace kostela|orientovanou stavbu]] (s odchylkou cca 30°, srov. [http://www.mapy.cz/s/2rKz mapu]); při bočním vchodu se nachází busta [[Antonín Cyril Stojan|arcibiskupa Stojana]], který v kostele působil v letech 1908–1917 jako [[probošt]]. V presbytáři kostela je pohřben zakladatel kostela a města Kroměříže [[Bruno ze Schauenburku]]. Na [[Retabulum|retábulu]] hlavního oltáře je obraz ''[[Svatý Mořic]] v Thébské legii'' od vídeňského malíře [[Anton Petter|Antona Pettera]], který je zde ztvárněn jako běloch.<ref>{{Citace monografie
+K trojlodní síni přiléhá křestní kaple a v baroku dostavěná kaple Bolestné Panny Marie s pompézními náhrobky biskupů [[Wolfgang Hannibal von Schrattenbach|Schrattenbacha]] (který si kapli postavil jako místo svého posledního odpočinku)<ref>[http://is.muni.cz/th/75352/ff_b/ Martina Šviková: Náhrobek kardinála [[Wolfgang Hannibal von Schrattenbach|Schrattenbacha]] v kostele sv. Mořice v Kroměříži] (bakalářská práce, FF MU 2006).</ref> a [[Leopold II. Fridrich z Egkhu|Egkha]].<ref>http://www.houska.cz/page.php?id=87&pid=87</ref> Jde o [[orientace kostela|orientovanou stavbu]] (s odchylkou cca 30°, srov. [http://www.mapy.cz/s/2rKz mapu]{{Nedostupný zdroj}}); při bočním vchodu se nachází busta [[Antonín Cyril Stojan|arcibiskupa Stojana]], který v kostele působil v letech 1908–1917 jako [[probošt]]. V presbytáři kostela je pohřben zakladatel kostela a města Kroměříže [[Bruno ze Schauenburku]]. Na [[Retabulum|retábulu]] hlavního oltáře je obraz ''[[Svatý Mořic]] v Thébské legii'' od vídeňského malíře [[Anton Petter|Antona Pettera]], který je zde ztvárněn jako běloch.<ref>{{Citace monografie
  | příjmení = Lukáš
  | jméno = Antonín