Městský tepelný ostrov: Porovnání verzí
+navbox |
m →Snahy o záchranu: Typografie |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Atlanta_thermal.jpg|náhled|Termický obrázek amerického města [[Atlanta]] ([[Georgie]]) z 11. |
[[Soubor:Atlanta_thermal.jpg|náhled|Termický obrázek amerického města [[Atlanta]] ([[Georgie]]) z 11.–12. května 1997.]] |
||
'''Městský tepelný ostrov''' (též '''tepelný ostrov města''' nebo '''tepelný ostrůvek''') je [[město|městská]] zástavba, která vykazuje znatelně vyšších [[teplota|teplot]] než její okolí. Teplotní rozdíly jsou větší v [[noc]]i než ve [[den|dne]] a v [[zima|zimě]] než v [[léto|létě]] a jsou nejvýraznější při slabém větru či bezvětří. Hlavní příčinou tepelných ostrůvků je překrytí původní plochy [[vegetace]] pozemními komunikacemi a budovami. [[Asfalt]] a [[beton]], které jsou použity, nemají schopnost přijímané [[Sluneční energie|sluneční záření]] upotřebit a přeměnit na chemickou či jinou energii, jak tomu probíhá u [[vyšší rostliny|vyšších rostlin]]; mají též větší tendenci dopadající světelné a tepelné záření absorbovat. V případě térových a asfaltových silnic absorpci prohlubuje tmavá barva těchto komunikací. Druhotným přispěvatelem je vyplýtvaná tepelná energie dodávaná do jednotlivých domů a bytů. Spolu s tím, jak roste přeměna původní krajiny, roste i teplota v centrech tepelných ostrovů. |
'''Městský tepelný ostrov''' (též '''tepelný ostrov města''' nebo '''tepelný ostrůvek''') je [[město|městská]] zástavba, která vykazuje znatelně vyšších [[teplota|teplot]] než její okolí. Teplotní rozdíly jsou větší v [[noc]]i než ve [[den|dne]] a v [[zima|zimě]] než v [[léto|létě]] a jsou nejvýraznější při slabém větru či bezvětří. Hlavní příčinou tepelných ostrůvků je překrytí původní plochy [[vegetace]] pozemními komunikacemi a budovami. [[Asfalt]] a [[beton]], které jsou použity, nemají schopnost přijímané [[Sluneční energie|sluneční záření]] upotřebit a přeměnit na chemickou či jinou energii, jak tomu probíhá u [[vyšší rostliny|vyšších rostlin]]; mají též větší tendenci dopadající světelné a tepelné záření absorbovat. V případě térových a asfaltových silnic absorpci prohlubuje tmavá barva těchto komunikací. Druhotným přispěvatelem je vyplýtvaná tepelná energie dodávaná do jednotlivých domů a bytů. Spolu s tím, jak roste přeměna původní krajiny, roste i teplota v centrech tepelných ostrovů. |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Účinek == |
== Účinek == |
||
Účinek tepelných ostrovů lze výrazně ovlivnit „zelenou zástavbou“; v případové studii u německého [[Stuttgart]]u byl v ulicích s vysázenou zelení zaznamenán úbytek tepla o |
Účinek tepelných ostrovů lze výrazně ovlivnit „zelenou zástavbou“; v případové studii u německého [[Stuttgart]]u byl v ulicích s vysázenou zelení zaznamenán úbytek tepla o 2–4 °C. Příspěvek ke [[globální oteplování|globálnímu oteplování]] je u městských ostrovů jen nepatrný a lokálního charakteru. To, co však tepelné ostrovy ovlivňují ve větší míře, jsou tepelné poměry a pochody v [[atmosféra|atmosféře]] a množství [[déšť|srážek]]. Například, měsíční dešťové srážky jsou o 28 % větší směrem po větru k městským částem než proti větru. |
||
Městské tepelné ostrovy mají negativní vliv na lidi, kteří v nich žijí |
Městské tepelné ostrovy mají negativní vliv na lidi, kteří v nich žijí – v horkých letních dnech podporují synergii zdravotních potíží způsobených vedry – přehřátí, dehydratace, apod<ref>http://recetox.muni.cz/obr/File/prednasky/holoubek/chzp-i-09-primarni-znecisteni-atmosfery.pdf</ref>. |
||
== Příklad == |
== Příklad == |
||
Příkladem městského tepelného ostrova může být centrum [[Praha|Prahy]]. Průměrná roční teplota ({{nowrap|[[1961]]–[[1990]]}}) na [[meteorologická stanice|meteorologické stanici]] v Praze-[[Karlov]]ě (261 m n. m.) činila +9,4 °C (leden |
Příkladem městského tepelného ostrova může být centrum [[Praha|Prahy]]. Průměrná roční teplota ({{nowrap|[[1961]]–[[1990]]}}) na [[meteorologická stanice|meteorologické stanici]] v Praze-[[Karlov]]ě (261 m n. m.) činila +9,4 °C (leden −0,9 °C, červenec +19,1 °C), zatímco meteorologická stanice [[Semčice]] (234 m n. m.) ve srovnatelné nadmořské výšce a zeměpisné poloze vykazovala za stejné období průměrnou roční teplotu +8,7 °C (leden −1,9 °C, červenec +18,3 °C). Nejvýraznější efekt městského tepelného ostrova bývá za jasných, klidných, zimních nocí. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 17. 8. 2018, 18:57
Městský tepelný ostrov (též tepelný ostrov města nebo tepelný ostrůvek) je městská zástavba, která vykazuje znatelně vyšších teplot než její okolí. Teplotní rozdíly jsou větší v noci než ve dne a v zimě než v létě a jsou nejvýraznější při slabém větru či bezvětří. Hlavní příčinou tepelných ostrůvků je překrytí původní plochy vegetace pozemními komunikacemi a budovami. Asfalt a beton, které jsou použity, nemají schopnost přijímané sluneční záření upotřebit a přeměnit na chemickou či jinou energii, jak tomu probíhá u vyšších rostlin; mají též větší tendenci dopadající světelné a tepelné záření absorbovat. V případě térových a asfaltových silnic absorpci prohlubuje tmavá barva těchto komunikací. Druhotným přispěvatelem je vyplýtvaná tepelná energie dodávaná do jednotlivých domů a bytů. Spolu s tím, jak roste přeměna původní krajiny, roste i teplota v centrech tepelných ostrovů.
Měření
Tepelné ostrovy se dají měřit v infračervené části spektra. U největších velkoměst činí rozdíl teploty kolem 10 °C, u menších měst 5 a méně °C. Díky postupnému uvolňování tepla těchto povrchů se největší rozdíl teploty v porovnáním s nezastavěnou krajinou projevuje po západu slunce a v průběhu noci. Důvod tepelných rozdílů v zimě je skutečnost, že sníh (který má schopnost odrážet až 90 % dopadajícího slunečního záření) je v městech (a to i těch menších) během několika hodin po napadení odklizen.
Účinek
Účinek tepelných ostrovů lze výrazně ovlivnit „zelenou zástavbou“; v případové studii u německého Stuttgartu byl v ulicích s vysázenou zelení zaznamenán úbytek tepla o 2–4 °C. Příspěvek ke globálnímu oteplování je u městských ostrovů jen nepatrný a lokálního charakteru. To, co však tepelné ostrovy ovlivňují ve větší míře, jsou tepelné poměry a pochody v atmosféře a množství srážek. Například, měsíční dešťové srážky jsou o 28 % větší směrem po větru k městským částem než proti větru.
Městské tepelné ostrovy mají negativní vliv na lidi, kteří v nich žijí – v horkých letních dnech podporují synergii zdravotních potíží způsobených vedry – přehřátí, dehydratace, apod[1].
Příklad
Příkladem městského tepelného ostrova může být centrum Prahy. Průměrná roční teplota (1961–1990) na meteorologické stanici v Praze-Karlově (261 m n. m.) činila +9,4 °C (leden −0,9 °C, červenec +19,1 °C), zatímco meteorologická stanice Semčice (234 m n. m.) ve srovnatelné nadmořské výšce a zeměpisné poloze vykazovala za stejné období průměrnou roční teplotu +8,7 °C (leden −1,9 °C, červenec +18,3 °C). Nejvýraznější efekt městského tepelného ostrova bývá za jasných, klidných, zimních nocí.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Urban heat island na anglické Wikipedii.
