Druhý konstantinopolský koncil: Porovnání verzí
m robot přidal: ru:Второй Константинопольский собор |
m robot přidal: ja:第2コンスタンティノポリス公会議 |
||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
[[id:Konsili Konstantinopel II]] |
[[id:Konsili Konstantinopel II]] |
||
[[it:Concilio di Costantinopoli II]] |
[[it:Concilio di Costantinopoli II]] |
||
[[ja:第2コンスタンティノポリス公会議]] |
|||
[[lt:Konstantinopolio II susirinkimas]] |
[[lt:Konstantinopolio II susirinkimas]] |
||
[[nl:Concilie van Constantinopel II]] |
[[nl:Concilie van Constantinopel II]] |
Verze z 2. 7. 2007, 23:11
2. konstantinopolský koncil byl v pořadí pátým ekumenickým koncilem, který se konal za předsednictví konstantinopolského patriarchy Eutychia a který měl vyřešit určité otázky, který vyvstaly rozhodnutím Chalkedonského koncilu – tzv. spor o Tři kapitoly. Koncil, poslední z pěti velkých církevních shromáždění starověku, zavrhl také tři staré křesťanské spisy kvůli nestoriánským omylům, které v nich shledal, avšak jejich autory zřejmě za heretiky neoznačil.
Koncil svolal císař Justinián I., který zasahoval do koncilních diskusí, ač se jich přímo neúčastnil. Prominentními účastníky koncilu byli alexandrijský a antiošský patriarcha. Z křesťanského Západu se koncilu účastnila pouze hrstka biskupů, neúčastnil se ani papež Vigilius, který se, podobně jako jeruzalémský patriarcha, nechal zastoupit legáty. Papež však nakonec přijal veškerá ustanovení koncilu, ač to na Západě vedlo k dlouho trvajícím sporům.
Tento koncil také odsoudil učení o preexistenci duší, které od 3. století zastával Órigenés a někteří jeho žáci. Hlavní otázkou však byly zmiňované Tři kapitoly, výsledkem jednání koncilu však nestoriánství zůstalo i nadále v souladu s rozhodnutími Efeského koncilu herezí. Řecká akta koncilu byla zničena roku 681, dochoval se však jejich latinský překlad (ač na některých místech upraven ve prospěch papeže).