Zdymadlo Modřany: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ šablona
promazány neexistující odkazy
Řádek 5: Řádek 5:


== Historie ==
== Historie ==
V 18. století se na řece budovaly jezy a podél řeky stezky pro koňské potahy tahající lodě proti proudu. První plavební komora u jezu v Modřanech o rozměrech 26 × 7 metrů byla vybudována již v roce 1729<ref name="p12doprava" /> či 1730, postavil ji inženýr [[Ferdinand Schor]] rok po plavební komoře u županovického jezu.<ref>Daniel Tocháček: [http://tochy.info/tochy/vory.htm Voroplavba po Vltavě], 5. 12. 1999</ref> Hned v roce 1730 však komoru poničily jarní ledy.<ref name="p12doprava" /> Ani jedna z těchto komor se do dnešních dob nedochovala.
V 18. století se na řece budovaly jezy a podél řeky stezky pro koňské potahy tahající lodě proti proudu. První plavební komora u jezu v Modřanech o rozměrech 26 × 7 metrů byla vybudována již v roce 1729 či 1730, postavil ji inženýr [[Ferdinand Schor]] rok po plavební komoře u županovického jezu. Hned v roce 1730 však komoru poničily jarní ledy. Ani jedna z těchto komor se do dnešních dob nedochovala.


Moderní modřanský jez byl vybudován proto, aby umožnil celoroční plavbu z dolní Vltavy a Labe jak k [[Přístav Radotín|radotínskému přístavu]], tak k [[Vranská přehrada|vranské přehradě]]. Před vybudováním jezu zde plavební hladina klesala až na 50 – 70 centimetrů.<ref name="p12" /> Vzdutí hladiny navíc umožnilo odebírat vodu z Vltavy pro Podolskou vodárnu v Komořanech, před soutokem s Berounkou.<ref name="p12" />
Moderní modřanský jez byl vybudován proto, aby umožnil celoroční plavbu z dolní Vltavy a Labe jak k [[Přístav Radotín|radotínskému přístavu]], tak k [[Vranská přehrada|vranské přehradě]]. Před vybudováním jezu zde plavební hladina klesala až na 50 – 70 centimetrů. Vzdutí hladiny navíc umožnilo odebírat vodu z Vltavy pro Podolskou vodárnu v Komořanech, před soutokem s Berounkou.


Jez byl budován v letech [[1979]] až [[1987]], první lodě propluly plavební komorou v květnu 1984.<ref name="p12" /> Náklady na stavbu byly asi 210 milionů Kčs.<ref name="p12">[http://www.praha12.cz/mc-rozvoj-historie/historie-regionu/stripky-a-perlicky/zdymadlo-modrany.html Zdymadlo Modřany], web městské části [[Praha 12]], 9. 1. 2007</ref> V roce 1979, kvůli modřanskému jezu zanikl přívoz z roku 1933, který umožňoval přístup z Modřan k nádraží Velká Chuchle.<ref name="p12doprava">[http://www.praha12.cz/mc-rozvoj-historie/historie-regionu/prace-a-hospodarstvi/doprava.html Městská část Praha 12 – Doprava]</ref> V místě [[Přívoz Vrané nad Vltavou - Strnady|strnadského přívozu]] se v roce 1988 kvůli výstavbě modřanského jezu zvýšila hladina o 1 metr a kvůli zpomalení proudu Vltavy musela být na loď místo bidla nasazena vesla.<ref>Ladislav Ryšánek: [http://vranenadvltavou.cz/file.php?nid=959&oid=676197 Z historie přívozu ve Vraném nad Vltavou], web obce [[Vrané nad Vltavou]], 2006</ref>
Jez byl budován v letech [[1979]] až [[1987]], první lodě propluly plavební komorou v květnu 1984. Náklady na stavbu byly asi 210 milionů Kčs. V roce 1979, kvůli modřanskému jezu zanikl přívoz z roku 1933, který umožňoval přístup z Modřan k nádraží Velká Chuchle.<ref name="p12doprava">[http://www.praha12.cz/mc-rozvoj-historie/historie-regionu/prace-a-hospodarstvi/doprava.html Městská část Praha 12 – Doprava]</ref> V místě [[Přívoz Vrané nad Vltavou - Strnady|strnadského přívozu]] se v roce 1988 kvůli výstavbě modřanského jezu zvýšila hladina o 1 metr a kvůli zpomalení proudu Vltavy musela být na loď místo bidla nasazena vesla.<ref>Ladislav Ryšánek: [http://vranenadvltavou.cz/file.php?nid=959&oid=676197 Z historie přívozu ve Vraném nad Vltavou], web obce [[Vrané nad Vltavou]], 2006</ref>


== Jez ==
== Jez ==
Řádek 21: Řádek 21:
Plavební komora je umístěna při pravé straně řeky. Má šířku 12 metrů a výšku 7 m. Na délku je rozdělena na dvě části, první o délce 90 metrů a druhou o délce 85 metrů. Komora má přímé plnění a vyprazdňování.<ref>[http://www.atlasceska.cz/praha/plavebni-komora-modrany/ Plavební komora Modřany], Atlas Česka</ref>
Plavební komora je umístěna při pravé straně řeky. Má šířku 12 metrů a výšku 7 m. Na délku je rozdělena na dvě části, první o délce 90 metrů a druhou o délce 85 metrů. Komora má přímé plnění a vyprazdňování.<ref>[http://www.atlasceska.cz/praha/plavebni-komora-modrany/ Plavební komora Modřany], Atlas Česka</ref>


Na plavební komoře Modřany je podle vyhlášky [[Státní plavební správa|Státní plavební správy]] celoroční provoz od 7 do 17 hodin. Požadavek na proplutí mezi 17 a 22 h lze uplatnit tentýž den do 14:30 hodin. [[Malé plavidlo|Malá plavidla]] se přepravují vždy v lichou hodinu shora dolů a v sudou hodinu zdola nahoru. Plavba je zakázána při průtoku v profilu vodočtu Praha 450 m<sup>3</sup>/s a vyšším.<ref name="vyhlaska">[http://www.pvl.cz/vodni_dila/vodni_cesta/plavebni_vyhlaska.html?lang=cs Plavební vyhláška č. 1/2006 Státní plavební správy ze dne 26. dubna 2006 o proplavování plavebními komorami na labsko-vltavské vodní cestě.]</ref>
Na plavební komoře Modřany je podle vyhlášky [[Státní plavební správa|Státní plavební správy]] celoroční provoz od 7 do 17 hodin. Požadavek na proplutí mezi 17 a 22 h lze uplatnit tentýž den do 14:30 hodin. [[Malé plavidlo|Malá plavidla]] se přepravují vždy v lichou hodinu shora dolů a v sudou hodinu zdola nahoru. Plavba je zakázána při průtoku v profilu vodočtu Praha 450 m<sup>3</sup>/s a vyšším.


Objem přepraveného zboží se v letech 1997–2007 pohyboval od 2007 tisíc tun ročně v roce 1997 až k 18,3 tisíc tun v roce 2007, minimum v roce 2006 činilo 12,5 tun. Počet proplavených lodí kolísal ve stejném období ročně 1307 ( v roce 2002) a 2633 (v roce 2007) .<ref name="rocenka07">[http://tsk-praha.cz/wps/wcm/static/rocenky/rocenka07/udi-rocenka-2007-cz.pdf Ročenka dopravy, Praha 2007], Technická správa komunikací hlavního města Prahy, úsek dopravního inženýrství, str. 77</ref>
Objem přepraveného zboží se v letech 1997–2007 pohyboval od 2007 tisíc tun ročně v roce 1997 až k 18,3 tisíc tun v roce 2007, minimum v roce 2006 činilo 12,5 tun. Počet proplavených lodí kolísal ve stejném období ročně 1307 ( v roce 2002) a 2633 (v roce 2007) .<ref name="rocenka07">[http://tsk-praha.cz/wps/wcm/static/rocenky/rocenka07/udi-rocenka-2007-cz.pdf Ročenka dopravy, Praha 2007], Technická správa komunikací hlavního města Prahy, úsek dopravního inženýrství, str. 77</ref>


Osobní lodní doprava přes Modřany byla zahájena roku 1865.<ref name="p12doprava" /> Po roce 1880 zde měla osobní lodní doprava i dopravní význam,<ref name="p12doprava" /> po výstavbě silnic a železničních tratí kolem řeky však zůstal jen rekreační účel. V současné době o sobotách a nedělích v letní sezoně projíždí zdymadlem jeden pár lodních spojů [[Pražská paroplavební společnost|Pražské paroplavební společnosti]] na trase Praha–Slapy.
Osobní lodní doprava přes Modřany byla zahájena roku 1865. Po roce 1880 zde měla osobní lodní doprava i dopravní význam, po výstavbě silnic a železničních tratí kolem řeky však zůstal jen rekreační účel. V současné době o sobotách a nedělích v letní sezoně projíždí zdymadlem jeden pár lodních spojů [[Pražská paroplavební společnost|Pražské paroplavební společnosti]] na trase Praha–Slapy.


=== Sportovní propust ===
=== Sportovní propust ===

Verze z 16. 6. 2018, 02:30

Modřanský jez, pohled od kostela sv. Jana Nepomuckého v Chuchelském háji
Detail jezu
Loď v plavební komoře

Zdymadlo Modřany je vodní stupeň na Vltavě v modřanské úžině, na říčním kilometru 66,75, po proudu první a historicky nejnovější zdymadlo na území Prahy. Předchází mu na Vltavě vranská přehrada a následuje zdymadlo Smíchov, vzdutí zasahuje i na Berounku. Modřanské zdymadlo sestává z jezu, plavebních komor při pravé straně řeky, sportovní plavební propustě při levém břehu a malé vodní elektárny. Provozovatelem je státní podnik Povodí Vltavy.

Historie

V 18. století se na řece budovaly jezy a podél řeky stezky pro koňské potahy tahající lodě proti proudu. První plavební komora u jezu v Modřanech o rozměrech 26 × 7 metrů byla vybudována již v roce 1729 či 1730, postavil ji inženýr Ferdinand Schor rok po plavební komoře u županovického jezu. Hned v roce 1730 však komoru poničily jarní ledy. Ani jedna z těchto komor se do dnešních dob nedochovala.

Moderní modřanský jez byl vybudován proto, aby umožnil celoroční plavbu z dolní Vltavy a Labe jak k radotínskému přístavu, tak k vranské přehradě. Před vybudováním jezu zde plavební hladina klesala až na 50 – 70 centimetrů. Vzdutí hladiny navíc umožnilo odebírat vodu z Vltavy pro Podolskou vodárnu v Komořanech, před soutokem s Berounkou.

Jez byl budován v letech 19791987, první lodě propluly plavební komorou v květnu 1984. Náklady na stavbu byly asi 210 milionů Kčs. V roce 1979, kvůli modřanskému jezu zanikl přívoz z roku 1933, který umožňoval přístup z Modřan k nádraží Velká Chuchle.[1] V místě strnadského přívozu se v roce 1988 kvůli výstavbě modřanského jezu zvýšila hladina o 1 metr a kvůli zpomalení proudu Vltavy musela být na loď místo bidla nasazena vesla.[2]

Jez

Jez je dlouhý 87 metrů (81 metrů), má tři pole o šířce 27 metrů, oddělená třímetrovými pilíři. Hradicí konstrukcí je ocelová klapka o výšce 3,30 metru. Jez vytvořil plavební hloubku 3,5 metru, rozdíl hladin je 2,4 metru. Pod řekou prochází 90 metrů dlouhá obslužná štola, jejíž strop má tloušťku 115 centimetrů.[3] Plocha vzdutí je 74,2 ha, objem zadržené vody 1,73 milionu m3 (0,7 milionu m3), délka vzdutí je 9 km.[3][4][5]

Elektrárna

MVE Modřany má celkový výkon 1,62 MW.[6] Elektrárna má tři Kaplanovy turbíny, každá z nich má hltnost 30 m3/s.[5] Elektrárnu vlastní a provozuje společnost Energo-Pro.[6]

Plavební komory

Plavební komora je umístěna při pravé straně řeky. Má šířku 12 metrů a výšku 7 m. Na délku je rozdělena na dvě části, první o délce 90 metrů a druhou o délce 85 metrů. Komora má přímé plnění a vyprazdňování.[7]

Na plavební komoře Modřany je podle vyhlášky Státní plavební správy celoroční provoz od 7 do 17 hodin. Požadavek na proplutí mezi 17 a 22 h lze uplatnit tentýž den do 14:30 hodin. Malá plavidla se přepravují vždy v lichou hodinu shora dolů a v sudou hodinu zdola nahoru. Plavba je zakázána při průtoku v profilu vodočtu Praha 450 m3/s a vyšším.

Objem přepraveného zboží se v letech 1997–2007 pohyboval od 2007 tisíc tun ročně v roce 1997 až k 18,3 tisíc tun v roce 2007, minimum v roce 2006 činilo 12,5 tun. Počet proplavených lodí kolísal ve stejném období ročně 1307 ( v roce 2002) a 2633 (v roce 2007) .[8]

Osobní lodní doprava přes Modřany byla zahájena roku 1865. Po roce 1880 zde měla osobní lodní doprava i dopravní význam, po výstavbě silnic a železničních tratí kolem řeky však zůstal jen rekreační účel. V současné době o sobotách a nedělích v letní sezoně projíždí zdymadlem jeden pár lodních spojů Pražské paroplavební společnosti na trase Praha–Slapy.

Sportovní propust

Při levém břehu je zřízen kanoistický kanál a v jeho závěru retardérová propust. U začátku kanálu je betonové molo. Nad kanálem vede veřejně přístupný můstek na ostrov, který je kanálem vytvořen.

Reference

  1. Městská část Praha 12 – Doprava
  2. Ladislav Ryšánek: Z historie přívozu ve Vraném nad Vltavou, web obce Vrané nad Vltavou, 2006
  3. a b Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené p12 není určen žádný text
  4. Vodní nádrž Modřany, Turistické regiony ČR, 30. 3. 2005, Veronika Schindlerová
  5. a b Modřanský jez, Atlas Česka
  6. a b ERÚ: ENERGO-PRO Czech, s.r.o.
  7. Plavební komora Modřany, Atlas Česka
  8. Ročenka dopravy, Praha 2007, Technická správa komunikací hlavního města Prahy, úsek dopravního inženýrství, str. 77

Externí odkazy