Pesticid: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: reference vyjmuty z nadpisů; kosmetické úpravy
m →‎Podle chemické povahy: –přiklad patřící poslední položce, patří do odkazovaného článku
Řádek 70: Řádek 70:
* sloučeniny [[arsen]]u
* sloučeniny [[arsen]]u
* sloučeniny na bázi [[nikotinamid]]u
* sloučeniny na bázi [[nikotinamid]]u
Například N-(2,4-difluorfenyl)-2-[3-(trifluormethyl)fenoxy]nikotinamid (diflufenican, obchodní název DELFIN) je používán jako herbicid


== Vlivy na ekosystémy a zdraví lidí ==
== Vlivy na ekosystémy a zdraví lidí ==

Verze z 30. 6. 2018, 10:23

Letecká aplikace pesticidů vyvolává značné kontroverze

Pesticid je přípravek, který je určen k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejvíce se pesticidy uplatňují v zemědělství.

Dělení pesticidů

Podle určení

Podle určení k hubení určitého škůdce pesticidy dělíme na:

Podle způsobu aplikace

Podle původu

Podle působení

  • kontaktní - účinná látka zůstává na povrchu rostliny, přenos dotykem
  • systémové - účinná látka proniká do rostliny, napadá pletiva a tím rostlinu zabíjí
  • respirační - přenos vzduchem
  • požerové - přenos trávicím ústrojím

Podle mechanismu působení

Podle chemické povahy

Vlivy na ekosystémy a zdraví lidí

Aplikace pesticidů může představovat zdravotní riziko

Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý, žádoucí je omezené užívání. Laboratorní studie naznačují, že mnoho pesticidů používaných v dnešní době v rámci EU mohou působit toxicky na vývoj nervové soustavy, přičemž poškození vývoje mozku může být vážně a nezvratné.[1] Vystavení pesticidům může také zvyšovat riziko vzniku leukémie u dětí [2] Řada pesticidů má schopnost narušovat hormonální systém člověka i živočichů a jsou řazeny mezi endokrinní disruptory.[3] Souvislost mezi pesticidy a Parkinsonovou chorobou ukázala studie izraelských vědců.

Mezi nežádoucí důsledky nadměrného nebo nesprávného používání pesticidů patří hynutí včel, kontaminace povrchových vod, narušení ekosystému nebo jejich kumulace v živých systémech, např. DDT a další chlorované uhlovodíky aldrin, endrin, toxafen atd. V 50. a 60. letech 20. století se tato látka používala masově po celém světě včetně Československa. Pozdější výzkumy odhalily, že se jedná o těžko odbouratelný perzistentní a bioakumulativní jed, který se hromadí ve vrcholných článcích potravního řetězce (člověk a masožravci). V Československu bylo používání DDT zakázáno v roce 1975, v zemích třetího světa se stále v omezené míře používá v boji s malárií. Spolu s dalšími chlorovanými pesticidy je regulován Stockholmskou úmluvou.

Dnes se u pesticidů kromě jejich okamžitých účinků zkoumá i postup jejich degradace a přenosu v potravinovém řetězci. V zemědělské půdě se nacházejí i roky zakázané pesticidy.[4]

Pesticidy a GMO

Používání pesticidů souvisí i s geneticky modifikovanými plodinami. Existují dvě používané cesty:

  • genetickou modifikací se do rostliny vkládají geny, které mají zaručit odolnost plodiny vůči škůdcům a tím mají snížit spotřebu pesticidů. Nejznámějším příkladem jsou tzv. Bt plodiny, do nichž byl vložen gen z baktérie Bacillus thuringiensis, který vede k produkci toxinu zabíjejícímu hmyz, který plodinu napadne.[zdroj⁠?]
  • genetickou modifikací se do plodiny vkládají geny odolnosti vůči vlivu pesticidů, a tím umožňují nasadit jejich větší dávky, které spolehlivě zničí plevely. Nejznámějším případem jsou tzv. Roundup Ready plodiny, které firma Monsanto genetickou manipulací pozměnila tak, aby odolávaly působení firmou vyráběného pesticidu Roundup.[zdroj⁠?]

Reference

Související články

Externí odkazy