Spálená (Praha): Porovnání verzí
m →Historie: napřímení interního odkazu |
vnitřní odkazy |
||
Řádek 44: | Řádek 44: | ||
}}</ref> Tvoří spojnici mezi [[Národní (Praha)|Národní]] a [[Myslíkova (Praha)|Myslíkovou]], respektive [[Karlovo náměstí (Praha)|Karlovým náměstím]]. |
}}</ref> Tvoří spojnici mezi [[Národní (Praha)|Národní]] a [[Myslíkova (Praha)|Myslíkovou]], respektive [[Karlovo náměstí (Praha)|Karlovým náměstím]]. |
||
Svůj název komunikace dostala podle požáru, který vypukl 3. června 1506 a zničil dvacet domů stojících v této ulici. Prvně se označení ulice objevuje roku 1518 a od té doby se beze změny používá.<ref name="ulicnik-202" /> |
Svůj název komunikace dostala podle požáru, který vypukl [[3. červen|3. června]] [[1506]] a zničil dvacet domů stojících v této ulici. Prvně se označení ulice objevuje roku [[1518]] a od té doby se beze změny používá.<ref name="ulicnik-202" /> |
||
== Historie == |
== Historie == |
Verze z 19. 8. 2018, 16:20
| |||
---|---|---|---|
Spálená ulice (od jihu) | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Obvod | Praha 1 Praha 2 | ||
Městská část | Nové Město | ||
Čtvrť | Nové Město | ||
Poloha | 50°4′50,52″ s. š., 14°25′11,28″ v. d. | ||
Začíná na | Myslíkova | ||
Končí na | Národní | ||
Historie | |||
Denominace | 1518 | ||
Starší názvy | Kovářská Flašnéřská | ||
Další údaje | |||
Typ | ulice | ||
Délka | 480 metrů | ||
Počet adres | 42 | ||
PSČ | 110 00 120 00 | ||
Kód ulice | 469921 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Spálená je ulice v centrální části města Prahy, na Novém Městě.[1] Tvoří spojnici mezi Národní a Myslíkovou, respektive Karlovým náměstím.
Svůj název komunikace dostala podle požáru, který vypukl 3. června 1506 a zničil dvacet domů stojících v této ulici. Prvně se označení ulice objevuje roku 1518 a od té doby se beze změny používá.[1]
Historie
Ulice vznikla v místech někdejší středověké spojnice Vyšehradu a Pražského hradu, která tudy procházela. V oblasti Perštýna stávala Zderazská brána (někdy nazývaná také bránou svatého Martina Na Perštýně). Ve středověku měli v ulici své dílny kováři, kotláři, zámečníci, zbrojíři nebo nožíři, které nechal panovník Karel IV. pro jejich hlučnost vystěhovat ze Starého Města. Protože v ulici existovalo několik kovářských dílen, začalo se jí říkat Kovářská. Posléze též Flašnéřská, podle flašnéřů, jež pracovali s plechem podobně jako pozdější klempíři.[1]
Firmy a instituce
Pamětihodnosti
- V ulici stojí kostel Nejsvětější Trojice, jenž na přání trinitářů vybudoval Ignátz Putz z Adlerthurnu podle návrhu Octavia Broggia. Vedle kostela stával také klášter, jenž byl však následkem reforem panovníka Josefa II. zrušen a roku 1899 zbořen.[2]
- Spálená 4/82 - obchodní a nájemní dům, Matěj Blecha, 1912-1913
- Spálená 12/78 - obchodní a nájemní dům, Oldřich Tyl, 1928-1930
- Spálená 14/76 - kancelářský a nájemní dům, Osvald Polívka, 1907-1909 (budova České Pojišťovny)
- Spálená 16/75 - obchodní a nájemní dům s kinem, Jaromír Krejcar, 1925-1928 (Olympic)
- Spálená 51/108 - kancelářský dům, Bedřich Bendelmayer, 1927-1929
- Spálená 57/113 - obchodní a nájemní dům, Bohumír Kozák, 1931-1932
Odkazy
Reference
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Spálená, s. 972 - 980.
- ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Spálená na Wikimedia Commons