Baskřídlovka: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
"trumpeta" opraveno na "trubka" značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Rozsah == |
== Rozsah == |
||
Rozsah závisí výrazně (jako u všech žesťových nástrojů) na schopnostech hráče, pohybuje se však zhruba od velkého E do b1, tedy podobně jako [[pozoun]] (tenorová baskřídlovka se však zpravidla zapisuje stejně jako [[ |
Rozsah závisí výrazně (jako u všech žesťových nástrojů) na schopnostech hráče, pohybuje se však zhruba od velkého E do b1, tedy podobně jako [[pozoun]] (tenorová baskřídlovka se však zpravidla zapisuje stejně jako [[trubka]] do houslového klíče o [[nona (hudba)|nonu]] výše, tudíž je psaný rozsah malé fis - c3). Virtuos je pochopitelně schopen hrát ještě o něco výše či o něco níže – schopnost zahrát nižší tóny závisí také na tom, je-li nástroj vybaven čtvrtým ventilem. Pro hraní na baskřídlovku se používá podobný nátrubek jako na [[pozoun]], proto většina hráčů ovládá hru na oba tyto nástroje. Je vybavena třemi až čtyřmi ventily: první snižuje o celý tón, druhý o půltón, třetí o jeden a půl tónu a případný čtvrtý o dva a půl tónu. |
||
== Druhy baskřídlovek == |
== Druhy baskřídlovek == |
||
Verze z 30. 6. 2018, 20:18
Baskřídlovka je rohový žesťový nástroj, o oktávu níž znějící křídlovka. Je oválně stočena, takže vypadá jako malá tuba (můžeme se také potkat s označením tenorová tuba), a v drtivé většině případů je laděna v Bb.
Rozsah
Rozsah závisí výrazně (jako u všech žesťových nástrojů) na schopnostech hráče, pohybuje se však zhruba od velkého E do b1, tedy podobně jako pozoun (tenorová baskřídlovka se však zpravidla zapisuje stejně jako trubka do houslového klíče o nonu výše, tudíž je psaný rozsah malé fis - c3). Virtuos je pochopitelně schopen hrát ještě o něco výše či o něco níže – schopnost zahrát nižší tóny závisí také na tom, je-li nástroj vybaven čtvrtým ventilem. Pro hraní na baskřídlovku se používá podobný nátrubek jako na pozoun, proto většina hráčů ovládá hru na oba tyto nástroje. Je vybavena třemi až čtyřmi ventily: první snižuje o celý tón, druhý o půltón, třetí o jeden a půl tónu a případný čtvrtý o dva a půl tónu.
Druhy baskřídlovek
Baskřídlovky se dělí na dva typy, Tenor a Baryton – samo označení „baskřídlovka“ se převážně (nesprávně) užívá pro tu tenorovou[1] (používají se pro ni stejné noty jako pro sopránovou křídlovku laděnou v Bb (jenže znějí o oktávu níže, proto předpona "bas"), zatímco baryton je psán v basovém klíči). Oba nástroje se dají ovšem souhrnně označit např. lidovým pojmem koryto, fena či šestka.
Tenor
„Tenorový roh“ (tenorhorn) hraje ve vyšších polohách, neb je v nich jistější (ačkoliv rozsah má s barytonem shodný), má užší menzuru a notace je v houslovém klíči - tím pádem (uvažujme pro nástroj laděný v C) nejsou hrané tony znějící.
Baryton
Baryton hraje v nižších polohách, má širší menzuru (díky ní i mohutnější tón) a notace je v basovém klíči. Dříve se v notových zápisech označoval jako "zpěvoroh".
Využití
Baskřídlovka má jemný, líbivý zvuk a uplatnění nachází hlavně v dechových orchestrech nebo kapelách. Velmi zřídka se uplatní jako nástroj sólový. V našich zemích byla populární koncem 19. století a začátkem 20. století. Stále je k vidění v tradiční středoevropské dechovce.