Petr Orseolo: Porovnání verzí
27. dóže Ottone Orseolo. |
Jak it:wiki tak hu:wiki mají pevné datum narození 1011 a místo Benátky. |
||
Řádek 33: | Řádek 33: | ||
| místo odpočinku = Katedrála Svatých Apoštolů Petra a Pavla v [[Pécs]]i |
| místo odpočinku = Katedrála Svatých Apoštolů Petra a Pavla v [[Pécs]]i |
||
}} |
}} |
||
'''Petr Orseolo''' ([[1011]] |
'''Petr Orseolo''', též '''Petr Benátčan''' (* [[1011]] [[Benátky]] – † mezi [[1046]] a [[1059]]{{Nejisté datum|úmrtí}}) byl [[Seznam uherských králů|uherským králem]] v letech [[1038]]–[[1041]] a [[1044]]–[[1046]]. Byl synem 27. [[Seznam benátských dóžat|benátského dóžete]] [[Ottone Orseolo|Ottone Orseola]] a dcery uherského [[kníže]]te [[Gejza|Gejzy]]. |
||
== Z Benátek do Uher == |
== Z Benátek do Uher == |
Verze z 7. 8. 2018, 13:17
Petr Orseolo | |
---|---|
Král uherský | |
Petr Orseolo na audienci u císaře Jindřicha III. | |
Doba vlády | 1038–1041 / 1044–1046 |
Narození | 1011 Benátky |
Úmrtí | mezi 1046 a 1059 Székesfehérvár |
Pohřben | Pécs Cathedral |
Dynastie | Orseolové |
Otec | Ota Orseolo |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Petr Orseolo, též Petr Benátčan (* 1011 Benátky – † mezi 1046 a 1059?) byl uherským králem v letech 1038–1041 a 1044–1046. Byl synem 27. benátského dóžete Ottone Orseola a dcery uherského knížete Gejzy.
Z Benátek do Uher
První křesťanský panovník uherského státu svatý Štěpán ztratil roku 1031 svého jediného syna a následníka trůnu Imreho (také Emericha nebo Imricha). Tím došlo k nástupnické krizi. Svého bratrance Vazula usilujícího o nástupnictví nechal Štěpán oslepit, jeho uši zalít olovem a jeho syny poslal do vyhnanství. Následníkem jmenoval syna své sestry Petra Orseola.
Války s Říší
Roku 1038 Štěpán zemřel a Petr Orseolo nastoupil na uherský trůn. Pustil se do zahraničních dobrodružství na Balkáně, bylo mu vyčítáno, že se obklopuje jen Němci a Italy a dostal se do konfliktu s císařem Jindřichem III. Českému knížeti Břetislavovi I. pomohl porazit císaře při jeho tažení do Čech (1040). Obsazením Rakous ochránil pomezní hvozdy českého souseda z jihu a dovolil mu tak vyslat moravskou vojenskou hotovost k obraně Čech.[1] Uherská jízda se zúčastnila slavné bitvy u Brůdku.
Svým jednáním poštval proti sobě Gizelu – královnu vdovu, uherské velmože i biskupy. Roku 1041 byl Petr vyhnán ze země a nahrazen švagrem Štěpána I., palatinem Samuelem Abou. Petr utekl do říše k Adalbertovi Babenberskému, markraběti bavorské východní marky,[2] svému švagrovi. S Adalbertovou pomocí hledal zastání u císaře Jindřicha III., který byl v tu dobu plně zaměstnán novou vojenskou výpravou na české území.
Na konci léta 1041 německé sbory vtrhly znovu do Čech a bez větších obtíží směřovaly ku Praze. Břetislav vzdal obranu v okamžiku, kdy k císaři přešli biskup Šebíř a mnoho velmožů. 15. října 1041 v Řezně musel Břetislav bosý a v rouše kajícníka padnout Jindřichovi k nohám, vzdát se vlády a žádat o odpuštění. Byla mu udělena milost, složil lenní hold a přísahu věrnosti císaři.[3]
Petr Orseolo v tomtéž čase získal Jindřichovu milost také, prosil za odpuštění a slíbil, že se císaři poddá, když bude znovu dosazen na uherský trůn. Císař roku 1042 vytáhl spolu s Břetislavem do Uher. Výprava byla neúspěšná.[4] Stejně tak výprava roku 1043 nepřinesla změnu na uherském trůně. Až 5. července 1044 v bitvě u Menfö Samuela Abu porazili na hlavu a uherští velmoži začali opět masivně přebíhat k Petru Benátčanovi. Petr Orseolo byl v Székesfehérváru znovu uveden na uherský trůn. Samuel Aba byl uvězněn a posléze popraven.[4] O letnicích 1045 Petr Orseolo složil Jindřichovi vazalský slib věrnosti; údajně se již dříve zavázal k placení tributu.[4]
Roku 1046 propuklo v Uhrách bogomilské povstání namířené proti králi i církevní hierarchii. Uherští velmoži tohoto povstání využili - král Petr byl oslepen, vykastrován a vykázán ze země. Jeho další osud je nejasný, v literatuře narážíme často na formulaci, že „brzy nato umírá“ (např. Lendvai). László Kontler uvádí rok úmrtí až 1059.
Na uherský trůn nastoupil Arpádovec Ondřej, jeden z mnoha synů Vazula.
Odkazy
Reference
Literatura
- KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-405-x. S. 47–49.
- KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy)
- LENDVAI, Paul. Tisíc let maďarského národa. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0856-x. S. 39–40.
- Legendy a kroniky koruny uherské. Příprava vydání Richard Pražák; překlad Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová. Praha: Vyšehrad, 1988. 389 s. S. 125–131.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Orseolo na Wikimedia Commons
- (německy)Genealogie
Předchůdce: | Uherský král | Nástupce: | ||
Štěpán I. | 1038–1041 | |||
Samuel Aba | 1044–1046 | Ondřej I. |