Budapešť: Porovnání verzí
→Městská doprava: přidán obrázek ke službě pro sdílení kol Mol Bubi. značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 85: | Řádek 85: | ||
[[Soubor:Chain Bridge.jpg|náhled|Řetězový most ''Széchenyi lánchíd'']] |
[[Soubor:Chain Bridge.jpg|náhled|Řetězový most ''Széchenyi lánchíd'']] |
||
Roku [[1686]] byl Budín po těžkém šestitýdenním obléhání dobyt habsburským vojskem a většina [[Uhersko|Uher]] tak byla ovládnuta Habsburky. Při dobytí Budímá rakouští vojáci vraždili muslimské a |
Roku [[1686]] byl Budín po těžkém šestitýdenním obléhání dobyt habsburským vojskem a většina [[Uhersko|Uher]] tak byla ovládnuta Habsburky. Při dobytí Budímá rakouští vojáci vraždili muslimské a židovské civilisty včetně dětí. Bestiálně zavraždili 30000 civilistů, než vůdce obléhání zakázal vraždění. Město se z válek brzy vzpamatovalo a opět začalo růst. Do Budína byly z [[Bratislava|Bratislavy]] přeneseny hlavní uherské úřady. Ke konci [[18. století]] měla tři města dohromady kolem 40 000 obyvatel, ale stále postrádala větší mezinárodní význam. Na modernizaci Pešti a Budína měl velkou zásluhu hrabě [[István Széchenyi]] – kupříkladu inicioval postavení prvního (řetězového) mostu přes Dunaj, který dnes nese jeho jméno. Za [[Maďarská revoluce 1848–1849|maďarské revoluce]] v letech [[1848]]/[[1849]] byla tři města nakrátko sjednocena, ale po potlačení povstání bylo toto nařízení odvoláno, ba co víc, na Gellértově vrchu vyrostla mohutná citadela, jejíž děla měla zastrašit vzpurné Maďary. Maďaři po tzv. [[Rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-maďarském vyrovnání]] v roce 1867 požadovali demolici Citadely. Vojenská rakouská posádka opustila pevnost až v roce 1897; tehdy byla symbolicky poškozena zeď nad hlavní bránou, vybráním zdiva do písmene '''V'''. Když byla uznána existence maďarského státu, již nic nebránilo sjednocení měst. Pešť, Budín a Starý Budín byly sloučeny [[1. leden|1. ledna]] [[1873]]. |
||
=== Budapešť expandující metropolí === |
=== Budapešť expandující metropolí === |
||
Verze z 24. 8. 2018, 18:18
| Budapešť Budapest | |
|---|---|
 Maďarská metropole Budapešť | |
.svg) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°29′54″ s. š., 19°2′27″ v. d. |
| Nadmořská výška | 315 m n. m. |
| Stát |  Maďarsko |
| župa | Zvláštní statut hlavního města (Pest) |
| region | Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) |
| Administrativní dělení | 23 obvodů |
  Budapešť | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 525,14 km² |
| Počet obyvatel | 1 744 665 |
| Hustota zalidnění | 3 322,3 obyv./km² |
| Etnické složení | Maďaři (90,2 %), Němci (0,4 %), Romové (0,7 %), Slováci (0,1 %) a další |
| Náboženské složení | římskokatolické křesťanství (45 %), luteránství a kalvínství (15 %) a další |
| Světové dědictví UNESCO | |
| Název lokality | Budapešť, břehy Dunaje, čtvrť Budínského hradu a Andrássyho třída |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iv |
| Odkaz | 400 (anglicky) |
| Zařazení | 1987 (11. zasedání) |
| Správa | |
| Status | hlavní město |
| Starosta | István Tarlós (Fidesz-KDNP) |
| Vznik | 1873 |
| Oficiální web | budapest |
| Adresa obecního úřadu | Főpolgármesteri Iroda Városház u. 9-11. 1052 Budapest[1] |
| Telefonní předvolba | (+36) 01 |
| PSČ | 1011 až 1239 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Budapešť (maďarsky 
Budapest) je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie. Je také správním centrem Pešťské župy (Pest megye). Velkoměsto vzniklé roku 1873 sloučením tří do té doby samostatných částí (Budína, Starého Budína a Pešti), se rozkládá na obou březích řeky Dunaje. Na ploše o rozloze 525 km² zde žije 1,74 milionu obyvatel (2012), v aglomeraci pak 2,45 milionu osob. Budovy podél břehů Dunaje, Budínský hrad a Andrássyho třída jsou zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Přírodní podmínky
Dunaj, který protéká městem od severu k jihu v délce 28 km, vytváří několik ostrovů; nejvýznamnější z nich jsou Markétin (Margit-sziget), který se rozkládá v centrální části města a Csepelský (Csepel-sziget), na kterém se rozkládá velká část jižní Budapešti. Průměrný průtok Dunaje v maďarské metropoli činí 2 330 m³/s. Řeka dělí město na dvě části výrazně odlišného krajinného rázu. Zatímco levobřežní část (Pešť) se rozkládá na rovině, pravý břeh je (hlavně v severní části) značně kopcovitý – Budínské vrchy (Budai-hegység) dosahují na území města výšky 527 m (János-hegy); nejnižším místem je hladina Dunaje (98 m). Centrum města leží v nadmořské výšce 105 m. V Budínských vrších se nachází několik turisticky přístupných jeskyní (Pálvölgyi-barlang, Mátyás-barlang). Hlavním přírodním bohatstvím města jsou termální prameny, díky nimž je Budapešť jedním z největších lázeňských měst světa. Podnebí je středoevropské, mírně kontinentální. Průměrná lednová teplota je -2 °C, v červenci pak 22 °C; roční úhrn srážek se pohybuje kolem 620 mm.
Dějiny města
Doba římská
Již v 1. století př. n. l. u pramenů na úpatí Gellértova vrchu sídlili Keltové. Kolem roku 89 n. l. založili Římané severně od dnešního centra osadu Aquincum. K ochraně zdejšího přechodu přes Dunaj bylo i na protějším (pešťském) břehu zřízeno opevněné Contra Aquincum (poblíž dnešního Náměstí 15. března). V Aquincu byla umístěna vojenská posádka a roku 106 se stalo hlavním městem provincie Pannonia Inferior. Ve své době se jednalo o dosti velké sídlo; počet obyvatel se odhaduje na 20 000. Úpadek Římské říše a období stěhování národů znamenaly také vylidnění Aquinca. V Panonii se vystřídali Hunové, Ostrogóti, Langobardi, Avaři, Slované a nakonec počátkem 10. století se zde usadili Maďaři vedení knížetem Arpádem, který si zvolil za své sídlo dunajský ostrov Csepel.
Středověké město
Když se počátkem 10. století v Panonii usadili Maďaři, stal se jedním z jejich opěrných bodů Budín (pozdější Starý Budín, maďarsky Óbuda, německy Alt-Ofen) na pravém břehu Dunaje v těsném jižním sousedství někdejšího Aquinca. Původ názvu se vykládá různě – buď ze jména Arpádova mladšího bratra Budy nebo ze slovanského výrazu, znamenajícího příbytek, stavení. V pozdějších dobách byl Budín jedním ze sídel uherských panovníků (vedle Ostřihomi (Esztergom) a Stoličného Bělehradu (Székesfehérvár). Za pohanské vzpoury roku 1046 byl na kopci u Budína umučen csanádský biskup Gerhard (maďarsky Gellért); jeho jménem je vrch nazýván dodnes. Na levém břehu se Pešť poprvé připomíná k roku 1148; samo osídlení však je zjevně již slovanského původu, jak o tom svědčí jméno („pec“). Slibný vývoj však roku 1242 narušil mongolský vpád, který zpustošil celou středovýchodní Evropu. Uherský král Béla IV. (Vojtěch IV.) poté přikázal stavět po celé zemi pevné kamenné hrady. Jedna z takových silných pevností vyrostla na vysokém kopci jižně od (Starého) Budína, dnešním Hradním vrchu (Várhegy). Od roku 1261 zde až do 16. století sídlili uherští králové. Kolem nového hradu se brzy rozrostlo město, které převzalo název staršího sídla v severním sousedství – Budín (maďarsky Buda, německy Ofen).
Období rozkvětu
Budín i Pešť vzkvétaly zejména za vlády Zikmunda Lucemburského (zřízení univerzity 1395) a Matyáše Korvína (první tiskárna 1473). Převážně na budínském hradě sídlili také v letech 1490 až 1526 čeští králové Vladislav a Ludvík. Za vlády Jagellonců čítalo budapešťské trojměstí kolem 25-30 000 obyvatel a patřilo spolu s Prahou, Vídní a Krakovem k největším sídlům střední Evropy. Město bylo důležitým střediskem obchodu s dobytkem a vínem. Vše změnila turecká expanze.
Turecká nadvláda
Po vítězství v bitvě u Moháče (Mohács) roku 1526 Turci brzy opanovali velkou část Uher. V roce 1541 byl Budín vazalem Osmanské říše a tak ho Habsburkové neúspěšně oblehli. Poté se do Budína dostali turečtí vojáci lstí a slabá obrana neměla šanci a tak zemřel malý počet lidí a město nebylo téměř poničeno. Budín se od roku 1541 na jedno a půl století z metropole uherského státu stal provinčním městem – sídlem budínského pašaliku. Řada křesťanských kostelů byla změněna v mešity či zbořena, velký počet německých a maďarských měšťanů odešel, hlavně na sever. Místo nich se v Budíně a okolí hojně usazovali Srbové, Arméni a Řekové – podrobené národy Osmanské říše. Nejvíce Srbů žilo ve čtvrti Taban, jižně od hradu. Dodnes srbskou minulost v Budapešti, Szentendre a jinde v okolí připomíná řada pravoslavných kostelů či místní názvy začínající na Rác (Rác je staré maďarské označení Srbů). Z křesťanské Evropy do Budína uprchlo mnoho Židů, jelikož Turci byli vůči nim tolerantnější. I po Turcích je stále možné spatřit stopy – muslimským poutním místem je dodnes mauzoleum derviše Güla Báby (Gül Baba türbe) ze 40. let 16. století ve čtvrti Rózsadomb severně od hradu. Uherské lázeňství se protklo s osmanským, došlo k rozvoji nemalého počtu koupelí. Mnohé dodnes fungující lázně pocházejí ještě z časů tureckého panství.
Pod habsburskou vládou
Roku 1686 byl Budín po těžkém šestitýdenním obléhání dobyt habsburským vojskem a většina Uher tak byla ovládnuta Habsburky. Při dobytí Budímá rakouští vojáci vraždili muslimské a židovské civilisty včetně dětí. Bestiálně zavraždili 30000 civilistů, než vůdce obléhání zakázal vraždění. Město se z válek brzy vzpamatovalo a opět začalo růst. Do Budína byly z Bratislavy přeneseny hlavní uherské úřady. Ke konci 18. století měla tři města dohromady kolem 40 000 obyvatel, ale stále postrádala větší mezinárodní význam. Na modernizaci Pešti a Budína měl velkou zásluhu hrabě István Széchenyi – kupříkladu inicioval postavení prvního (řetězového) mostu přes Dunaj, který dnes nese jeho jméno. Za maďarské revoluce v letech 1848/1849 byla tři města nakrátko sjednocena, ale po potlačení povstání bylo toto nařízení odvoláno, ba co víc, na Gellértově vrchu vyrostla mohutná citadela, jejíž děla měla zastrašit vzpurné Maďary. Maďaři po tzv. rakousko-maďarském vyrovnání v roce 1867 požadovali demolici Citadely. Vojenská rakouská posádka opustila pevnost až v roce 1897; tehdy byla symbolicky poškozena zeď nad hlavní bránou, vybráním zdiva do písmene V. Když byla uznána existence maďarského státu, již nic nebránilo sjednocení měst. Pešť, Budín a Starý Budín byly sloučeny 1. ledna 1873.
Budapešť expandující metropolí
Zejména Pešť se rychle proměnila v evropské velkoměsto soupeřící s Vídní. Vyrostly široké bulváry (např. Nagykörút, Sugár út (dnes Andrássy út)) a náměstí (např. Hősök tere), významné budovy, převážně v západní části města, a předměstí se zelenými parky (např. Városliget). Velkorysá výstavba vyvrcholila roku 1896 oslavami tisícího výročí „záboru země“. Počet obyvatel Pešti během 19. století vzrostl dvacetkrát. Kromě Maďarů tvořili značnou část obyvatelstva Němci a Židé, velký byl i příliv Slováků a příslušníků jiných národností z celé země. Přibývaly nové továrny a nádraží, rozvíjela se městská doprava; Budapešť se stala hlavním dopravním uzlem v Uhersku.
Meziválečné období
Porážka v první světové válce a rozpad Rakousko-Uherska znamenaly těžký otřes (roku 1919 se dokonce moci v zemi nakrátko chopili komunisté). Nové Maďarsko vzniklé z trosek Uherského království bylo ve své rozloze menší, zabíralo třetinu rozlohy z mnohonárodnostního uherského státu. Budapešť jako metropole velkého státu se nyní jevila poněkud zbytnělou hlavou na malém těle. Přesto však rozvoj Budapešti pokračoval. Přibývala rozsáhlá předměstí běžných činžovních domů; objevila se i hodnotná urbanistická řešení, jako Wekerleho sídliště (Wekerletelep) z 20. let. Roku 1930 překročil počet obyvatel hranici jednoho milionu.
Druhá světová válka
Druhá světová válka ve městě zanechala obrovské škody. Většina zdejších Židů byla odvlečena do vyhlazovacích táborů (navzdory úsilí, které na jejich záchranu vyvinul švédský diplomat Raoul Wallenberg, a také maďar - Miklós Horthy - diktátor, agresor, Hitlerův komplic. Výčet jeho pochybných kroků by byl dlouhý, ale jednu zásluhu mu upřít nelze: do poslední chvíle se snažil Židy chránit nebo alespoň brzdit jejich perzekuci.Obrat přišel až poté, co se Horthy v roce 1944 neúspěšně pokusil vzepřít Hitlerovi a transporty maďarských Židů do Osvětimi si vzal "na starost" osobně Adolf Eichmann). Nejen z Budapešti, ale z celého Maďarska bylo "odesláno" na podzim roku 1944, do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz Birkenau (Oswietim a Březinka), na 438 000 maďarských židů, z nichž se vrátilo zpátky jen několik desítek. V roce 1944 ustupující německá armáda vyhodila do povětří všechny mosty přes Dunaj a následujících 6 měsíců se zuřivě bránila na pravém břehu řeky Dunaje - Hradní vrch, Citadela. Zejména Hradní čtvrť byla dělostřeleckou palbou téměř srovnána se zemí. Během několika let po osvobození byly nejhorší rány zaceleny, ačkoliv například obnova mostů byla časově a hlavně finančně velmi nákladná. Město bylo osvobozeno od nacismu a fašismu Rudou armádou 13. února 1945.
Za komunistické vlády
V roce 1950 bylo zavedeno dodnes platné správní členění města. Na podzim 1956 se právě Budapešť stala centrem revoluce, která se pokusila o odstranění komunistické moci. Lidové povstání bylo krvavě potlačeno sovětskými tanky. Konsolidovaný režim Jánose Kádára od 60. let podnikl určité liberální ústupky, čímž si vysloužil přezdívku „gulášový socialismus“. V polovině 80. let dosáhla Budapešť největšího počtu obyvatel (2,1 milionu); od té doby se toto číslo pomalu snižuje. Komunistickou éru definitivně ukončily svobodné volby 1990.
Územněsprávní členění
Z hlediska správního je Budapešť rozdělena do 23 obvodů (kerületek, jednotné číslo kerület) označených římskými číslicemi. Číslování jde přibližně ve směru hodinových ručiček od středu k okraji města. Toto rozdělení pochází z roku 1950. Tehdy bylo zřízeno 22 obvodů, ale později vznikl ještě obvod XXIII. vyčleněním z obvodu XX. Budapešť jako hlavní město (főváros) Maďarska je jednou ze 40 územněsprávních částí země (19 žup + 20 statutárních měst + hlavní město). Primátorem Budapešti je od roku 2010 István Tarlós.
| č. | obvod | obyvatel |
|---|---|---|
| I. | Várkerület | 25 214 |
| II. | Lipótmező | 89 514 |
| III. | Óbuda-Békásmegyer | 127 542 |
| IV. | Újpest | 100 274 |
| V. | Belváros-Lipótváros | 27 913 |
| VI. | Terézváros | 42 614 |
| VII. | Erzsébetváros | 61 357 |
| VIII. | Józsefváros | 80 226 |
| IX. | Ferencváros | 60 323 |
| X. | Kőbánya | 77 600 |
| XI. | Újbuda | 138 660 |
| XII. | Hegyvidék | 58 203 |
| XIII. | Angyalföld | 58 203 |
| XIV. | Zugló | 117 678 |
| XV. | Pestújhely | 83 287 |
| XVI. | Árpádföld | 69 507 |
| XVII. | Rákosmente | 78 812 |
| XVIII. | Pestszentlőrinc-Pestszentimre | 94 564 |
| XIX. | Kispest | 62 572 |
| XX. | Pesterzsébet | 64 313 |
| XXI. | Csepel | 78 677 |
| XXII. | Budafok-Tétény | 51 051 |
| XXIII. | Soroksár | 20 626 |
Doprava
Budapešť je hlavní dopravní křižovatkou Maďarska. Oba břehy Dunaje zde spojuje 9 silničních a 2 železniční mosty. Nejstarší a nejznámější je Széchényiho most (Széchenyi Lánchíd) z roku 1849.[p 1]. Mezi další mosty v centru města patří Margaretin most, Alžbětin most a Most Svobody.
Silniční
Hlavní autobusové nádraží je Stadiónok; v okrajových částech Budapešti je několik dalších terminálů pro regionální dopravu. Ve výstavbě je dálniční okruh kolem města (M0); zprovozněno je zatím přibližně 75% okruhu. Z Budapešti se paprskovitě rozbíhají hlavní silniční i dálniční tahy do celého Maďarska a sousedních zemí. Na severozápad dálnice M1: Budapešť - Tatabánya - Győr - Vídeň; na severovýchod Dálnice M3: Budapešť - Hatvan - Gyöngyös; na jihovýchod dálnice M5: Budapešť - Kecskemét - Segedín; na jih dálnice M6: Budapešť - Dunaújváros - Pécs; na jihozápad dálnice M7: Budapešť - Balaton - Nagykanizsa -Záhřeb. V parčíku na západním předpolí Řetězového mostu (na náměstí Clark Adám tér) stojí kuriózní pomník - symbolický „nultý“ kilometr maďarské silniční sítě.
Železniční
První železniční trať Budapešť - Vác byla dána do provozu v roce 1846. V Budapešti je sedm větších nádraží a několik desítek vlakových zastávek. Každé z trojice nejvýznamnějších nádraží nese název podle směru, kterým je z něho vypravována většina vlaků, tj. Nyugati (Západní), Keleti (Východní) a Déli (Jižní). Příměstská železnice (HÉV) spojuje Budapešť s několika blízkými městy a okrajovými částmi města, např. Szentendre, Gödöllő, Csepel a Ráckeve.
Lodní
Budapešť je významným říčním přístavem na Dunaji, spojujícím střední Evropu s Černým mořem. Hlavní nákladní přístaviště se nachází v jižní části města na ostrově Csepel, osobní lodě kotví v centru Pešti - „rakety“ spojující Budapešť s Vídní u Bělehradského nábřeží (Belgrád rakpart), lodě do Visegrádu a Ostřihomi (Esztergom) na nábřeží u Reduty (Vigadó).
Letecká
Letiště Ference Liszta Budapešť (Budapest Liszt Ferenc Nemzetközi Repülőtér) je situováno na samém jihovýchodním okraji města, asi 15 km od centra. Má tři terminály: Ferihegy 1 (nyní v rekonstrukci), Ferihegy 2A (především lety domácí společnosti Malév) a Ferihegy 2B (většina ostatních aerolinií). Letiště ročně odbaví přes 9 milionů cestujících.
Městská doprava
Budapešť má hustou a kvalitní síť městské hromadné dopravy. Dopravní prostředky jsou rozmanité:
- Metro v Budapešti sestává v současné době ze čtyř tras. Metro v Budapešti je hlavní a páteřní sítí celé budapeštské MHD. Má čtyři linky M1, M2, M3, M4, které jsou v běžném hovoru nazývány spíše svými barvami – žlutá, červená, modrá a zelená linka. Nejstarší linka (druhé nejstarší metro vybudované v Evropě; první metro bylo vybudované v Londýně - Anglie) - M1 žlutá - se nazývá „Földalatti Vasút“ (podzemní dráha), ostatní linky nesou název „METRO“. Linka M1 - žlutá, má staré zajímavé vozy žlutě natřené, koleje jsou uložené nízko pod povrchem, cca do 5m; až se třese zem, když projíždí metro.
- Autobusy zajišťují dopravu na celém území města, téměř výhradně pak v kopcovitých čtvrtích na západě. Tramvaje obsluhují v podstatě celé město (od roku 1887). V Pešti je v provozu též 15 trolejbusových linek.
- Zajímavou výletní atrakcí v Budínských vrších je ozubnicová dráha (Fogaskerekű vasút) a Dětská železnice (Gyermekvasút). Do systému MHD v Budapešti patří i pozemní lanovka z Budínského předmostí Széchényiho mostu, z náměstí Clark Adám tér na budínský hrad.
- V Budapešti také výborně funguje systém sdílení městský kol - BuBi. V současné době si mohou zájemci vypůjčit na 1 526 kol ze 126 stanovišť[2]. Jedno kolo váží 25 kg a je vybaveno malým košem na tašku a zámkem. Město vychází vstříc také turistům a občasným zájemcům - dá se vypůjčit přímo na stanovišti, které akceptuje kreditní kartu. Půjčení je možné snadno zařídit přes mobilní aplikaci pro Android [3], zaplatit lze i platební kartou.
Školství
Budapešť je sídlem více než tří desítek vysokých škol. Nejznámější jsou Univerzita Loránda Eötvöse (Eötvös Loránd Tudományegyetem, zkráceně ELTE, původně založená v Trnavě roku 1635 a do nynějšího působiště přenesená roku 1777) a Katolická univerzita Petra Pázmánye, která vznikla v roce 1992 vyčleněním z univerzity Loránda Eötvöse.
Pamětihodnosti Budapešti
Cikánská hudba, pikantní jídla, čardáš a tokajské víno. Právě za tímto cestují obvykle návštěvníci do maďarské metropole ležící na řece Dunaji. Budapešť je městem kultury, koncertů a umění. Nachází se zde přes šedesát muzeí, dvě opery, čtyřicet sedm divadel, šestnáct koncertních síní a sedm amfiteátrů.
Pravému, budínskému, břehu dominuje (od jihu) vrch Gellért se sochou Svobody, citadelou a sochou sv. Gellérta (Gerharda) v úbočí. Severně se nachází hradní vrch Várhegy s mohutným královským palácem obehnaným kamennou zdí. O něco dále se proti obloze tyčí věže Rybářské bašty a Matyášova chrámu, doplněné novodobým hotelem Hilton. Pozoruhodné jsou i kostely pod Hradním vrchem.
Nejnápadnější stavbou levého, pešťského, břehu je neogotická budova Parlamentu (Országház), dostavěná v roce 1904, 268 m dlouhá a 96 m vysoká. Má téměř 700 místností a na jeho výzdobě se podíleli nejlepší umělci své doby v zemi. Je považován za jednu z největších vládních budov v Evropě. Z městské zástavby vysoko ční kopule Baziliky svatého Štěpána – kostela zasvěceného prvnímu maďarskému křesťanskému králi (szént István).
Roku 1896 k oslavě tisíciletého výročí země bylo na severozápadním okraji tehdejší Pešti vybudováno náměstí Hrdinů. Soubor sloupů, věnovaný nejdůležitějším postavám maďarských dějin.
Váci utca – jedna z nejvýznamnějších ulic v centru metropole. Ač se nejedná o rušnou třídu, je ukázkou měnících se architektonických stylů 19. a 20. století a také významným místem pro trávení volného času. V současné době zde sídlí např. módní obchody. Známým budapešťským bulvárem je Andrássyho třída.
V Budapešti nepřijdou zkrátka ani milovníci zeleně; město má velký počet parků a lesů:
- Markétin ostrov (Margitsziget)– celý pruh země ležící uprostřed Dunaje je jedním velkým parkem.
- Park soch (Szoborpark) – kam byly přesunuty sochy a monumenty socialismu a komunismu. Tyto sochy znázorňují Marxe, Engelse, Lenina a jejich maďarské následovníky.
- Park Népliget (Lidový park) – největší ze všech Budapešťských parků se může pochlubit i planetáriem.
- Orlí vrch – přírodní rezervace přímo ve městě. Kromě mnoha vzácných rostlin je jedinečná výskytem krátkonožky evropské.
- Nejoblíbenější u dětí je zábavní park Vidám park a zoologická zahrada v Městském sadu.
- Városliget – Městský sad s velkým umělým jezerem. Uprostřed vody se tyčí hrad kopie sedmihradského hradu Vajdahunyad. Část je románská, gotická, nalezneme zde i renesanci, či baroko. Každý pavilon nese kopie autentických detailů z nejvýznamnějších budov v zemi.
Budapešť je jediné velkoměsto na světě, ve kterém je více jak stovka termálních pramenů a studní. Metropole stojí více méně na bublající půdě. Celkem 123 pramenů zde denně vychrlí více než 70 milionů litrů vody o teplotě 26-76 °C. Léčivé vlastnosti pramenů jsou různé, takže každé lázně se zaměřují na jiné choroby.
Královské lázně, lázně Raitzen a Rudas jsou provedeny v římském, případně tureckém stylu, zatímco lázně Széchenyi byly zbudovány ve stylu neoklasicistním.
Významní rodáci
- Paul Lendvai (* 1929) – rakouský publicista, spisovatel, televizní moderátor maďarského původu
Partnerská města
Ankara, Turecko
Berlín, Německo (1992)
Bukurešť, Rumunsko (1997)
Dublin, Irsko (2006)- Frankfurt nad Mohanem, Německo (1990)
- Istanbul, Turecko
Košice, Slovensko
Lisabon, Portugalsko (1992)
Madrid, Španělsko
New York, Spojené státy americké (1991)
Sarajevo, Bosna a Hercegovina (1995)
Tel Aviv, Izrael (1989)
Vídeň, Rakousko (1990)
Vilnius, Litva
Varšava, Polsko (2005)
Záhřeb, Chorvatsko (1994)- Fort Worth, Spojené státy americké (1990)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Most je přibližně zvětšenou verzí mostu Marlow Bridge postaveného na řece Temži v Londýně
Reference
- ↑ E-információszabadság oldalak [online]. Budapest.hu [cit. 2016-10-23]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ MOL Bubi - GYIK. molbubi.bkk.hu [online]. [cit. 2016-09-02]. Dostupné online.
- ↑ MOL Bubi applikáció – Aplikace na Google Play. play.google.com [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online.
Literatura
- Budapešť. Země světa. Únor 2014. 72 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Budapešť na Wikimedia Commons - Galerie Budapešť na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Budapešť ve Wikislovníku
Téma Budapešť ve Wikicitátech- (maďarsky) (anglicky) (německy) Oficiální stránky města
- (česky) Turistické informace
- (česky) On-line průvodce
- (maďarsky) Mapa městské hromadné dopravy v Budapešti
- (anglicky) Cestovní a obchodní budapešťský portál
