Ohnivý anděl (opera): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m děj
m překlepy
Řádek 23: Řádek 23:
}}
}}


'''''Ohnivý anděl''''' ({{ru}} {{cizojazyčně|ru|Огненный ангел}}), Op. 37 je opera [[Sergej Prokofjev|Sergeje Prokofjeva]] z roku 1927. Libreto naspal skladatel na námět historického románu [[Valerij Brjusov|Valerije Brjusova]], jehož děj se odehrává v Německu 16. století. Opera vznikala v letech 1919-1927. Uvedena byla ale až po autorově smrti, nejprve koncertně v roce 1954 v Paříži, scénicky pak v roce 1955 v Benátkách v divadle [[Teatro La Fenice]].
'''''Ohnivý anděl''''' ({{ru}} {{cizojazyčně|ru|Огненный ангел}}, {{fr}} {{cizojazyčně|fr|L'Ange de feu}}), Op. 37 je opera [[Sergej Prokofjev|Sergeje Prokofjeva]] z roku 1927. Libreto naspal skladatel na námět historického románu [[Valerij Brjusov|Valerije Brjusova]], jehož děj se odehrává v Německu 16. století. Opera vznikala v letech 1919-1927. Uvedena byla ale až po autorově smrti, nejprve koncertně v roce 1954 v Paříži, scénicky pak v roce 1955 v Benátkách v divadle [[Teatro La Fenice]].


== Osoby ==
== Osoby ==
Řádek 47: Řádek 47:
=== První dějství ===
=== První dějství ===
==== První obraz ====
==== První obraz ====
Rytíř Ruprecht se ubytuje v hostinci. Přes zeď slyší naříkání a zoufalé výkřiky. Pronikne do sousední místnosti a zde najde dívku v zoufalém stavu. Když se dívka uklidní, prozradí rytíři své jméno: Renata a vypráví mu svůj příběh: Od osmi let ji pronásleduje vidina ohnivého anděla Madiela. Když dospěla, slíbil jí Madiel, že se k ní jednou vrátí v lidské podobě. Renata se domnívá, že se tak stalo v podobě knížete Jindřicha, který ji ale záhy opustil. Přicházejí Hostinská a Hostinský a vysvětlují Ruprechtovi, že Renata je blázen posedlý ďáblem. Ruprecht ale Renatě uvěří a rozhodne se jí pomoci. Objevuje se ale věštkyně a oběma prorokuje krvakou budoucnost.
Rytíř Ruprecht se ubytuje v hostinci. Přes zeď slyší naříkání a zoufalé výkřiky. Pronikne do sousední místnosti a zde najde dívku v zoufalém stavu. Když se dívka uklidní, prozradí rytíři své jméno: Renata a vypráví mu svůj příběh: Od osmi let ji pronásleduje vidina ohnivého anděla Madiela. Když dospěla, slíbil jí Madiel, že se k ní jednou vrátí v lidské podobě. Renata se domnívá, že se tak stalo v podobě knížete Jindřicha, který ji ale záhy opustil. Přicházejí Hostinská a Hostinský a vysvětlují Ruprechtovi, že Renata je blázen posedlý ďáblem. Ruprecht ale Renatě uvěří a rozhodne se jí pomoci. Objevuje se ale věštkyně a oběma prorokuje krvavou budoucnost.
=== Druhé dějství ===
=== Druhé dějství ===
==== Druhý obraz ====
==== Druhý obraz ====
Řádek 55: Řádek 55:
=== Třetí dějství ===
=== Třetí dějství ===
==== Čtvrtý obraz ====
==== Čtvrtý obraz ====
Renata nalézá Jindřichův dům a posílá Ruprechta, aby Jindřicha zabil. Když Ruprecht vkročí do Jindřichova domu, zmocní se Renaty opět představa, že jindřich je vlastně vtělením anděla Madiela, a že souboji musí zabránit.
Renata nalézá Jindřichův dům a posílá Ruprechta, aby Jindřicha zabil. Když Ruprecht vkročí do Jindřichova domu, zmocní se Renaty opět představa, že Jindřich je vlastně vtělením anděla Madiela, a že souboji musí zabránit.
==== Pátý obraz ====
==== Pátý obraz ====
Renata nalézá na břehu Rýna Ruprechta, zraněného v souboji s Jindřichem. Uvědomuje si svou vinu a projevuje Ruprechtovi svou náklonnost.
Renata nalézá na břehu Rýna Ruprechta, zraněného v souboji s Jindřichem. Uvědomuje si svou vinu a projevuje Ruprechtovi svou náklonnost.
=== Čtvrté dějství ===
=== Čtvrté dějství ===
==== Šestý obraz ====
==== Šestý obraz ====
Ruprecht se uzdravuje avyznává Renatě lásku. Ta jej ale odmítá a odchází do kláštera. Objevují se Mefistofeles spolu s doktorem Faustem a přemlouvají Ruprechta, aby se stal jejich společníkem.
Ruprecht se uzdravuje a vyznává Renatě lásku. Ta jej ale odmítá a odchází do kláštera. Objevují se Mefistofeles spolu s doktorem Faustem a přemlouvají Ruprechta, aby se stal jejich společníkem.
=== Páté dějství ===
=== Páté dějství ===
==== Sedmý obraz ====
==== Sedmý obraz ====

Verze z 8. 8. 2018, 19:05

ikona
Tato stránka je právě ve výstavbě nebo prochází rozsáhlou přestavbou
Jste zváni, abyste s touto činností pomohli vlastními editacemi. Vyhledejte v historii vkladatele, nebo nahlédněte do diskuse, pokud se chcete seznámit s jeho představou o budoucí koncepci stránky. Pokud stránku právě editujete, zvláště v případě, že editace trvá jen krátkou dobu, použijte raději šablonu {{Pracuje se}}, abyste zabránili editačním konfliktům.
Tato šablona je určena pro užití v řádu dní. Pokud od poslední editace uplynula doba delší než týden, neváhejte šablonu odstranit.
Ohnivý anděl
Огненный ангел
Základní informace
SkladatelSergej Prokofjev
LibretistaSergej Prokofjev
Počet dějství5 (7 obrazů)
Originální jazykru
Literární předlohaValerij Brjusov: Ohnivý anděl
Datum vzniku1919-1927
Premiéra25. listopadu 1954

Théâtre des Champs-Élysées
(koncertní provedení)
14. září 1955
Teatro La Fenice, Benátky

(scénické provedení)
Česká premiéra20. dubna 1963
Státní divadlo Brno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ohnivý anděl ((rusky) Огненный ангел, (francouzsky) L'Ange de feu), Op. 37 je opera Sergeje Prokofjeva z roku 1927. Libreto naspal skladatel na námět historického románu Valerije Brjusova, jehož děj se odehrává v Německu 16. století. Opera vznikala v letech 1919-1927. Uvedena byla ale až po autorově smrti, nejprve koncertně v roce 1954 v Paříži, scénicky pak v roce 1955 v Benátkách v divadle Teatro La Fenice.

Osoby

Hospodská mezzosoprán
Ruprecht bas
Renata soprán
Sloužící baryton
Věštkyně mezzosoprán
Jakov Glok tenor
Agrippa z Nettesheimu tenor
Matvej baryton
Mefistofel tenor
Faust bas
Krčmář baryton
Abatyše mezzosoprán
Inkvizitor bas
První jeptiška soprán
Druhá jeptiška soprán

Obsah opery

První dějství

První obraz

Rytíř Ruprecht se ubytuje v hostinci. Přes zeď slyší naříkání a zoufalé výkřiky. Pronikne do sousední místnosti a zde najde dívku v zoufalém stavu. Když se dívka uklidní, prozradí rytíři své jméno: Renata a vypráví mu svůj příběh: Od osmi let ji pronásleduje vidina ohnivého anděla Madiela. Když dospěla, slíbil jí Madiel, že se k ní jednou vrátí v lidské podobě. Renata se domnívá, že se tak stalo v podobě knížete Jindřicha, který ji ale záhy opustil. Přicházejí Hostinská a Hostinský a vysvětlují Ruprechtovi, že Renata je blázen posedlý ďáblem. Ruprecht ale Renatě uvěří a rozhodne se jí pomoci. Objevuje se ale věštkyně a oběma prorokuje krvavou budoucnost.

Druhé dějství

Druhý obraz

Ruprecht a Renata přijíždějí do Kolína nad Rýnem. Pátrají zde po Jindřichovi. Renata se snaží proniknout do kouzel černé magie, aby se jí to podařilo.

Třetíý obraz

Ruprecht se setkává s Agrippou z Nettesheimu a ptá se jej na možnosti magie. Ten mu vysvětluje, že kouzla předčí moudrost a vědění člověka.

Třetí dějství

Čtvrtý obraz

Renata nalézá Jindřichův dům a posílá Ruprechta, aby Jindřicha zabil. Když Ruprecht vkročí do Jindřichova domu, zmocní se Renaty opět představa, že Jindřich je vlastně vtělením anděla Madiela, a že souboji musí zabránit.

Pátý obraz

Renata nalézá na břehu Rýna Ruprechta, zraněného v souboji s Jindřichem. Uvědomuje si svou vinu a projevuje Ruprechtovi svou náklonnost.

Čtvrté dějství

Šestý obraz

Ruprecht se uzdravuje a vyznává Renatě lásku. Ta jej ale odmítá a odchází do kláštera. Objevují se Mefistofeles spolu s doktorem Faustem a přemlouvají Ruprechta, aby se stal jejich společníkem.

Páté dějství

Sedmý obraz

Renata vstoupila do kláštera. Stále ji ale pronásleduje vidina ohnivého anděla. Tato představa se navíc šíří i na další jeptišky. Matka představená proto povolává Inkvizitora, který se pokouší z Renaty vymítat ďábla. Když se mu to nepodaříl, posílá Renatu na hranici.[1]

Uvedení

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
  • 1963 Státní divadlo Brno, překlad: Eva Bezděková, dirigent: František Jílek, režie: Miloš Wasserbauer, premiéra: 20. dubna 1963.[2] Při představení byla ale na zásah komunistické cenzury vynechána faustovská scéna.JIROUŠEK, Martin. S Jiřím Nekvasilem o operní události sezóny, chystané inscenaci Ohnivý anděl [online]. ostravan.cz, 2015-02-15 [cit. 2018-08-06]. Dostupné online.  Toto představení bylo pohostinsky uvedeno také v Praze na scéně Smetanova divadla dne 2. června 1963 v rámci festivalu Pražské jaro 1963.[3]
  • 1981 - Smetanovo divadlo v Praze, dirigoval Josef Chaloupka, premiéra 21. května 1981, celkem 12 uvedení.[3]
  • 2015 - Národní divadlo moravskoslezské, dirigent: Robert Jindra, režie: Jiří Nekvasil, scéna: Petr Matásek, premiéra 26. února 1915.[4]
  • 2018 - Festival v Aix-en-Provence (plný název Festival international d’art lyrique et l'Académie européenne de musique d’Aix-en-Provence, zkráceně Festival d’Aix-en-Provence), dirigent: Kazushi Ono, režie: Mariusz Treliński, scéna: Boris Kudlička, kostýmy: Kaspar Glarner, zpěváci: Renata: Aušrinė Stundytė, Ruprecht: Scott Hendricks: Věštkyně, Matka představená: Agnieszka Rehlis, Mefistofel, Agrippa z Nettesheimum: Andreï Popov, Faust, Inkvizitor, Hrabě Heinrich: Krzysztof Bączyk, Jakob Gloc, lékař: Pavlo Tolstoy, Matthieu Wissmann, Hospodský, Sluha: Łukasz Goliński, Hostinská: Bernadetta Grabias, První jeptiška: Bożena Bujnicka, Druhá jeptiška: Maria Stasiak, orchestr: Orchestre de Paris, sbor Varšavské opery .[5][6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BROŽOVSKÁ, Jarmila. Огненный ангел - Ohnivý anděl. In: HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. Praha: NS Svoboda, 2018. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 1225-1227.
  2. ↑ Ohnivý anděl [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Ohnivý anděl v databázi Archivu Národního divadla
  4. ↑ Ohnivý anděl [online]. Národní divadlo moravskoslezské, 2015-02-26 [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ Ohnivý anděl [online]. Francouzský institut v Praze [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. (česky a francouzsky) 
  6. ↑ L'Ange de feu [online]. Festival d’Aix [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. (francouzsky) 

Literatura

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ohnivý_anděl_(opera)&oldid=16297157“