Tykání: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Tykání''' je v některých [[Jazyk (lingvistika)|jazycích]] způsob [[oslovení|oslovování]] jedné osoby pomocí 2. [[osoba (mluvnice)|osoby]] [[Jednotné číslo|jednotného čísla]] (''ty''). Tykání je v mnoha společnostech považováno za důvěrné, neformální a v mnoha situacích a společenských vztazích nepřijatelné. K vyjádření formálnosti, společenského odstupu či úcty, zejména při jednání s cizími, staršími či společensky významnějšími osobami se jako protiklad k tykání v [[čeština|češtině]] používá [[vykání]] (oslovování jednotlivého člověka v 2. [[osoba (mluvnice)|osobě]] množného [[číslo (mluvnice)|čísla]], ''vy''). V některých jiných jazycích, např. [[němčina|němčině]], se obdobně využívá [[onikání]] (oslovování ve 3. osobě množného čísla, ''oni''), případně dalších jazykových prostředků.
'''Tykání''' je v některých [[Jazyk (lingvistika)|jazycích]] způsob [[oslovení|oslovování]] jedné osoby pomocí 2. [[osoba (mluvnice)|osoby]] [[Jednotné číslo|jednotného čísla]] (''ty''). Tykání je v mnoha společnostech považováno za důvěrné, neformální a v mnoha situacích a společenských vztazích nepřijatelné. Tykání se používá především k oslovení [[Dítě|dětí]], členů vlastní rodiny a blízce známých osob, které s tykáním souhlasily. K vyjádření formálnosti, společenského odstupu či úcty, zejména při jednání s cizími, staršími či společensky významnějšími osobami se jako protiklad k tykání v [[čeština|češtině]] používá [[vykání]] (oslovování jednotlivého člověka v 2. [[osoba (mluvnice)|osobě]] množného [[číslo (mluvnice)|čísla]], ''vy''). V některých jiných jazycích, např. [[němčina|němčině]], se obdobně využívá [[onikání]] (oslovování ve 3. osobě množného čísla, ''oni''), případně dalších jazykových prostředků.


V češtině s tykáním souvisí i volba neformálního [[pozdrav]]u (''nazdar, ahoj, čau''). Při vykání se používá formální ''dobrý den'' a ''na shledanou''. Při tykání se též zpravidla oslovuje křestním [[jméno|jménem]] či [[přezdívka|přezdívkou]]. Oslovení ''pane, paní'' je formální a obvykle se používá jen při vykání.
V češtině s tykáním souvisí i volba neformálního [[pozdrav]]u (''nazdar, ahoj, čau''). Při vykání se používá formální ''dobrý den'' a ''na shledanou''. Při tykání se též zpravidla oslovuje křestním [[jméno|jménem]] či [[přezdívka|přezdívkou]]. Oslovení ''pane, paní'' je formální a obvykle se používá jen při vykání.
Řádek 6: Řádek 6:
* Petře, podej mi, prosím, pero. (tykání)
* Petře, podej mi, prosím, pero. (tykání)
* Pane Nováku, podejte mi, prosím, pero. (vykání)
* Pane Nováku, podejte mi, prosím, pero. (vykání)
* Tykací pozdravy: Čus! Ahoj! Nazdar! Čau! Ahojky! Čauky! Čusík! Nazdárek! Zduř! Bůh s tebou! Zdar! Měj se!
* Tykací pozdravy: Čus! Ahoj! Nazdar! Čau! Ahojky! Čauky! Nazdárek! Bůh s tebou! Zdar! Měj se!
* Vykací: Dobrý den! Dobré poledne! Dobrý večer! Na shledanou! S pánem Bohem! Zdravím! Buďte pozdraven! Bůh s Vámi! Hodně zdaru! Mějte se!
* Vykací: Dobrý den! Dobré poledne! Dobrý večer! Na shledanou! S pánem Bohem! Zdravím! Buďte pozdraven! Bůh s Vámi! Hodně zdaru! Mějte se!


Řádek 16: Řádek 16:
* [[Vykání]] (včetně pravidel pro tykání a vykání)
* [[Vykání]] (včetně pravidel pro tykání a vykání)
* [[Zdvořilost v různých jazycích]]
* [[Zdvořilost v různých jazycích]]



== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 16. 7. 2018, 09:51

Tykání je v některých jazycích způsob oslovování jedné osoby pomocí 2. osoby jednotného čísla (ty). Tykání je v mnoha společnostech považováno za důvěrné, neformální a v mnoha situacích a společenských vztazích nepřijatelné. Tykání se používá především k oslovení dětí, členů vlastní rodiny a blízce známých osob, které s tykáním souhlasily. K vyjádření formálnosti, společenského odstupu či úcty, zejména při jednání s cizími, staršími či společensky významnějšími osobami se jako protiklad k tykání v češtině používá vykání (oslovování jednotlivého člověka v 2. osobě množného čísla, vy). V některých jiných jazycích, např. němčině, se obdobně využívá onikání (oslovování ve 3. osobě množného čísla, oni), případně dalších jazykových prostředků.

V češtině s tykáním souvisí i volba neformálního pozdravu (nazdar, ahoj, čau). Při vykání se používá formální dobrý den a na shledanou. Při tykání se též zpravidla oslovuje křestním jménem či přezdívkou. Oslovení pane, paní je formální a obvykle se používá jen při vykání.

Příklady:

  • Petře, podej mi, prosím, pero. (tykání)
  • Pane Nováku, podejte mi, prosím, pero. (vykání)
  • Tykací pozdravy: Čus! Ahoj! Nazdar! Čau! Ahojky! Čauky! Nazdárek! Bůh s tebou! Zdar! Měj se!
  • Vykací: Dobrý den! Dobré poledne! Dobrý večer! Na shledanou! S pánem Bohem! Zdravím! Buďte pozdraven! Bůh s Vámi! Hodně zdaru! Mějte se!

Související články

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo tykání ve Wikislovníku