Tonutí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
DRobert (diskuse | příspěvky)
Známky vývoj a příznaky tonutí
DRobert (diskuse | příspěvky)
Řádek 13: Řádek 13:
Problematiku tonutí a výcvik plavčíků a záchranářů řeší v ČR [[Vodní záchranná služba ČČK|Vodní záchranná služba]] [[Český červený kříž|ČČK]].
Problematiku tonutí a výcvik plavčíků a záchranářů řeší v ČR [[Vodní záchranná služba ČČK|Vodní záchranná služba]] [[Český červený kříž|ČČK]].
== Známky, vývoj a příznaky tonutí ==
== Známky, vývoj a příznaky tonutí ==
[[File:Drowning chain of survival 2014.jpg|thumb|Řetězec přežití rovněž ukazuje mylnou, leč obecně vžitou představu tonoucího]]
Tonutí je často rychlé a nenápadné, křik a držení rukou nad hlavou je spíše výjimkou. Tonoucí není schopen se nadechnout, proto nekřičí, zdvižené ruce jej zatlačují pod hladinu, takže se spíše zaklání a pohybuje rukama těsně pod vodou. <ref>Vittone, Mario "Drowning Doesn’t Look Like Drowning" [http://mariovittone.com/2010/05/154/ online] </ref>
Tonutí je často rychlé a nenápadné, křik a držení rukou nad hlavou je spíše výjimkou. Tonoucí není schopen se nadechnout, proto nekřičí, zdvižené ruce jej zatlačují pod hladinu, takže se spíše zaklání a pohybuje rukama těsně pod vodou. <ref>Vittone, Mario "Drowning Doesn’t Look Like Drowning" [http://mariovittone.com/2010/05/154/ online] </ref>



Verze z 22. 6. 2018, 09:40

Ilustrativní fotografie ukazuje typickou polohu utonutého člověka

Tonutí neboli laicky topení se je situace, při níž dochází ke vdechnutí vody. Hlavním poškozením je život ohrožující nedostatek kyslíkuhypoxie mozku. Smrt způsobená tonutím se nazývá utonutí nebo utopení se.

Může postihnout plavce i neplavce, mimo vodu například horolezce při prudkých lijácích v lezeckých komínech. Způsobí je vdechování roztříštěného aerosolu tvořícího se těsně nad hladinou při plavání nebo ležení na vodní matraci za prudkého deště a větru. Původně bylo rozlišováno tzv. primární tonutí u zdravého člověka a sekundární tonutí například při epileptickém záchvatu, při poranění míchy po skoku do mělké vody, při infarktu nebo cévní mozkové příhodě, při zpomalení činnosti srdce ve studené vodě atd. Sekundárním tonutím však byl označován i následný otok plic (plicní edém), který se může po tonutí rozvinout i po několika hodinách.

Tonutí vzniká v 85 % vdechnutím vody poté, kdy postižený vodu polykal. Při záchranných opatřeních může křísený vodu masivně zvracet. Při podstatně těžším stavu voda pasivně vytéká jícnem a může zatéct při umělém dýchání do plic. Z plic nelze vodu vylít žádnými manévry, velmi rychle se vstřebá.

V 15 % podvědomé (reflexní) uzavření hlasivek, např. po skoku do studené vody zabrání vdechnutí vody do plic, ale vede rovněž k život ohrožujícímu nedostatku kyslíku. Dříve bylo označováno jako suché tonutí.

Pojmy primární, sekundární, suché, tiché a odložené tonutí nejsou odborně používány. Neovlivňují ani postup ani prognózu pacienta a jsou hodnoceny jako matoucí. [1]

Problematiku tonutí a výcvik plavčíků a záchranářů řeší v ČR Vodní záchranná služba ČČK.

Známky, vývoj a příznaky tonutí

Řetězec přežití rovněž ukazuje mylnou, leč obecně vžitou představu tonoucího

Tonutí je často rychlé a nenápadné, křik a držení rukou nad hlavou je spíše výjimkou. Tonoucí není schopen se nadechnout, proto nekřičí, zdvižené ruce jej zatlačují pod hladinu, takže se spíše zaklání a pohybuje rukama těsně pod vodou. [2]

  • Hlava ponořená, ústa na vodní hladině
  • Hlava zvrácená dozadu s otevřenými ústy
  • Oči skelné a prázdné, výrazy  strachu na obličeji
  • Zrychlené dýchání nebo lapání po dechu
  • Snaha plavat určitým směrem, ale bez efektu
  • Snaží převrátit na záda, aby splýval
  • Chaotické pohyby končetin pod hladinou

Tonutí ve vlastním slova smyslu začíná, když člověk není schopen udržet ústa nad vodou. Ke vdechnutí vody dochází v pozdější fázi. [3]

Okolnosti tonutí (USA)

  • 44 % souvisí s plaváním
  • 17 % souvisí s použitím lodě
  • 14 % nejasné okolnosti
  • 10 % souvisí s potápěním
  • 7 % souvisí s dopravními nehodami

Utopení je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí v průmyslových zemích. Více než 50 % utonutí se stane v blízkosti břehu.

V ČR se utopí přibližně 200 lidí za rok.[4]

První pomoc

  • Neriskovat vlastní život při zachraňování cizího
  • V případě potřeby zkontrolovat ústní dutinu, vytřít viditelné cizí tělesa (řasy,bahno)
  • Dle stavu vědomí a dýchání začít resuscitovat
  • Nejprve provést 5x umělé vdechy z úst do úst, pokračovat srdeční masáží v poměru 30 stlačení a 2 vdechy
  • Při zvracení neprodleně otočit na bok
  • Při tonutí dětí v zimě je úspěšná záchrana možná i po více než 50 minutách po události [1].
  • Léčba podchlazení (hypotermie)
  • Sledování, případná hospitalizace u lidí, kteří pod vodou ztratili vědomí (možný vznik otoku plic)

Odkazy

Reference

  1. Hawkins, SC; Sempsrott, J.; Schmidt, A. "Drowning in a Sea of Misinformation: Dry Drowning and Secondary Drowning". Emergency Medicine News. Archived from the original on 7 August 2017. online
  2. Vittone, Mario "Drowning Doesn’t Look Like Drowning" online
  3. PIA, Frank. Drowning: New Perspectives on Intervention and Prevention. Redakce Fletemeyer John R.. [s.l.]: [s.n.], 1999. Dostupné online. ISBN 978-1-57444-223-6. Kapitola Chapter 14: Reflections on Lifeguard surveillance programs, s. 234. 
  4. Článek o problematice tonutí v ČR

Literatura

  • ŠTEFAN, Jiří; MACH, Jan. Soudně lékařská a medicínsko-právní problematika v praxi. Praha: Grada, 2005. 248 s. ISBN 80-247-0931-7. Kapitola Utopení, s. 66–69. 

Externí odkazy