Folklór: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 23. 6. 2018, 21:41

Folklór či folklor je označení pro osobité hudební, slovesné, taneční a dramatické projevy kultury integrovaných skupin obyvatelstva, například venkovského či městského.^[1] Někdy je mezi folklór zahrnována i lidová výtvarná a zvykoslovná kultura. Studiem folklóru se zabývá folkloristika. O udržování lokálních kulturních zvyklostí se často starají tzv. folklorní soubory.

Charakteristika

Pojem poprvé použil britský bibliograf William Thoms roku 1846 jako název článku v časopise The Athanaeum.^[1] Je složen z anglických slov folk „lid“ a lore „tradice, znalosti“ a původně se jako folklór označovala lidová kultura jako celek. Například ve Francii a Itálii se stálo tento pojem používá i pro hmotnou lidovou kulturu. Často je také folklór ztotožňován s lidovou slovesností, ta však tvoří pouze část z něj.^[2]

Folklorní obřady nebo zvyky se týkají celé řady různých událostí. Často se věnují tomu, co se odehrává v průběhu roku (dožínky, posvícení, Vánoce, Velikonoce), nebo v průběhu lidského života (narození, svatba, pohřeb).

Folklorní projevy začaly mizet s nástupem moderní techniky; jakmile se začalo šířit umění a zapsaný text, který lidé už uměli číst, nebyl již prostor pro vlastní lidovou tvorbu. V těchto dobách (19. století) se řada badatelů pokoušela dokumentovat folklorní zvyky z odlehlejších koutů Evropy. Jejich práce jednak přispěly k základu folkoristiky a etnologie, jednak také k pozvednutí povědomí o venkovu. Dříve byla vesnice vnímána jako zavrženíhodné místo, řada obrozenců a kulturně činných osob ve svém přesvědčení obrátila. Pro Evropu 19. století byly lidové motivy z hor, selského prostředí, nebo vzdálených míst něčím novým, neznámým a vzbudily velký ohlas. Bohatství lidových zvyků začalo být rychle chápáno jako národní dědictví, se kterým se velmi snadno mohly početné rodící se národy (včetně například i českého) dobře ztotožnit.

Folklor se projevuje i v hmotném vyjádření – jako malířství, architektura, rukodělné výrobky, textil, šperky, oblékání nebo i gastronomie. Pro nemalé množství národních umělců sloužil právě folklor jako významná inspirace k vlastní tvorbě (např. Antonín Dvořák a opery Rusalka, nebo Čert a Káča).

V ústním projevu se řada folklorních námětů stala základem pro úspěšné pohádky, romány, ale také i filmy; oblíbené jsou rovněž také i báje a pověsti.

Reference

↑ ^a ^b Malý etnologický slovník. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2011. ISBN 978-80-87261-70-5. S. 31.
↑ Malý etnologický slovník. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2011. ISBN 978-80-87261-70-5. S. 32.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu folklór na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo folklór ve Wikislovníku

[Etnologický_slovník-1] Malý etnologický slovník. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2011. ISBN 978-80-87261-70-5. S. 31.

[2] Malý etnologický slovník. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2011. ISBN 978-80-87261-70-5. S. 32.

[1]

[2]

@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 Folklorní projevy začaly mizet s nástupem moderní techniky; jakmile se začalo šířit umění a zapsaný text, který lidé už uměli číst, nebyl již prostor pro vlastní lidovou tvorbu. V těchto dobách ([[19. století]]) se řada badatelů pokoušela dokumentovat folklorní zvyky z odlehlejších koutů [[Evropa|Evropy]]. Jejich práce jednak přispěly k základu [[folkloristika|folkoristiky]] a [[etnologie]], jednak také k pozvednutí povědomí o venkovu. Dříve byla vesnice vnímána jako zavrženíhodné místo, řada obrozenců a kulturně činných osob ve svém přesvědčení obrátila. Pro Evropu 19. století byly lidové motivy z hor, selského prostředí, nebo vzdálených míst něčím novým, neznámým a vzbudily velký ohlas. Bohatství lidových zvyků začalo být rychle chápáno jako národní dědictví, se kterým se velmi snadno mohly početné rodící se národy (včetně například i [[Češi|českého]]) dobře ztotožnit.
-Folklor se projevuje i v hmotném vyjádření – jako [[malířství]], [[architektura]], [https://www.vipgold.sk/svadobne-obrucky-cicmany?search=cic rukodělné výrobky], [[Textilie|textil]], [[šperk]]y, [[oblékání]] nebo i [[gastronomie]]. Pro nemalé množství národních umělců sloužil právě folklor jako významná inspirace k vlastní tvorbě (např. [[Antonín Dvořák]] a opery [[Rusalka]], nebo [[Čert a Káča]]).
+Folklor se projevuje i v hmotném vyjádření – jako [[malířství]], [[architektura]], rukodělné výrobky, [[Textilie|textil]], [[šperk]]y, [[oblékání]] nebo i [[gastronomie]]. Pro nemalé množství národních umělců sloužil právě folklor jako významná inspirace k vlastní tvorbě (např. [[Antonín Dvořák]] a opery [[Rusalka]], nebo [[Čert a Káča]]).
 V ústním projevu se řada folklorních námětů stala základem pro úspěšné pohádky, romány, ale také i filmy; oblíbené jsou rovněž také i báje a pověsti.
@@ Řádek 42: / Řádek 42: @@
 * {{commonscat}}
 * {{Wikislovník|heslo=folklór}}
 {{Autoritní data}}