Velesova kniha

Velesova kniha, buková deska č. 16, runové písmo

Velesova kniha (nebo Велесова книга, Велес книга, Книга Велеса, Дощечки Изенбека, Дощьки Изенбека) je mnohými zpochybňovaný text. Pochází snad z prostředí předků Slovanů a je napsaný runovým písmem na dřevěných bukových deskách. Byla poprvé zveřejněna roku 1950 P. Miroljubovem a Alexandrem Kurenkovem, kteří rozluštili její obsah od prastarých Slovanů. V některých pasážích je podobná křesťanské Bibli, vydavatelé ji v podtitulu označují za „slovanské védy“.

Obsah

Ve Velesově knize se mísí popisy bájných a historických událostí s náboženskými a mytologickými pasážemi a jakýmisi sborovými rituály či modlitbami. Dějinné popisy knihy sahají až do desátého století př. n. l., kde staří Slované žili v „zemi sedmi řek za mořem“ (tzv. Sedmiříčí, nebo též Bělovodí na Sibiři - řeky Irtyš, Ob, Lena, Jenisej, Tobol, Išim a Angara). Později putovali přes Sýrii do Karpat, kde byli nakrátko zotročeni králem "Nabsurem" (snad babylónský Nabonassar?). V Karpatech se měli usadit v pátém století př. n. l. Kniha dále velmi stručně popisuje období po Kristu, a to především jako sérii vítězných válek s Góty, Huny, Řeky a Římany. Zmiňují se i některé postavy západoevropské historie a severské mytologie (např. Ermanarich, na jehož době panování se zakládá datování většiny historických událostí v knize). Z období mezi 5. a 9. stoletím popisuje pouze vpád Chazarů a Bulharů. Kniha končí popisem rozvratu slovanské říše Varjagy.

Slované zobrazovali svět jako vzrostlý dub. V jeho koruně žili bohové, okolo kmene lidé a kořeny patřili mrtvým

Kosmologie

Jav, Prav a Nav jsou tři mýtické světy popsané ve Velesově knize. Prav je světem bohů, Jav je světem lidí a Nav je nemateriální svět a patří duším našich zemřelých předků. Populární byly především v novopohanském Rusku.

Slované si podle autora/autorů Velesovy knihy svět představovali jako obrovský košatý dub, který rozdělili na tři části:

• Prav (síla správce, práva, nadřízenosti) je svět bohů, který je pro lidi neviditelný a nachází se v košaté koruně. Je to právo správce Svaroga, boha Slunce, který vládne světu Jav i Nav. Svět bohů byl stvořen na samém počátku bohem – otcem Rodem. Moderní paralelou k této koncepci jsou fyzikální zákony, ale s jedním rozdílem. Zákon, který říká, že kámen když se vyhodí, tak spadne je nejen faktem, ale platí také zároveň princip spravedlnosti, božího a právní zákon, že kámen spadne, když je vyhozen.
• Jav (to co je zjevné) je lidský hmotný svět, který se nachází okolo kmene stromu.
• Nav (to co není zjevné) je podzemní svět mrtvých položený v kořenech dubu. Do Navu odcházely duše zemřelých po své smrti. Vládcem byl bůh Veles.

Hvězdy, které jsou duše zemřelých, jako Svarga a Irij, jsou součástí světa Nav.

Podobný je také antropogenetický princip, ten ale říká, že fyzikální zákony jsou užitečné.

V mnoha slovanských jazycích slovo "právo" nebo "prawo" znamená zákon, pravidlo, právo někoho na něco a pravou stranu a vychází ze světa Prav.

Okolnosti nálezu

Knihu měl najít v roce 1919 bělogvardějec Fedor Arturovič Izenbek v sídle rodiny Kurakinů v Charkově. Po emigraci se ji nejprve pokoušel prodat muzeu v Bělehradu, později ji věnoval sběrateli Juriji Miroljubovovi, který ji prostudoval, ofotografoval a vrátil. Izenbek si ovšem originální destičky ponechal a po jeho smrti v roce 1941 se ztratily. Miroljubov po své emigraci do USA v roce 1953 předal materiály profesoru Kurenkovovi, který je publikoval v časopise Žar-Ptica v letech 1957-1959.

Pravost

Kljosovova expertíza

V roce 2015 byla zveřejněna podrobná expertíza Velesovy knihy zpracovaná kolektivem vedeným prof. A. A. Kljosovem. Tato expertíza obsahuje v prvním díle samotný text knihy, v druhém díle překlady různých autorů a diskuze k překladům a ve třetím díle rozbor kritiky Velesovy knihy a porovnání se současnými znalostmi o popisovaných událostech. Kolektiv autorů dochází k závěru, že kritika, považující knihu za padělek je neopodstatněná (viz dále), a dílo je tedy pravé. Kromě dalšího kolektiv autorů konstatuje, že migrace popisovaná v knize odpovídá poznatkům DNK-genealogie. Prof. Kljosov tvrdí, že označení knihy za padělek je výhradně politická záležitost.

Původní názory

Podle starších názorů je pravost knihy sporná, prý se jedná o falzum, které vzniklo v 50. letech 19. století. Jeden ze snímků destiček byl zkoumán již roku 1960 sovětskou paleografkou L. P. Žukovskou, která po expertíze snímek označila za „podvržený předcyrilický rukopis“. Proti pravosti textu svědčí i vývoj jazyka, který rekonstruovala slovanská srovnávací jazykověda, zejména chyby ve fonetice, z hlediska etymologie nesmyslná a nesystematická gramatika a občasné použití slov, která vznikla až ve středověku. Zastánci pravosti rukopisu tyto chyby vysvětlují Miroljubovými chybami v transkripci původního textu (kterou vzhledem k tomu, že originál je zničen, nelze posoudit nebo opravit).

Dalším argumentem je to, že některé z mytologických představ, které kniha využívá, vznikly pravděpodobně až jako křesťanské dezinterpretace skutečných pohanských názorů (např. koncept Bělboga), dále jsou z tohoto hlediska podivné značné paralely s biblickými příběhy (např. příběh o zotročení Slovanů). Směšuje také západoslovanskou a východoslovanskou mytologii, přestože podle historických výzkumů šlo o odlišné náboženské systémy.

Někteří zastánci slovanského novopohanství ovšem přes tyto námitky pokládají text za svoji svatou knihu.

Úryvek

Tuto Velesovu knihu zasvěcujeme našemu Bohu, který je naším útočištěm i naší silou...

I šli jsme za naším Bohem a začali Ho velebiti:

— Buď pochválen dnes jako v budoucnu a na věky věků!

Toto slavnostně pronesli kouzelníci. Potom odešli a vrátili se zpět.

(Rod IV, 1:1)

Literatura

• The Book of Vles or Vles knyha, anglický překlad Victora Kachura. Columbus, Ohio, 1973.
• Kaganskaya, Maya. "The Book of Vles: Saga of a Forgery," Jews and Jewish Topics in Soviet and East-European Publications, # 4 (1986-1987) 3-27.
• А. А. Клёсов a kolektiv "Экспертиза Велесовой книги том I-III", Концептуал, Moskva, 2015, ISBN 978-5-906756-42-8

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velesova kniha na Wikimedia Commons
• (česky)Velesova kniha v doc formátu
• A. Asov: Velesova kniha
• Překlad do ruštiny - A. Asov v knize S. Lesnoy
• Překlad do ruštiny N. V. Slatina
• Forum Vlesknihy, N. V. Slatina
• Překlad do ukrajinštiny, B. I. Yacenko
• (polsky) Nawia-Prawia-Jawia jako mit dziejotwórczy
• (polsky)Nawia-Prawia-Jawia - szerszy opis i źródła na stronach RKP
• Expertíza Velesovy knihy